23. října 2017
S ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem (ČSSD ) o výsledcích voleb.
Ve volbách zhusta uspěly antisystémové a protievropské strany. Proč?
Nedokážu ze sebe teď vysypat komplexní analýzu. Z kampaně jsem si odnesl poznatek, že se mělo začít dřív. Že dnešní politika vyžaduje permanentní komunikaci s lidmi a zjevně jsme některá témata nedokázali dostatečně objasnit.
Vladimír Špidla a další členové ČSSD řekli, že jedním z důvodů propadu vaší strany byla nejasnost mimo jiné v evropské politice. Že voliči nevěděli, jestli volí „Chovance a jeho kvéry, nebo Zaorálka". Souhlasíte?
To rozhodně nesouhlasím. Mluvil jsem se stovkami a tisícovkami lidí, vím, co chtěli objasnit, a naše evropská politika to rozhodně nebyla. Nepamatuji si, že by se mě na ni byť jediný člověk ptal.
Řada levicových liberálů v debatních fórech uváděla, že tvrdá bezpečnostní politika ČSSD v případě migrace byla důvodem, proč se rozhodli pro vás nehlasovat nebo váhali. Nevnímáte jako jednu z vašich chyb?
Prošel jsem zemi opravdu důkladně a nikdo mi tu tvrdost nevyčetl. Naopak jsem spíš neustále narážel na opačné výčitky.
V jakém smyslu opačné výčitky? A vůči komu nebo čemu?
Že jsme měli být jako vláda v otázkách bezpečnosti ještě razantnější. Že tato země nechce akceptovat žádná bezpečnostní rizika, to znamená žádného uprchlíka. Mezinárodní situace vyvolala mezi lidmi velkou houšť obav. To, co viděli na obrazovkách – teroristické útoky v okolí –, je zjevně vyděsilo. Dokonce se mi stávalo, že když jsem šel do lesa běhat, zastavovali mě lidé a ptali se mě, co budeme dělat, aby se to stejné nedělo u nás. Jestli třeba nezavřeme hranice.
Jste kvůli tvrdému přístupu vůči migrantům spoluodpovědní za úspěch stran, jako je SPD?
Absolutně nesouhlasím. Kdybychom se nesnažili upokojit lidi a ukázat jim, že jsme v ochraně naší země pevní, nesmlouvaví, tak by SPD možná měla dvakrát více hlasů.
Váš stranický program mluví o tom, že by Česko mělo být součástí integračního jádra EU, zmiňoval to opakovaně premiér Sobotka. Vy jste naopak po brexitu řekl: „Dost bylo integrace." Tak co platí? Co jste nabízeli svým voličům?
Já považuji debaty o tvrdém jádru za umělé. Diskurz o tom, že se tu jedná o nějakém rozhodování o jádru, neodpovídá tomu, co se dnes v Evropě skutečně děje. Mluví se o integraci eurozóny, ano, ale není to žádné buď–anebo. Pro mě je nejpodstatnější udržet, aby byli všichni zahrnuti do toho pohybu, a zatím se to v rodině všech dvaceti sedmi států drží.
Páteční summit EU schválil, že si evropští lídři dávají dva roky na to, aby se shodli na budoucí podobě EU. Kdo se nebude chtít přidat, nebude se na něj čekat. Takže se začíná rozhodovat, není to umělá debata.
To je přesně to, co říkám. Máme před sebou dva roky debaty, jak má vypadat nová EU. A to je něco, čeho se máme maximálně účastnit. Ale vůbec si nemyslím, že integrace je lék na všechno, protože uprostřed Evropy jsou velké rozdíly v síle ekonomik jednotlivých zemí a musíme se bavit o tom, jak při takových rozdílech zvládnout další krizi.
Jak se můžeme „maximálně účastnit", když nemáme euro? Je logické, že u debat o integraci eurozóny nebudeme.
Proto jsme jako vláda řekli, že bychom přivítali, kdyby bylo možné mít, jako nečlenská země eura, pozorovatelský status v eurozóně. Abychom byli v té debatě zahrnuti.
Hrozí podle vás něco Česku, pokud příští vláda bude výrazně euroskeptičtější než ta současná?
V tuto chvíli nám nehrozí, že bychom měli být někde bokem, protože zatím stále trvá současná koalice. Ve volbách nicméně uspěly strany, jejichž postoje a požadavky považuji za nebezpečné, a nedá se vyloučit, že se z nich sestaví příští koalice.
Co konkrétně je pro Česko „nebezpečné"?
Například výzvy k referendu o vystoupení z Evropské unie, když vidíme, do jakého chaosu přivedl brexit tak silný stát jako Velká Británie. Pokud bychom to chtěli zkoušet my, velice nás to poškodí. Zchudneme.
Co budete proti tomu „nebezpečí" dělat vy?
Konkrétně? Na všech fórech a stranických grémiích budeme držet žádost o status pozorovatele v eurozóně a zároveň do poslední chvíle, kdy to bude možné, tedy do trvání této vlády, budeme hájit náš zájem podílet se na hlubší spolupráci evropských zemí v obraně. Z toho já osobně neslevím. Hlubší kroky, například přihlášení se k euru, by měla udělat až příští koalice. To není věc pro končící vládu, když na tom nebyla shoda ani na jejím začátku.
Budete chtít být ministrem i v příštím kabinetu?
ČSSD jasně definovala podmínky účasti v další vládě, tedy programovou shodu a pak neúčast obviněných lidí ve vládě. Teprve po splnění těchto podmínek bude ta otázka aktuální.
Zdroj: Respekt, č. 43/2017