26. května 2014
Vladimír Špidla, bývalý český eurokomisař a současný šéfporadce premiéra Bohuslava Sobotky, v rozhovoru pro denik.cz
Praha - Volby do Evropského parlamentu (EP) netáhly. O příčinách nezájmu občanů i budoucnosti EU náš Deník hovořil s českým zástupcem v Evropské komisi v letech 2004-2009 Vladimírem Špidlou.
* Podle předběžných odhadů se eurovoleb zúčastnila asi pětina oprávněných voličů, což je rekordně nízký počet. Čím si to vysvětlujete?
Vnímám to jako vinu politiků. V posledních letech se u nás nevedla diskuse o Evropské unii, která by ji popsala jako politický, nikoliv ekonomický projekt.
* V čem spočívá přínos onoho politického projektu zvaného EU?
Hlavně je to stabilita západní a střední Evropy, odstranění rizika vážných konfliktů v oblasti vojenské, politické, ekonomické. Druhým přínosem je schopnost obstát ve světě. Pokud bychom se neintegrovali, neustáli bychom konkurenční tlak USA, Číny, Ruska a dalších.
* Lidé jsou zřejmě přesvědčeni, že dění v EP se jich netýká a jejich život ovlivnit nemůže.
Opak je ovšem pravda. Evropské zákonodárství ovlivňuje náš každodenní život naprosto zásadně. Na evropské úrovni se rozhoduje o tom, jaké zákony budou platit, jakou budou mít logiku a vnitřní spravedlnost.
* Spíš jsem se ptala na to, zda je uvěřitelné, že do toho může nějak zásadně promlouvat našich 21 zástupců?
Ano, to je velký problém, lidé většinou nechápou, že je velký rozdíl, jestli bude mít v EP většinu sociálnědemokratická, konzervativní, nebo liberální frakce.
* A mají možnost se v 751členném parlamentu naši europoslanci prosadit?
Pokud jsou součástí silné frakce, tak ano. Poslanec, který má vůli, schopnosti a kontakty, je schopen se prosadit velmi výrazně.
* Prezident Miloš Zeman se jasně vyjádřil, že strana, která zvítězí, by měla mít právo nominovat eurokomisaře za ČR. Co si o jeho názoru myslíte?
Komisaře vždycky navrhuje vláda dané země. Prezidentův názor tedy nepovažuji za příliš dobře odůvodněný a vycházející z reality.
* Do jaké míry je důležité, aby šlo o člověka, který nebude kontroverzní pro poslance EP? Je známo, že z Bruselu už teď znějí hlasy o nepřijatelnosti Pavla Teličky, který deset let působil jako lobbista v EU.
To je významný argument. Zažil jsem nejméně dva nominanty, kteří grilováním v europarlamentu neprošli. Vždy to souviselo s osobní historií toho kandidáta a pochybnostmi o jeho schopnosti nestranně a nezávisle hájit evropský zájem.
* Je z tohoto hlediska exministr financí Pavel Mertlík, jehož navrhuje ČSSD, dobré jméno?
Většina eurokomisařů se rekrutuje z bývalých členů národních vlád. Pavel Mertlík má všechny kvality, které by měl eurokomisař mít.
* Podle agentury Focus, jež dělala průzkum pro CT, si to lidé nemyslí. Pro Pavla Teličku se vyjádřilo 35 procent z nich, pro Zuzanu Roithovou 22 a pro Pavla Mertlíka jen 13. Měl by se podle osobnosti českého kandidáta vybírat i příslušný resort, o nějž bychom v Bruselu stáli?
Portfolio je výsledkem složitého vyjednávání, při němž záleží jak na kvalifikaci kandidáta, tak na historických souvislostech. Jsme-li například země, která nemá euro, je nepravděpodobné, že bychom získali komisaře pro finanční záležitosti. Důležité také je, k jaké frakci v EP daný člověk patří. Pokud je třeba ze skupiny ALDE, kam směřuje Pavel Telička, jde o frakci slabší, která nebude schopna výrazněji takového kandidáta podpořit.
* Orientační průzkum reportérů MfD naznačil, že eurovolby v Česku by mohla vyhrát opoziční TOP 09. Lze si představit, že by vláda navrhla jejího lídra Luďka Niedermayera na komisaře s ekonomickým portfoliem, jež preferuje premiér Sobotka?
Musí se na něm shodnout vláda a není správné její jednání ovlivňovat předběžnými názory.
* Směřuje EU k větší integraci v oblasti daní, bezpečnosti, zahraniční politiky či energetiky?
Ve světě, který je v zásadě integrovaný do superstátů typu Číny a USA nebo bloků jako EU, Africká unie, ASEAN, Evropa nepropojených států není schopna obstát. Chceme-li se prosadit, prohloubení spolupráce a její slaďování nutně potřebujeme. Nakolik se Evropa v příštích pěti letech bude integrovat a kolika peripetiemi ještě projde, je věc otevřená, nicméně nutnost tohoto sbližování tady je a já jsem přesvědčen, že se evropská integrace prohloubí.
* Polsko tento apel jednoznačně chápe a v EU - nejen kvůli počtu obyvatel - hraje důležitou úlohu. Jak jste uvedl, sice nejde o roli subrety, ale váží si toho, že může zpívat v nejlepším sboru. Proč Poláci ano a my ne?
Protože u nás jsou daleko silnější izolacionistické tendence. Polsko si nese vzpomínku na dobu, kdy bylo mocností, má mimořádně rozsáhlou emigraci, která se svou mateřskou zemí spolupracuje, a hlavně je politicky i kulturně daleko víc zaintegrováno za své hranice. Současně si Poláci ověřili, že nejsou tak silní, aby obstáli jako samostatná entita.
* A také mají respektovanou elitu, jejíhož názoru si Evropa váží.
Jistě, protože daleko systematičtěji spolupracují se zahraničím a uvědomují si, že jejich bezpečnost je dána tím, jak velký vliv budou mít v Evropské unii.
* Dá se předpokládat, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou se v tomto směru od Poláků něco naučí?
Musíme vyčkat na výsledky voleb, ale zdá se, že výrazně proevropské strany získaly první místa a obrat směrem k EU se stává realitou.
Zdroj: www.denik.cz
