T. Petříček: Kdy a kam cestovat

24. srpna 2020

Ministr zahraničí Tomáš Petříček o omezeních cestování i ochraně demokracie.

Hrozí Čechům při cestování nějaká další omezení, jaká vyhlásilo před časem Slovinsko nebo pak Řecko, které je však následně vzalo zpátky?
Nemohu úplně vyloučit, že bude docházet k dalším změnám. Již delší dobu usilujeme o to, abychom v Evropské unii sladili kritéria, v rámci kterých jednotlivé státy vydávají opatření, jež určují podmínky pro cestování do konkrétních států. Bohužel, přestože je shoda postupy více zkoordinovat, zatím se neshodujeme v tom, jak konkrétně by pravidla měla být nastavena. Každý má jinou představu, nejen co se týče počtu nakažených v konkrétním státě, ale některé země chtějí třeba zohledňovat, jak moc se kde testuje. Tento týden máme jednání s ministry zahraničních věcí v Berlíně. Tuto otázku bych tam chtěl s kolegy znovu otevřít.


Jaká je vůle mezi ministry zahraničí a vůbec evropskými zeměmi se domluvit, aby to teď nebylo v každé zemi jinak?
Na straně ministerstev zahraničních věcí vůle je, protože máme na starosti konzulární případy. Cestování se nás přímo dotýká. Nicméně národní kritéria pro cestování určují naši kolegové z resortů zdravotnictví. My se můžeme snažit naše kolegy přesvědčit a v některých případech se nám to daří. Když jsme řešili Řecko, pomohlo propojení našich hygieniků s řeckými a následně telefonát premiéra Babiše, kdy se situace vysvětlila. Ale nemohu vyloučit, že když nenajdeme v brzké době společný přístup, že mohou některé státy různá omezení ze dne na den přijímat.

Při návratu ze Španělska si musí Češi ode dneška opatřit test nebo jít do karantény. Máte v hledáčku další země? Nakažení turisté přijíždějí i z oblíbeného Chorvatska.
Zatím nezvažujeme další státy, které by měly být zařazeny na seznam méně bezpečných zemí kvůli epidemii covid-19. Chorvatsko není z našeho pohledu pro české turisty ohniskem nákazy. Na konkrétní rizika ale upozorňujeme – lokální ohnisko je například v oblasti Zadaru. Počet lidí, kteří přijeli z Chorvatska a byli pozitivně testováni, je však celkově velmi nízký.

Jak vůbec probíhají jednání mezi zeměmi o protikoronavirových opatřeních? My jsme dali Španělsku vědět 10 dnů dopředu, že budeme vyžadovat testy, Řecko nám dalo týden, abychom se přizpůsobili jejich požadavkům, ale Slovinsko vyhlásilo restrikce doslova ze dne na den.
Rozhodnutí slovinské vlády nás samotné překvapilo. Neupozornili nás, že to zvažují. Slovinsko patří ke státům, které vyhodnocují situaci v jiných částech Evropy přísně. V kategorii těch přísnějších jsou také pobaltské státy. Ale situace je stále v jednání a věříme, že se nám podaří se Slovinskem znovu najít cestu, jak se postupně vrátit k uvolněnějšímu režimu. Nechci však předjímat.

Kdy se podíváme do Spojených států? Bude to vůbec možné do Vánoc?
Pravidla pro vstup na území Spojených států si určují Spojené státy. My řešíme podmínky pro případy, kdy se naši občané vracejí zpět do České republiky. Spojené státy zatím patří do kategorie zemí, ze kterých při návratu našich občanů požadujeme test. Neumožňujeme zatím volné cestování občanů Spojených států až na konkrétní výjimky, které definujeme ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo vnitra. Ale to, jestli Spojené státy umožní Evropanům vstup na své území i kvůli běžné turistice, je v kompetenci tamních úřadů.

Vy sám se nyní dost angažujete kolem situace v Bělorusku, avizoval jste chystaná opatření a sankce. Jaké konkrétní kroky chystáte?
Jsem především rád, že v České republice i v rámci Evropské unie panuje shoda, že běloruské volby nebyly svobodné a výsledek nemůžeme uznat jako svobodnou volbu občanů, koho chtějí mít za hlavu státu. V tuto chvíli připravujeme na půdě Evropské unie sankce, které by měly být zaměřeny proti konkrétním osobám, které se podílely na manipulaci s volebními výsledky nebo na represích proti demonstrujícím. Sankce budou směřovat na členy volební komise, na další osoby, které se podílely na přípravě voleb, či na bezpečnostní složky běloruského státu. Seznam bude tento týden představen před neformálním zasedáním ministrů zahraničních věcí a následně bude prostor jej doplňovat o další osoby. Očekávám, že v průběhu září bude seznam schválen.

Můžete nějakou navrhovanou sankci přiblížit?
Sankce jsou cílené proti konkrétním osobám. Nechceme na Bělorusko uvalovat plošné ekonomické sankce, protože by to mělo dopad na širokou veřejnost. Země se potýká s dopady pandemie covid-19 a jejími ekonomickými důsledky. Plošné ekonomické sankce by jen zhoršily situaci běloruských občanů.

