15. června 2015
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek v rozhovoru pro deník Právo.
* Vždy, když ekonomika roste, politická opozice začne tvrdit, že je to zásluha růstu v okolních zemích. Česko je v současnosti nejrychleji rostoucí ekonomikou v Evropě. Jaký je podíl vlády a kolika procenty se na tom podílí vývoj ve světě?
Je to tak půl na půl. Osobně nejvíce předchozím vládám zazlívám jejich selhání v letech 2012 až 2013. Okolní země již rostly, ale česká ekonomika se stále propadala. Bylo to způsobeno čistě šířením negativních zpráv a nálad, šířením nesmyslů, že nám hrozí bankrot řeckého typu, že nic nefunguje. Šíření negativní nálady má ale přímé hospodářské dopady. Protože pokud jsou občané nervózní z budoucnosti, nejsou hrdí na svoji zemi a svoji práci, tak přestávají investovat, konzumovat a kolečka ekonomiky se nekroutí. Naše vláda změnila přístup. A nejen v tom, že lidi nestrašíme, ale dali jsme jim určitou perspektivu. Dělají se reálné kroky, aby se země rozvíjela. Ať je to všestranná podpora exportu, podpora investic atd. Nejde ale jen o konkrétní investice, o nová pracovní místa. Je to současně signál, že činnost vlády je konstruktivní, že se něco mění. Že lidé mohou být hrdí na svou práci, zemi. Pak jsou samozřejmě objektivní faktory, jako jsou například nízké ceny ropy, což je pro zpracovatele pozitivní impuls. To samozřejmě každé vládě pomůže.
* Když sledujeme debatu mezi politiky a ekonomy, tak to vypadá, že v současnosti největším problémem českého hospodářství je zavedení elektronické evidence tržeb. Pravicová opozice chce dokonce zablokovat jednání Sněmovny, jako by s přijetím elektronické evidence tržeb padala země. To nemáme jiné problémy?
Já bych elektronickou evidenci tržeb nepodceňoval. Ono to totiž není jen o tom, že se budou kontrolně evidovat účtenky. Ten zákon je především o určité férovosti daňové zátěže v zemi. Protože není dobré, že někdo daně platí, někdo napůl, někdo vůbec. To není dobré nejen z pohledu daňových úniků, ale i z důvodů, že se vám rozpadá společenská smlouva. Obdobný význam má návrh na prokazování původu majetku. Není totiž dobré, že stále někdo může získat peníze nelegálním způsobem a ještě tyto příjmy ani nezdaní. Tyhle zákony mají význam v tom, že mění společenské klima ve prospěch slušných a poctivých lidí, podnikatelů. Zákon o prokazování původu majetku bude mít celospolečenský význam, i kdyby byl zaměřen jen do budoucna. Prostě potvrzuje, že se v této zemi snižuje prostor pro neplacení daní a že se takové jednání tolerovat nebude.
* Měla by se evidence tržeb tedy vztahovat třeba i na řemeslníky?
Je to velmi citlivá věc, ale upřímně řečeno, když bude funkční systém na hotely a restaurace, jak navrhl ministr Babiš, pak už nemusí být tak velký problém to rozšířit. Je důležité, aby v systému nebyly nějaké mezery, jak se tomu vyhnout. V Maďarsku měli cvičné registrační pokladny a přišlo se tam na takový fígl, že vydávali cvičné účtenky jako pravé a tím krátili tržby a platbu daní. Takže je důležité, aby to u nás nemělo mezery, a jakmile systém bude spolehlivě fungovat, je možné pracovat s množinou subjektů, kterých se bude týkat.
* Držme se ještě hrdosti a tradice. Česko bylo v minulosti světově známé jako výrobce špičkového skla, bižuterie, porcelánu. To už dávno neplatí. Dojde v rámci posilování hrdosti na rodnou zemi například i k renesanci tohoto tradičního průmyslu?
