T. Petříček pro ihned.cz: Aktivně se podílíme na projektech strategické komunikace v Evropské unii

19. října 2018

V úterý jmenoval prezident Miloš Zeman na Pražském hradě Tomáše Petříčka novým ministrem zahraničí. Vyřešila se tak patová situace, kdy kandidát ČSSD na šéfa diplomacie Miroslav Poche působil v Černínském paláci na pozici politického náměstka a ministerstvo oficiálně vedl společně s ministerstvem vnitra Jan Hamáček. "Po jmenování řádného ministra už není funkce politického náměstka potřeba," řekl Petříček v rozhovoru pro HN k funkci, kterou Poche zastával. S Pochem chce ale Petříček i nadále spolupracovat. Česká zahraniční politika se podle Petříčka za jeho úřadování vrátí k devadesátým létům. "V těch letech si naše společnost definovala základní hodnoty, na kterých začala budovat zahraniční politiku. Přihlásila se k tomu, že jsme liberální demokracií," řekl Petříček. V ministerském křesle se chce zaměřit také na prosazování lidských práv nebo na otázky spojené s klimatem.

Jakou pozici bude mít na ministerstvu zahraničí Miroslav Poche?

Pozice politického tajemníka ministerstva zahraničí bude zrušena, protože po jmenování řádného ministra už není potřeba. Já se s panem Pochem chci v brzké době setkat. Chci se ho zeptat, zda by mohl pokračovat jako externí poradce. Jsem přesvědčen, že ministr má právo si vybrat své spolupracovníky sám. Chci si sestavit sbor poradců z řad expertů na zahraniční politiku.

Kdo by ve sboru měl být?

Hovořil jsem například o panu Paloušovi, bývalém náměstkovi a velvyslanci. Další jsou třeba Miloš Balabán, ředitel Centra bezpečnostní politiky, nebo Ondřej Dytrych, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů. Věřím, že tam bude další řada lidí z akademické obce, z diplomacie a politiky.

Je to už rok, co prezident a premiér v podstatě ovládli zahraniční politiku. Jak si představujete fungování tradičního trojúhelníku české zahraniční politiky: úřadu prezidenta, premiéra a ministerstva zahraničí?

Zahraniční politika je výsostnou doménou vlády a z kompetenčního zákona vyplývá, že ministerstvo zahraničí je resortem, který má na starosti formulování naší zahraniční politiky. Pokud jde o to, abychom navenek vystupovali jednotně, je důležité, aby pravidelné schůzky ústavních činitelů pokračovaly. Abychom se snažili najít shodu, venku hovořili jednotně, abychom zlepšovali obraz naší země v Evropské unii a ve světě.

Nicméně od sociální demokracie máte úkol být vidět. Jak v rámci tohoto trojúhelníku chcete tento úkol splnit?

Mezi moje priority patří posilování našich vztahů s Německem, Slovenskem a dalšími členskými státy EU. Chci do debaty přinést některá nová témata, týkající se třeba Afriky, rozvojové spolupráce, otázku klimatu, která bude velmi zásadní – sucho je problém, kterému čelí i Česká republika. Takže vidím prostor pro to, abych jako ministr zahraničí nastolil témata do politické i veřejné debaty.

Na Foru 2000 jste se zúčastnil debaty, kde byl přítomen i demokratický aktivista z Hongkongu. Zároveň jedete s panem prezidentem do Číny na podnikatelské fórum. Jak budete s panem prezidentem o Číně mluvit?

O cestě do Číny jsem s panem prezidentem hovořil. Vnímám to, že Čína je náš významný ekonomický partner. Věřím, že budeme schopni pragmaticky a věcně rozvíjet naše vzájemné vztahy, a zároveň říkám, že bychom s našimi partnery měli vést hovory na více témat, nejen o obchodu a ekonomické výměně.

Takže jste na jednání s čínskými partnery připraven hovořit i o lidských právech?

O lidských právech bych rád s našimi partnery hovořil. Česká republika a hodnoty, na kterých naše společnost byla budována, vychází z toho, že jsme pro demokracii, ochranu lidských práv nebo spravedlnost a solidaritu.

