M. Netolický: Pokud bychom o vládě s hnutím ANO měli diskutovat, vláda nesmí mít stíhaného premiéra

20. ledna 2018

* V roce 2013 jste byl jedním z prvních představitelů sociální demokracie, kteří nahlas podpořili Miloše Zemana před druhým kolem volby. Teď chcete volit Jiřího Drahoše. Proč?

Určitě budu volit Jiřího Drahoše. Důvodů je celá řada. Opravdu se mi nelíbí, když prezident, který byl členem ČSSD, bojuje jako nejvyšší ústavní instituce s předsedou vlády, a to takovým způsobem, že je to až na osobní úrovni. V roce 2013 jsme jako soc. dem. prezidenta podpořili, byl na našem sjezdu a domnívali jsme se, že to naopak povede k usmíření a normálním vztahům.

* Už dříve jste zkritizoval, jaký postoj zaujal prezident loni na jaře k podání demise vlády Bohuslava Sobotky. To je tedy hlavní důvod?

To mávání holí na předsedu vlády bylo vyvrcholením. Nejsme v prezidentském systému. Máme parlamentní demokracii a měli bychom z toho vycházet. Náš ústavní systém je založen na dominantní úloze předsedy vlády a vlády, která vychází z Poslanecké sněmovny. Demisi pan prezident vykládal jako demisi předsedy vlády, nikoliv celé vlády. To jsme se dostali po 25 letech k tzv. tvůrčímu výkladu Ústavy, jak to nazval pan prezident, a já takový výklad neznám. Znám historický, jazykový, teleologický výklad a další, ale tvůrčí výklad ne, to je výklad účelový. Jsem na toto téma velice citlivý. Já jsem nestudoval práva tři nebo pět měsíců, já jsem studoval standardně pět let magisterské a následně čtyři roky doktorské studium. Byl bych rád, aby stát fungoval normálně a instituce předvídatelně. Před několika lety jsem měl nepříjemný telefonát od člověka z okolí pana prezidenta kvůli tibetské vlajce, kterou jsme se jako Pardubický kraj rozhodli už v době mého nástupu do čela kraje před pěti lety vyvěšovat. Tento telefonát proběhl jen proto, že shodou okolností ve stejném termínu proběhla návštěva čínského prezidenta. Vůbec jsem nepochopil, z jakého důvodu. Jsme krajská samospráva, vždy jsme respektovali prezidenta republiky a byli jsme pohostinní, ale nedomnívám se, že by měly takové telefonáty od prezidentského okolí probíhat.

* Považujete zpětně za chybu, že jste Zemana v roce a 2013 podporoval proti Karlu Schwarzenbergovi?

To se tak nedá říct. Před pěti lety byla situace zcela odlišná. a Naprosto jsem se neztotožňoval s Karlem Schwarzenbergem, v prvním kole jsem volil Jiřího Dienstbiera. A to nejen proto, že n to byl sociální demokrat, jako kandidát na mě působil dobře, bil i když potom jeho působení ve vládě bylo kontroverzní. Volil zní. jsem ho také s úctou k jeho otci, který byl symbolem. A já se dodnes domnívám, že hlava státu je hlavně symbolem. Karel Schwarzenberg byl členem nečasovo-kalouskovské vlády, hlasoval pro celou řadu negativních opatření. Dnes jsme však v jiné situaci a musíme se dívat i na kondici kandidátů. A mě osobně více oslovuje Jiří Drahoš.

* S takovým názorem nejste v ČSSD sám, na druhou stranu hlasitější skupina podporuje Zemana a varuje, že Drahoš není levicový kandidát.

Z hlediska programu byly zásadní volby loni v říjnu do Poslanecké sněmovny. Zodpovědnost má vláda, ta je klíčovým orgánem. Prezident má celou řadu kompetencí, ale jsou to kompetence reprezentační, ceremoniální… I zahraniční politiku má konzultovat s vládou. Nejsem si jistý, jakým způsobem může prezident ovlivnit parlamentní většinu a programové cíle vlády. Může konzultovat, ale jak se ministři zachovají a jak vláda rozhodne, to je druhá věc.

* A co říkáte na Zemanův vliv uvnitř vaší strany? ČSSD je v názoru na Miloše Zemana rozdělená.

To byla vždycky.

* Jak se stavíte k platformě Zachraňme ČSSD, která vlastně jménem soc. dem. Zemana podporuje a to, co mu vyčítáte vy, jí nevadí?