Vždy je možný nějaký návrat. Ale pro země velikosti a typu České republiky platí, že je důležitý pohled dopředu. Máme automobilový průmysl, který je současným hlavním zdrojem národního bohatství. My teď musíme přemýšlet, zda to tak bude platit i za dvacet let, eventuálně co se stane, až někde začnou ta auta vyrábět levněji. Co potáhne ekonomiku, v čem budeme konkurenceschopní, co by se dalo ve světě výhodně prodat.
* Na Evropu, tedy i na Česko, se nekontrolovaně valí statisíce běženců z Afriky, Blízkého východu. Většinou se jedná o lidi bez větší kvalifikace, znalostí jazyků atd. Sami máme problémy, jak zaměstnat nekvalifikované či málo kvalifikované vlastní občany, aby roky nečekali na práci. Jsme připraveni jako ekonomika na zvládnutí tohoto typu imigrantů?
Jsme stoupencem řízené migrace. Proto jsem velmi rád, že to tak vidí i pan premiér, že se vláda snaží dostat problém migrace pod kontrolu, vtisknout mu nějaký řád. Všichni v této souvislosti mluví o selháních různých imigračních politik. Málo se mluví o těch úspěšnějších. Sem patří přístup Lucemburska, které zvládlo imigraci naprosto promyšleným způsobem, který je zemi ku prospěchu. Lucembursko před lety pochopilo, že se bez imigrantů neobejde ani se jim neubrání. Jediné, co může udělat, je určit, jací imigranti do země přijdou. Vybrali si zemi kulturně nejbližší, lidi, kteří měli zájem o práci – Portugalce. Ti dnes tvoří 13 procent obyvatel, žijí zde zcela bez problémů, sžili se se svou novou zemí. To je rozdíl od jiných států, kam se dostalo obyvatelstvo jiných zemí hlavně z politických důvodů a tolik se neintegruje, stále tam existují a nově vznikají velké problémy. Nemyslím si, že velkou pomocí pro naši zemi by byli političtí uprchlíci. Postupně se začíná formovat stanovisko vlády, že odmítáme bez rozmyslu nařízené kvóty, ale současně chápeme závazek dělat nejrůznější kroky, jak řešit problém - pomocí na místě, lepší ochranou hranic atd.
* Premiér Bohuslav Sobotka před týdnem na ústředním výkonném výboru ČSSD prohlásil, že ministři v jeho vládě musejí být dravé štiky, ne líní, spokojení kapři. Den předtím se spekulovalo o tom, že by mohl někoho z ministrů vyměnit, a padlo i vaše jméno.
Spekulace nechci komentovat, rozhodně si ale jako líný kapr nepřipadám, pracuji dvanáct hodin denně. Nicméně uvědomuji si, že panu premiérovi vadí, že práci svého resortu lépe nekomunikuji veřejnosti, a na tom teď budu intenzivně pracovat.
* Mezi priority současné vlády patří i tzv. ekonomická diplomacie a lákání zahraničních investic. Přinesla tato strategie už nějaké konkrétní výsledky?
Růst HDP, pokles nezaměstnanosti. Bez práce je teď u nás nejméně lidí za posledních šest let. Vláda hlavně splnila pozitivní očekávání, aby se jak firmy, tak domácnosti nebály konzumovat a investovat. Začíná se také zúročovat systematická podpora investic a exportu, přičemž jedním z nástrojů je právě ekonomická diplomacie. Díky dohodě o spolupráci mezi ministerstvem obchodu a ministerstvem zahraničních věcí vznikla jednotná zahraniční síť a klientské centrum pro export, s cílem podpořit malé a střední podniky při exportu. Je naprostá shoda, že vedoucí ústavní činitelé mají naše vývozce podporovat a s podnikatelskými delegacemi jezdit.
* Proč jsou podnikatelské mise podporované vládou tak důležité?
Pomáhají firmám otevírat trhy mimo Evropu. V rámci jednotného evropského trhu je to otevřené a je na jednotlivých ekonomických subjektech, jak budou obchodovat. Jeden z problémů ale je, že je to poměrně nasycený trh a že je tam příliš velký podíl subdodávek a malý podíl finálních výrobků a investičních celků s vyšší přidanou hodnotou. Proto se snažíme hledat příležitosti i na trzích mimo EU.
