K. Valachová: Učitelům přidáme víc než pár stovek

4. ledna 2016

Ministryně školství chystá v roce 2016 velké změny. Přetvoří se praktické školy a usnadní se přístup znevýhodněných dětí do těch běžných. Kateřinu Valachovou čeká velmi náročný rok. Do čela ministerstva školství nastoupila před šesti měsíci, teď svůj resort musí provést obdobím plným změn. K těm nejdůležitějším patří tzv. společné vzdělávání. Ministryně školství chce dát šanci sociálně a zdravotně znevýhodněným dětem, které více než jiné potřebují individuální přístup, a "zařadit" je do běžných základních škol. Ředitelé praktických škol, kde tyto děti dosud končily, se však děsí, že to poškodí jejich ústavy a dojde k odlivu žáků.

* Od 1. září bude platit tvz. inkluzivní novela, která má více otevřít běžné školy znevýhodněným dětem. Dá se odhadnout, kolika se to bude týkat?

Kolik dětí reálně změní školu, nevíme. První představu budeme mít po zápisech. Ty ukážou, jak zareagují rodiče. Žádné velké stěhování dětí ale nepředpokládáme.

* Co se pro tyto děti změní?

Z hlediska práva se nic nezmění, nejsme banánová republika a děti se speciálními vzdělávacími potřebami mají rovný přístup ke vzdělání už dnes. Systém financování podpůrných opatření ale nebyl nastavený fér. Když se do třídy paní učitelce přihlásilo jedno dítě s poruchou autistického spektra, jedno dítě na vozíčku a další s poruchou sluchu, právo být zapsány měly všechny tři. To bude platit dál, od 1. září ale bude mít paní učitelka nárok na zajištění podpůrných opatření (třeba asistenta pedagoga - pozn. red.), které školní poradenské zařízení s těmito dětmi spojí. Ne jako v minulých letech, že si na to škola málem měla sama ušetřit nebo o finanční prostředky opakovaně žádat.

* Mluvíte o změnách, které se týkají běžných škol. Diskutuje se ale především o tom, jak se inkluze dotkne dětí, které dnes navštěvují jiné školy. Jaký bude jejich osud?

Klíčové je, že žádné školy rušit nebudeme. Tam, kde se děti vzdělávají podle rámcového programu pro speciální vzdělávání, se nic nemění. Nejčastěji se jedná o speciální školy nebo speciální základní školy pro děti s vadami zraku a sluchu. Naopak školám hlavního vzdělávacího proudu přidáváme, co už dávno měly mít, tedy systémovou finanční podporu.

* A co praktické školy?

Je tu čtrnáct škol, které mají 100 procent speciálních tříd. Děti s lehkým mentálním postižením se tu vzdělávají podle upraveného rámcového vzdělávacího programu. Ten bude od září zrušen, ale nebude to změna bez náhrady. Bude zahrnut do nového rámcového vzdělávacího programu pro základní školy, na kterém nyní pracujeme. Podle tohoto upraveného vzdělávacího programu pro základní školy se nově budou učit i děti na tvz. praktických školách.

* Co to bude znamenat pro děti, které na těchto školách jsou?

Děti na druhém stupni budou mít možnost dokončit vzdělávání podle původního vzdělávacího programu. Budeme respektovat právo dítěte a rodičů. Budouli chtít, bude jejich potomek moci přejít do školy běžného vzdělávacího proudu. Rodič k tomu ale bude muset získat doporučení školského poradenského zařízení. Na stanovení nového posudku mají školská poradenská zařízení rok, mimo jiné si od toho slibujeme, že školy dostanou čas přizpůsobit se změnám. Co se týče vzdělávacího programu, mají školy dva roky na to, aby ho změnily. Ty praktické se budou moci rozhodnout, jestli budou dále vzdělávat podle programu pro základní školy, nebo jestli budou pokračovat jako speciální základní škola.

* Právě této transformace se ale praktické školy bojí.

Vím, že jejich situace je složitá. Mají například jiné složení pedagogického sboru než běžné základní školy, většinou na nich učí speciální pedagogové. V rámci 2. stupně proto mohou mít problém s nedostatkem odborných učitelů, kterých je obecně málo. O tom vím, s jednotlivými školami to budeme konkrétně řešit během ledna.

* Nechybějí jen odborní učitelé. Běžné základní školy pro změnu budou potřebovat více pedagogických asistentů, kteří učitelům pomáhají ve třídách pracovat s dětmi.

To je dlouhodobý problém. Když jsem přišla na ministerstvo, všichni říkali, že vyřešit nejde. Od 1. ledna, bez ohledu na novelu o společném vzdělávání, máme na pedagogické asistenty připraveno půl miliardy korun. Našli jsme je v rezervách krajských úřadů, nejde o zvyšování vnitřního deficitu. Od 1. ledna do 31. srpna bude finančních prostředků poprvé dost.

* Znamená to, že zvýšíte jejich platy? Ty jsou dlouhodobě velmi nízké.

Dnes si ředitelé velmi často stěžují na praxi, že i když je jim asistent přiznán, tak nedostanou finanční prostředky ani na půl úvazku. Sehnat člověka, který by byl ochotný za takových podmínek pracovat, je katastrofa, a když už se to podaří, je další katastrofa zorganizovat výuku. Tohle se změní.

