T. Petříček pro Respekt: Byl bych rád, kdyby mi prezident do úřadu nemluvil

22. října 2018

S ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem o neklidu ve střední Evropě, setkání s opozičníkem Navalným a o tom, před čím nechce zavírat oči

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček byl minulý týden na oficiální návštěvě v Rusku, kde se setkal se zástupci vlády včetně lidí na sankčních seznamech EU a USA. Chtěl jste se vůči této cestě kriticky vymezit, váš stranický šéf a ministr vnitra Jan Hamáček vám to měl rozmluvit. Čím Jan Hamáček argumentoval?

Rozhodl jsem se, že se s panem Vondráčkem nejprve setkám a probereme průběh jeho cesty. Proto jsme nakonec nevydali prohlášení, které jsme na ministerstvu na pracovní úrovni připravovali.

Rozhodnutí takto postupovat učinil Jan Hamáček?

Pan předseda Hamáček se k této otázce veřejně vyjádřil po zasedání vlády a já jsem už necítil potřebu to komentovat za ministerstvo zahraničí.

Před nástupem do funkce jste řekl, že budete tváří v tvář prezidentovi a premiérovi autonomní ministr zahraničí. Proč vám to mají diplomatický sbor a veřejnost věřit, když při první příležitosti ustoupíte i svému stranickému šéfovi?

Jak jsem řekl, chci o zahraniční politice nejprve mluvit s jejími aktéry a nevydávat unáhlená prohlášení. S panem předsedou Vondráčkem se tento týden sejdu a poté se k tomu vyjádřím.

Jak rozumíte té cestě? Bylo vhodné, aby jel Radek Vondráček do Moskvy teď, když Britové oficiálně ukázali na Rusko jako viníka pokusu zabít na území Velké Británie bývalého agenta Skripala? V důsledku atentátu zemřela jedna britská občanka. Byla cesta v souladu s českou zahraniční politikou?

Myslím, že bylo možné zvážit odložení cesty. Nicméně ministerstvo zahraničí poslancům nemůže zakazovat výjezdy jejich výborů.

Za zahraniční politiku jste odpovědný vy.

Proto chci s panem Vondráčkem mluvit, abychom příště předešli podobným nekoordinovaným aktivitám.

Předseda sněmovny měl mít pět soukromých schůzek v Moskvě. Jestli proběhly, unikly kontrole. Víte, kdo na těch schůzkách s ním měl být? Budete se ptát na jejich obsah?

Obsah jeho soukromých schůzek mi v tuto chvíli není znám, ale budu se ptát i na ně.

Radek Vondráček v jednom rozhovoru v Moskvě řekl: „Považujeme za normální posoudit rozsah a objem protiruských sankcí na půdě EU." Mluvil i za vás?

Česká republika má v otázce sankcí jasný postoj, a sice že nebyly naplněny podmínky pro jejich zrušení či úpravu. Pokud někdo z evropských partnerů otázku sankcí otevře, budeme o tom aktivně diskutovat. Sami ji otevírat nebudeme.

Na svoji první zahraniční cestu jste odjel do Německa místo tradičně na Slovensko. Proč?

Německo je náš nejdůležitější spojenec v EU, je to země, s níž máme největší obchodní výměnu, je to náš nejvýznamnější investor. Setkal jsem se se svým německým protějškem, ministrem Maasem, mluvili jsme o dalším posilování naší spolupráce. Předtím jsem neměl k podobnému rozhovoru příležitost. Se slovenským ministrem zahraničí panem Lajčákem jsem se setkal naposledy před několika dny a bylo to během krátké doby už potřetí.

Zůstaňme v regionu, konkrétně u visegrádské čtyřky. Andrej Babiš označil české europoslance, kteří před časem v Evropském parlamentu hlasovali pro kritickou rezoluci vůči Maďarsku, za zrádce. Co si o postupu parlamentu vůči Maďarsku myslíte?