* Neuškodily snahám vlády o ekonomickou diplomacii některé výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu islámu, které podle některých zdrojů už podráždily Saúdy?
Tady jsou směšovány dvě věci. Obavy z uprchlíků, kteří by mohli přijít do ČR nebo budou přiděleni z EU, a možnosti nějaké spolupráce se zeměmi, ze kterých prchají. My jako vláda nemáme žádný problém s tím, že bychom s těmito zeměmi neměli spolupracovat, respektovat jejich náboženství, kulturu. Naopak, pokud by ta spolupráce fungovala, tak by nemuselo být tolik uprchlíků do Evropy vyvolaných válkou, chaosem, ale také z ekonomických důvodů. Co se týče Saúdské Arábie, to není jednoduchá země, ale i s tou bychom měli spolupracovat.
* Důležitou formou podpory jsou i dotace z evropských fondů. S jejich čerpáním však má Česko dlouhodobě problémy.
Díky bohu, že ministerstvu obchodu a průmyslu se nyní v tomto ohledu daří. Jsme na tom z resortů nejlépe, když nepočítáme technickou pomoc, a je reálná naděje, že peníze z minulého období vyčerpáme do konce letošního roku. To bohužel nebude pravda u jiných fondů. Je důležité vyhlásit výzvy na období další, v tuto chvíli nabíráme žádosti firem o dotace z nového období. Přitom testujeme monitorovací systém, o kterém byla vášnivá debata mezi paní ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou a ministrem financí Andrejem Babišem. Systém sice funguje, ale docela pomalu, takže bude na ministerstvu pro místní rozvoj, aby dostal během prázdnin plnou rychlost.
* Řada odborníků i podnikatelů kritizovala oslabení koruny Českou národní bankou. Jak se na to díváte s odstupem času vy?
Rozumím hlasům některých firem, zejména těch, které jsou úzce napojeny na hospodářství eurozóny, že to nemuselo mít jen pozitivní efekty. V celkovém součtu to však ekonomice spíše pomohlo. Zároveň jsem ale přesvědčen o tom, že by se v ČR nemělo počítat s tím, že naše země bude postupovat cestou kompetitivních devalvací. To by nebyla šťastná cesta.
* Premiér Sobotka po nedávné schůzce v Lánech s prezidentem Zemanem, ministrem financí Babišem a zástupci ČNB oznámil, že o termínu přijetí eura bude rozhodovat až příští vláda. Je to podle vás dobré rozhodnutí?
Jsem trochu zklamán, že se ministr financí posunul do neutrální polohy. Chápal jsem to totiž tak, byť to ve vládním prohlášení úplně není, že se hlásíme k tomu, že chceme přijmout euro v roce 2020. Považuji se za realistického přívržence zavedení eura, rozumím ale určitým obavám, protože jeden z problémů, který nám trochu brání v rozletu při zavedení eura, je trvající krize s Řeckem.
* Zhruba před pěti lety se tvrdilo, že velké zahraniční investice do výstavby výrobních závodů v Česku budou již brzy minulostí. V posledním roce se ale objevilo hned několik takových projektů.
To, že nám bývalé vlády vykládaly, že investice nebudou, bylo primárně dáno tím, že je nechtěly. CzechInvest měl být sloučen s agenturou Czechtrade, byly rušeny zahraniční kanceláře a CzechInvest měl hlavně rozdělovat evropské fondy. V okamžiku, kdy se změnila politická vůle, kdy se začala měnit už za vlády premiéra Rusnoka, tak se velké investice začaly znovu objevovat. Je to logické. Česko je země, která je pro investory hodně výhodná, protože jsme nejblíž k Bavorsku a jsme přitom schopni dosahovat podobné kvality za výrazně nižších mezd. Musí být ovšem k tomu politická vůle, že ty investice opravdu chceme. A to nejen na úrovni centrální vlády, ale i na úrovni krajské a na místní úrovni. Investice Škody Auto v Kvasinách, kde se má vyrábět nový superb a nové SUV, se podařila především díky příkladné spolupráci několika obcí, Královéhradeckého kraje a centrální vlády. Bohužel to málem propadlo, protože za doby Nečasovy vlády se o to nikdo nestaral. Zatímco španělský premiér intenzivně lobboval v sídle Volkswagenu, od nás tam nebyl nikdo. Za naší vlády se to podařilo zvrátit a ta investice půjde do ČR.