Budete hovořit o nějakém konkrétním příkladu porušování lidských práv?

Žádný konkrétní příklad v tuto chvíli nemám. Cestu do Číny budeme ještě připravovat a je plánována na exportní veletrh, takže schůzky budou primárně ekonomické. Nicméně, již jsem se setkal s čínským velvyslancem v Praze a chci s ním vést pravidelný dialog.

České ministerstvo průmyslu připravuje zákon o ochraně investic, který by se dotkl i případných čínských firem. Jaký je váš názor na tento zákon?

Tento návrh vychází z přijaté evropské legislativy, kdy má EU potřebu posuzovat zahraniční investice nejen z ekonomických hledisek, ale také bezpečnostních hledisek. Měli jsme první zasedání přípravné pracovní skupiny, která má přijít s konkrétními návrhy, jak by tato evropská legislativa mohla být uvedena v život v České republice. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je garantem této diskuse, má v blízké době přijít s konkrétními návrhy. Věřím, že se podaří nastavit systém tak, abychom byli schopni posoudit, že zahraniční investice neohrožují budoucnost naší země.

Budeme ho mít přísnější, než bude unijní verze, což je takový český zvyk vůči regulaci, která přichází z EU?

Počkal bych na návrhy ministerstva průmyslu a obchodu. Oni pracují s několika modely, které vychází z již existujících legislativ některých členských zemí a vyhodnocují, který z těch modelů by mohl být nejvhodnější.

A vy na to nemáte názor, jestli to má být benevolentnější vůči třetím stranám nebo přísnější?

Nedá se to postavit na tom, jestli to bude přísnější nebo benevolentnější, je to o tom, jakým způsobem budete postupovat, zda budete mít vymezené nějaké konkrétní sektory a budete posuzovat zahraniční investice nebo postupovat jiným způsobem. Inspirace může být třeba Německo.

Vy byste byl pro zavedení nějakých sektorových omezení? Třeba Bezpečnostní informační služba upozornila na investice ze zemí, jako je Rusko nebo Čína.

Myslím, že by bylo vhodné posuzovat zahraniční investice v sektorech, které mají vliv na kritickou infrastrukturu, mezi něž patří i IT infrastruktura. Nicméně v tuto chvíli probíhá teprve druhé kolo debaty.

Je v pořádku, že prezident má jako poradce šéfa čínské firmy, která je navíc vyšetřovaná kvůli úplatkům?

Stejně jako si já chci vybírat své poradce, respektuji, že si i prezident vybírá své poradce. Věřím, že české zájmy a naše bezpečnost není tímto ohrožena. Pokud pan poradce bude odsouzen, věřím, že pan prezident spolupráci ukončí.

Ministerstvo bylo terčem hackerského útoku, kde se jako o možném pachateli hovoří o Číně. Do médií se dostávají informace, že byl mnohem větší, než se říká. Není lepší být opatrnější? EU bude jedním ze čtyř až pěti globálních hráčů, ale bude čím dál slabší. Především kvůli technologiím se musí bránit vlivům zvenčí. A třeba skupina států střední Evropy spolupracující s Čínou 16+1 je spíše otevřenou bránou čínskému vlivu.

Nemyslím, že by formát 16+1 byl otevřenou bránou. Jde o formát, kde se vede dialog v politických a ekonomických oblastech. Do jisté míry souvisí i s iniciativou Pásu a cesty, která je zaměřená na rozvoj infrastruktury, což Česko dlouhodobě prosazuje. Ve střední a východní Evropě je to pro nás ekonomicky zásadní otázka.

Ve svých dosavadních vyjádřeních jste zmínil návrat české zahraniční politiky k devadesátým letům. Co máte konkrétně na mysli?

V těch letech si naše společnost definovala základní hodnoty, na kterých začala budovat zahraniční politiku. Přihlásila se k tomu, že jsme liberální demokracií. Nebyl bych rád, kdyby se otevřela debata o nějakých alternativách liberální demokracie. Můžeme navazovat na řadu projektů v pomoci transformace k demokracii. Například práce s nezávislými médii, podpora nezávislých odborů, to jsou věci, na které bych se chtěl do budoucna také zaměřit.