Takže konkrétním osobám zakážete třeba vstup do Evropské unie?
Součástí sankcí, které EU používá poměrně běžně, je zákaz vstupu na území všech jejích států. Je zde také možnost zmrazení jejich majetku, finančních prostředků, které mají uložené v bankách na území členských států Unie. Cílem je postihnout konkrétní osoby tam, kde k tomu máme pravomoci.

K situaci v Bělorusku se ostře vyjadřoval i premiér Andrej Babiš. Proč českou vládu tak zasáhla situace v Bělorusku?
Lukašenkův režim je poslední diktaturou v Evropě a dění tam nám připomíná to, co se odehrávalo u nás před více než třiceti lety. Ale i v Polsku nebo v Maďarsku. Kdy lidé chtěli po letech nesvobody demokraticky rozhodnout, v jaké zemi chtějí žít a jak bude vypadat budoucnost nejen jejich, ale také jejich dětí. Neochotu ze strany Lukašenka připustit tuto možnost bereme jako něco, co do Evropy nepatří. Evropská unie se poslední rok snažila zlepšit vztahy s Běloruskem i kvůli tomu, že prezident Lukašenko naznačoval ochotu s EU jednat. Nicméně to, co jsme viděli v posledních týdnech, byl jasný signál, že naše očekávání nemohou být v tuto chvíli naplněna.

Nedávno jste řekl, že pozvete do Černínského paláce kandidátku na prezidentku Svjatlanu Cichanouskou, už se tak stalo?
Hovořili jsme o tom s panem premiérem. Jsme v kontaktu s týmem kolem Svjatlany Cichanouské. Bavili jsme se o tom, že by se s ní spojil premiér telefonicky. Prostřednictvím naší ambasády jsme v kontaktu s představiteli tamní občanské společnosti a já jsem hovořil se zástupcem běloruské diaspory v České republice. Chceme podpořit Bělorusy, kteří chtějí začít politický dialog o tom, jak situaci vyřešit a jak dosáhnout změny, po které volají, včetně podpory představitelů, jako je Cichanouská, ale i dalších.

Lukašenka podporuje prezident Vladimir Putin. Ve čtvrtek se objevila zpráva, že Putinův kritik Alexej Navalnyj byl otráven. Co na tuhle událost říkáte?
Zaprvé bych chtěl panu Navalnému popřát, aby se rychle uzdravil. Jsem přesvědčen, že by se tato záležitost měla řádně vyšetřit. Čímž nechci nic předjímat, protože nemáme dostatek informací o tom, co se stalo. Nevíme, jestli byl skutečně otráven, ale víme, že podobné události se v minulosti staly, například Skripal ve Velké Británii. Nyní jsou i vztahy Německa a Ruska zasaženy vraždou čečensko-gruzínského občana, ke které došlo v Německu. Takovéto praktiky do Evropy nepatří.

Myslíte, že Rusko ohrožuje českou demokracii?
Rusko je na jedné straně partner, se kterým má smysl vést dialog. Naším zájmem je především zajistit v Evropě bezpečnost a mír a Rusko je stále jaderná mocnost. Také je členem Rady bezpečnosti. Na druhé straně neváhá používat řadu nástrojů, jak ovlivňovat dění v evropských státech, včetně Česka. Používá kybernetické útoky či šíří dezinformace a propagandu, které pak mění veřejné mínění. Viděli jsme to například i v USA. Takže ta snaha zasahovat do toho, jak se lidé rozhodují, je dobře zdokumentována a naším úkolem je především zlepšit odolnost proti této snaze.

Nemyslíte si, že jsme vůči Rusku až moc mírní?
Nemyslím. Velmi jasně se vyhrazujeme vůči krokům, které narušují naši suverenitu, které zasahují do našich vnitřních záležitostí.

Nebojíte se, že Rusko zasáhne do podzimních voleb?
Nebojím se, že by nějakým výrazným způsobem ovlivnilo výsledek voleb. Z dlouhodobého hlediska však naše země musí zlepšit odolnost. Když budou některé státy v ovlivňování pokračovat, musíme zajistit, aby to nemělo žádný dopad.

Jak to chcete udělat?
Je to otázka vzdělání. Je naprosto nezbytné, aby lidé byli schopni v množství informací, kterému jsme vystaveni, rozeznat dezinformaci od pravdy.

Vyjadřoval jste se i k dění v Polsku v souvislost LGBT komunitou. Znepokojuje vás situace?
Při vstupu do Evropské unie se státy upsaly k dodržování hodnot, jako je respekt k menšinám. Je záležitostí Polska, jak celou věc vyřeší. Polská společnost je v názoru na toto téma rozdělena, ale například nápisy na restauracích, že do nich nemohou příslušníci LGBT komunity, jsou za hranou. 

Zdroj: MF DNES, 24. 8. 2020

Blogy