Já bych se v případě tohoto hlasování proti Maďarsku pravděpodobně zdržel. Debata o odklonu země od liberální demokracie, o potlačování politické opozice v zemi, o svobodě médií proběhnout měla. Ale apelovat na spuštění sankční procedury, na ostrakizaci země před novými eurovolbami a ustavením nové komise – to ne. Jen to vyvolává emoce.

Visegrádská čtyřka historicky vznikla jako společná platforma pro vstup zúčastněných zemí do NATO a EU. Ten cíl byl dávno splněn. Proč udržovat nadstandardní vztahy v rámci V4 v roce 2018? V čem nám jsou nacionalistické vlády v Maďarsku a Polsku inspirací?

I nyní má V4 svůj význam. Je to zájmová koalice, která nám pomáhá při prosazování našich témat a priorit uvnitř EU. Měli bychom posilovat naše vztahy také s Francií, se Španělskem, s pobaltskými zeměmi, ale V4 sem patří.

V jakém tématu konkrétně nám V4 pomohla? Při vyjednávání v EU se všechny čtyři státy častěji ocitly na různých stranách barikády než bok po boku – kvůli rozdílným strukturám ekonomik a aktuálním vládám.

Se zeměmi V4 máme řadu styčných bodů, například společně nám jde o rozvoj infrastruktury ve střední Evropě nebo o zachování strukturálních a kohezních fondů v regionu. Já si ale hlavně myslím, že Česko může hrát roli klidné síly ve střední Evropě směrem k sousedům. Ten ne úplně pozitivní trend zpochybňování liberální demokracie vidíme v celé řadě zemí, není to jenom příklad střední Evropy, a já si myslím, že by mělo být naším společným úsilím liberální demokracii bránit.

Jakou přesně roli pro Česko máte na mysli?

Mluvit s Maďarskem a Polskem o tom, co nám vadí, co je špatně. Právě proto, že k sobě máme na půdorysu V4 blízko, můžeme být otevření, můžeme s partnery hovořit o nepříjemných věcech. Já se uvidím s maďarským a polským kolegou během listopadu a ta naznačená témata chci s nimi otevřít.

Jaká politika ve vztahu k Maďarsku bude platit? Ta vaše, nebo premiéra Babiše, který má jiný názor než vy?

O případném spuštění sankční procedury vůči Maďarsku rozhodne Evropská rada, na kterou jezdí premiér. Mandát pro radu však schvaluje vláda a my jako ministerstvo zahraničí se podílíme na přípravě mandátu. Chci s panem premiérem o Maďarsku mluvit a nebudu zavírat oči před vývojem v zemi, jak jsem řekl.

Máte tedy ambici dělat evropskou politiku, ačkoli ta je od Lisabonské smlouvy stále více v rukou šéfů států a vlád, a Andrej Babiš se už nechal slyšet, že chce evropskou politiku dělat on? Jak budete řešit konflikt představ, co se má dělat?

Chci aktivně přispívat k naší evropské politice, mám ambici spoluformovat naše základní priority, jakkoli platí, že EU je dnes do značné míry domácí politika. Chci také jezdit na Radu pro obecné záležitosti do Bruselu, která připravuje summity premiérů a prezidentů a kde se dosud střídali zástupci ministerstva zahraničí a státní tajemník pro evropské záležitosti, který je pod premiérem na Úřadu vlády.

Vláda, v níž jste zasedl, má řešit rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany. Prezident Zeman prosazuje, aby zakázku dostal bez výběrového řízení ruský Rosatom. Jste pro tuhle cestu?

Naším cílem by mělo být posilovat naši energetickou bezpečnost a jednou z cest je především diverzifikace zdrojů a diverzifikovat také to, odkud tyto zdroje pocházejí. Je potřeba, aby Česká republika dostala co nejlepší nabídku, proto je nutné, aby se toho zúčastnil co největší počet uchazečů, kteří splňují kritéria.

