Předseda ČSSD Jiří Paroubek jednal s vedením Unie státních zástupců

Předseda ČSSD v úvodu uvedl, že důvěra v justici a rovnost před zákonem byla otřesena postupy některých státních zástupců, včetně Nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké v souvislosti s vyšetřováním trestní věci bývalého místopředsedy vlády Jiřího Čunka. Nedůvěru posílily i následné četné personální postihy kritiků těchto postupů, např. bývalého Vrchního státního zástupce v Olomouci Ivo Ištvána, státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Liberci Adama Bašného a dalších. Předseda ČSSD vyslovil názor, že ať již budoucí model postaveních státních zástupců bude jakýkoliv, nesmí přispět k fixaci postavení těch, kteří se o propad důvěry veřejnosti v nezávislost státních zástupců přičinili.

V tomto smyslu konstatoval, že budí velké pochybnosti i aktivity současné mistryně spravedlnosti Daniely Kovářové, která podala stížnost Nejvyššímu soudu ČR v této věci. Je to dáno tím, že této stížnosti nebyl nikde zveřejněn, ministryně je v úzkém kontaktu s bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem a místopředsedou Nejvyššího soudu Pavlem Kučerou, jejichž aktivita ve zmíněné kauze byla předmětem značné kritiky veřejnosti. Fakt, že i nadále pokračuje, byť sofistikovanými metodami v předchozí personální politice potlačování kritiků pochybných postupů, mimo jiné rušením poboček Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, vede k závěrům, že může jít o snahu účelovou a vadně podanou stížností, které nebude vyhověno a před volbami do Poslanecké sněmovny se tak může vytvořit dojem, že v Čunkově kauze vše proběhlo řádným způsobem.    

Představitelé Unie státních zástupců naopak seznámili předsedu ČSSD s náměty Unie státních zástupců na posílení nezávislosti státních zástupců. Předseda ČSSD pro tuto pozici Unie státních zástupců vyjádřil jednoznačné pochopení.

Za zásadní pokládají změnu procesu jmenování a odvolávání nejvyššího státního zástupce a za ještě zásadnější změnu úpravy postupu při jmenování a odvolávání jemu podřízených vedoucích státních zástupců, která by měla být spojena se vznikem Nejvyšší rady státních zástupců pro personální a jiné koncepční otázky státního zastupitelství.

Účastníci jednání mluvili také o potřebě přesnějšího vymezení dohledových vztahů uvnitř soustavy státního zastupitelství, které by eliminovali nadbytečnou byrokracii a zásahy vyšších stupňů. Zdůrazněna byla rovněž potřeba nové racionální úpravy trestního řádu, když stávající je značně formální a nenapomáhá efektivnímu naplnění účelu trestního řízení.

Tématem jednání byly i otázky hmotného a sociálního zabezpečení státních zástupců, které nelze pominout při vytváření odpovídajících podmínek výkonu jejich působnosti.

Účastníci setkání se shodli na tom, že zmíněná krize důvěry v nestrannost a nezávislosti některých státních zástupců musí vyústit po volbách do Poslanecké sněmovny k nové diskuzi o postavení státních zástupců, včetně systémových zábran proti možným vnějším zásahům.