J. Maláčová: Základní školu nedokončí tisíce dětí. Chci to přes dávky vyřešit

3. února 2020

Dětí s nedokončenou základní školní docházkou přibývá a to jim brání vymanit se z chudoby. Hrozba odebrání dávek na bydlení rodičům by mohla problém řešit. V rozhovoru pro Právo to řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Paní ministryně, v těchto dnech sklízíte kritiku, dokonce i u některých svých spolustraníků, za návrh na zpřísnění pravidel pro výplatu dávek na bydlení. Hlavně za to, že by se odebraly rodičům dětí, které budou často chybět ve škole…

Revize dávek obsahuje 23 opatření. Mediální pozornost mají jenom dva konkrétní návrhy. Myslím si, že musíme do té problematiky obchodu s chudobou důrazně říznout, protože nám za posledních deset let počet vyloučených lokalit narostl na trojnásobek. Způsobuje to frustraci obyvatel a podlamuje důvěru v sociální systém.

Zvyšuje se nám závratným způsobem počet dětí, které nemají ukončenou školní docházku. Když děti nemají dokončenou ani základní školní docházku a vycházejí ze základní školy negramotné, tak nemají šanci se z chudoby jako takové vymanit.

Jestli má někdo lepší způsob, jak zajistit, aby děti do školy chodily, tak sem s tím. My chceme kombinovat systémovou sociální práci na obcích a tlak na rodiče. Já chci řešit situaci, kdy nám každý rok přes tisíc dětí končí bez základní školní docházky a nemají žádnou budoucnost. Obchod s chudobou neustále bobtná a většina politiků před tím zavírá oči.

Neziskové organizace upozorňují, že už dnes je možné odebrat za neplnění školní docházky dávky v hmotné nouzi či část rodičovského příspěvku. Váš návrh podle nich problém stejně nevyřeší, protože děti z chudých a předlužených rodin, které třeba migrují po ubytovnách, stejně do školy chodit nebudou, jen přijdou o střechu nad hlavou. Varují i před jejich častějším odebíráním do dětských domovů, což by pak zvedlo náklady státu…

Moje otázka je, proč chtějí neziskové organizace za každou cenu zachovat status quo. Pojďme hledat řešení.

Revize dávek je o systému sociální práce na obcích a reorganizaci úřadů práce, kterou připravujeme. V materiálu přiznáváme, že revize dávek je také podmíněna změnou situace v oblasti bydlení a exekucí. Dostupnost bydlení je kapitolou sama o sobě. Pokroku jsme ale dosáhli v exekucích.

Kromě legislativního oddlužení pracuje ministerstvo spravedlnosti na změnách částek tzv. nezabavitelného minima. Což znamená, aby se i nízkopříjmovým pracujícím vyplatilo legálně pracovat. Ministryně (Marie) Benešová přislíbila, že to půjde do měsíce na vládu, to je obrovský posun. To znamená, že nízkopříjmoví lidé najednou budou mít motivaci pracovat legálně.

Kritika přišla i z ministerstva školství. Vadí mu, že váš návrh neřeší, jak by se prokazovaly zdravotní důvody, kvůli kterým by dítě mělo zameškané hodiny.

Ať ministerstvo školství začne řešit to, že povinná školní docházka není naplňována. Pokud přijdou s řešením, kdy nám děti nebudou odcházet ve velkém měřítku negramotné, a tím pádem se z nich v podstatě na dalších 50 let nestanou lidé existenčně závislí na dávkách, tak velmi ráda o tom budu diskutovat.

Není problém vůbec to, že dávky na bydlení jsou jediným pilířem bytové politiky v Česku? Vláda přitom rezignovala na přípravu zákona o sociálním bydlení a neposiluje se ani sociální práce v obcích.

Máme to v plánu. Musí se začít systémově, masivně za pomoci evropských peněz chceme pomoci obcím se sociální prací. My budeme mít v novém programovém období povinnost dát 25 procent všech peněz z evropského sociálního fondu na problematiku sociálního vyloučení. To nyní bohužel nikdo nezmiňuje.

