Jan Mládek: Každý není nadšen, že bude na vsi konkurenční vysokorychlostní internet

2. února 2016

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek v rozhovoru pro deník Právo.

Pane ministře, jste teď pod palbou kritiky, že vaše ministerstvo stále nemá hotový projekt na čerpání peněz z EU na vysokorychlostní internet. Na co nám chce Evropská komise vlastně přispět?

Trochu úsměvné mi především připadá, že kritika o špatném čerpání evropských fondů míří na ministerstvo, které zatím jako jediné v České republice dokázalo peníze z evropských fondů skutečně využít, a to do poslední koruny. Evropská komise nám chce přispět na rozvoj vysokorychlostního internetu tam, kde nefunguje trh, kde chybí zájem velkých podnikatelů a operátorů budovat pro něj sítě. Podle představ Evropské komise se má současně jednat o strukturálně zanedbané oblasti, aby se v nich zvýšila šance na ekonomický růst. Prioritně má jít o Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj. Všechny domácnosti by pak měly dosáhnout na připojení k internetu rychlostí alespoň 30 Mb za sekundu a ještě vyšších. Prostředky z Evropské unie (14 miliard korun – pozn. redakce) tvoří jen méně než polovinu celkových investičních nákladů. Dalších asi 18 miliard korun musí tedy dodat soukromý sektor.

Vzniklo už sedm návrhu na realizaci tohoto projektu. Proč tedy stále není jasné, kde by se za evropské peníze sítě nakonec budovaly?

Hodně verzí, jak postupovat, vzniklo proto, že na zavádění vysokorychlostního internetu, tedy internetu s rychlostí nad 30 Mb za sekundu, se chtěl podílet i resort vnitra. Než jsme se rozumně domluvili, v čí gesci to bude, uteklo půl roku. Proti dalším verzím se zase zvedla vlna odporu zejména ze strany provozovatelů bezdrátových wi-fisítí. Zásadnější problém je totiž v Česku zabudován v našem systému investování a zajištění provozu přístupových sítí k internetu. Svým způsobem je v Evropě unikátní.

Jak k tomu došlo?

Velké telekomunikační firmy nějakou dobu neinvestovaly do rozvoje vysokorychlostního internetu. Tím nechtěně vytvořily prostor pro vznik asi 1700 malých a středních firem operátorů wi-fi, které provozují své sítě převážně v nezpoplatněných kmitočtových pásmech 2,4, 5 a 10 GHz. Provozní rychlost těchto sítí je ve většině případů někde hluboko pod hranicí 30 Mb za sekundu. Tedy pod hranicí stanovenou Evropskou komisí. Tyto firmy investovaly do nízkorychlostního připojení k internetu, které jim umožní každý měsíc za poskytované služby inkasovat nemalé částky. V současné době je v ČR připojeno zhruba 30 procent domácností k internetu pomocí venkovních bezdrátových sítí wi-fi. To je české specifikum. V jiných členských zemích se počet wi-fifirem dá spočítat na prstech dvou rukou. Zdá se, že část těchto firem logicky příliš nechce přiliv veřejných peněz do vysokorychlostního internetu, který by začal snižovat počet tzv. bílých míst. Tedy míst, kde je pouze nízkorychlostní internet. Každý není nadšen, že bude mít ve vsi konkurenci v přístupu k rychlému internetu. Evropská komise svou podporu váže přitom právě na jasné zmapování a určení těchto bílých míst. Evropské peníze by tedy bylo možné použít pouze v lokalitách bílých míst.

Kde v Česku vlastně ta bílá místa jsou?

O mapu míst, kde je připojení k internetu pomalejší než 30 Mb za sekundu, se vede v současné době boj. Přesná mapa zatím chybí. Ta by měla nejen ukázat lokality, kde nelze využít vysokorychlostního internetu, ale zohlednit i to, že se jedná o lokality, kde o zavedení vysokorychlostního internetu nebude mít zájem ani soukromý kapitál. První, dva roky starý pokus o zmapování ukázal, že jeho výsledky mohou být občas zájmově vychýleny. Například v jižních Čechách je podle těchto údajů vysokorychlostní internet dostupný prakticky všude, což je ale daleko od pravdy. Když je něco černé, tedy nikoli bílé, není důvod tam podporovat vysokorychlostní internet a wifináři si dál mohou provozovat svůj byznys. Jejich investice není znehodnocena.

Připadá mi absurdní, že vláda chystá elektronickou evidenci tržeb, postavenou na internetu, a přitom nikdo pořádně nezná reálnou situaci.

Jedna věc je snaha vlády a druhá zájmy firem. Řada z nich bohužel zpochybňuje vše, co se kolem vysokorychlostního internetu dělá, včetně využití veřejných peněz. Vytvářejí zástupné problémy.

Mapu pokrytí má vytvořit Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Proč mu vláda nenařídí, aby mapa byla rychle hotová?

ČTÚ je nezávislý regulátor, kterému nikdo nemá právo poroučet, zejména ne ministr. Nelze však zapomínat na české specifikum velkého počtu provozovatelů přístupu k internetové síti, o kterém jsem už mluvil. Je to technicky i administrativně náročná záležitost, a i telekomunikační úřad musí čelit tlakům. Přesto jednání s ním spěje ke zdárnému výsledku, mapu má dodat do poloviny roku.

Podaří se tedy evropské peníze do konce roku využít pro vysokorychlostní internet?

Rozhodně o tyto peníze nepřijdeme. ČTÚ slíbil mapu, naše ministerstvo dodá projekt a do pololetí by měla mít vláda jasný projekt, který bude moci schválit.

Blogy