Domácí násilí - násilí za zavřenými dveřmi, násilí v rodině, to je něco, před čím nesmíme zavírat oči!
Je dobře, že útočníka lze policií vykázat. Přesto se mnoho obětech nedovíme.
Oběťmi však nejsou pouze sami týraní, ale i jejich děti. Učitelky a učitelé mě více a více upozorňují, jak moc se trápení a starosti z rodiny promítají do nálady dětí a jejich chování, do vztahů ve škole s kamarády, s učiteli. Svědky násilí doma se stane ročně okolo 2,5 tisíce dětí!
Jejich zážitky se pak s nimi táhnou až do dospělosti: „Mám strach z toho, že dopadnu jako moji rodiče, že budu utopenej v dluzích, že to prostě nevyjde, že moje děti skončí někde v dětským domově bez rodičů. Mám strach z toho, že mě opustí přítelkyně…“
Zobrazit více
Klíčové v současné situaci kolem vlády je, že Jan Hamáček má nyní vysoce osobní mandát rozhodnout dle vlastního uvážení o dalším postupu sociální demokracie.
To umožní daleko rychlejší a razantnější reakci, pokud se ukáže její potřeba.
Možná jsme neuspokojili ty, kdo chtěli další eskalaci problémů, ale my nejsme Pepíček na pískovišti, který se hroutí, když mu někdo rozbije bábovičky.
Naše pozice je jasná. Hodně ukáže příštích čtrnáct dnů.
Podstatné poselství je, že sociální demokracie nechce dále hrotit ústavní krizi, ale nikdo od nás nemůže chtít, abychom nesli náklady něčeho, co jsme nevyvolali. Stále platí, že máme právo odvolat svého člověka z vlády a stále platí, že máme právo nominovat jiného. Jsme parlamentní demokracií a z toho plynou určitá jasná práva parlamentních stran.
To říká Ústava. A my se držíme ústavního pořádku.