Může společná zemědělská politika EU za nevalnou kvalitu potravin? Ptali jste se P. Poce

4. února 2019

1. Nepřispívá k nevalné kvalitě potravin v českých supermarketech taky sama EU a její společná zemědělská politika? Všechna ta omezení a směrnice jsou v prostředí, kdy jsou zemědělci v Polsku, Itálii či Rakousku dotovaní státem mnohem víc než u nás, trochu kontraproduktivní, nemyslíte?

To si skutečně nemyslím. Na společnou zemědělskou politiku lze mít rozdílné názory, ale negativní ovlivnění kvality bych jí rozhodně nepřičítal.

2. Češi pořád nadávají na všechno, kvalitou potravin počínaje a byrokraty v Bruselu konče. Když při nákupu jídla ale zohledňují hlavně cenu a o biopotraviny moc nemají zájem, tak se nesmí divit, že si domů přinesou někdy něco, co by si lidé v Německu či Rakousku nikdy nekoupili. Jsme mistři Evropy v nadávání na EU, ale nemůžeme si za to, jak žijeme, především sami? Já si přece mohu vybrat kvalitní potraviny a nemusím žít od výplaty k výplatě, když umím trochu šetřit a nevyhazuji za zboží, které nutně nepotřebuji. Supermarkety a obchodní střediska jsou toho plná.

Do značné míry s Vámi souhlasím. Kvalita zboží na trhu záleží zejména na náročnosti spotřebitele. Na druhou stranu, jako legislativci musíme dát spotřebiteli do ruky nástroje, jak tuto kvalitu prosazovat. Taky si konečně přiznejme, že v globalizovaném světě tahá spotřebitel za kratší konec špagátu. Změny unijního spotřebitelského práva, které sociální demokrati na úrovni EU prosazují, zavádí kromě jiného možnost, aby například spotřebitelské organizace formou zástupných žalob účinně hájily zákazníky, kteří se stali obětí nezákonných obchodních praktik. Dále také účinné sankce při neplnění povinností nebo nekalých obchodních praktikách.

3. Soused farmaří a několikrát si mi postěžoval, že v konkurenci velkých producentů nemá takřka šanci, protože snadno dosáhnou na dotace, o které on nemůže požádat, nemá na tu byrokratickou zátěž kapacity. Velcí producenti pak dodávají na český trh to, co dodávají. Teď jsem si donesl z Billy dvakrát brambory od jednoho českého zemědělského družstva, děs a běs. Proč stát nepodporuje malé farmáře víc? Více konkurence přinese větší kvalitu, ne?

Máte pravdu a novela Společné zemědělské politiky má za cíl právě vyšší podporu malých farmářů.

4. Jedna věc je složení potravin, které už naštěstí musí být uváděno na obalech, druhá je ale kvalita surovin, ze kterých se vyrábějí. Budou mít spotřebitelé možnost například zjistit, jaké postřiky se použily při jejich pěstování? Předem děkuji za odpověď a děkuji za to, co v oblasti zkvalitnění potravin s kolegyní Sehnalovou v EP děláte.

Dobrý den, takové návrhy jsme podávali, chtěli bychom to, ale nikdy to neprojde přes členské státy a především přes pravicové frakce v parlamentu. Nicméně teď jsme přes velkou nevůli pravice v EP prosadili alespoň revoluci, pokud jde o transparentnost povolovacích procedur v potravinovém řetězci (pokrývá pesticidy, GMO, nové potraviny, barviva, ochucovadla, aditiva,…). Jako stínový zpravodaj jsem zprávu posunul natolik směrem k vyšší bezpečnosti a průhlednosti, že lidovecká zpravodajka odmítla hlasovat pro svou vlastní zprávu. A mimochodem, proti této zprávě hlasovali k mé velké lítosti i čeští lidovci. Stojí za to si pustit debatu, která se k tomu vedla v Evropském parlamentu.

5. V mnoha případech chování řetězců vychází ze zneužívání jejich dominantního postavení. V podstatě svou kupní silou a velikostí zlikvidovali konkurenci a lidé zejména mimo velká města nemají moc kde jinde nakupovat. Rovněž postihy Státní zemědělské a potravinářské inspekce jsou nedostatečné. Chystá se EK nějak zpřísnit pravidla pro hospodářskou soutěž a vymáhání sankcí?

Tady je problém spíš ve vymáhání. Potřebná legislativa existuje, ale její uplatnění záleží hodně na administrativě členských států. Některá pravidla, třeba pokud jde o nekalé obchodní praktiky, se samozřejmě podle potřeby zpřísňují. V ČR předložila potřebný návrh novely zákona o významné tržní síle vláda ČSSD, zákon je v účinnosti od roku 2016. Předpisů je tedy dost, jen je třeba je důsledně a tvrdě uplatňovat.

