18. listopadu 2015
Zemím vstřícným k uprchlíkům se tenhle postoj do budoucna nevyplatí, tvrdí ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). S migranty totiž přijdou problémy a vzestup extremistů. „Protože lidé si uvědomí, že vláda jim nerozumí, neřeší jejich problémy a přitom oni si ji platí,“ říká Chovanec. Evropa podle něj musí začít vytvářet společnou ozbrojenou moc, která bude řešit ostrahu hranice.
* HN: Po pátečních teroristických útocích v Paříži už zazněla hodně silná slova typu „Evropa je ve válce“, „začínají těžké časy“. Jak byste to popsal vy?
Útoky ve Francii jsou obrovským varováním všem, kteří si myslí, že Evropa je natolik silná a bohatá, že se její pozice nemůže otřást a že se nemusí bát svého okolí. Je to potvrzení trendu, že bezpečnost v Evropě je prioritou a že se na ni začne dbát ve všech evropských zemích mnohem víc než v minulosti.
* HN: Mění se něco konkrétního v České republice?
Už před dvěma lety jsme nastolili trend zvyšování bezpečnosti: finančně posilujeme policii, tajné služby. Budeme ale chtít zrychlit příchod nových lidí do bezpečnostních složek, hlavně do tajných služeb. Potřebujeme arabsky hovořící specialisty na oblast Blízkého východu. Vychovat agenta, to je práce na léta. Ti lidé sice přicházejí z armády nebo policie, ale než jsou schopni nasát atmosféru, trvá to rok, dva, tři.
* HN: O jakých počtech agentů se bavíme?
Potřebujeme jich nabrat několik stovek v průběhu pěti let. To je ideální stav, k němuž směřujeme. Hledáme lidi, kteří budou umět pracovat s arabskou komunitou. Ta, která žije v Česku, je velice klidná, ale s postupující migrační vlnou se to může začít měnit. Evropou budou procházet noví lidé a ti už klidní být nemusí. Zatím si můžeme říkat, že jsme ostrůvkem pohody, ale to je pohled strašně krátkodobý. Může se to změnit v řádu měsíců. Na to se musíme připravit, lidi do tajných služeb aktivně hledat. Stát prostě musí vyslat signál, že pokud získáte tento typ vzdělání, potom máte uplatnění ve státní službě.
* HN: Máte nějaké zpravodajské informace, z kterých by plynulo potenciální riziko pro české občany, potažmo doporučení, kterým akcím se raději vyhýbat?
Nemáme žádnou informaci, že by se tady zhoršovala bezpečnostní situace, případně že bychom byli cílem útoků. Asi bych v současnosti osobně neletěl do Paříže a Belgie, hlavně proto, že tam pokračují bezpečnostní opatření a stále není jasné, kdo všechno byl do pařížského atentátu zapojen.
* HN: Příliv uprchlíků do Česka se zastavil…
Ano, za včerejšek to byla nula.
* HN: Nasvědčuje momentálně něco tomu, že se opět rozproudí?
Ono to proudí, ale mimo Českou republiku. Příčin, proč přes nás nejdou, je asi víc, ale určitě je to tím, že Maďarsko postavilo plot a Česko do Maďarska a Slovinska vyslalo policisty. Když mluvíme o ochraně schengenského prostoru, tak nechceme, aby to bylo plané tlachání, ale aby byly jasné důkazy o naší přítomnosti a ochotě spolupracovat. Proudění uprchlíků přes naše území by ale mohla rázem změnit situace, kdy by Německo začalo řešit ostrahu rakousko-německé hranice. O tom se v Bavorsku s týdenní pravidelností mluví. V Rakousku je pořád několik desítek tisíc migrantů, z nichž se část chce dostat do Německa. Takže pak by se mohlo stát, že tito lidé by se vydali přes Česko. I z tohoto důvodu máme ještě na 16 hraničních přechodech zvýšený dohled a jsme připraveni hranici střežit společně s armádou.
* HN: Celou dobu se bavíme o přílivu uprchlíků a rizicích s tím spojených, ale jak se ukazuje na pařížském atentátu, jeho strůjci byli vlastně Evropané, lidé, kteří ve Francii či Belgii žili už několikátou generaci. Neboli může omezení přílivu uprchlíků zabránit tomu, aby muslimové po léta usazení v Evropě znovu zaútočili?
