Naděje české levice

15. února 2019

Nikdo ji neznal. Dnes patří ministryně práce Jana Maláčová k novým tvářím, se kterými ČSSD spojuje svou budoucnost. A právě od ní si strana slibuje, že se jí podaří přilákat ztracené voliče.

Ministryní práce se Jana Maláčová stala náhodou a až na druhý pokus. Nikdo ji neznal. Dnes patří k novým tvářím, se kterými sociální demokracie spojuje svou budoucnost. Právě od Maláčové si strana slibuje, že se jí podaří přilákat zpět ztracené voliče.

Když se Jana Maláčová loni v létě ujala funkce ministryně práce a sociálních věcí, neznali ji ani mnozí spolustraníci z ČSSD. Ministerskou funkci přebírala s nálepkou politicky nezkušené úřednice narychlo zaskakující za Petra Krčála, který rezignoval kvůli nejasnostem ve své bakalářské práci. Po půl roce ve vysoké politice je sedmatřicetiletá Maláčová jednou z nejvýraznějších tváří chřadnoucí strany a podle mnohých také její poslední nadějí na záchranu.
Vlídný úsměv a klidný tón si při rozhovoru s HN ministryně udrží až do chvíle, kdy dostane otázku, zda jsou podle ní opravdu obědy zdarma ve školách potřeba i proto, aby se některé děti naučily jíst příborem. Ostře odpoví, že to je až ten poslední argument, a ukáže svoji ráznou tvář. Tu, kterou znají její mladí kolegové z ČSSD, tvář sebevědomé ženy s jasnými názory, sympatizující s feminismem. Názorové oponenty Maláčová tvrdě odráží, jindy reaguje ironickým smíchem. „Pan předseda tady přesvědčuje seniory, že jsou bohatí," reagovala minulý týden v České televizi na slova předsedy senátorského klubu ODS Miloše Vystrčila, že podíl lidí ohrožených chudobou je v Česku v mezinárodním srovnání nízký.
Mluví se o ní jako o autentické sociální demokratce, která se chce zastávat seniorů, handicapovaných, lidí pracujících za nízkou mzdu nebo sociálně slabých rodin. Její návrhy řešení sociálních problémů jsou ale někdy až příliš štědré a kritici ji také nešetří – nazývají ji soudružkou nebo Venezuelou, v odkazu na jihoamerický stát, který je i kvůli rozhazování v rozkladu. „Její protivníci by si měli uvědomit, že před nimi nesedí naivní děvče a že umí být ve vyjednávání tvrdá," říká exministr a nynější poradce Maláčové Zdeněk Škromach, který si ji pamatuje už z jejího rodného Uherského Hradiště.

Náhradní řešení s překvapením

Neokoukaná politička je spolu s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem součástí strategie předsedy ČSSD Jana Hamáčka, jak stranu opticky omladit. Následovat má i modernizace programu, který se chce zaměřit třeba na to, jaké dopady má robotizace průmyslu na nabídky práce. „Jana Maláčová i Tomáš Petříček jsou překvapení. Přicházeli do vlády jako náhradní řešení, takže reakce na ně byla zpočátku rozpačitá. Podle mě oba zazářili a patří k tomu nejlepšímu, co nyní sociální demokracie má," tvrdí starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda. Členem ČSSD je přes dvacet let a řadí se mezi úspěšné starosty, s nimiž chce Hamáček nový program strany tvořit. Někteří zasloužilí straníci se k novým tvářím staví zatím rezervovaně – u Maláčové se paradoxně obávají její přílišné levicovosti –, přibývá ale těch, kteří výsledky jejich práce na ministerstvech respektují. Minimálně do březnového sjezdu strany tak vládne na bojišti klid.
Jana Maláčová se do funkce dostala stejně jako její předchůdkyně Michaela Marksová: na druhý pokus, až poté, co své šance promarnili zkušení funkcionáři. U obou to byl shodou okolností již zmiňovaný Krčál. Když odmítl funkci, kterou mu nabídl premiér Bohuslav Sobotka, došlo na Marksovou. „Nic jiného jim zkrátka nezbylo," glosuje Marksová. Právě ona za svého působení na ministerstvu udělala z Maláčové ředitelku rodinného odboru. Znají se mimo jiné z Oranžového klubu, který sdružuje sociálnědemokratické ženy a prosazuje rovnost pohlaví. „Maláčová je moderní levicová politička, která ví, jak to funguje ve vyspělých evropských zemích. Stejně jako já umí jazyky a lidé jako my o dvě hlavy převyšují ostatní, protože ti naši soudruzi vůbec nevědí, co znamená sociální demokracie v západní Evropě," kriticky poznamenává Marksová.
Příklon k feminismu dává Maláčová nejviditelněji najevo svým životním stylem. Po svatbě s někdejším tajemníkem pro evropské záležitosti Alešem Chmelařem si nechala dívčí jméno a po narození syna se velmi brzy vrátila do práce. Když nyní propaguje například dostupnější předškolní péči či flexibilní úvazky, mluví tak z vlastní zkušenosti. Sladit péči o dítě s kariérou bylo podle ní těžké. „A to i když se můj muž zapojuje rovným dílem, a tím pádem mám na rozdíl od ostatních žen polovičku práce," podotýká v ministerské zasedačce, kde přijímá politiky, odboráře i zástupce neziskovek.