6. Nesouvisí rozdílná kvalita potravin u nás a v Německu se zemědělskou politikou EU? Brusel nesmyslně dotoval farmáře v západní Evropě, hlavně ty velké a naši malí se po vstupu do EU prosazovali jen ztěžka. Člověk má někdy pocit, že dotace nadělají víc škody než užitku.

Dobrý den, SZP má své moucha, ale s dvojí kvalitou nesouvisí.

7. Mohl byste veřejně vyzdvihnout, jak je důležité, aby měly zejména potraviny správné a nezavádějící názvy? Že je to v zájmu všech spotřebitelů? Jsme zrovna na Aktuálně.cz, které je jinak jedno z mých oblíbených médií, ale dneska mě naštvali titulkem, který prudí proti EU. „Zlá EU nám chce zakázat Vaječný likér“ – zlý titulek. Přitom je to prosté, protože EU to nezakazuje, ale rozhodl tak soud, že vaječný likér nemá obsahovat mléko. Má to logiku. Když do Česka přijede cizinec, který nesmí jíst laktózu a zná z domova jen vaječňák bez mléka, tak si český vaječňák s mlékem koupí a bude mu třeba špatně. Přitom by se to mohlo jmenovat jinak. Takové irské Baileys se jmenuje jen Baileys a kdo neví, že je to pití se smetanou a kávovou příchutí a whisky, tak si to přečte ve složení. Naši spoluobčané by si měli uvědomit, že taky nechtěj zažít třeba ve Španělsku, že si něco koupí, název si přeložili, třeba MED a vevnitř by bylo něco, co nemá s medem nic společného.

Popsal jste to přesně, a děkuji i za vysvětlení, proč je sjednocení definic na jednotném trhu tak důležité. Opravdu nejde o zákazy ale o bezpečnost a informace pro spotřebitele.

8. Četl jsem v rozhovoru s eurokomisařem na Aktuálně, že česká vláda nepřijala nějaké opatření z Bruselu na podporu farmářů, aby si snáze mohli žádat o peníze. Pořád se jen nadává na EU, ale není zakopán pes taky na české straně? Malí zemědělci, kteří by dodávali patřičnou kvalitu, se neprosadí a velcí se soustřeďují jen na hromadnou produkci a kvalita toho, co se dostane do supermarketů (zelenina a ovoce, pečivo) je pak nevalná.

Společná zemědělská politika je dobrý nástroj a jako taková kvalitu potravin na trhu neovlivňuje. Kvalita na trhu je daná jednak legislativou a normami a jednak náročností zákazníků. Produkční řetězec se tomu přizpůsobuje.

9. Mohu se zeptat, kde vzali výrobci výmluvu, že by nám kvalitnější potraviny nechutnaly, zda na to existuje alespoň jeden nezávislý testovací průzkum? Dále se chci zeptat, proč povinné minimální množství určitého podílu složek potravin nereguluje stát, stejně jako v některých jiných zemích? Proč se toho ČR zbavuje a hází to na EU? Je to stejné, jako když řetězce, které mají pobočky tady i např. v Rakousku u nás při zavření ve státní svátek vyhrožují, že budou muset propouštět a snižovat platy, ale v Rakousku si nedovolí ani pípnout a naprosto respektují zákaz prodeje nejen ve svátek, ale i v neděli. U nás je divoký západ, stát umožňuje řetězcům cokoli a ty pak mohou diktovat výrobcům, že chtějí odebírat co nejlevnější šunt.

Průzkumů existuje celá řada a výmluvy výrobců vyvrátily. Proto je nyní na stole zařazení dvojí kvality mezi nekalé obchodní praktiky. Povinné minimální množství určitých složek potravin, nebo chcete-li normy, skutečně může každý stát pro svůj trh upravit sám. V ČR byla řada norem zrušena pravicovými vládami. Pokud vím, nyní ministr zemědělství Toman uvažuje o jejich znovuzavedení alespoň pro některé případy. Druhý odstavec je povzdech, s obsahem souhlasím, ale obávám se, že je nás zatím menšina.

Pozn: P. Poc odpovídal v rámci on-line chatu občanům na otázky spojené s kvalitou potravin na českém trhu. Dne 23. ledna 2019 na serveru Aktuálně.cz

https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/promeny-ceskeho-zemedelstvi/je-kvalita-potravin-v-cr-dostatecna-ptejte-se-europoslance-p/r~caf839b81d5111e98d3d0cc47ab5f122/

Blogy