M. Pícl: Nehrajme si na nezávislou monetární politiku

V novém vydání debaty Jana Macháčka se spolupracovník Lidových novin ptá předních českých ekonomů, analytiků a pedagogů, co soudí o aktuálních žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí. Aktuální otázka pro tento týden zní, zda Česká národní banka nepřichází se zpřísněním úrokových sazeb vzhledem k situaci na trhu práce příliš pozdě a s tím je spojena i souvislost našeho cyklu a vývoje s eurozónou, v níž je jádrová inflace opět hluboko pod jedním procentem, a deflační tlaky přetrvávají.

Podle mého názoru připomíná monetární politika České národní banky v posledních letech spíše než promyšlenou měnovou politiku vrávorání opilce pohybujícího se ode zdi ke zdi. Nejprve se ČNB snažila zmírnit deflační tlaky přepálenými intervencemi, které nedokázala správně načasovat, tzn. včas spustit a ve správný čas ukončit. A nyní, když se inflace dostala přes dvě procenta, se jí opět rychle snaží stlačit opakovaným navyšováním úrokových sazeb.

Tuto zmatenou politiku pak někteří odpůrci společné evropské měny vzývají na pomyslný piedestal slávy jak něco, bez čehož by Česká republika v globálním světě nedokázala přežít. Opak je však pravdou! Vidina toho, že Česká republika, jako malá otevřená ekonomika může ve světě mezinárodního kapitálu utvářet opravdu nezávislou monetární politiku, je naprosto falešná. Naše provázání s eurozónou je tak zásadní, že hraní si na nezávislost vedla v posledních letech spíše k opačným krokům, než naše hospodářství v aktuální čas vyžadovalo.

Text vyšel 13. listopadu 2017 v deníku Lidové noviny

Blogy