Takže vy prosazujete a budete chtít otevřenou soutěž?

Myslím si, že tendr by byl nejlepším a nejtransparentnějším způsobem, jak vybrat dodavatele pro nové reaktory, pokud se vůbec rozhodne o tom, že se budou stavět.

V rozhodování nehraje roli jen nejlepší finanční a technická nabídka, ale i geopolitický aspekt. Rusko se přes velké projekty, jako jsou jaderné elektrárny, snaží prosazovat svůj vliv, korupční prostředí a velmocenské ambice.

Já vám v tom rozumím. Bezpečnostní kritéria je vedle těch všech dalších, jako je cena a rychlost vybudování, také potřeba vzít v potaz. Samozřejmě cílem ministerstva zahraničních věcí je zvyšovat energetickou bezpečnost naší země, nejít opačnou cestou. V tuto chvíli ve světě neexistuje jediný příklad dostavby jaderné elektrárny, který by byl včas, kdy by byl dodržen rozpočet, i proto myslím, že je s otazníkem, jak rychle se dospěje k závěru, že se ty bloky budou u nás dostavovat. Já si dovedu představit, že by ještě měla proběhnout debata o tom, jestli nemáme levnější alternativy, jestli nemáme i alternativy, které by naši energetickou bezpečnost posílily mnohem více než jaderná energie.

Brzy vás čeká cesta s prezidentem do Číny. Hospodářské noviny napsaly, že chcete vrátit lidská práva mezi priority české zahraniční politiky. Vaši předchůdci od této dejme tomu „havlovské cesty" ustoupili. Povezete na setkání s čínskými partnery nějaký seznam politických vězňů, jak je to běžné u sebevědomých zemí, které s Čínou také obchodují jako my?

Čína je náš významný partner, máme s ní strategický dialog a již jsem řekl, že součástí našeho dialogu je také téma lidských práv. Při cestě, kterou zmiňujete, se nepotkám se svým protějškem, protože on tam nebude. V delegaci jedou i zástupci ministerstva průmyslu, chci s nimi otevřít otázku ochrany pracujících, ekonomická a sociální práva. V tuto chvíli seznam nějakých konkrétních osob, na který se ptáte, nemám. Cesta se však stále připravuje.

Prezident Zeman tu dosud protežoval čínskou byznysovou skupinu CEFC. Představitel jejího neziskového křídla čelí v USA obvinění z uplácení, bývalý šéf CEFC a zároveň poradce Miloše Zemana pro Čínu Jie Ťien-ming byl v Číně letos zadržen a také obviněn z korupce. Podporuje ministerstvo zahraničí stranění takovým skupinám?

Nechci mluvit panu prezidentovi do toho, koho si vybírá jako své poradce, proto jsem mu řekl, že bych byl rád, kdyby mi nemluvil ani on do toho, jaké si budu brát já poradce. Já si ale nemyslím, že toto je nějaké konkrétní protežování. Nicméně pojďme se spíš bavit o systémové změně naší legislativy tak, abychom mohli třeba s ohledem na bezpečnost monitorovat zahraniční investice v České republice. Tak aby nebyla ohrožována naše dlouhodobá bezpečnostní situace. Česká republika je otevřená ekonomika a měla by mít zájem o zahraniční investice ze všech směrů, zejména z Evropské unie. A v tuto chvíli bych to asi dál nekomentoval.

U čínských investic nám byl slibován déšť desítek miliard.

Zatím není, ano.

Stejně tak nevzniklo moc nových pracovních míst. Celé to vypadá, že to je byznys na zbohatnutí několika vyvolených v okolí několika vysoce postavených politiků. Je toto politika, jakou máme dělat?

Nemám detailnější informace o operacích skupiny CEFC nebo jejich nástupce CITIC, abych to bez nějaké detailnější znalosti mohl okomentovat. Ano, dosud těch investic nepřišlo tolik, nicméně v řadě oblastí se spolupráce s Čínou rozvíjí velmi pozitivně. V letecké dopravě, zvyšuje se počet studentů, rozvíjí se kulturní výměna. To jsou věci, které bychom neměli úplně opomíjet, než se soustředit pouze na tyto možná dosud ne úplně jasné otázky.

