6. října 2016
Jiří Zimola jedním z nejdéle sloužících hejtmanů v Česku. O mandát se uchází už potřetí. Po 8 letech zhodnotil, jak moc zasáhl post hejtmana do jeho osobního života a jak je těžké řídit kraj.
Naplnily se vaše představy o postu hejtmana?
Tenkrát jsem úplně přesně nevěděl, do čeho jdu. Byl jsem zvyklý na práci starosty malého města, kde to bylo o konkrétních úkolech a s tím jsem šel na kraj. Velmi brzy jsem ale vystřízlivěl. V této funkci člověk musí být člověk diplomat a víc zvažovat politický dopad.
Proč jste vůbec do politiky vstupoval?
Evoluce. Nemám rád, když někdo řekne, že není ješitný. Když chlap řekne, že není ješitný, tak je dvakrát ješitný. My chlapi jsme prostě takoví, že si chceme něco dokázat. Navíc jsem byl lídr jihočeské sociálnědemokratické kandidátky a měl jsem ambici nezklamat.
Může mezi politiky existovat přátelství?
V politice si nejde najít kamaráda, a už vůbec ne ve vrcholné politice. Můžete mít lidi, s nimiž máte podobné názory. To ale není pravé kamarádství. Dobré je, když se můžete o kolegy opřít. Mám kamarády z dětství, z doby, kdy jsem ještě nebyl hejtmanem a kdy mě znali úplně jinak.
Na co může být politik v pozici hejtmana pyšný?
Každý to má jinak. Já jsem například rád, že jsem za osm let ve funkci hejtmana dokázal řídit dvě krajské rady bez skandálů, že jsme se nerozcházeli a neotravovali lidi politikařením.
Lidé vás znají i v souvislosti s tzv. lánským pučem. Kdybyste mohl vrátit čas, jel byste do Lán?
Lánská schůzka byla záležitost, v níž jsem figuroval jako užitečný idiot. Říkám to se vší odpovědností, protože si to po čase člověk uvědomí. Ale člověk si musí umět přiznat chyby a neopakovat je. Proto ani já bych neopakoval tu naivitu, s níž jsem se v den vyhlášení výsledků voleb odebral do Lán. Až tam jsem pochopil, jak se věci mají, ale už bylo pozdě. I to patří k politice.
Post hejtmana dokáže zásadně ovlivnit osobní život. Jak se to dá zvládnout?
Mně se stalo to, co se v téhle zemi stalo mnoha lidem, že se rozvedli a našli si jiné partnery. U mě to skončilo tak, že jsme po čase s přítelkyní pochopili, že to asi nebude tak růžové, jak se to zpočátku zdálo. S mojí ženou, se kterou jsem se rozvedl, jsme si byli schopni věci vyříkat. Možná i díky tomu jsem se pak mohl vrátit k ní a k dětem. Na práci hejtmana to ale nemělo žádný vliv.
Jak vidíte svoji budoucnost v případě úspěchum, je jasné. Jste ale připraven i na volební neúspěch?
Každý hejtman musí být připraven na obě varianty. Je mi 45 let a nemyslím si, že když bude vyhlášen výsledek voleb, se kterým nebudu souznít, že pro mě skončí svět. V neděli zase vyjde slunce. Možná se mi uleví, alespoň všichni, kteří si tím prošli, to říkají. Na druhou stranu bych byl velmi rád, kdyby mi lidé ještě důvěru dali a já mohl řadu věcí dokončit.
Zdroj: Blesk
