2. února 2018
Milan Chovanec stanul v čele ČSSD loni v létě namísto Bohuslava Sobotky, když se straně nedařilo. Lubomír Zaorálek se tehdy stal volebním lídrem. Ve volbách o pět měsíců později strana získala jen sedm procent a jak Sobotka, tak Zaorálek z jejího vedení odešli. Chovanec ale nyní kandiduje na předsedu strany. Sociální demokracie podle něj potřebuje krizového manažera. A mezi kandidáty, které kolem sebe prý vidí, by v čele strany měl stanout pouze on.
Loni v červnu získal post lídra ČSSD do později neúspěšných voleb Lubomír Zaorálek. Nepřenechal jste mu tehdy tento post proto, abyste nyní mohl pohodlně kandidovat na předsedu strany?
Když jsme to tehdy řešili, nabídl jsem, že se funkce místopředsedy vzdám stejně jako Bohuslav Sobotka předsedy. To bych pak ve vedení vůbec nebyl. Kolegové mi na to ale řekli, že si to nepřejí.
Možnost, že byste volebním lídrem byl vy, se tehdy vůbec neprobírala?
Bavili jsme se s Bohuslavem Sobotkou o možnosti mít svého prezidentského kandidáta a tou cestou jsme se nakonec vůbec nevydali. Z toho důvodu se tedy lídrem stal Lubomír Zaorálek.
Stejně platí, že oni dva už jsou mimo a vy jste zůstal. Neměli jste si ten výsledek odnést všichni tři stejně?
Ono to ale přece nebylo jen o nás třech. Ve vedení strany nás bylo víc, včetně Jana Birkeho nebo Jana Hamáčka a dalších. Zůstal jsem tam, protože bylo třeba řešit faktický chod strany. Po volebním neúspěchu bylo asi jednodušší hodit klíče na stůl a utéct. Ale já neutíkám.
Realita je však taková, že strana získala jen sedm procent. Navíc straníci, hlavně poslanci, si teď stěžují, že je už ani nikdo moc nevede.
Poslanecký klub má vedení a to se jmenuje předseda Chvojka a místopředsedové Birke s Valachovou.
Dobře, ale nějakou ideu tomu musí dávat vedení strany a to jste nyní vy.
Koukám, že náš rozhovor dneska povedeme v duchu prohlášení majitele MF DNES Andreje Babiše, že mě nechce ve vedení ČSSD. Jestli si myslíte, že ve vedení je jen jeden člověk, tak nemáte pravdu. Těch lidí tam je víc, jsou tam lidé z vedení Senátu a Sněmovny a strana ideu má. Tou je volební program. Stačí, aby se ho poslanecký klub přidržel a začal přicházet s tématy.
Kdy to tedy začne?
Když se podíváte na moje povolební výroky, tak myslím, že jsem jediný, kdo říkal, že je třeba řešit podporu rodin s dětmi a další programové věci. Ve vedení strany jsem se ocitl sám, řešil jsem jednání s bankami, abychom ustáli ten první finanční náraz (kvůli stranickým dluhům), to se povedlo.
Takže teď už se ČSSD rozjede?
Už se rozjela. Začínáme být aktivní navenek, v rámci vyjednávání o vládě jsme stanovili nějaké podmínky. V Poslanecké sněmovně podporujeme návrhy, které jsou v souladu s naším volebním programem, v rámci rozpočtu to bylo třeba navýšení financí v sociální oblasti.
Když Jan Hamáček řekl, že chce být předsedou, reagoval jste pozitivně. Teď se mu chcete postavit. Proč?
Já jsem všem, včetně Jana Hamáčka, dopředu říkal, že se rozhodnu po konferenci v Plzni, která byla v neděli. Ale strana je v krizi a potřebuje krizového manažera. Já u těch lidí, kteří se zatím hlásí, takové vlastnosti nevidím. Myslím, že já je mám.
A dokážete vyjít jako předseda ČSSD s šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem?
