M. Toman pro Lidové noviny: Ceny potravin šponuje sucho i virus

23. června 2020

Na zdražování potravin se podle ministra zemědělství Miroslava Tomana podepsala pandemie stejnou měrou jako sucho trápící celou Evropu. Jenže zatímco koronavirus překonáme, na sucho se musíme připravit, říká v rozhovoru pro LN.

LN S ministryní financí jste se dohodli, že dostanete na boj se suchem další 1,6 miliardy. Co máte s těmi penězi v plánu?
Měly by jít na vodohospodářská opatření, jako je propojování vodárenských soustav, vodovody a kanalizace nebo rybníky. Už nám byla přidělena miliarda, teď by měla přibýt částka 1,6 miliardy. S propojováním vodárenských soustav jsme začali už loni, na sedm pilotních projektů šlo 700 milionů korun, přičemž ministerstvo přispělo pěti sty miliony, zbytek dopláceli provozovatelé. Jen díky tomu budeme schopní zajistit vodu pro milion lidí. Po celém Česku je nyní připraveno dalších 14 projektů, kde je vysoutěžený projekt i všechna povolení, aby se mohlo začít hned.
LN Projekty tedy zůstávají stejné, půjde na ně ale víc peněz?
Ano, v podstatě všechny naše výzvy trpěly nedostatkem peněz, byl velký přetlak žádostí. Ať už na ty vodovody a kanalizace, nebo na rybníky. Loni se obnovilo nebo postavilo 387 rybníků, takže v podstatě každý den přibyl v Česku jeden rybník. Teď už jich je přes čtyři stovky.
LN Peníze na boj se suchem máte, máte také představu, jak bude vypadat účet za letošní sucho?
Během jara sucho poškodilo některé jarní porosty zeleniny. U kořenové zeleniny, brambor nebo cibule bylo poškození mezi 20 až 30 procenty. U hrachu je ztráta výnosu na 30 procentech, u špenátu na 20 procentech. Teď se to zlepšilo díky deštivému počasí, na konečný účet je ale ještě brzy.
LN Ceny za některé potraviny šly nahoru. Je to důsledek spíše sucha, nebo spíše koronaviru?
Obojí. Česko je z velké části závislé na dovozech, není soběstačné a sucho zasáhlo celou Evropu. Stejně tak nedostatek pracovníků ve Španělsku a dalších zemích kvůli viru. Koronavirus podle mě Česko překoná, na co se musíme připravit, je to, aby naše krajina byla odolnější vůči suchu.
LN Budou ceny ještě růst?
Ceny některých potravin mohou ještě jít nahoru. U obilovin, především těch krmných, je cena stabilní, stoupnout by o mnoho neměla. Výkupní cena mléka šla dolů. Největší náraz už proběhl. Bude záležet také na trhu okolo nás. Jestli bude velká poptávka po vepřovém mase a dalších komoditách, cena se bude zvedat i u nás.
LN Jarní sucho zasáhlo i krmivo pro hospodářská zvířata. Mohlo by mít právě tohle za důsledek zdražení masa?
Louky a pastviny na jaře neobrazily, podle oblasti byl pokles od dvaceti do čtyřiceti procent na jižní Moravě nebo v severních Čechách. Vyrovnaly to ale některé obiloviny. Počasí několika posledních dní zemědělcům pomohlo, uvidíme, jak se to projeví s odstupem času. Problém tam být může, ale nemusí to mít přímou souvislost s cenou masa. Záleží na tom, zda zemědělci budou mít dostatek krmení. A to by díky tomu obilí mít měli. Záležet bude i na odbytu hovězího masa. Tím, že se zastavil vývoz, u nás může vzniknout krátkodobý přetlak a tlak na ceny nemusí být tak velký.
LN Evropa chce bojovat s klimatickou změnou prostřednictvím snížení používání chemických pesticidů a hnojiv. Proč se proti tomu stavíte?
Evropa navrhuje, aby se plošně snížilo používání pesticidů o padesát procent. S tím nesouhlasím, protože každý stát je na tom úplně jinak. Podle Eurostatu je Česko ve snižování chemie od roku 2011 třetí nejlepší. Pokud by každá země měla používání pesticidů omezit o padesát procent, bude zásadní rozdíl mezi námi, kteří už pokles máme, a těmi, u kterých použití chemie v posledních letech narostlo.
LN Snížení o více než čtvrtinu ale určitě není náš limit a můžeme jít ještě dál, nebo ne?
Ambicióznější můžeme být jako Unie, ne jako Česká republika. Vezměte si jen glyfosát, z roku na rok jeho použití v Česku kleslo o 25 procent. Všichni o tom mluví, my jsme to dokázali díky opatření, že se nesmí používat na některé plodiny před sklizní. Je to také otázka konkurenceschopnosti. Můžeme snižovat hnojení a pesticidy, ale snižujeme tak svoji konkurenceschopnost proti západním zemím, protože naše produkce by pak mohla být nižší a dražší. Je pak otázka, jak by se na trhu zboží uplatnilo.
LN V plánu má Evropa i dotace na posílení biodiverzity, na což by mohlo jít asi 20 miliard eur. Kolik z toho může získat Česko a jaké programy by díky tomu mohly vzniknout?