Ale jinak souhlasím, že základní problém je, že u nás je bydlení nedostupné. Ve vyloučených lokalitách je to opačně a jsou nekvalitní, často zdevastované. Proto také přicházíme s tím, že chceme podmiňovat výplatu dávek tím, že hygienické a stavební standardy těch bytů se zlepší, že budou vypláceny jenom do obyvatelných bytů. Pak chceme systém dávek zjednodušit, místo dvou bude jedna. A výše vyplácených dávek by se měla odvíjet od cenové hladiny v obci, aby nedocházelo k předražování bydlení a bobtnání obchodu s chudobou.

Je reálné, že se do konce volebního období rozběhne příprava zákona o sociálním bydlení?

Já bych si to přála a paní ministryni (Kláře) Dostálové dlouhodobě nabízím ohledně přípravy zákona o dostupném bydlení veškerou součinnost. Je potřeba ale upozornit na to, že i kdybychom teď zákon o sociálním bydlení schválili, tak třeba v Německu nabíhal desetiletí. Je to běh na dlouhou trať.

Před třemi týdny jste představila návrhy variant důchodové reformy. Ani za to jste ale příliš pochvaly nesklidila. Podaří se do voleb vůbec něco prosadit?

Naopak, po 30 letech tu máme koncept spravedlivého důchodu, který má podporu jak odborníků, tak napříč politickým spektrem. Ve zkratce se jedná o základní důchod ve výši 10,5 tisíce pro všechny, kteří mají odpracované roky, a k tomu zásluhová složka. Spravedlivý důchod by byl v průměru o dva tisíce vyšší než teď.

Důchodová reforma se stihnout dá, pokud k tomu bude politická vůle, a sociální demokracie ji má. Ministerstvo práce je připraveno do léta předložit konkrétní legislativní návrh, který bude obsahovat spravedlivý důchod, tedy rozdělení na nultý a první pilíř, dřívější odchod do důchodu pro náročné profese, pětistovku za vychované dítě pro současné penzisty a také ocenění pečujících pro jejich budoucí důchody. A pojďme se bavit i o tom, že lidé, kteří pracovali více než 41 let, dostanou za každý rok navíc bonus.

ANO chce povinné spoření ve třetím pilíři. Dozvěděli jsme se to z médií. Rok a půl poté, co vznikla naše vláda. Je to ale v podstatě 2. pilíř, který jsme před několika lety společně zrušili. To není cesta, kterou by chtěla sociální demokracie jít.

Premiér Andrej Babiš (ANO) vykresluje důchodovou komisi jako nějakou vaši sólo akci nebo poradní orgán. Řekl, že se teď do věci musí vložit opravdu experti, mj. z ministerstva financí. Nešlo to zajistit si předem podporu koaličního partnera?

Důchodová komise byla složena podle programového prohlášení vlády. Hnutí ANO má v důchodové komisi čtyři své zástupce: zástupce Úřadu vlády, ministerstva financí, poslaneckého i senátorského klubu ANO. Jmenný seznam všech členů je dostupný na webu MPSV. Složení komise bylo odsouhlaseno koaliční radou a nikdo by neměl urážet největší odborníky na důchodový systém, které v této zemi máme a kteří v nynější důchodové komisi bezplatně pracují.

ANO i opozice vám vyčítají, že návrhy reformy neřeší příjmy. Ministryně financí Alena Schillerová prohlásila, že zavedení základního, solidárního důchodu by znamenalo navýšení daní o více než 300 miliard korun.

Není to pravda, ta štědrá, tedy spravedlivá varianta bude stát 10 miliard navíc. Důležité je říct i to, že máme zpracovanou i rozpočtově neutrální variantu. ANO nepravdivě uvádí, že spravedlivá důchodová reforma poškodí 90 procent důchodců. To také není pravda. Podle této logiky bychom museli 250 tisícům důchodců valorizovat důchody o více než 100 tisíc měsíčně, aby to matematicky vycházelo. Nerozumím, proč koaliční partner nechce vést o důchodové reformě, kterou máme jako prioritu programového prohlášení vlády, racionální debatu. Já si myslím, že lidé si po celoživotní práci zaslouží spravedlivé důchody, vyšší než teď, a my máme plán, jak to zajistit. Pojďme se domluvit.