Já kolegům nevidím do hlavy. Podněty mohou být různé. Možná by změnili názor, kdyby se rozumně zamysleli nad tím vším, co jsem zmínil, nad výkonem prezidentských pravomocí ve vztahu k vládě, a kdyby se detailněji zabývali úlohou hlavy státu, vlády a parlamentu. Není dobře, když vystoupí předseda Ústavního soudu a varuje, že takto by to dál nešlo a že možná Ústavní soud bude muset sehrát ve vztahu k hlavě státu svou roli. Nelíbí se mi, když se podávají ústavní stížnosti, žaloby a musí rozhodovat soud. Nevím, jestli by se kolegům líbilo, kdyby se jim stalo něco, co se stalo na Hradě Bohuslavu Sobotkovi. A to ho neomlouvám, protože ve vztahu jsou vždy dva a nebývá to tak, že jeden je vinen a druhý nevinen. Ale pro mě to byl zlom. Musím také říci, že jsem byl překvapen z některých nedávných výroků pana prezidenta k událostem roku 1948 a 1968 na zahájení cyklu výstav k výročí republiky. Reakce i dalších lidí byla přinejmenším rozpačitá. Alexander Dubček je vnímán jako jeden z nejvýznamnějších Slováků minulého století, byl ve vedení státu – v té době i strany KSČ –, ale v období velmi nelehkém. Těší se takovému uznání, že naproti slovenskému parlamentu má bustu a Slováci ho uznávají jako významného rodáka. A pan prezident naznačil, že zbabělec. Já jsem se neúčastnil jednání v Moskvě, já nebyl internovaný několik dnů na Zakarpatí a v Kremlu, odtržený od informací. Nezažil jsem to, proto nemohu dělat takové soudy. Od toho jsou historikové, od toho nejsou politici.

* ČSSD čeká 18. února mimořádný sjezd, na kterém si zvolí nové vedení. Vy jste podporoval nestranického hejtmana Vysočiny Jiřího Běhounka, kvůli jehož zvolení by si strana musela změnit stanovy. Nyní jste se postavil za kandidaturu místopředsedy Jana Hamáčka. Jak tomu mám rozumět?

Jana Hamáčka jsem jako možného příštího předsedu navrhl asi dva dny po volbách, nicméně on to tehdy odmítal, tak jsme přemýšleli o jiném jménu. Šel jsem za Jiřím Běhounkem a zeptal jsem se ho, zda bych ho mohl veřejně oslovit na ÚVV, zda by kandidaturu přijal a za jakých podmínek. Proto jsem se zmínil o tomto jménu, vznikla debata a já pochopil, že po jeho jménu není poptávka. Vyčistilo to do jisté míry celou situaci. Jan Hamáček nakonec kandidovat bude a to považuji za dobré. Známe se dobře, jsme si blízcí věkově i názorově. Je to relevantní kandidát, netaháme zajíce z klobouku. Jan Hamáček nebyl nikdy kontroverzní a vždy hledal cestu z konfliktu mezi jednotlivými křídly. A to je to, co od předsedy očekáváme, musí spojovat, ne rozdělovat.

* Nenese ale za volební debakl ČSSD v říjnu také jako místopředseda strany a tehdejší šéf Sněmovny odpovědnost?

Jako předseda Sněmovny by nesl za propad odpovědnost, pokud by byl lídrem a předsedou nejsilnější opoziční strany. Jako tomu bylo v době Miloše Zemana či Václava Klause. V jiné situaci byl Jan Hamáček. Sice jako předseda Sněmovny byl třetí nejvýznamnější institucí v zemi, ale byl ve stínu lídra, předsedy vlády. Vláda nesla odpovědnost. My jsme se setkali s něčím, co podle mě nikdo v žádné učebnici politologie nenajde, a tím je, že druhá nejsilnější vládní strana ANO byla nejvýznamnější „opozicí" nejen ve vládě, ale i v parlamentu. Je potřeba volby ještě celé zanalyzovat, třeba protože není standardní, aby „byl někdo ve stanu a ještě čural dovnitř„, většinou to bývá opačně, že „kdo je ve stanu, tak čurá ven“. To používám Churchillovo přirovnání.

* Do funkce předsedy možná nakonec bude kandidovat i jihočeský šéf ČSSD Jiří Zimola, pokud policie ukončí vyšetřování koupě jeho chalupy na Lipně. Co byste řekl na takové jméno?