Mně se hlavně vůbec nelíbí, že Andrej Babiš diktuje, kdo by se mu líbil nebo nelíbil v čele sociální demokracie. Já si myslím, že naše strana musí zůstat samostatná.
Váš špatný vztah k Babišovi však spíš ČSSD odsunuje do opozice.
Myslím, že nejsem členem strany, která dovolí, aby hlavním tématem jejího sjezdu byla volba vedení líbivého Andreji Babišovi. Aby nás pak za odměnu vzal do vlády. Jsem členem strany, která chápe, že je na křižovatce, že je třeba se zvednout. Ale také chápe to, že by se neměla vydat do područí Andreje Babiše. Pokud někdo z ostatních kandidátů na předsedu má v úmyslu opak, tak fajn, ale já ne.
A mezi předsednickými kandidáty někdo takový je?
Jen říkám, že strana při výběru předsedy nezvažuje, jestli půjde do vlády s Andrejem Babišem nebo ne. Pokud do nějakého vládního řešení jít máme, tak jedině kvůli obavám o směřování České republiky.
Co tím máte na mysli?
Dost mě děsí výroky Andreje Babiše a jeho hrozby vystoupení Česka z EU. Jediný důvod, proč máme ambici vyjednávat, je ten, že chci udržet proevropské směřování.
Preference ČSSD začaly klesat v době policejní reorganizace. Neměl jste tehdy z pohledu strany udělat něco jinak? Byl jste ministr vnitra.
Policejní reorganizaci vyšetřovala sněmovní komise a ukázalo se, že ji hnutí ANO komunikačně zneužilo. Ani jedna z věcí, co říkali, se nepotvrdila. To je úplně to samé jako s kauzou memoranda o lithiu. Lež na lež. Dnes chce ministr vlády Andreje Babiše k tomu memorandu přidávat dodatek. S hnutím ANO se těžko spolupracuje. Ministr nemůže řídit svůj rezort a zároveň se celou dobu bát, že koaliční partner proti němu něco vytáhne.
Neměl jste přesto udělat něco jinak?
Jako téma nám to určitě neprospělo. Největší propad nicméně nenastal po reorganizaci, ale po demisi-nedemisi Bohuslava Sobotky. Dnes je ale jasné, že pánové Babiš nebo Pelikán o reorganizaci lhali, protože ty věci, co říkali, nikdy nedoložili. Dokonce to, co tvrdil detektiv Komárek, skončilo u soudu a dnes je nepravomocně odsouzený.
Kde tedy ČSSD udělala chybu?
Lidé od sociální demokracie očekávají standardní sociální jistoty. My jsme toho v této oblasti dokázali spoustu, ale vždy jsme o to tvrdě bojovali s Andrejem Babišem. Vezměte si například zvýšení důchodů. Andrej Babiš se tomu celou dobu bránil a na konci, když viděl, že bychom ho přehlasovali, tak přes víkend otočil a najednou oznámil, že najde v rozpočtu tři miliardy. Je možná naše chyba, že jsme tomu nedokázali čelit, ale věcně jsme to byli my, kdo tyhle věci prosazoval.
A co teď s tím tedy budete dělat?
Když se podíváte na výsledky sociální demokracie ve Francii nebo v Holandsku, tak vidíte, že levice je v krizi všude. Neumí nastolovat témata tak, aby jí lidé rozuměli. Vezměte si výsledek Miloše Zemana – nechci poslouchat, že není levicový politik, protože to není pravda – v bývalých baštách ČSSD získal přes 60 procent. Ale ti voliči teď volí jeho a Andreje Babiše.
Jenže když se tam zeptáte, proč volí Zemana, tak kvůli tomu, že je proti migraci a to moc levicové není.