* Je tedy naděje i na další velké investice?
Určitě, nikoliv ale jistota, protože investoři zpravidla dělají poměrně velkou soutěž a třeba na začátku rozvíjejí úvahy o lokalitách nejen v Česku, ale třeba i na Slovensku, v Polsku nebo i v Mexiku. Je to opravdu globální soutěž a vyberou si nakonec tu lokalitu, kde najdou pro sebe nejlepší podmínky. Agentura CzechInvest nyní jedná s investory o třech klíčových projektech, které by do Moravskoslezského kraje přinesly až dva tisíce pracovních míst. Jedna z investic se týká letectví. Velký investiční projekt spouští také společnost INA Lanškroun. Ta už zaměstnává 650 zaměstnanců a nyní rozšíří výrobu o dalších 950 pozic, když do nového výrobního závodu ve Svitavách investuje zhruba 2,5 miliardy korun.
* Dá se už teď odhadnout, jak na české podniky dopadne chystaná „smlouva století“ o volném obchodu mezi EU a Spojenými státy, tzv. TTIP?
Zatím bezpečně nevíme, čeho bude dosaženo. Musí se totiž ještě najít shoda nebo alespoň kompromis v celé řadě důležitých oblastí, například v otázce norem, řešení obchodních sporů či veřejných zakázek. V Česku je zvykem dělat dopadové studie až poté, co je hotový text dohody. Vzhledem k volání po takové studii, hlavně ze strany odborů, jsme ale už připravili zadání velmi komplexní studie, která se zaměří na možné základní varianty TTIP - tedy minimalistickou dohodu, ambiciózní a situaci bez TTIP - a vyhodnotí jak čistě hospodářské dopady na sektory průmyslu, zemědělství a služeb, tak ekonomickosociální dopady na zaměstnanost či konkurenceschopnost ČR. Později bude tato studie samozřejmě doplněna a aktualizována s ohledem na celkový finální výsledek vyjednávání. Už nyní se dá ale říct, že celkově by transatlantické obchodní partnerství se Spojenými státy mělo českým firmám pomoci. Nejjasnějším vítězem by měl být automobilový průmysl, protože ještě existují přímá cla na export luxusních aut do USA. My je tam sice přímo nevyvážíme, ale nepřímo, tedy díky výrobě dílů pro tato auta, tam toho vyvážíme opravdu hodně.
* Prezident Miloš Zeman podepsal minulý měsíc rozsáhlou vládní novelu energetického zákona. Jaké bude mít dopady na domácnosti?
Finančně se to domácností v zásadě nedotkne, některé budou platit stejně jako dosud a některé o něco méně. Hlavní motivací novely bylo reagovat na to, že v Německu tisíc největších firem v podstatě neplatí příspěvky na obnovitelné zdroje, což je pro ně konkurenční výhodou oproti českým firmám. Poplatek na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů se nově nebude hradit podle spotřeby, ale podle příkonu. Je to celé nastavené tak, aby to pomohlo větším firmám, aby si udržely konkurenceschopnost a zaměstnanost. Pro spotřebitele je důležité, že pokud by takto napočtená platba byla pro některou domácnost větší než nyní, v zákoně je pojistka, že nikdo nezaplatí za elektřinu víc než dosud. Pro domácnosti je pozitivní hlavně návrat k fotovoltaice nikoliv na polích, ale na střechách rodinných domků. U střešních fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem do 10 kilowattů už není zapotřebí ani živnostenský list a i do 30 kilowattů to budou mít zájemci relativně jednoduché.
Zdroj: Právo