Myslíte si, že s tímto nenarazíte u pana prezidenta nebo pana premiéra?

Myslím si, že v případě podpory médií a odborů navazují na již běžící programy a projekty. Věřím, že toto je konsenzus české politické scény, že by tyto projekty měly pokračovat.

Narážím na výroky prezidenta, že by se novináři měli zabíjet, a na prostředí, které se nejen v Česku po podobných výrocích vytvořilo. Pro novináře to není legrace a vy o tom mluvíte jako o prioritě, tak by nás zajímalo víc.

Jsem přesvědčen o tom, že svobodný tisk je nedílnou součástí demokratické společnosti. A lidé mají právo být objektivně informováni o tom, co se děje kolem nich. Čelíme řadě problémů, jako jsou fake news a podobně, které ovlivňují českou politickou debatu. Je to o svobodě a tisku, o kritickém myšlení a vzdělání. To je cesta, jak tomu čelit. Výroky pana prezidenta nechci komentovat.

Ale vy budete jedním z těch, kdo bude zahraniční politiku tvořit.

V dnešní době, kdy sociálně sítě a internet přicházejí se záplavou informací a jsme demokratickou společností, tak potřebujeme, aby zejména mladí lidé byli schopni kritického myšlení, byli schopni si vyhodnotit informace, které je ovlivňují prostřednictvím sociálních sítí a aby byli schopni si ověřit, jestli jsou pravdivé či nikoliv.

Máte nějakou možnost z postu ministra zahraničí toto ovlivnit?

Aktivně se podílíme na projektech strategické komunikace v Evropské unii. Máme svého experta v centru strategické komunikace v úřadu vysoké představitelky pro zahraniční politiku, který sice nyní odchází, ale plánujeme, že bude nahrazen.

Debata o hybridních hrozbách je u nás pouze dva roky stará. Některé kroky se podařilo udělat, ale jsme stále na počátku i v rámci Evropské unie. Je to větší hrozba, než jsme si dosud uvědomovali.

Odpovědí na současnou záplavu informací je podle mého názoru rozvoj kritického myšlení. Omezování svobody na sociálních sítích je velmi nebezpečná záležitost, jednou začnete něco omezovat a nevíte, kde skončíte.

Vraťme se k české zahraniční politice. Víte, s kým přesně se sešel předseda sněmovny Radek Vondráček v Moskvě a o čem jednal?

Mám informace o tom, že pan předseda měl několik oficiálních schůzek a pak měl ještě nějaké soukromé, o těch nemám informace.

Máte odůvodněnou obavu, že se jednalo za zády ministerstva o otázce dostavby českých jaderných elektráren?

Předpokládám, že pan Vondráček, předseda sněmovny, ví, jaké jsou priority české zahraniční politiky, a doufám, že je seznámen s koncepcí zahraniční politiky České republiky a že podle ní vedl debatu se svými ruskými zahraničními protějšky.

Stal jste se členem vlády, která rozhoduje ve sboru a bude nejspíš rozhodovat o největším tendru v historii této země. Máte názor na jadernou energetiku jako takovou? Jaká je její budoucnost?

V energetice došlo v posledních letech k velmi dynamickému vývoji, ceny některých technologií výrazně klesly. Měli bychom debatu vést i porovnáním s jinými alternativami tak, abychom pro zemi zajistili dlouhodobou energetickou bezpečnost a snížili ceny energií pro občany, a pokud možno přispěli k rozvoji nových technologií a inovací, které by mohly pomoci přispět k ekonomickému rozvoji naší země. V tuto chvíli nemám informace o stavu přípravy těchto projektů, vláda o tom od mého jmenování nehovořila.

Máte nějakou osobní preferenci, jakým směrem by se tendr měl ubírat?

