19. září 2016
Diskuse, zda má, či nemá člen vlády podnikat, mě překvapila, řekl v rozhovoru pro Právo premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Domnívá se, že zákon, který vyřadí firmy ministrů z dotací a veřejných tendrů, narovná podnikatelské prostředí.
Sněmovna ve středu schválila zákon o střetu zájmů, takzvaný Antibabiš. Zakazuje členům příštích vlád vlastnit podíl v rozhlasových, televizních nebo tištěných médiích…
Klíčové však na tom zákoně je, že se podařilo prosadit prohlášení o majetku veřejných funkcionářů, které budou podávat při nástupu do veřejné funkce. To je požadavek, který se tu dlouhá léta nedařilo prosadit, a nyní byl schválen. Bude zřízen jednotný rejstřík, kde bude možné dohledat všechna prohlášení, která se týkají střetu zájmů, vedlejších příjmů veřejných funkcionářů.
Zákon zavádí opatření, aby firmy, v nichž má člen vlády 25 a více procent, nesměly dostávat dotace, investiční pobídky a veřejné zakázky. Takže dosud mohly podle vás firmy ministrů dotace atd. zneužívat?
Zpřísnili jsme podmínky pro podnikání členů vlády a já si myslím, že je to samozřejmá a normální věc. Překvapilo mě, jaká se tu rozvinula diskuse o tom, zda ministr má, či nemá podnikat. Ministr je u rozhodování o pravidlech. Ministr financí je u řízení daňové správy. Člen vlády disponuje množstvím informací, účastní se jednání nad celou řadou otázek. Kdyby bohatí lidé vstupovali do politiky a respektovali určitá nepsaná pravidla, tak bychom zákon zpřísňovat nemuseli. Oni nepsaná pravidla nerespektují. Pokud jsou jejich podnikatelské aktivity moc široké, tak se ani nedá dohlédnout, jestli někde využili výhodu, nebo ne. Pokud má někdo stovky firem, jak to chcete ohlídat? Když se někdo stane členem vlády a vlastní média, jak vůči němu mohou ta média vykonávat kontrolu politické moci? Zákon je adekvátní reakce, jak se proměňuje demokracie. Zákony musí reagovat na to, jak se mění společenské vztahy.
Ale šéfa ANO a majitele Agrofertu Andreje Babiše jste vzal do vlády dobrovolně. Teď to vypadá, že považujete za chybu, že ve vládě je.
My jsme vycházeli z výsledků voleb a podobnosti programu. Z pohledu ČSSD to chyba nebyla, protože prosazujeme program, kvůli kterému nás lidé zvolili. Česká republika má stabilní vládu, je v dobré hospodářské situaci a má slušnou pověst. Ale nemůžeme se tvářit, že není problém, když někdo koncentruje politickou, ekonomickou a mediální moc. Může to znamenat poruchy fungování demokratického systému a může to znamenat vyřazení pojistek, které by měly v demokracii fungovat.
I když Babiš na někoho svá média převede, neznamená to, že je přestane ovládat. Možná to jen situaci pro voliče a čtenáře zneprůhlední.
Jakékoliv přerušení přímých vazeb mezi vrcholnými ústavními činiteli a mediálním světem je dobré. Možná ten zákon není ten nejdokonalejší na celém světě, ale je to v každém případě uvážlivá a solidní snaha nastavit lepší pravidla pro fungování demokracie. A to, že zákon podpořilo 135 poslanců napříč politickým spektrem, ukazuje, že si problém uvědomují nejen ČSSD a lidovci, ale i opoziční politické strany.
Není nefér vyloučit z veřejných zakázek firmy kvůli podílu ministra? Co když by právě ony nabídly nejlepší nabídku pro stát?
Bavíme se o tom, co je dohledatelné a co zjistitelné. V okamžiku, když jste v centru moci, členem vlády, máte informace, které vaši konkurenti nemají. Kdo dohledá, že ten ministr tyto informace nepoužije ve svých podnikatelských aktivitách? Jsem velkým stoupencem toho, aby byly ty světy oddělené. Aby byl oddělen svět politiky, podnikání a svět médií. Samozřejmě že mezi těmi světy musí existovat komunikace a kontrola. Média musí kontrolovat politiky. V okamžiku, kdy politici budou média vlastnit, jak tu nastavíme normální prostředí pro politickou soutěž? To je prostě doping. Pokud jste podnikatel a hlásíte se do veřejné zakázky a proti vám stojí firma ministra, jenž má k dispozici ohromné množství informací, které vy nemáte – to není rovné podnikatelské prostředí.