Migrace má dva parametry. Máme mezinárodní smlouvy o uprchlictví, takže se musíme postarat o uprchlíky. Nemyslím, že u nás je někdo, kdo by nechtěl krátkodobě pomoct ženě utíkající se třemi dětmi ze Sýrie. Pak ale máte ten bezpečnostní rozměr a tendenci Evropy silou přesvědčovat k věcem, které nám nejsou přirozené. To je levicové téma. Lidem nejde o nechuť pomoct s migrační krizí. Jde o to, aby migrace byla pod kontrolou státu, a aby se dělila na uprchlictví a na ekonomickou migraci.
Přesto je jednou z vašich vizí jako předsedy ČSSD, aby strana byla proevropská?
Ano, ale není to to hlavní. Já chci hlavně restartovat ČSSD zevnitř. Chci, aby probíhala neustálá debata. To je důležité, aby se na vytváření názorů podíleli všichni členové, ne jen pár lidí ve vedení. Proto jsem se rozhodl kandidovat na předsedu. Ve straně je mnoho ideových proudů a je třeba je zapojit do rozhodování tak, aby pak ta rozhodnutí nebyla kritizována. Abychom se vyhnuli praní špinavého prádla na veřejnosti a tím ničili stranu.
Co je třeba, aby ČSSD změnila ve svém programu?
Já jsem definoval jako jedno z hlavních témat podporu rodin s dětmi. Nepřijde mi normální, abychom mluvili jen o migraci. Přijde mi přirozenější podpořit mladé rodiny, aby měly děti a rodily se tu nové české děti a ten stát by měl dát nějaký podnět. Na to se váže bytová výstavba, není normální, aby mladí lidé dnes neměli peníze ani na to si ten byt pronajmout, natož koupit. Vedle toho je samozřejmě třeba podporovat stabilní zvyšování důchodů.
Co je pro vás přednější, aby ČSSD nešla do vlády s trestně stíhaným Andrejem Babišem, nebo aby takovýto program prosazovala ve vládě?
V rámci naší zodpovědnosti se samozřejmě musíme pokusit o debatu ve vládě. ČSSD ale nemůže jít v současné kondici za každou cenu do vlády, pak by ta destrukce pokračovala. Nemůžeme říkat, že jediná možnost se zviditelnit je ve vládě, to je nesmysl. Vláda se zodpovídá Sněmovně a každý poslanecký klub, byť opoziční, může předkládat své názory. Není pravda, že nelze dělat dobře politiku z opozice. Když se podíváte na Okamuru, a to ani náhodou není můj vzor, tak celá SPD, i předešlý Úsvit, stály na osobě jednoho člověka a jeho vyjadřování.
Oni ale přece nic moc neprosadili.
Prosadil to, že v zemi, kde je 12 uprchlíků, má 22 poslanců. A pokud tomu nebudeme čelit, tak příště jich bude mít čtyřicet.
Vy jste v sobotu slavil vedle Tomia Okamury vítězství Miloše Zemana. Vzhledem k velmi kritickým reakcím mnohých straníků jste tímto moc ke sjednocování strany nepřispěl, nemyslíte?
Mám pana prezidenta lustrovat, koho pozve na pódium a diktovat si, že tam budu s tím či oním? Já jsem se pouze v jeden okamžik ocitl na jednom pódiu s Okamurou, nic víc v tom není třeba hledat. Byl jsem tam za svým přítelem Milošem Zemanem. A byl bych tam i v případě, že by nevyhrál.
Kdo vás tam na ten štáb pozval? Martin Nejedlý, známý svými vazbami na Rusko?
Rozhodně jsem se nikam nevetřel, jak někde pak říkal pan Babiš. Já jsem avizoval, že chci panu prezidentovi držet palce s ním. Kdo mě pozval, to vám nebudu říkat.
A jaký váš vztah s Nejedlým vlastně je?
Poznal jsem ho před šesti lety jako člověka doprovázejícího Miloše Zemana. Tehdy za mnou přijel do Plzeňského kraje. Během těch šesti let jsme spolu uměli mluvit, ale znám ho pouze jako člověka blízkého panu prezidentovi. Ale hlubší význam v tom nehledejte.
Zdroj: MF DNES, 2. února 2018