Spousta těch opatření už existuje. Z programu rozvoje venkova šlo v tomto období šedesát procent peněz na environmentální cíle. Omezili jsme maximální výměru půdy, na které je možné pěstovat jen jednu plodinu, na třicet hektarů. Podporujeme zakládání biopásů, ošetřování travních porostů, ekologické zemědělství. Máme medonosný úhor, kdy zemědělec vyčlení z orné půdy kus na pěstování plodin v ekologickém zájmu. Od loňska máme dotace na mechanickou likvidaci plevele namísto chemie. Připravujeme opatření Agrolesnictví pro rozšíření stromů v krajině. Všechno to bychom chtěli vsunout do nového programu, zahrnout bychom chtěli například i lepší hospodaření kolem vodních toků. Kolik peněz na to dostaneme, ještě uvidíme.
LN Jak velké procento zemědělství se tedy vydalo ekologičtější cestou?
Jen loni šly na agroenvironmentálně-klimatická opatření na zachování druhové pestrosti a obnovy krajiny čtyři miliardy korun. Předloni vzniklo 650 hektarů medonosných úhorů, o dotaci na ekologické zemědělství zažádaly čtyři a půl tisíce žadatelů na plochu 503 tisíc hektarů. Je ale důležité si uvědomit, že kdyby Komise předepsala, že musíme mít 25 procent ekologického zemědělství, musí se najít také ten, kdo to bude konzumovat. Bioprodukty jsou přirozeně dražší, prodají se jich maximálně tři procenta.
LN Podpořil jste poslanecký návrh, aby v českých obchodech bylo až 85 procent tuzemského zboží. Podpořil byste ho i před pandemií koronaviru, nebo to souvisí s ní?
Minimálně deset let říkám, že podíl českých potravin v obchodech by neměl klesnout pod dvě třetiny. Myslím tím samozřejmě ty potraviny, které v našich klimatických podmínkách dokážeme produkovat. Musí se v tom ale spojit několik věcí, jako je propagace potravin, zajištění výroby, osvěta spotřebitele a dostupnost potravin. Navrhneme také, aby šly příkladem státní instituce a přednostně nakupovaly do nemocnic, škol nebo školek od lokálních a regionálních výrobců.
LN Tím se ale zase dostáváme k cenám. Nemůže to vést ke zdražení?
Myslím, že to nepřinese zdražení, ale přinese to pestrost ve výběru, protože v každém regionu by si řetězce mohly nasmlouvat okolní farmáře. Přinese to i čerstvost a hlavně lepší dopad na životní prostředí. Nepřímo i dobrý dopad na krajinu, protože když se bude pěstovat ovoce nebo zelenina, nebudou všude monokultury. Ano, biopotraviny jsou dnes dražší, ale tohle bude znamenat širší sortiment, lidé si budou moci vybírat a výrobci mezi sebou budou soutěžit nejen co do kvality, ale i ceny.
LN A nemůže to naopak odskákat zemědělec, kterého zpracovatel bude nutit do nižší ceny?
Zástupce Svazu obchodu a cestovního ruchu v parlamentu řekl, že by byli schopní a ochotní uzavírat tří- až pětileté kontrakty. Zemědělec by tak měl jistotu odbytu, dodávky by se upřesňovaly například před sklizní. Musíme pro to vytvořit zemědělcům prostředí. Nemůže se stát, že vypěstují česnek, cibuli nebo brambory a řetězec řekne, že to od něj nevezme.
LN Pomůže to tedy zemědělcům, nebo zpracovatelům? Někteří namítají, že to pomůže především velkým podnikům, jako je například Agrofert.
Nedívejme se na české zemědělství pouze přes jednu firmu. Většinu produkce zeleniny a ovoce dělají menší a střední firmy, takže to pomůže právě těm.
LN Koronavirus se podepsal i na kůrovcové kalamitě. Jak moc ji prohloubil?
Přímý dopad to mělo zpočátku, kdy byla zavedena restriktivní opatření, počet pracovníků klesl, zejména pak ze zahraničí. Fatální dopad to ale nemělo. Pomohlo nám, že jde o práce venku. Těžba probíhala postupně a Lesům ČR se podařilo pracovníky sehnat. Loni byla v lesích v celé ČR rekordní těžba kolem 30 milionů kubíků i rekordní export dřeva, asi 15 milionů. Letos to bude obdobné.
LN Nebyl problém ani s pracemi, na které je potřeba mít kvalifikaci, jako je například asanace dřeva?
Podařilo se to nahradit brigádníky, i díky tomu, že jsme rozvolnili některé předpisy. Poměrně velký zájem veřejnosti byl o výsadbu, za což bych chtěl lidem poděkovat. Pomohlo nám současné počasí, protože loni touhle dobou už vylétly dvě a půl generace kůrovce, někde i tři, letos by to mohly být dohromady snad jen dvě.
LN Říkal jste, že letošní rok by mohl být co do těžby podobný jako loni. Markantní zhoršování tedy nečekáte?
To samozřejmě nikdo neví, ale pokud bude počasí jako teď, může se stát, že kůrovce nebude tolik a nebude ani tak vysoká těžba. Kdyby to tak bylo, mohli by se lesníci soustředit na souše, které nyní mohou nechat ladem a soustředit se na stromy, u kterých je to potřeba. I to se může do těžby promítnout.

zdroj: Lidové noviny, 23. 6. 2020

Blogy