Před dvěma lety nejvyšší ústavní činitelé včetně ministra zahraničí podepsali prohlášení, kde se distancovali od schůzky tehdejšího ministra kultury s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. Je to něco, do čeho byste se také pustil?

Myslím, že v tuto chvíli není potřeba takováto prohlášení vydávat. Tehdy bych ale postupoval stejně, jako postupoval ministr zahraničí, podpořil bych to.

Jak si tedy máme ten vámi avizovaný návrat politiky lidských práv vlastně představit?

Pro mě téma lidských práv v širokém vymezení, mluvím o právech politických, sociálních, ekonomických, patří mezi hlavní priority. Chci pokračovat v práci v oblasti transformačních a lidskoprávních projektů, také bych chtěl vést velmi otevřený dialog při svých návštěvách v zahraničí o situaci lidských práv u našich partnerů.

Ve složitém regionu Blízkého východu byla naším spojencem Saúdská Arábie. Její vedení nyní zřejmě nechalo brutálně zavraždit nezávislého opozičního novináře. Platí to, co říkáte, i pro tuto zemi?

Já chci vést se všemi našimi partnery dialog, který bude obsahovat všechny čtyři naše hlavní pilíře zahraniční politiky, a to je rozvoj našich politických vztahů, ekonomické vztahy, lidská práva a také naše působení v multilaterálním systému založeném na normách a právech.

Setkal byste se například s ženami kubánských politických vězňů, které si říkají Dámy v bílém? Nebo s dalajlamou či ruským opozičníkem Alexejem Navalným?

Chci se do budoucna setkávat s širokou škálou obhájců lidských práv. V rámci Fora 2000 už jsem mluvil s představitelem běloruského disentu. Když se ptáte například na pana Navalného, asi to v tuhle chvíli není naplánováno, ale já jsem připraven se setkat se všemi.

Tedy i s Navalným?

Myslím si, že bych se s ním i klidně setkal.

V brzké době byste měl řešit personální otázky na vašem úřadu, konkrétně rotaci velvyslanců v řadě destinací. Nově odjíždí do Bratislavy bývalý policejní ředitel Tomáš Tuhý, který se údajně nedomluví žádným pracovním jazykem EU (anglicky, německy či francouzsky). Budete chtít zjistit stav věci?

Tato nominace byla schválena ještě před mým nástupem, nejsou mi známy žádné detaily. Neumím k tomu teď nic říct.

Získají váš souhlas političtí nominanti Miloše Zemana na velvyslance, konkrétně bývalý člen bankovní rady ČNB Vladimír Tomšík (Čína) a exministryně Karla Šlechtová (Afghánistán)?

Opravdu se teprve seznamuji s personální politikou na ministerstvu. Ještě chvíli nechám způsob rotace velvyslanců na vnitřní diskusi na ministerstvu, poté se rozhodnu.

Jste nejmladší šéf diplomacie v moderních dějinách země. Máte nějaký vzor mezi ministry zahraničí, současnými nebo bývalými?

Jiřího Dienstbiera staršího, kterého jsem osobně znal. Myslím, že byl schopen velmi dobře vyvážit různé póly naší zahraniční politiky tak, že obsahovala rozvoj našich politických vztahů, lidská práva, ekonomickou diplomacii a tak dále. A velkým vzorem je pro mě Henry Kissinger. Má neuvěřitelné strategické myšlení, je schopen vnímat zahraniční politiku v globálním kontextu. I ve svém věku, když jsem ho před dvěma týdny slyšel naživo, je schopen přemýšlet za horizont věcí. A velmi rád mám Mira Lajčáka.

Zdroj: týdeník Respekt, č. 43

Blogy