Máte pravdu, že nemůže, ale my si tady teď zaděláváme na problém za dalších patnáct dvacet let. Kdo to s Evropou myslí dobře, tak si musí uvědomit, že ti, kteří sem dneska přicházejí poté, co doma v Sýrii a jinde prodali veškerý majetek, přicházejí do Evropy s naprosto pomýlenou představou, že je tady ráj na zemi, především v Německu, že tam dostanou domek, auto a finanční pomoc. Teprve až se rozhlédnou, velmi brzy pochopí, že všude je chleba o dvou kůrkách, a uvědomí si, že oni i děti a děti dětí budou občany druhé kategorie. Pak propadnou té samé frustraci, o které se dneska bavíme ve Francii, ale bude to v daleko masivnějším měřítku. A řešení tohoto problému je jediné: Evropa začne brát vážně ostrahu Schengenu, je to prostě hranice mezi Evropou a vedlejšími státy, a Řekové buď začnou plnit své povinnosti, nebo k tomu budou muset být donuceni. Stejně jako Italové.
* HN: Ochrana Schengenu by mohla vyřešit masivní migrační vlnu, ale co udělat s radikálními muslimy, dávno usazenými v Evropě, kteří propadli Islámskému státu a teď jsou připraveni vraždit?
Dokud bude fungovat organizace Islámský stát… Ale bojím se i toho, co se stane po případné vojenské porážce Islámského státu. Bojím se příchodu evropských občanů, kteří dneska za islamisty bojují. To jsou tisíce lidí, kteří mají bojové zkušenosti, vraždili, budou se vracet domů, část z nich bude psychicky labilní . To je dnešní problém Francie.
* HN: Na to se ptáme: tohle přece uzavření schengenského prostoru nevyřeší. Evropa prostě musí umět přesvědčit své občany, že umí řešit bezpečnostní situaci. Pokud se to nestane, tak nám může během pěti let zhnědnout europarlament. Připomínám Le Penovou ve Francii, euroskeptiky v Německu. I v České republice rostou extrémní hnutí, i když to není žádná masovka. Tady ale toto téma hodně intenzivně pojal prezident republiky, také vláda se k tomu velmi tvrdě postavila. Ale bohužel v zemích, kde je k migraci otevřená náruč, se bude extremistům dařit, protože lidé si uvědomí, že vláda jim nerozumí, neřeší jejich problémy a přitom oni si ji platí.
* HN: Vaše doporučení, jak tomu zabránit?
Evropa se prostě musí naučit mluvit jednotně, začít vytvářet společnou ozbrojenou moc, která bude řešit ostrahu hranice. Musí disponovat vojenskou silou, která bude mít odstrašující charakter. Musí umět vracet ekonomické migranty do zemí, odkud přišli. Jestli dneska minimálně polovina z migrantů jsou ti ekonomičtí, tak nemohou mít pocit, že mohou v Evropě zůstat. Takže důsledná evropská návratová politika…
* HN: Probírali jste s vládními kolegy nové návrhy, které budete chtít prosadit na příštím evropském summitu?
Ale my už je nemáme moc kam posouvat. Říkali jsme to od samého začátku a byli jsme za to ostatními nazýváni xenofobními vládami z Východu. Budeme tedy znovu říkat, možná ještě hlasitěji, to, co říkáme od začátku. Pohled některých západoevropských států s otevřenou náručí je pro nás nepochopitelný, ale snad už teď víc zemí pochopilo, že bezpečnostní problém tady prostě je. Nikdo si nemůže myslet, že s těmi statisíci lidí do Evropy nepřijde část zločinců, část těch, kteří bojovali na některé straně konfliktu. My přece chceme vědět, jestli k nám přichází člověk s bojovými zkušenostmi. Chceme pomáhat těm potřebným, na tom se nic nemění. Po tom volá i majoritní společnost, která to chápe zdravým rozumem. A ten je daleko lepší než mnohé názory evropských politiků.
* HN: Evropa má podle vás mluvit jednotně, Česko je ale od začátku například proti kvótám na přijímání uprchlíků. Takže bude jednotná, až když převezme váš názor?
