19. září 2016
Moravskoslezskému kraji patří 12 zdravotnických zařízení: sedm nemocnic, Dětský domov v Janovicích u Rýmařova, Dětské centrum Čtyřlístek, Odborný léčebný ústav v Metylovicích na Frýdecko-Místecku, Sanatorium Jablunkov a Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje (ZZS). Ty dohromady disponují 3004 lůžky, z čehož je 2258 lůžek akutních a 746 lůžek následné péče. Ve všech zařízeních dohromady pracuje takřka 6850 lidí. „V krajských nemocnicích je ročně hospitalizováno kolem 110 tisíc pacientů a v ambulancích provedou přibližně 1,3 miliónu vyšetření," nastínil náměstek hejtmana pro zdravotnictví Jiří Martinek s tím, že ZZS vyjede ročně ve zhruba 110 tisících případech a její rozpočet se pohybuje přes půl miliardy korun. „Krajské nemocnice hospodaří s rozpočtem bezmála pět miliard korun," dodal.
Dá se říct, která zdravotnická zařízení jsou na tom dobře či lépe a která jsou naopak v problémech? Ať už z pohledu vybavenosti a stavu budov.
Co se týče poskytování zdravotních služeb pro občany kraje, jsou všechny krajské nemocnice akreditovány v hodnocení kvality a bezpečí poskytované zdravotní péče v souladu s národními standardy. Stav budov a vybavenosti nemocnic se díky masívním investicím výrazně zlepšil, nemocnice vybudovaly nové komplexy, zrekonstruovaly řadu prostor a pořídily nové pří-stroje za stamilióny korun. Nicméně stále je do čeho investovat.
A z pohledu financí?
Usilujeme o vyrovnané hospodaření našich zdravotnických zařízení. Nemocnice se musely vypořádat s významným nárůstem mzdových nákladů, v letošním i loňském roce byly navýšeny tarifní složky platů o pět procent, což pro představu dělalo za všechny krajské nemocnice loni zhruba 112 miliónů a letos přes 130 miliónů korun. A příští rok počítáme, že desetiprocentní nárůst tarifů bude znamenat nárůst nákladů o 250 miliónů. Nicméně pro stabilizaci zdravotníků je to nezbytné.
Kolik stovek miliónů investoval kraj v posledních létech do zdravotnictví?
Za poslední čtyři roky jsme investovali do nemocnic rekordní částku 2,4 miliardy, přičemž téměř dvě miliardy byly z evropských dotací a Švýcarských fondů a zbytek z rozpočtu kraje nebo samotných nemocnic.
Dotace z EU pomohly změnit tvář nemocnic, ale ty nyní skončily, nebo jich alespoň nebude v nejbližší době tolik jako v posledních letech. Budou se i bez nich nemocnice modernizovat?
Ještě letos budou dokončeny rekonstrukce JIP v třinecké nemocnici, novorozeneckého oddělení v nemocnici ve Frýdku-Místku a oddělení následné péče v krnovské nemocnici, stejně tak i nákup ošetřovatelských a rehabilitačních pomůcek v hodnotě 12 miliónů korun. Do konce roku pak začne v nemocnici v Havířově rekonstrukce šaten pro nelékařský zdravotnický personál. V Havířově projektujeme i přístavbu jednotky poanesteziologické péče a připravujeme i modernizaci vjezdového a parkovacího systému a projekt na rekonstrukci rehabilitačního oddělení. Z krajského rozpočtu na příští rok bychom chtěli mimo jiné přispět na rekonstrukci dětské JIP v Nemocnici Třinec, výměnu rozvodů v Nemocnici s poliklinikou Kar-viná-Ráj, stavbu lékárny pro veřejnost v nemocnici v Krnově, projekt na rekonstrukci pavilónu L ve Slezské nemocnici v Opavě, rekonstrukci oddělení v Sanatoriu Jablunkov a rekonstrukci pokojů v léčebném ústavu Metylovice.
Velkým problémem zdravotnictví je nedostatek personálu…
Investicemi do objektů a přístrojové techniky se snažíme vytvořit špičkové zázemí pro zdravotníky. V nemocnicích chybí personál, řešíme to, ale situace je obdobná napříč republikou. Vnímáme i požadavky nemocnic na absolventy pro nejžádanější obory, získané poznatky jsou podkladem pro podporu v rámci stipendijních programů.
Kolik ošetřovatelů, sester a lékařů v současnosti v krajských nemocnicích chybí?
Ve všech krajem zřízených zdravotnických zařízeních potřebujeme doplnit stav o asi 30 lékařů a 40 nelékařů. Největší nedostatek lékařů je zejména v oborech vnitřní lékařství, geriatrie, neurologie, radiologie, gynekologie a porodnictví a psychiatrie. U nelékařského personálu jsou to především všeobecné sestry na interny, geriatrie, dialýzy, dětské sestry, fyzioterapeuti, zdravotničtí laboranti, radiologičtí asistenti a psychiatrické sestry.
A lze udělat něco, aby se situace změnila? Co pro to může udělat hejtmanství?
Pracujeme se stipendii pro studenty lékařských fakult i nelékařských oborů, pokud se zavážou setrvat v pracovním poměru poskytovatele minim á l n ě po určenou dobu, především v nedostatkových oborech. Určitě kraji pomůžou první a další absolventi Lékařské fakulty Ostravské univerzity.
Velkým problémem je i lékařské obsazení pohotovostí. Jaká je současná situace? Lze lékařům nařídit, aby sloužili služby na pohotovosti, nebo je to na dobrovolné bázi?
Kraj zajišťuje lékařskou pohotovostní službu (LPS) především prostřednictvím svých nemocnic a ZZS. Na území Ostravy tuto službu nyní pokrývá Městská nemocnice Ostrava. Zatím se daří LPS v plném rozsahu zajišťovat, nicméně i tady je problém s personálním zajištěním. Podílení se na LPS sice praktickým lékařům ukládá zákon, ale v praxi je to obtížně vymahatelné. Bez pomoci lékařů z nemocnic by to nešlo. Také zdravotní pojišťovny motivují poskytovatele v oboru všeobecného praktického lékařství a praktického lékařství pro děti a dorost k odsloužení alespoň 10 služeb za rok částkou 35 tisíc korun.
V kraji jsou lokality, kde chybějí zubaři, pediatři i praktičtí lékaři. Co může s nedostatkem těchto lékařů kraj dělat?
Problém věkové struktury praktických lékařů pro dospělé a lékařů pro děti a dorost se týká všech regionů v ČR. My jsme letos zavedli dotační program na podporu specializační přípravy všeobecných praktických lékařů pro dospělé a pro děti a dorost v celkové výši milión korun, který se setkal se zájmem lékařů připravujících své mladé nástupce. Na schválení dotace už čeká prvních sedm žadatelů a další čtyři žádosti evidujeme. Pro příští rok pak připravujeme stipendijní program pro studenty lékařských fakult studujících v akreditovaném studijním programu zubní lékařství. Chceme tak podpořit nedostatek zubních lékařů v odlehlých místech, v současnosti hlavně na Bruntálsku.
Zdroj: PRÁVO