Zákon ještě musí projít Senátem a musí ho podepsat prezident. Co když ho Miloš Zeman vetuje? Budou poslanci stát pevně za svým a přehlasují ho?
Pevná většina je dána pevným postojem soc. dem. Jsme nejsilnější poslanecký klub a dokázali jsme hlasovat jednotně. Vytvořili jsme základ pevné většiny a nemyslím si, že by se měla změnit. Ale já si nemyslím, že pan prezident bude zákon vetovat. Je to však jeho rozhodnutí a nechci jej předjímat.
V ČSSD byli tři poslanci, kteří nehlasovali se zbytkem klubu o pozměňovacích návrzích jednotně. Budete to s nimi řešit?
Všichni poslanci ČSSD nakonec hlasovali pro zákon. Samozřejmě mohou být odlišné názory na potřebnost těch kterých pozměňovacích návrhů. Pro zákon hlasovalo 135 poslanců a jediné ANO zůstalo mimo. Zůstalo loajální ke svému zakladateli a tomu, kdo jej financuje, Andreji Babišovi.
Neohrozí zákon stabilitu v koalici?
Pro naše koaliční partnery to není žádná novinka. Říkali jsme jim, že je potřeba tento problém vyřešit. Ten problém je i díky tomu, že Andrej Babiš nedodržuje ani ten současný zákon o střetu zájmů. Podle stanoviska legislativního odboru Úřadu vlády by měl odejít z dozorčí rady své německé chemičky a on to neučinil. Nemyslím si ale, že to koalici ohrozí. Je tu silná vůle všech tří koaličních stran dotáhnout realizaci vládního programu do konce. V příštích volbách lidé rozhodnou, kdo bude mít sílu na sestavení vlády.
Blíží se schvalování rozpočtu na vládě do finále?
Řada věcí se podařila dohodnout. Prosadili jsme vyšší platby za státní pojištěnce a to nám umožnilo, abychom zvýšili platy lékařů a sester v nemocnicích od prvního ledna. Dohodli jsme i růst platů všech zaměstnanců veřejného sektoru. Na příštím jednání dohodneme růst platů policistů, hasičů a vojáků a státních úředníků. Už jsme zvýšili platy učitelů od 1. září. Musíme dořešit financování sociálních služeb. Protože lidé, kteří pracují v domovech pro seniory nebo se starají o zdravotně postižené, mají velmi nízké platy. My bychom je chtěli zvýšit alespoň o čtyři procenta. Zatím tam chybí asi 700 miliónů korun. Chybějí také peníze na posílená bezpečnostní a protiteroristická opatření. Tam ještě probíhá debata mezi ministry vnitra a financí. No a musíme na vládě rozhodnout o valorizaci penzí. Já podporuji návrh ministryně Marksové, aby se penze zvýšily o 300 korun v průměru, ale budeme o tom muset jednat.
V létě ČSSD řekla, že když nebude mít vnitro dost peněz na bezpečnostní opatření a nábor policistů, tak nepodpoříte zákon o rozpočtu. Chtěli jste tři miliardy korun, to Babiš odmítl. Jak to tedy vypadá teď?
Byl bych rád, abychom 21. září návrh rozpočtu na vládě schválili. Do konce září jej musíme poslat do Poslanecké sněmovny. Bezpečnost je jednoznačně priorita. V dnešním světě by žádná vláda neměla podceňovat otázku výdajů na bezpečnost. Musíme dobře zaplatit policisty, hasiče a musíme mít dostatek provozních prostředků. Pokud je potřeba zlepšit technické vybavení, pořídit kontrolní rámy a podobně, tak na tom nesmíme šetřit. Očekávám, že mezi ministry dojde k dohodě.
Vy jste chtěli tři miliardy navíc. Dostanete je, nebo se doberete kompromisu?
Jednání o rozpočtu je vždy kompromis.
Váš zatím poslední spor s Babišem byl kvůli jeho výroku o romském koncentračním táboře v Letech. On řekl, že to byl pracovní tábor pro lidi, co nechtěli pracovat. Vy jste na to reagoval slovy, že překročil tenkou hranici populismu a náckovství. Není chyba sedět s „náckem" ve vládě?
