M. Netolický pro Deník N: Ženy se dokážou prosadit i bez kvót

4. března 2019

ČSSD si na sjezdu v Hradci Králové zvolila nové vedení. Pozici předsedy obhájil Jan Hamáček, jeho pravou rukou bude Roman Onderka. Větší změny jsou na postech řadových místopředsedů – stali se jimi ministři Jana Maláčová a Tomáš Petříček, starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda a poslanec Ondřej Veselý. „Revoluční změnou“ pak Hamáček nazval schválení nové podoby stanov, která ruší kvóty pro ženy nebo umožňuje i elektronické hlasovaní. „Nechci říkat, že jsme se přiblížili Pirátům. Ta strana má úplně jiné pojetí,“ říká jeden z autorů Martin Netolický.

Proč bylo nutné tak radikálně změnit stanovy ČSSD?

Tím, že se staré stanovy ČSSD neustále doplňovaly, se staly nepřehlednými a vyvolávaly spory.

Jaké spory?

Některá ustanovení si členové vykládali různě, což vedlo k rozepřím. Takže jsme se snažili nové stanovy zestručnit. Nyní jsou třetinové. Z 60 článků je 24 a z jedenácti částí je nyní pět. To je krok k tomu, abychom postoupili v modernizaci strany a členy neustále nezatěžovali vnitřními procedurami. Potřebovali jsme ČSSD rozhýbat.

Pravidla straně tedy bránila reagovat rychle na nové výzvy?

ČSSD se propadla z nejsilnější vládní strany na stranu s 7,27 procenta a nebyla schopná rychle reagovat na aktuální politickou situaci. Mimořádný sjezd se tehdy z mého pohledu měl konat mnohem dřív. My jsme však byli schopni podle tehdejších pravidel sjezd svolat až za čtyři měsíce. To je nepřijatelné. Osobně jsem to považoval za tragické.

Takže se chce přiblížit více moderním stranám, jako jsou třeba Piráti? U nich se o důležitých otázkách hlasuje elektronicky.

Nechci říkat, že jsme se přiblížili Pirátům. Ta strana má úplně jiné pojetí. Nyní jsme zavedli systém, ve kterém všichni delegáti mají mandát na dva roky. To znamená, že jsme schopni se svolat při mimořádných situací nesrovnatelně dříve.

A co třeba online hlasování?

Loni jsme využili vnitrostranického referenda, abychom se členů zeptali, zda jít s hnutím ANO do vlády. Ten proces trval tři měsíce a Česko čekalo na naše rozhodnutí velmi dlouho. Proto jsme se dohodli, že takové otázky je možné odhlasovat i elektronicky. To se může hodit při otázkách politických i personálních.

Co dál stanovy modernizují?

Diskutovaná byla také otázka kvót. Řešili jsme, zda je ponechat pro mladé a ženy. Nakonec je všeobecná shoda na tom, že v ČSSD jsou natolik vyspělí politici jak do třiceti let, tak i ženy, že se dokážou prosadit i bez ohledu na zvýhodňování.

Strana měla často problémy najít kandidáty do vedoucích funkcí, aby se pravidla splnila.

Když je s něčím problém, stojí za to přemýšlet, zda to nezměnit. A tak jsme k tomu přistoupili. Velmi zásadní krok bylo i zrušení Ústředního výkonného výboru. To byl stopadesátičlenný orgán, který se scházel čtyřikrát ročně a zatěžoval stranickou pokladnu. Stálo to skoro milion korun, neboť jedno zasedání vyšlo na 250 tisíc. To je hodně zvláště za situace, kdy máme napjatý rozpočet.

Změní se i volby vedení. Jan Hamáček měl na sjezdu nečekaného vyzyvatele Jaromíra Landsmana, který však nebyl v ČSSD dost dlouho, aby se mohl volby účastnit. Co se nyní změnilo?

Změnou stanov se zrušil kariérní řád – kandidování do funkcí na základě délky členství. Otevřeli jsme normální soutěž. To, že se nový kandidát na předsedu nemohl účastnit volby, byl opět dopad starých stanov. Vycházíme tedy tomu vstříc, neboť to byl také jeden z důvodů, proč byly staré stanovy kritizovány.

Zdroj: Deník N, 4. března 2019

Blogy