Deset miliard je také dost peněz. Kde byste je chtěla najít?

Vycházím z logiky, že zajištění důchodů je základní funkce státu, že se shodneme na tom, že lidé, kteří celý život pracovali, mají mít důstojné stáří. Pojďme uzavřít společenskou smlouvu, že to bude základní jistota v tomto státě. Bez ohledu na politickou orientaci. V důchodovém systému jsou dva možné zdroje – zvedání věku odchodu do důchodu nebo vyšší odvody. Oba dva naše vláda zamítla. Takže musíme hledat peníze jinde. A další možnosti jsou buď úspory ve výdajích státního rozpočtu, nebo nové daňové příjmy.

Stále platí, že byste kvůli tomu zvyšovala firemní daně? ANO se ani na toto moc netváří…

Říkám na rovinu: pokud chceme, abychom měli do budoucna spravedlivé důchody, aby lidé, kteří celý život pracovali, měli odpovídající zajištění ve stáří – a já si myslím, že současné důchody jsou stále nízké, i když jsme rekordně navyšovali –, tak potřebujeme dodatečné příjmy do státního rozpočtu. Proto sociální demokracie říká, že musíme v příštích pěti až deseti letech zásadně reformovat daně a zejména změnit jejich strukturu.

Když se bavíme o daňové reformě, lidé jsou zdaněni dost. A je nefér, že pracující nesou většinu daňového břemena. Pojďme se podívat na zdanění kapitálu a pojďme se podívat na zdanění nadnárodních korporací. V tom je sociální demokracie konzistentní velmi dlouhou dobu. Nebo se pojďme podívat na výdajovou stránku státního rozpočtu. Můžeme si to dovolit, aby ČR vydávala na obranu celá dvě procenta HDP? Myslím, že takovou velmi těžkou debatu, ať se nám to líbí, nebo ne, budeme muset započít.

Nad zvýšením důchodu o 500 Kč za každé vychované dítě se rýsuje shoda. Zůstanou ale zachována dosavadní zvýhodnění pro matky, třeba započítávání náhradních dob?

Ano, to bezesporu zůstane. Musím ale říct upřímně, že v tuto chvíli debata o pětistovku za dítě má více variant – jestli za každé dítě, nebo alespoň za jedno vychované dítě. Za každé dítě by to stálo ročně stát zhruba 18,4 miliardy a za alespoň jedno dítě je odhad 8,2 miliardy korun ročně.

Vláda v posledních letech důchodcům každoročně poměrně štědře přidávala. Bude ale na taková přidávání i za pár let?

K tomu je zapotřebí konečně začít s reformou. Kdybych to měla převést ještě do jiného aktuálního kontextu, pojďme sestavit národní investiční plán do lidí. Lidé, kteří celý život pracovali a odváděli část své výplaty, vychovali děti, tedy budoucí daňové poplatníky, nemají v poslední fázi života strádat. A pokud k tomu bude politická vůle většiny stran, můžeme se na změně koncepce dohodnout velmi rychle. Já tu vůli a základní shodu v tuto chvíli vidím na našem konceptu spravedlivé důchodové reformy.

Šéfka státní kasy Schillerová také naznačila, že se u penzí hodlá upínat spíše k doporučením expertů OECD, která mají přijít do léta. Neobáváte se, že i když se něco podaří prosadit, bude to nakonec hnutí ANO, kdo slízne politickou smetanu?

Na studii OECD jsme se dohodli v září 2018. Dohoda s ministerstvem financí zněla, že to bude oponentura k našemu návrhu důchodové reformy. Experti OECD tady minulý týden v Praze byli, kolegové s nimi intenzivně jednali.

