J. Maláčová pro MF Dnes: Proti neplatičům na děti je potřeba postupovat radikálně

8. července 2020

Proti neplatičům na děti je podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) potřeba postupovat radikálně. Omezila by jejich koníčky a posílala je na nucené brigády. „Myslím si, že řešením by mohly být náramky pro domácí vězení, aby neplatiči mohli maximálně chodit do práce a pak hned domů,“ uvedla Maláčová v rozhovoru pro MF DNES.

Na vládě jste nedávno prosadili náhradní výživné. Děti jeho neplatičů by mohly dostávat od státu až tři tisíce korun. Nebojíte se, že tím stát budete jen dál zadlužovat?

Nebojím, naopak. Částky, které se za výživné nedaří vymáhat, jsou v naprosté většině pod tři tisíce. A pokud má nějaká samoživitelka dostávat deset tisíc, tak od státu by získala pouze tři. Chceme ale řešit tu většinu, kde je sedmdesát procent neplaceného výživného pod dva a půl tisíce. A pomoci jí.

Neplatiči už teď končí ve vězení. Jak chcete docílit toho, aby radši platili, než aby tam šli?

Neplacení výživného je nejčastější trestný čin, což je hrozné. Máme tady několik tisíc otců, kteří půjdou raději do vězení, než aby výživné na své děti zaplatili. Tohle ale není řešení, naopak pro stát je ještě nákladnější starat se o ně ve vězení.

Jaké řešení byste tedy navrhovala?

Myslím si, že řešením by mohly být náramky pro domácí vězení, aby neplatiči mohli maximálně chodit do práce a pak hned domů. Je ale potřeba, aby ty náramky začaly už konečně i u nás fungovat. Byla bych úplně radikální, ale bohužel s tím sama nemůžu pohnout, když není politická vůle kolegů.

Počkejte, jak byste byla radikální?

Začala bych zakazovat fotbalové, hokejové zápasy. Zabavila bych neplatičům veškeré rybářské nebo lovecké průkazy. Byla bych prostě radikální: Pokud nebudeš platit, tak nazdar. Většina neplatičů tvrdí, že nemá peníze, ale fotbal nebo ryby si dovolit mohou. Nebo bych je klidně posílala na prospěšné práce. Jednou měsíčně o víkendu by šli na brigádu a peníze by se potom zaslaly danému dítěti. Bohužel jsem v tomto názoru osamocená.

Když jste se stala ministryní a poté i místopředsedkyní strany, bylo o vás řečeno, že můžete být nadějnou tváří sociální demokracie, jen si budete muset zvolit vhodná témata jako třeba lichvu. Co jste v tomto ohledu udělala?

Já jsem témata zvolila – moje témata jsou podpora rodin. Myslím, že to jde velmi dobře vidět na věcech, které se nám podařily prosadit, jako třeba vyšší rodičovská. To byla jedna z priorit. Dále pak ošetřovné, které se nám také velmi krásně podařilo během krize. Teď jsme jako vláda schválili náhradní výživné znamenající podporu samoživitelkám.

A co jste udělala konkrétně proti lichvě, která se teď opět stává tématem?

Hned se k tomu vyjádřím. No a jesle, to je věc, která má jít na vládu, takže pevně doufám, že se nám podaří zajistit také kvalitní předškolní péči. Lichvu nedělám, a to z toho důvodu, že je v gesci ministerstva spravedlnosti.

Lichva je ale problém, který se prolíná napříč všemi resorty.

Kompetenční zákon, který v České republice stále platí, tak jasně říká…

… ale přece platí, že k lichvě se kloní lidé, kteří mají nízké příjmy a nevystačí s nimi. Takže co jste v tomto směru udělala, aby lidé nechodili k lichvářům?

Kompetenční zákon hovoří jasně. A ministři by ho měli dodržovat. Výjimka by byla, kdybych toho měla jako ministryně práce a sociálních věcí málo, což se říct nedá. Navíc jsem po devíti letech prosadila navýšení životního existenčního minima, což pomůže zejména lidem v exekucích, a také se mi společně s poslancem Nacherem podařilo navýšit nezabavitelnou částku. Dá se říct, že v tomto ohledu se nám podařil historický průlom.

Kvůli pandemii koronaviru se podle průzkumu organizace Klub svobodných matek musela zadlužit už třetina svobodných matek. Některé si braly menší půjčky i u lichvářů, jen aby měly na jídlo. Jaké pomoci ze strany ministerstva se samoživitelky dočkají, aby nakonec nespadly do exekucí?

Já jsem ministryně práce a sociálních věcí, takže do mé gesce spadá to, že velmi podrobně znám zákony. Pokud jsem tedy samoživitelka, tak vycházím z toho, že mám dítě, a my jsme zavedli ošetřovné ve výši osmdesáti procent, což znamená do výše průměrné mzdy pětadevadesát procent čisté mzdy. Pokud mám tedy dítě a byly zavřené školy, což byly, tak se dočkaly pětadevadesáti procent čisté mzdy na ošetřovném.

Jinými slovy dostaly o pět procent méně než při běžné mzdě, pokud tomu dobře rozumím.

Ne, asi nechápete ten systém. Pokud jdu na ošetřovné, tak mi zaměstnavatel nevyplácí mzdu, ale požádám o ošetřovné.