Komunikoval jsem s ním. Možná překvapím, ale dokázal bych si ho ve vedení strany představit.

* I když máte odlišný názor na budoucího prezidenta?

Ale to není podstatné. Politika soc. dem. se neodehrává a nebude odehrávat ve vztahu k hlavě státu. ČSSD má ve Sněmovně patnáct mandátů, neměli bychom se rozdělovat na tomto tématu. Důležité je, jaká témata budeme jako ČSSD v budoucnosti prosazovat. A v tomto se shodujeme jak s Janem Hamáčkem, tak s Jiřím Zimolou. Jak jsem Jiřího poznal, tak to byl vždy člověk proregionální, velice kultivovaný, slušný. Dobře se mi s ním komunikovalo. Troufnu si říci, že jsme přátelé. Přál bych mu, aby se vrátil do vedení ČSSD.

* Kauza, ve které šlo o štědré odměňování manažera Jihočeských nemocnic a stavbu chaty na Lipně, kvůli které jej vedení ČSSD škrtlo z kandidátky do Sněmovny, vám nevadí?

To jsem nepovažoval od vedení za férové. Ani jedno z těch témat nebylo žádným tajemstvím. Docházelo k tomu několik let. Ti manažeři dostali Jihočeské nemocnice z obrovských problémů. Pokud chceme konkurovat soukromým podnikatelům ve zdravotnictví a chceme mít zdravotnictví ve veřejnoprávním sektoru, tak musíme být konkurenceschopní i v otázce odměn manažerů. A tu chalupu považuji za jeho osobní věc. Nevím, proč se to využilo tímto způsobem a nemohl kandidovat do Poslanecké sněmovny.

* Co byste řekl na případnou kandidaturu statutární ho místopředsedy Milana Chovance, který se má rozhodnout v lednu?

Můj názor je takový, že triumvirát se neosvědčil ani ve starém Římě, ani v ČSSD. Ve starém Římě Lepidus a Marcus Antonius ustoupili Octavianovi Augustovi, který se stal císařem. Nemyslím, že by to tak mělo být. Naopak triumvirát vnímám jako kolektivní zodpovědnost. Jak Lubomír Zaorálek, tak Bohuslav Sobotka svou odpovědnost převzali a já si jich za to velmi vážím. Milan Chovanec by měl vědět, že ČSSD nyní potřebuje klidné období a člověka, který spojuje. Nemám nic proti Milanu Chovancovi, pro policii a hasiče udělal velmi mnoho, ale my nyní potřebujeme klidné období a nehašteřit se.

* Kromě těchto známých jmen se o funkce hlásí také ne tolik celostátně známí soc. demokraté: Miroslav Krejčík, Antonín Staněk, Radim Hejduk… Je to dobře?

Z ČSSD jako strany, která měla vždy důležitou úlohu v centru, se stává strana, která má důležitou úlohu v regionech, ve městech a v obcích. Z toho bychom měli vycházet. Ve vedení by vedle lidí z parlamentu – a mimochodem si myslím, že předseda strany by měl být členem poslaneckého klubu, protože politika se dělá hlavně v Poslanecké sněmovně – měl být úspěšný starosta či primátor, zástupci krajů a ženy.

* S čím kandidujete na místopředsedu vy? Je podle vás vůbec reálné stranu, která je rozpůlená už od odchodu Jiřího Paroubka v roce 2010, zase stmelit?

To je úloha předsedy. V ČSSD se stala celá řada věcí, které vyústily v krizi po volbách v roce 2013. To, co řešíme dnes, jsou už jen důsledky. Proto si myslím, že v čele ČSSD má být člověk, který dokáže situaci v ČSSD zklidnit a zároveň komunikovat se všemi, a to je Jan Hamáček. Já se samozřejmě o spojování proudů budu snažit také, nikdy jsem neodmítl jakoukoliv schůzku. Myslím, že kultivovaný člověk ve veřejné funkci by takto komunikovat měl. Kandidaturou nechci vstoupit do centrální politiky, chci zůstat v Pardubickém kraji. Veškeré nabídky do centrální politiky odmítnu. Nechci být obviňován, že sice o něčem hovořím a něco kritizuji, ale bojím se převzít odpovědnost. Proto jsem ke kandidatuře přistoupil. Jak rozhodnou delegáti, je druhá věc.