* A jejich platy?

Pedagogičtí asistenti si dlouhodobě stěžují, že jsou velmi nízko „zatřídění“ a že jejich plat nekoresponduje s tím, co reálně dělají. Úpravy, ke kterým dojde příští rok, by k narovnání měly přispět. V souvislosti s nimi jsme například přesněji definovali obsah jejich práce a požadavky na jejich kompetence.

* Když mluvíme o penězích, pro letošní rok jste získala navíc čtyři miliardy korun. Budete chtít další navýšení i pro příští rok?

Bylo to skoro pět miliard korun. Kolik to bude v dalším roce, vám neřeknu. Finanční prostředky ale budou opět směřovat k celkovému zlepšení materiálních podmínek učitelů.

* Mluvíme o dalším zvýšení učitelských platů? Je to reálné?

Výše i skladba učitelských platů jsou dlouhodobě neudržitelné. Není možné neustále přidávat kantorům úkoly, mluvit o konkurenceschopnosti, rozvoji vědy a zapomenout na to, že na začátku je učitel a žák. Deset let bohužel platí, že když se jim peníze do jedné kapsy přidají, tak jim z druhé kapsy zmizí. Už čtyři měsíce jim říkám, že se to tentokrát nestane, že na zvýšení jejich platů jsou peníze reálně připravené. Nevěří mi. Není to žádná zásluha, nechci pro ně nic jiného, než aby jejich platy byly přiměřené tomu, co od nich očekáváme.

* Jak vysoký by měl být plat učitele, aby byl přiměřený?

Rozhodně to není stávající stav, kdy plat učitele dosahuje poloviny v porovnání s ostatními vysokoškolskými profesemi ve státní správě. Je nutné docílit zásadní změny, i když ta se nedá zvládnout za rok. V lednu představím konkrétní strategický plán, jak toho dosáhnout.

* Nepůjde tedy o stokoruny?

To rozhodně ne.

* A co děti, budou mít ty na prvním stupni základních škol obědy zadarmo?

V tuto chvíli řešíme, že systém dávek v hmotné nouzi nezajišťuje u všech dětí v rámci předškolního i základního vzdělávání bezplatné stravování. Podle mého názoru přitom do bezplatného vzdělávání patří stejně jako zájmové volnočasové aktivity. Propočítali jsme předběžně, že případné zavedení bezplatného stravování v předškolním vzdělávání od 5 do 6 let a na prvním stupni základní školy by stálo 3 miliardy korun. To je velká částka a státní rozpočet na ni v tuto chvíli není připraven. Proto také vládní návrh novely školského zákona nic takového neobsahuje a já se rozhodně nebudu snažit do ní propašovat nějaký návrh, který by to změnil. Je ale legitimní diskutovat o tom, jak cílit podporu směrem k žákům. K bezplatnému stravování v minulých letech přistoupila například Velká Británie. Právě z důvodu adresnosti a nakonec i úspornosti v celkovém systému přijímání sociálních dávek.

* Když už mluvíme o stravování na školách, kdy ze školních automatů zmizí sladkosti? Mělo se to stát už v loňském září.

V souladu s připravovanou vyhláškou se tak stane v září 2016. V připomínkovém řízení ještě dolaďujeme případné nedostatky, takže je možné, že dojde k drobným úpravám. Žádné zásadní změny ale nepředpokládáme.

* Kromě inkluze čeká základní školy ještě další změna. Žáci dnešních 8. tříd budou jako první skládat jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Určí stát jejich prostřednictvím, kdo na střední školu patří a kdo ne?

Ministerstvo školství stanoví váhu testů v rámci přijímacích zkoušek. Bude na řediteli školy, jak nastaví hranici neúspěšnosti, to mu diktovat nebudeme.

* Bude pro tyto děti matematika u maturity opravdu povinná?

Novela školského zákona předpokládá, že matematika bude u maturity povinná od roku 2021.

* Za svou prioritu pro příští rok označujete přípravu kariérního řádu pro učitele, který by je mimo jiné měl odměňovat nejen podle odsloužených let, ale i podle toho, jak učí. Proč jste smetla ze stolu návrh, který vznikl za vašeho předchůdce?

Vycházel z odměňování činností, které přímo nesouvisí s vyučováním. Kariérní řád postavený na této filozofii jsem odmítla, i když vím, že na něj učitelé čekají už dlouho.

* Jaká je tedy vaše představa?

Kariérní řád bude třístupňový. Nejdřív učitel projde adaptačním obdobím, zhruba po dvou letech na základě jednoduchého atestačního řízení bude mít možnost postoupit do druhého kariérního stupně. Finančně to pro něj bude znamenat rozdíl jednoho až dvou tisíc korun. Atestace na třetí stupeň by měla následovat minimálně po pěti letech, částka, o kterou se poté kantorům zvýší plat, zatím není stanovena. Počítáme s tím, že se do činnosti atestačních komisí u začínajících učitelů zapojí kromě ředitelů škol i lidé z pedagogických fakult. Chceme, aby se při nich potkávala teorie s praxí. Konkrétnější podobu ale kariérní řád získá během letošního roku, považuji ho pro následující měsíce za svoji prioritu.

Zdroj: MF Dnes

Blogy