Události mi dávají za pravdu, ale k čemu by mi byla jízlivá radost. Po masakru v redakci Charlie Hebdo se sešly evropské státy a vyšlo hlasité doporučení – vzkaz od Spojených států: Chraňte si vnější hranici, schengenský prostor. To není žádný český výmysl. Jsme obklopeni světem, který se také chce mít dobře. Otázkou je, jestli jsme schopni spasit tři miliardy lidí pod hranicí chudoby. A vyřešit všechny válečné konflikty. Jen Řecku jsme dali 460 milionů eur na řešení migrační krize. Celkově to jsou asi dvě nebo 2,5 miliardy eur, které Evropa dala zemím, kde končí schengenský prostor. Přes Řecko a přes Itálii šel v součtu stejný počet migrantů jako přes Maďarsko, než se tam postavil plot. Přitom Maďaři dostali asi jen 1,8 milionu eur v době, kdy Itálie a Řecko dostávaly stovky milionů.
* HN: Asi je ale složitější a dražší hlídat moře než suchou hranici s plotem.
Ono se ale zjevně nehlídá.
* HN: Co tedy má Evropa udělat? Křižovat loděmi každý kilometr moře?
Existovaly zpravodajské informace, že cestu z Libye řeší několik zločineckých skupin. Ví se, ve kterých přístavech mají lodě, ale nebyli jsme schopni potopit ani jedinou. Samozřejmě prázdnou, bez lidí. Neustále debatujeme a málo konáme.
* HN: Zrychlí se to po Francii?
Strašně bych chtěl říct, že ano, ale bojím se, že ne. V pátek nás jako ministry vnitra čeká první debata, co s tím. Po všech záplavách u nás všichni říkali, že se budou dávat peníze na protipovodňová opatření, byla obrovská chuť to řešit – a vždycky to zůstalo tak na 30 procentech ideálů. Bojím se, že to v tomhle případě bude stejné, jestli nezažijeme v brzké době nějaký podobný útok. Počáteční velké odhodlání zase vyprchá. Možná se někam posuneme, ale nebude to 10 schodů, ale třeba jen dva.
* HN: Je třeba nasadit vojáky do Sýrie proti Islámskému státu?
Bezesporu, ale po dohodě – musí se dohodnout Amerika s Ruskem. Poslední útoky v Paříži budou asi znamenat větší souznění těchto dvou zemí, které se hodně oslabilo po připojení Krymu k Rusku. Teď, myslím, budou nacházet společnou řeč. Sýrií ale problém Islámského státu nekončí – je tu Irák a další země.
* HN: Kdyby tedy došlo ve vládě na hlasování o nasazení českých vojáků, tak budete pro?
Pokud dojde na vytvoření mezinárodních sil. Ale musí být dohoda hlavních hráčů, Česko to samo nerozhodne.
* HN: I zprávy BIS říkají, že v Česku jsou muslimové klidní. Ale neskrývá se větší nebezpečí v české společnosti? Třeba v sílícím pocitu lidí, že každý muslim je terorista?
Lidé musí mít pocit, že stát zvládá uspokojit jejich potřeby. Pokud to tak není, je to chyba politiků, ne lidí. A lidé se obrátí k extremistům. Můžeme jim jedině prací a přesvědčováním dávat na srozuměnou, že vládní strany jsou řešením téhle situace. Jinak přijde extremista s jednoduchým řešením. Zavřít hranice? Vystoupit z EU? To jsou věci, které by nás ekonomicky zlikvidovaly. My jsme se nevydali cestou Angely Merkelové, která říkala: Všechny bez rozdílu přijmeme. Proto jsou u nás šance extremistů nižší než třeba v Německu.
* HN: Ale ona to už přece není otázka extremistů. Úplně běžně uslyšíte od vzdělaných lidí, že by stačilo jednu loď s uprchlíky potopit a ostatní by dostali strach. Nebo vystěhovat všechny muslimy z Francie. Nevadí vám to?
Lidé se bojí a bojí se oprávněně. Jsou to pudy, které se nemění po staletí. Tady je nový prvek. Evropské politiky potkalo něco podobného, jako když Miloš Jakeš mluvil o kůlu v plotě. Neznamená to pořád si dělat průzkumy veřejného mínění a kopírovat názory lidí. Já jsem tohle zachytil, když jsem byl na jedné oslavě lékaře. Byli tam samí doktoři a zdravotní sestry, lidé, kteří vidí pacienty trpět a umírat, pracují v těžkém prostředí. A ani u nich jsem neviděl žádné velké porozumění pro migrační vlnu. To nejsou názory nějaké xenofobní menšiny, ale i ti vzdělaní to vidí podobně.
Zdroj: Hospodářské noviny