* Co by mělo být vlajkovým tématem politiky ČSSD? V předchozí vládě sice ČSSD prosazovala svůj program, nijak se to ale ve volebním výsledku nepromítlo.

Témata nebyla špatně vybrána, ale byla špatně komunikována. My se musíme modernizovat. Máme rigidní stanovy, které neumožňují flexibilně reagovat na politickou situaci, komunikujeme přes okresní a krajské výbory… Přitom řada stran přistoupila k elektronické komunikaci. Já bych chtěl, aby takto fungovala i soc. dem. Má oslovovat všechny generace. Témata byla správná, ale převzalo je hnutí ANO. Nepomohly nám ani vnitrostranické hádky.

* Ty však pokračují. Někteří vaši spolustraníci se vzájemně vybízejí k odchodu ze strany. Měla by se podle vás ČSSD od některých lidí očistit?

Po volbách jsem čekal exodus lidí, ten se nekonal. Řada lidí vyčkává, co přinese sjezd. Pokud nepřinese zásadní změnu, může exodus nastat. Měli bychom se snažit, aby se to, co je předností ČSSD, tedy silná členská základna, nestalo minulostí. Územní struktura je přednost. Musíme být čitelní, mluvit s členskou základnou, nesmíme vnímat jen vůli funkcionářů, ale vůli členů. K odchodu nikoho členů vyzývat nebudu. Naopak je potřeba n vedení, které bude komunikovat třeba vede se všemi.

* Nové vedení by také mělo rozhodnout o tom, jak se poslanci ČSSD postaví k vládě hnutí ANO. S jakým postojem kandidujete vy?

Náš systém je založený na parlamentní většině a vládne parlament většinová vláda, nebo alespoň vláda parlamentem tolerovaná. Ale ne menšinová vláda bez důvěry. To je anomálie, která nemůže trvat dlouho. Jakým způsobem se sestaví většinová vláda, to je otázka. Sice se ve Sněmovně rýsuje spolupráce na konkrétních tématech a v jednotlivých výborech, ale pokud jde o vládu, tak je to „všichni vlád proti jednomu". Demokracie je diskuse, politika je o kompromisech. Ty musejí dělat všichni, ne jen jeden. Já sám bych byl spíš proti vládě. Ale pokud bychom o vládě ANO měli diskutovat, tak musíme nastavit jasné parametry. A tady se shoduji s vedením soc. dem., že by to měla být vláda bez stíhaného premiéra. A mělo by se jednat i o konkrétních osobách. Nejde o to, o kdo by byl ve vládě za nás, ale za partnery. Protože i konkrétní osoby představují nějaký názor. Musí to být ministři, o kterých se něco ví. A nesmí se stát, aby byla koalice pořád rozhádaná.

* Souhlasíte s požadavkem vedení ČSSD, aby ANO nemělo ministerstvo financí, spravedlnosti a vnitra? Předpokládám, že podmínku si klade kvůli kauze Čapí hnízdo…

To by mělo být na jednání s hnutím ANO. Pokud začínám jednání, tak bychom neměli stavět podmínky, ale poslouchat partnera a bavit se o jeho názorech. Pokud věříme v nezávislost policie, státních zástupců a soudců, tak bychom měli vnímat, že resort spravedlnosti nevstupuje do jednotlivých kauz, až na výjimky stanovené v zákoně. Jako právník tomu věřím, takže si myslím, že to není podmínka, o které by nebylo možné jednat.

* Říkáte, že jste spíš proti vládě s ANO. Nezměnil byste postoj, ani kdyby kvůli patové situaci mělo dojít k předčasným volbám?

Předčasné volby se stávají, je to v Evropě běžné. Předčasné volby jsou moment, kdy selže politická reprezentace a řekne: Vážení občané, nebyli jsme schopni se domluvit, rozdejte karty znovu.

* Co když je rozdají tak, že ANO bude mít většinu? Vaše ČSSD nemá moc peněz na kampaň.

Myslím, že hnutí ANO by mělo předvést, co umí. Slibovalo hory i s horáky, četl jsem si knihu O čem sním, když náhodou spím a dočetl jsem se, že by pan Babiš zrušil kraje. Jsou tam zpochybněna práva na samosprávu a myslím, že řada nápadů vychází spíš z dojmů než z reálné znalosti kompetencí. Ale papír snese všechno.

Zdroj: deník Právo, 20. ledna 2018

Blogy