P. Poc: Brexit vystihují tři slova - nepochopení, neobratnost a nezodpovědnost

21. ledna 2019

1. Zvládají zástupci Evropské unie Brexit bez větších výhrad, nebo i jejich vinou hrozí, že budoucí úprava vztahů může EU poškodit?

Ta situace vůbec nebyla jednoduchá, protože kdybychom měli charakterizovat to, jak vystupovala a reagovala Velká Británie, tak bych použil tři slova. První je nepochopení. Oni nepochopili, že se nerovná o rozvod, oni stále používali ten termín „divorce". Ale tohle není rozvod, ale dohoda s 27 dalšími partnery. A tohle prostě britská strana dobře nepochopila. Druhé neobratnost. V průběhu všech těch jednání bylo vidět, že evropská strana byla vždy připravená, evropští vyjednavači věděli, co chtějí, byli připravení, posílali dopředu materiály. Britská strana připravena nebyla. A třetí slovo nezodpovědnost. Britští vyjednavači a britská vláda prostě nepochopili, že skutečně existují důsledky, že ta věc není tak jednoduchá, a že je potřeba dohody dosáhnout. Všichni bychom byli rádi, kdyby Velká Británie zůstala v té evropské rodině, a všem je nám to teď nepříjemné. Proč to došlo tak daleko, proč tam jsou teď problémy, proč budeme nejspíše čelit té situaci vzniklé tvrdým Brexitem, za to opravdu bohužel může britská strana.

2. Myslíte si, že není možné uvažovat o novém referendu, které například skotská premiérka uvedla jako jednu z možností poté, co britský Parlament odmítl dohodu s EU?

Já bych ho hrozně rád viděl, protože to první referendum bylo založeno na lžích. Ti „Brexiteers" otevřeně lhali a ví se, že pan Farage a pan Johnson používali argumenty, které nebyly pravdivé. Ví to i Britové. A to referendum by dne dopadlo jinak a Britové by ho chtěli. Já mám část rodiny ve Velké Británii, byl jsem tam v prosinci týden a mluvil jsem s obyčejnými lidmi. Ne s politiky, ne s lidmi z nějaké sociální bubliny. Ti lidé by své rozhodnutí chtěli napravovat už dneska. Takže mám na to trošku jiný názor. Ta společenská krize už v Británii je a společnost už je rozdělená. Takže tady ten prostor je.  Ale není tam prostor politický. Není dneska na britské politické scéně žádný subjekt, a bohužel to nejsou ani Labouristi, který by se dokázal postavit a řekl by: „podívejte se, tady jsme udělali něco špatně, nechme občany, ať svoje rozhodnutí znovu posoudí a podle toho se chovejme". Takový subjekt na britské politické scéně není. Znovu musím použít to slovo, které jsem použil na začátku toho rozhovoru, a to je nezodpovědnost.

3. Jsou euroskeptická uskupení spíše výrazem veřejnosti, která není spokojená se stále sílící integrací a s tím, jak se EU snaží přebírat pravomoci národních států? Nemyslíte si, že nemůžou být pro Unii nebezpečím?

Já bych to určitě nehodnotil tímto způsobem. Naši frakci a naši politickou rodinu nezajímají otázky strukturální, otázky integračních procesů, my posuzujeme Evropskou unii podle funkce, podle toho komu slouží. A také nejsme spokojeni s jejím současným fungováním. Podle našeho názoru dnes Unie slouží možná víc nadnárodním organizacím, kapitálu či spekulantům. My chceme, aby sloužila víc lidem. To není otázka struktury. Já bych se tady nebavil o tom, jestli je dobře nebo špatně víc, nebo míň integrace. To je otázka, která nemá smysl.  Podle mě má smysl posuzovat to podle toho, co Unie dělá. A ona opravdu poslední dobou nedělá vše dobře, a z toho podle našeho názoru roste euroskepse. Takže tohle je to, co my chceme změnit. Komu Evropská unie slouží. Strukturu řeší Konzervativci. My řešíme, pro koho EU něco dělá.

4. Má česká zahraniční politika v EU, která prožívá mnohé změny, které ji pravděpodobně dost promění, jasně nastavené, co chce, s kým chce spolupracovat, čeho chce dosáhnout? Nebo nám chybí ten jasně definovaný cíl?

Já se domnívám, že současná vláda to umí a ukázalo se to teď 7. ledna na schválení zákona pro případ tvrdého Brexitu. Česká vláda umí předjímat, co se děje, umí v té evropské situaci najít svou polohu, umí řešit zájmy svých občanů v rámci EU, takže bych řekl, že jsme dobře připraveni. Česká vláda dobře chápe tu základní premisu, že je vždy lepší být v klubu, než stát někde mimo něj. To je to, co britská konzervativní Toryovská vláda dobře nepochopila.

5. Dělá česká vláda nedostatečné kroky k ochraně práv svých občanů, kteří žijí ve Velké Británii pro případ takzvaného tvrdého Brexitu, tedy odchodu Británie bez dohody?

V žádném případě, vždyť vláda ČR přijala zákon o úpravě některých vztahů v souvislosti s vystoupením Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Jedná se o speciální předpis pro případ, že by v březnu opravdu došlo k neřízenému Brexitu. A ten tuhle záležitost velmi dobře řeší a ví o něm i britská strana, která jej vyhodnotila jako velmi vyvážený a dobrý. Je to sice nepříjemné, ale je to bilaterální záležitost. Naše příprava existuje, takže v případě, že dojde k tvrdému Brexitu, tak zákon vstoupí v platnost a bude chránit oněch 40 000 českých občanů žijících ve Velké Británii a recipročně samozřejmě 8 000 Britů kteří jsou v ČR. Reciprocita je samozřejmě podmínkou všech opatření, takže já si myslím, že tady tohle je odpracováno. A je to odpracováno velmi dobře.

Vždycky je lepší sedět u stolu a účastnit se diskuze o tom, co kdy dál. Protože když u té diskuze nejste, nemůžete do ní zasáhnout. To, že se někdo ocitne místo u stolu na stole jako chod, je podle mě fráze. A je to právě takový ten bubák, na základě kterého dochází k tragédiím jako je rozhodnutí o Brexitu.

 

Pozn: Rozhovor vznikl pro Český rozhlas Plus, pořad Pro a proti s Pavlem Pocem a Janem Zahradilem dne 16.01.2019, byl upraven a přizpůsoben psanému projevu

Zdroj: irozhlas.cz 

Blogy