Pokud se člen vlády dopustil výroku, který zpochybňuje oběti nacistické perzekuce, tak jako předseda vlády jsem se od toho musel distancovat, aby to nebylo vnímáno jako politika vlády. Jsem rád, že Andrej Babiš na základě mého doporučení zajel do Letů a seznámil se na místě s fakty, aby nešířil nepravdy a lži. A jsem rád, že respektoval mé doporučení a omluvil se na půdě Poslanecké sněmovny. Proto také soc. dem. nepodpořila zařazení tohoto bodu na jednání Sněmovny. Myslím si, že není možné, aby kdokoliv relativizoval jakékoliv oběti nacistické perzekuce. Ať to byli Romové, Židé nebo političtí vězni. Není ani možné zneužívat reálné problémy v sociálně vyloučených lokalitách a spojovat je s tím, jak vůči Romům postupovala protektorátní vláda nebo nacistický režim. Sociálně vyloučené lokality jsou v centru naší pozornosti. Zlepšili jsme činnost Agentury proti sociálnímu vyloučení, vyměnilo se tam také vedení. Spolupracujeme s obcemi i městy, posílili jsme bezpečnostní opatření. Není pravda, že objevujeme problém po 2,5 roku ve vládě.
Kolik je vláda ochotná na koupi vepřína v Letech uvolnit?
Já ta jednání nevedu. Musí být k dispozici posudky. Byl bych rád, aby to byla věc, kterou naše vláda dotáhne do konce. Od ledna 2015 o této věci ministr kultury Herman (KDU-ČSL) a ministr pro lidská práva Dienstbier (ČSSD) intenzivně jednají s majiteli vepřína s cílem ten vepřín zlikvidovat. Naším cílem je, aby se to místo dostalo do vlastnictví státu a bylo pietně upraveno, jak si to oběti nacistů zaslouží.
Vypadá to, že jste vůči Babišovi přitvrdil. Je to předvolební taktika?
Musíme srozumitelně popisovat důvody některých rozporů. Někdy je to těžko pochopitelné. Třeba otázka věku odchodu do důchodu v 65 letech. My jsme se na tom dohodli, ANO to dokonce mělo ve svém volebním programu, a když pak přijde paní Marksová s návrhem odchod do důchodu zastropovat na 65 letech, tak to Andrej Babiš označí za populismus. To jsou situace, kdy vám nezbývá než popsat, kde je střet. Teď doufám, že se domluvíme na zvýšení minimální mzdy, já bych byl rád, aby to bylo aspoň 11 tisíc hrubého. Když se tu bavíme o tom, že v naší zemi žije přes 100 tisíc lidí v chudobě, i když pracují, tak je to právě v důsledku toho, že je strašně nízká minimální mzda. Mě hrozně štve, že se nedaří prosadit zákon o náhradním výživném pro samoživitelky, které jsou v zoufalé situaci. Diskuse už trvá velmi dlouho, je potřeba ji ukončit a předložit konkrétní zákon, ať se k němu jednotlivé strany vyjádří.
Nerozhazujete ale takovými návrhy peníze? Neměl by si stát dělat rezervy, jak říká pravicová opozice?
Když se podíváte na plnění letošního státního rozpočtu, tak to zrovna nesvědčí o tom, že bychom nějak dramaticky čerpali finanční prostředky. To, že máme velké přebytky, souvisí i s tím, že se nedaří realizovat výdaje, které byly naplánované. Cíl ČSSD je, aby z hospodářského růstu měli profit všichni občané, kteří se na něm podíleli. To, že chceme vyšší platy, vyšší valorizaci penzí a zlepšit situaci rodin s dětmi, to je přece soc. dem. program. Po letech jsme na tom dobře, je namístě, aby z toho profitovali občané.
Kampaň ke krajským volbám jste letos pojali hravě. Na internetu je pohádka o Oranžové Karkulce, vy sám jste zase natočil video s šéfem zelených Matějem Stropnickým a kandidátem do Senátu Václavem Bělohradským, jak vaříte špagety. Co to má znamenat?