Paní ministryně Schillerová má velká očekávání od návrhů expertů OECD, ale je potřeba se také podívat, co běžně OECD členským zemím navrhuje. Často totiž doporučují zvýšení odchodu do důchodu nebo zvýšení pojistného. Pevně doufám, že tudy nepůjdeme. Naše vláda to již odmítla.

Často tam bývá i doporučení na zefektivnění třetího pilíře. Myslím si, že na toto by se ministerstvo financí mělo důkladně podívat, to by byla správná cesta. Uvidíme, s čím OECD přijde.

Sněmovna už projednává novelu zákoníku práce. V prvním kole dostala zelenou sdílená pracovní místa, která podle vás mají zlepšit zaměstnávání matek s malými dětmi či seniorů. Bude ale o ně mezi lidmi a hlavně firmami zájem? Opozice upozorňuje, že sdílená místa jsou pro zaměstnavatele dražší a návrh to neřeší.

Myslím si, že zájem bude, protože poptávka po flexibilitě na trhu práce je vysoká, a myslím si, že to pomůže zejména firmám, které hledají kvalifikovanou pracovní sílu, a pak lidem, kteří chtějí sladit práci a péči. Nebo také seniorům, kteří už jsou v penzi, chtějí pracovat, pouze však na částečný úvazek. To je takové ideální sdílené místo – penzista a matka malého dítěte nebo třeba dvě matky malého dítěte dohromady. Chceme to alespoň prvních několik let podpořit dotacemi z evropského sociálního fondu, aby se to rozběhlo, aby firmy neměly tzv. fixní náklady s rozvojem sdílených míst. Samozřejmě to ale bude také předpokládat, že ti lidé budou mít zájem na tom, aby to fungovalo, a budou spolu dobře komunikovat.

Dovolená by se podle vládního návrhu neměla nově poskytovat za odpracované dny, ale za odpracovanou dobu. Co je smyslem této změny?

Aby byl výpočet dovolené spravedlivější, aby lidé, kteří mají netypický úvazek, to znamená jiný než 40 hodin, měli nárok na dovolenou. Je to věc, na které byla shoda. Vlastně změny, které jsou navrhované ve vládním návrhu v zákoníku práce, tak jsou změny, se kterými souhlasí nejenom obě koaliční strany, ale zejména tripartita.

KSČM vedle toho navrhuje, aby základní dovolená byla pět týdnů. Podporujete to?

Ano, sociální demokracie pětitýdenní dovolenou pro všechny velmi podporuje.

Na rozdíl třeba od velké důchodové reformy či rušení superhrubé mzdy to vypadá, že koalice se shodne a prosadí zálohované výživné. Kolika rodičům, jejichž partner neplatí alimenty, to může pomoci?

Podle našich odhadů to pomůže 24 tisícům dětí, jejichž jeden z rodičů neplatí výživné. Já si myslím, že zálohované výživné je strašně důležitá a symbolická věc, protože to je signál státu, že neplatit nebo kašlat na vlastní dítě stát nebude takovým rodičům tolerovat. Je to symbol, že stát nenechá děti, které mají smůlu už takto brzy v životě, na holičkách.

Některé organizace varují před tím, že reálně to moc nepomůže, protože zálohované výživné by se mělo poskytovat nanejvýš dva roky.

Ministerstva spravedlnosti a vnitra proklamují, že za těchto 24 měsíců peníze vymůžou. Je důležité, aby se vymáhání práva v České republice zlepšilo, uděláme všechno pro to, aby rodič, který se k tomu nemá, začal platit. Všem musí být jasné, že za dítě zodpovídají oba rodiče.

Jaký výsledek ČSSD po loňském nelichotivém výsledku v eurovolbách byste v letošních krajských volbách považovala za úspěch?

Budeme samozřejmě usilovat o to, abychom obhájili výsledek z voleb před čtyřmi lety.

Jste jednou z mediálně nejvýraznějších tváří ČSSD. Dokážete si představit, že byste v budoucnu kandidovala na předsedkyni strany?

Ne, neuvažuji o tom.

Zdroj: Právo, 1. února 2020, autor článku Jakub Svoboda

Blogy