Vycházíme z přijaté energetické koncepce s podílem jaderné energie na energetickém mixu. Nicméně si myslím, že bychom měli zvážit možnost – i vzhledem k některým technologiím, které výrazně zlevnily – jestli náklady na tyto projekty by nepřesáhly alternativní rozvoj energetiky. Ale vycházím z přijaté koncepce a věřím, že pokud se rozhodne o dostavbě Dukovan a Temelína, tak to bude probíhat za účasti řady uchazečů, abychom dostali co nejlepší nabídku.

Jak se díváte na sankce vůči Rusku kvůli jeho agresi na Ukrajině. Mají platit i do budoucna?

V tuto chvíli nebyly splněny podmínky pro zrušení sankcí. Minské dohody nejsou naplňovány a je tam řada dalších záležitostí, které jsou důvodem proto, aby sankce pokračovaly. V tuto chvíli Česká republika nebude ta, co bude navrhovat zrušení sankcí.

Neměly by se tedy sankce spíš rozšířit či zpřísnit?

Na schůzce ústavních činitelů padlo, že by se o sankcích měla vést debata. Pokud se bude vést o rozšiřování nebo omezování, tak v tom Česká republika má být aktivní. I ve světle událostí, které se odehrály v Nizozemsku (pokus ruské tajné služby o odposlech mezinárodních organizací – pozn. red.), bychom měli zvážit i možnost nových sankcí.

Jedete v pátek na svoji první zahraniční cestu do Německa. Kdo jsou naši další bližší spojenci v rámci EU?

Nejbližším je samozřejmě Slovensko, se kterým máme nadstandardní vztahy, velmi úzce s nimi spolupracujeme i v rámci visegrádské čtyřky, kde budeme po Slovácích přebírat předsednictví. S ohledem na blížící se brexit to bude Francie, která bude aktivní v oblasti bezpečnosti EU a vnějších vztazích. V těchto oblastech bychom s Francií měli vést velmi intenzivní dialog.

Myslíte si, že je dobře, že se pan premiér začal sbližovat s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v pohledu na Evropskou unii?

Pan premiér je velmi aktivní v zahraniční politice, což vítám. Je důležité, aby předseda vlády navštěvoval své partnery, byl aktivní v rámci evropských formátů, byl v evropské agendě výrazný, je to spíš domácí než zahraniční politika. Andrej Babiš se potkal i s polským premiérem. Nevnímám, že jeho setkání s panem Orbánem znamená nějakou změnu zahraniční politiky České republiky.

Ale pohledem z Evropy to může vypadat trochu jinak…

Myslím si, že naše postavení v Evropě je velmi dobré, jsme vnímáni jako stát, který si dokáže prosazovat své zájmy, jako velmi dobrý vyjednavač při vyjednávání evropské legislativy. Máme dobré vztahy s Německem, nadstandardní vztahy i s Francií a dalšími zeměmi. Tak máme velmi vyváženou evropskou politiku. V tomto směru si Česká republika vede velmi dobře.

Ptala jsem se na vztah pana premiéra k panu Orbánovi, jestli to Evropa vnímá pozitivně? Mluví se o „orbanizaci“ české politiky. Jak takové sbližování vnímá Evropa? Máte přece zkušenosti z Bruselu…

Visegrádská čtyřka je dlouhodobě pokládána za skupinu, která je schopna hájit svoje zájmy. V tuto chvíli může být i kvůli nadcházejícím evropským volbám ta debata trochu emocionálnější. Ale nemyslím si, že dochází k „orbanizaci“ české zahraniční politiky obecně.

A co solidarita (členských států)?

Když hovořím se svými partnery, jsou schopni vnímat to, že Česká republika dělá v migrační politice mnoho. Debata o tom, zda přijmout pár sirotků nebo ne, vstoupila do předvolebního období a byla velmi nešťastná. V tuto chvíli bychom se měli bavit o tom, kde skutečně můžeme pomáhat. Solidarita by měla být součástí zahraniční politiky, na základě toho by byla solidarita projevována věcně, abychom nedělali zbytečná gesta.

A je solidární, když pan premiér řekne, že by Česká republika nepřijala 50 sirotků? To je v rozporu s vaší argumentací, ne?