Jedna Maláčová jaro nedělá

S feministickou agendou, jakou dříve prosazovala v Oranžovém klubu, po nástupu do čela ministerstva trochu přibrzdila. Už nemluví o tom, že by se rodičovská dovolená měla rozdělit rovným dílem mezi otce a matku, podle politologa Josefa Mlejnka však zatím dovedně propojuje ženská témata s obecnějšími návrhy. Jedním z hlavních úkolů její nové důchodové komise má být dorovnání ženských důchodů, které jsou zhruba o pětinu nižší než mužské. „Spojila rovnost se sociálním apelem. Kdyby vystupovala jenom s genderovými tématy, asi by narazila," říká Mlejnek a připomíná, že tato strategie se ČSSD neosvědčila. „Možná by jí za to zatleskali lidé z politického středu, ale nemusela by si je získat jako voliče. Jedna Maláčová jaro nedělá." Kořeny své levicovosti vidí Maláčová v rodině, která se potýkala i s těžkými nemocemi, později ji formoval pobyt v zahraničí. V osmnácti odešla pracovat do Německa jako au-pair, pak začala studovat politologii na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu. „Musela jsem si na studium vydělávat. To vás zformuje," říká. Když se po zastávce v Bruselu vrátila natrvalo do Česka, začala pracovat ve státní správě, například na Úřadu vlády. „Se zaměstnáním jsem ale nebyla spokojená, a tak jsem si vymyslela tři scénáře, co by se dalo dělat," říká Maláčová. „Jeden byl jiná práce, druhý otěhotnět a třetí London School of Economics. A ony vyšly všechny tři." Souběžně s pozicí šéfky rodinného oboru na ministerstvu práce, kterou se stala v roce 2015, tak spolu s manželem pečovala o syna a po večerech studovala.
Do ČSSD vstoupila v roce 2008. Jako jeden z impulzů pro tento krok zmiňuje vyhrocenou českou atmosféru. „Byla jsem z Německa zvyklá, že lidé mají různé názory, a i když spolu nesouhlasí, neznamená to, že se urážejí nebo na sebe hned útočí. Tam je atraktivní mít jiný názor, protože si tím tříbíte své argumentační schopnosti," vysvětluje. V Česku se místo toho setkávala s výrazy jako „socka" nebo se zaopatřenými známými, kteří neviděli smysl v odvádění daní, když si přece všechno platí sami.
Pro Jana Hamáčka a sociální demokraty je teď Jana Maláčová podle politologa Mlejnka klíčovou figurou. A to především kvůli skladbě ministerstev, která ČSSD spravuje. Vnitro si strana vymínila, aby ANO neovládlo všechny resorty zabývající se Čapím hnízdem. Kultura ani zahraničí nejsou podle Mlejnka pro tradiční sociálnědemokratické voliče příliš atraktivní a na ministerstvu zemědělství sedí Miroslav Toman svázaný spíš s Hradem než s ČSSD. „Bude teď vyloženě na Maláčové, jestli ČSSD v preferencích poroste, nebo ne," podotýká politolog. „Ze současných členů je nejviditelnější a nejvíce splňuje to, že je tu potřeba seriózní levicová alternativa k pravicovým stranám a oligarchům," dodává spolustraník Šmarda.
Velká část vedení sociální demokracie si vážně uvědomuje, že po minulých volebních debaklech si už nemůže dovolit jakoukoli další velkou chybu. Podle posledního průzkumu agentury STEM se sociální demokraté pohybují na úrovni 8,3 procenta, což je o procentní bod více než ve sněmovních volbách. Jenže agentuře Kantar CZ před pár dny vyšlo pouhých pět procent, což je na hranici vstupu do sněmovny. To, že má Maláčová potenciál přilákat zpět voliče, které levici v posledních letech sebralo hnutí ANO, si dobře uvědomuje i premiér Andrej Babiš. A ostřeluje ji proto mnohdy více než opozice. Jednou jí vyčte, že chce zničit rozpočet, jindy ji nechá představit důchodovou komisi, ale o pár dní později popíše vlastní plány reformy. Premiér si tak podle politického marketéra Jakuba Horáka hájí teritorium: „Proto nechal paní Maláčovou, ať tweetuje, jak prosadili obědy do škol zdarma – a o několik dní později na tiskové konferenci řekl, že to nebude realizovat, protože o to nikdo nemá zájem."