Takže mi přijde o pět procent méně než při běžné výplatě. Jak s tím mají vystačit ti, kteří už před pandemií žili od výplaty k výplatě?

Vy byste chtěli, abychom vždycky platili sto procent?

Ne, ale zajímá nás, jestli existuje ještě nějaká další pomoc?

Nikdy v historii České republiky nebyla podpora státu tak nadstandardně vysoká jako v posledních týdnech a měsících. To je potřeba si říct. Je pravda, že to není sto procent, že tam pět procent chybí, ale stát nikdy nepomohl lidem tak jako v této době. Rozumím, že pokud lidé mají stále finanční obtíže, a víte, že samoživitelky jsou skupina, na které mi velmi záleží, tak je tu mimořádná okamžitá pomoc. Pokud mají lidé problém zaplatit základní životní potřeby, tak mohou jít na Úřad práce, kde svou situaci doloží. Dále mohou využít takzvané opakující se dávky, tedy na bydlení, přídavky na dítě a tak dále. Záchranná síť je velmi hustá a lidem se pomáhá dobře, na velmi vysoké úrovni.

Jak se tedy mohlo stát, že někdo na ošetřovné z března čekal do května?

Předně je potřeba říct, že se bavíme o tři sta tisících žádostí nad rámec, a já jsem si jistá, že 99,5 procenta žádostí byly bezproblémové. Došetřovat nebo dohledávat, kde to vázne, se musely možná desítky a stovky žádostí, aby se nakonec ukázalo, že problém nebyl na naší straně. Rozhodně to nebyl někoho zlý úmysl. Jen to dokresluje, že i firmy měly obrovské potíže. A zadruhé je potřeba říct, a to říkám úplně upřímně, že ošetřovné zaměstnancům dělalo MPSV a ošetřovné OSVČ dělalo ministerstvo průmyslu a my jsme měli velké množství stížností na OSVČ. S tím ale nemohu dělat nic jiného než apelovat na pana ministra Havlíčka.

Ekonomové a odborníci varují před možnou druhou vlnou koronavirové krize a další vlnou dluhů a exekucí. Jste na to připraveni?

Jako vláda? Ano, upozorňovali jsme na to. Byla k tomu debata i ve Sněmovně, teď to velmi intenzivně řeší ústavně-právní výbor. Já nejsem poslankyně, takže jsem si to nechala pouze reportovat. Připomínám ale, že my už v tuhle chvíli pomáháme lidem, kteří se ocitli v nouzi, přes takzvanou mimořádnou okamžitou pomoc. Aktuální statistiky hovoří o tom, že o takzvanou covidovou „mopku“ (mimořádnou okamžitou pomoc – pozn. red.) si požádalo čtrnáct tisíc lidí a my jsme doposud z těch čtrnácti tisíc přiznali více než polovinu, a to osm tisíc. V průměru šlo o devět tisíc korun, což už jsou velmi slušné peníze.

Jako další problém se v sociální oblasti ukazuje nedostatek lůžek v domovech pro seniory. Přitom populace bude výrazně stárnout. Jak to budete řešit?

Máme rozjednanou novelu o sociálních službách, která by měla jít na vládu ještě do vládních prázdnin. Chceme navýšit peníze do investic pro kraje – do pobytových zařízení. Celý systém chceme stabilizovat tím, že díky novele zákona přejdeme na systém financování sociálních služeb, který je stejný jako ve školství. To znamená – stát ponese personální náklady, čímž se celá síť stabilizuje, a na zbytek se zaměří samosprávy.

Takže se zaměříte i na takzvané neformální pečující, tedy bezplatně pomáhající osoby, jako jsou rodinní příslušníci, přátelé či dobrovolníci?

Ambulantní a terénní sociální služby jsou prioritou novely, abychom odlehčili neformálním pečujícím. Bude to muset být trend. V roce 2030 bude čtvrtina české populace starší pětašedesáti let, v roce 2050 to už bude třetina a každý desátý bude starší pětaosmdesáti let. Takže i kdybychom měli peníze a kapacity, což nemáme, tak bychom museli do roku 2050 postavit milion lůžek. To je nereálné. Abychom udrželi tempo stárnutí, musíme do deseti let vystavět dalších deset tisíc lůžek. A musíme jít směrem podpory ambulantní a terénní služby.

Dozvědí se Češi do konce funkčního období současné vlády, jak budou vypadat důchody po roce 2030?

Po čtyřech měsících teď v pátek zasedala důchodová komise. Všechno, co jsme dosud představili, jako třeba dřívější odchod náročnějších profesí nebo pět set korun na dítě jako výchovné, máme už legislativně rozpracované v paragrafovém znění. Základem důchodového systému je garantovaný důchod pro lidi, kteří mají odpracováno, a potom nadstavba podle zásluhovosti. Teď bude záležet na tom, jestli bude vůle politických stran. Důchodová reforma nejde tlačit na sílu. Víte, že už to jednou dopadlo blbě, když ji ODS prosadila na sílu. Já ale udělám všechno pro to, aby reforma prošla.

Kdy by tedy měli lidé odcházet podle vašeho návrhu do důchodu?

Říkám to dlouhodobě, nechci zvedat věk odchodu do důchodu, takže maximálně v 65 letech.

Autor: Eva Pospíšilová Kateřina Vaníčková
Zdroj: MF Dnes, 7. 7. 2020

Blogy