Česká republika by byla schopna přijmout padesát sirotků, jsme stát s deseti miliony obyvatel. Padesát malých dětí by tu na nějakou dočasnou dobu mohlo najít svůj domov. Myslím, že bychom měli věnovat pozornost tomu, že můžeme pomoci – ve spolupráci s neziskovými organizacemi – více dětem k lepšími životu v uprchlických táborech v Řecku, Libanonu nebo v Sýrii nebo jinde prostřednictvím humanitární a rozvojové pomoci. V politice jsou gesta důležitá, nicméně v praktické rovině si myslím, že bychom mohli pomoci mnohem většímu počtu dětí tam, kde se nacházejí.

Pragmaticky a věcně říkáte, gesta jsou důležitá v politice. Slovensko přijalo 12 uprchlíků, Maďarsko přesně tolik, kolik mělo podle někdejších kvót, my ani jednoho. Chovají se pragmaticky. Nebrání nám stejný přístup, když bychom se bavili o postavení České republiky v EU, budování koalic uvnitř unie?

Premiér řekl, že pokud budou identifikovány osoby, které by sem mohly být přivezeny, tak Česko může na nějakou dobu poskytnout domov. To by mohlo být gesto, že jsme v Evropě solidární. Děláme přece řadu věcí na Blízkém východě a v severní Africe, rozpočet na to přesahuje dvě miliardy korun. Chceme například pomoci ještě v oblasti Sahelu, kde můžeme pomoci většímu množství lidí. Je to solidarita s těmi dětmi, ne s partnery. Měli bychom projevovat solidaritu vůči těm, kdo trpí.

Italský premiér vyzval Andreje Babiše, aby symbolicky přijal jednoho migranta. Chcete pomocí podobných gest naznačit evropským partnerům, že Česko je připravené bavit se o řešení migrační situace?

EU čekají v následujících letech mnohem složitější rozhodování, budou se řešit vážnější věci. Ale partnerství v EU se budují pomocí právě takových gest.

Pojďme najít děti, které bychom sem mohli přivézt. Pokud bychom je našli, měly by mít možnost na nějakou dobu najít v Česku útočiště.

Bude v tom ministerstvo aktivní? Blíží se zima a v tábory v Řecku jsou přeplněné. Klíčová tedy bude i rychlost.

V případě, že nás osloví neziskové organizace, jsem připravený v těch táborech pomoci. Mohli bychom jim zajistit konkrétní pomoc na místě a zároveň najít děti, které bychom ve spolupráci s ministerstvem vnitra mohli přivézt do České republiky. Ale najednou je klid a celá záležitost utichla. Připadá mi, že to prostě byla součást volební kampaně.

Nemůžeme se nezeptat na případná jména budoucích velvyslanců. Kam pojede Adriana Krnáčová nebo Karla Šlechtová?

S panem premiérem jsem o tom detailněji nehovořil, ale v tuto chvíli není na pořadu, že by Adriana Krnáčová někam vyjížděla. Andrej Babiš v médiích uvedl, že toto není jeho priorita.

Od pondělí by měl na jednu ze dvou dosud volných pozic odborných náměstků na ministerstvu nastoupit Martin Povejšil. Další výběrové řízení na druhý post náměstka stále běží?

Dokud neskončí, nemohu to komentovat.

Byl by vaším favoritem Aleš Chmelař, dosavadní státní tajemník pro evropské záležitosti, jehož jméno v této souvislosti padlo?

Musí proběhnout výběrové řízení, do kterého se může přihlásit každý. Dovedu si představit, že Aleš Chmelař by mohl být náměstkem pro evropské záležitosti. Má proto potřebnou kvalifikaci, má zkušenosti, je respektovaný našimi partnery v rámci EU. Ale nemohu předvídat, jak dopadne výběrové řízení. Rád bych, aby Aleš Chmelař vzhledem k jeho zkušenostem dál pracoval ve prospěch státu, aby o něj veřejná sféra nepřišla.

 

Zdroj: ihned.cz, 18. října 2018

Blogy