Dneska jsem skutečně potešená novinami, mám na mysli PRÁVO a text redaktora Jiřího Macha o tom, jak ředitelé a učitelé vnímají konečně spuštěnou reformu financování regionálního školství.
Podle textu to vypadá, že reforma plní - navzdory těm, co hlásali, jaká to bude tragédie, třeba Klausovi ml. - přesně to, kvůli čemu jsem ji prosadila.
Tehdy v roce 2017, když jsem ji tlačila parlamentem, i později při každé příležitosti byla řada lidí, kteří reformě házeli klacky pod nohy a veřejně i v zákulisí se věc snažili shodit. Průhledné financování prostě má vždycky nepřátele, protože v kalných vodách se lépe dělají čachry.
Ale co, to je už pryč. Dneska mám skutečně radost.
Cituji z článku:
"Reforma financování školství naplno odstartovaná v lednu přinesla ředitelům škol a hlavně kantorům příjemné zjištění. Nejen že se nepotvrdily temné scénáře, ale mnozí ředitelé škol už plánují, že konečně budou moci přidat učitelům na odměnách. A potvrzuje se, že nový systém umožňuje dělit třídy na menší, ...
Zobrazit více
Drsňák Josef Středula v akci. Ale v zásadě s jeho argumentací souhlasím.
Tak ještě pár postřehů z konce minulého týdne a mého pobytu mezi středoškoláky a vysokoškoláky v kampusu Masarykova Univerzita.
Musím říci, že atmosféra byla skvělá a vrátila jsem se na chvíli do studentských let. 