Snažíme se využít všechny možnosti komunikace, chci ČSSD víc otevřít a zmodernizovat. K tomu patří větší důraz na využití sociálních sítí. Je strašně důležité, aby politici komunikovali na Twitteru, na Facebooku. Je tam možnost zpětné vazby. Jsem rád, že za nás kandiduje nezávislý kandidát Václav Bělohradský, na kterém jsme se dohodli se zelenými. Hlavní téma krajských voleb jsou veřejné služby, které jsme osm let pro lidi na krajích budovali. Kvalitní zdravotnictví, dostupné školství, sociální služby, dobrá veřejná doprava. My bychom neradi, aby v rámci tendence řídit kraj jako firmu došlo k tomu, že to, co není ziskové, bude rozprodáváno. Kraje jsou od toho, aby lidem pomáhaly.
Pořád je vaším cílem získat po volbách sedm křesel hejtmanů?
ČSSD ukázala, že umí v krajích dobře hospodařit. Většina krajů má přebytek, daří se investovat do krajských komunikací. Hodně se investovalo do domů pro seniory a sociálních služeb. Čili můžeme se opřít o velmi dobré výsledky a srozumitelný program. Máme tři priority: bezpečí, kvalitní a dostupná zdravotní péče a postarat se o to, aby rostly mzdy a důchody.
ČSSD nemusí ztratit po říjnových volbách pouze hejtmany, ale i senátory. Hrozí, že v horní komoře už nebudete mít většinu. Kolik křesel senátorů chcete získat?
Už osm let jsme nejsilnější stranou v Senátu. I podle zákonů, které Senát schvaluje, je jasné, že toto je sociálně orientovaný Senát. Byl bych rád, kdyby takový zůstal i v budoucnu. Chceme nejsilnější klub a byl bych rád, kdyby v čele Senátu zůstal Milan Štěch. Byl bych velice rád, kdyby každý třetí mandát v těchto senátních volbách mohla získat soc. dem. (volby se konají ve 27 senátních obvodech – pozn. red.).
Prezident Miloš Zeman tento týden řekl, že by Senát zrušil.
Senát je pojistkou ústavní stability. Když se podíváme na to, co se děje v Evropě a ve světě, tak trochu ústavní stability České republice nemůže škodit. Senát je i pojistka kvality zákonů. Je dobré, aby se na zákony dívali lidé, kteří mají zkušenost z komunální politiky. Mezi senátory je mnoho starostů.
Prezident také zopakoval, že by měla být povinná volební účast. Co vy na to?
Masové udělování pokut není něco, co by zvýšilo zájem lidí o politiku. O to se musí postarat politici.
Budou padat ve straně hlavy, když volby pro ČSSD nedopadnou dobře?
Já bych chtěl, aby volby dopadly dobře pro občany. Jsem přesvědčen, že pro občany dopadnou dobře, když ČSSD bude moci hájit jejich zájmy. Každý, kdo kandiduje, dostane od voličů vysvědčení. A já se také nezříkám odpovědnosti za výsledek voleb. Na vládní úrovni se proto důsledně snažíme hájit soc. dem. program.
Najde se podle vás v ČSSD nějaká skupina, která by vás mohla chtít po případném neúspěchu ve volbách sesadit?
Diskuse o tom je naprosto přirozená věc. Jsme demokratická strana. Každé dva roky máme volby vedení strany. Nejsme strana jednoho muže. Je přirozené, že na sjezdu může kandidovat víc lidí, ale také je přirozené, že jako předseda vlády chci dotáhnout do konce práci, kterou jsem začal.
Vnitro chce dát půl miliardy korun na integraci šesti tisíc uprchlíků v následujících třech letech. Není to vysoká částka na to, že tu zatím žádné uprchlíky nemáme?
Jde o výdaje na tři roky pro lidi, kteří tu získají azyl nebo mezinárodní ochranu. Statistiky ukazují, že většina lidí, kteří dostávají v Česku azyl, pochází z východních zemí Evropy, ale i z Kuby nebo Číny. Ti lidé, kteří získají azyl a přicházejí ze Sýrie nebo Iráku, tvoří asi třetinu. Potřebujeme vysoutěžit poskytování integračních služeb. Je to otevřená soutěž. Jde o to, aby se lidé, kteří získají azyl, seznámili s naším kulturním prostředím, poznali naše pravidla a zákony, vládní systém, naučili se jazyk. Aby našli zaměstnání. Ale tyto náklady nejdou na úkor našich občanů. Tempo, jakým zvyšujeme výdaje na zdravotnictví nebo důchody, je vyšší než u výdajů na azylanty. Je tam rezerva. My nevíme, kolik lidí požádá o azyl. Pokud lidí bude méně, tak se prostředky použijí na jiné priority.
Zdroj: PRÁVO