Velké plány – a kde na ně vzít

Maláčová je sice členkou ČSSD přes 10 let, svou práci ani své názory ale ještě nikdy nemusela vystavit hodnocení, ať už voličů nebo spolustraníků. Na březnovém sjezdu se to chystá změnit: za Hamáčkovy podpory se chce ucházet o post místopředsedkyně. Navzdory solidní popularitě – v posledním, říjnovém průzkumu obliby politiků agentury STEM skončila čtrnáctá a předehnala mnohé kolegy z vlády – však Maláčová nemá pozici ve vedení jistou. Pragmatičtější část sociální demokracie, která odmítá plošné rozdávání dávek, bude očekávat minimálně přijatelnou obhajobu. „Udělala hodně pozitivního. Osobně mám ale trochu jiné vidění světa a něco bych nedělal vůbec, protože bych se bál, že za několik let to bude jiný politik rušit a budou z toho problémy," říká Maláčové ministerský předchůdce Petr Krčál. Nelíbí se mu například zálohované výživné: „Matkám, kterým otec dítěte neplatí výživné, lze pomoci jinak.„ Maláčová bude muset vysvětlit, kde chce vzít peníze i na své další plány, třeba spravedlivější důchody nebo vyšší existenční a životní minimum.
Obhájit se Maláčová bude muset nejen uvnitř strany, ale také před koaličním partnerem a opozicí. „Do koaličních jednání nastoupila s velkou razancí a přesvědčením o své ‚pravdě'. Z mého pohledu by jí více slušel větší respekt ke koaličním i opozičním kolegům,“ myslí si o Maláčové předsedkyně sněmovního sociálního výboru Radka Maxová z ANO. Místopředsedkyně opoziční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová ministryni vyčítá, že opatření, která budou mít velký dopad na rozpočet, navrhuje až příliš mnoho: „Když jsme spolu hovořily o tom, jaké má priority, říkala, že jich má asi 27. To podle mě popírá slovo priorita.„ Maláčovou kritizuje i za nízké ambice důchodové komise, která se málo zaměřuje na udržitelnost penzijního systému. Opoziční pirátská poslankyně Olga Richterová upozorňuje, že rozdávání peněz patří k těm jednodušším úkolům Maláčové: „Na ministerstvu práce jsou hluboké problémy s věcmi, které jsou mnohem složitější.“ Na mysli má třeba péči o ohrožené děti, lékařskou posudkovou službu, fungování úřadů práce nebo IT systémy, kvůli nimž už padlo několik trestních oznámení.

***************************

Jana Maláčová (* 1981) Narodila se v Uherském Hradišti, nyní žije v Praze. V osmnácti odešla pracovat do Německa jako au-pair, později vystudovala politologii na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu nad Mohanem. Do ČSSD vstoupila v roce 2008. Vnitrostranickou funkci zatím nemá. V březnu se bude ucházet o post místopředsedkyně. Pracovala na ministerstvu pro místní rozvoj jako analytička eurofondů, pak jako zástupkyně Kanceláře Senátu při Evropském parlamentu, na Úřadu vlády ČR vedla oddělení institucionální komunikace EU. Od června 2015 byla ředitelkou odboru rodinné politiky a politiky stárnutí na ministerstvu práce a sociálních věcí vedeném Michaelou Marksovou (ČSSD). Ministryní práce a sociálních věcí se stala v létě 2018 poté, co její spolustraník Petr Krčál musel odstoupit kvůli opsané bakalářské práci. Jejím manželem je bývalý tajemník pro evropské záležitosti a současný náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař. Mají spolu syna. 37 LET je ministryni práce Janě Maláčové. Než nastoupila do funkce, pracovala ve státní správě na úřednických pozicích.

9 LET strávila studiem na zahraničních univerzitách. Nejprve absolvovala politologii na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu v Německu a později v letech 2014 až 2016 také politickou ekonomii Evropy na London School of Economics ve Velké Británii. Ovládá tak němčinu i angličtinu.

15 DNÍ zbývá do chvíle, než bude sjezd ČSSD volit nové vedení. Post předsedy se pokusí obhájit ministr vnitra Jan Hamáček, Maláčová se uchází o pozici místopředsedkyně. Členkou ČSSD je od roku 2008.

36 PROCENT Zhruba takový je podíl žen v členské základně ČSSD, přesně je jich 5954. Čtyřem členům strany je nad 90 let, z toho je jedna žena.

Zdroj: Hospodářské noviny, 15. února 2019

Blogy