J. Maláčová pro E15: Začne boj o peníze na důchody

2. září 2020

Dlouhodobé financování důchodů na dluh by nemělo být standardem. Důstojné peníze si ale zaslouží i stávající penzisté. Daňová reforma, která by měla nalézt další zdroje, ještě chvíli potrvá, říká ministryně sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Vláda se dohodla na jednorázovém příspěvku pro penzisty včetně lidí s nárokem na invalidní a pozůstalostní důchod ve výši pět tisíc korun, který dostanou v prosinci. Bylo nutné se kvůli tomu měsíc přetahovat s hnutím ANO, kdo je větší grand a přidá víc?
Také mě překvapovalo, že skoro každý den byly změny. Klíčové ale je, že to nakonec dobře dopadlo. S koaličním partnerem jsme se shodli na prosazení sociálnědemokratického návrhu.

Co kritika opozice, podle níž jde o uplácení voličů před podzimními krajskými a senátními volbami?
Například ODS v roce 2006 slibovala penzistům tisícovku měsíčně navíc, tak nevím, o čem mluví. To by bylo dvanáct tisíc za rok, zatímco naše vláda dá jednorázově pět tisíc. Před čtrnácti lety navíc nebyl koronavirus, potraviny a další věci nebyly tak drahé. Zároveň byly mnohem nižší mzdy.

Načasování nezapadá do předvolební kampaně?
Museli jsme se dohodnout už teď, abychom to stihli včas připravit a schválit. Je třeba počítat alespoň se dvěma až třemi měsíci. Česká správa sociálního zabezpečení má takto nastavené IT systémy. Nejpozději na konci září musí být vše, co se týká valorizace, hotové. To nám ukládá zákon.

Budete zvedat i valorizaci?
Ta zůstane podle zákona, v průměru bude činit 840 korun měsíčně. Kdybychom kromě schválení jednorázového příspěvku ještě navyšovali valorizaci, byla by to už velká technická změna. Nyní budeme poprvé v historii ČSSZ administrovat zákonnou valorizaci k 1. lednu a zároveň chystat příspěvek na výplatu v prosinci. Jde o tři miliony důchodů. Proto bylo nutné se s ANO dohodnout, jestli půjdeme cestou jednorázového příspěvku nebo zvýšení valorizace. S předsedou ČSSD Janem Hamáčkem jsme začátkem srpna navrhli buď jednorázový pětitisícový příspěvek, nebo zvýšení valorizace o čtyři sta až pět set korun měsíčně. Dopadlo to tak, jak jsme chtěli. Když ale pan premiér přišel s šesti tisíci, řekli jsme dobře, může to být i šest tisíc.

Sehrálo roli i to, že 15 miliard korun na pětitisícový bonus vezmete z půlbilionového schodku státního rozpočtu, který byl schválen už na letošní rok?
V rámci deficitu máme téměř stočtyřicetimiliardovou vládní rezervu, která nebyla úplně rozklíčována. Nevěděli jsme, co nás do konce roku čeká, a nevíme to ani teď. Je teprve konec léta. Za pozitivní považuji, že rozpočet na příští rok nebude jednorázovým příspěvkem nijak dotčen.

Proč nepřidáte i samoživitelkám nebo rodinám s dětmi s nižšími příjmy? Koronakrizí jsou zasaženy také.
Samoživitelky jsou moje dlouhodobá priorita, velmi si uvědomuji jejich těžkou situaci. Proto jsem prosadila tak nadstandardní ošetřovné i rodičovskou 300 tisíc korun. Vláda navíc jednomyslně schválila můj návrh na náhradní výživné za neplatiče alimentů, pro který máme podporu ve sněmovně. Co se týče rodin s dětmi, i tady zpracováváme řadu návrhů. Navíc spousta rodičů nepřišla o práci díky programu Antivirus, v němž je osm set tisíc zaměstnanců. I živnostníkům vláda odpustila na půl roku sociální a zdravotní pojištění. A pracovníkům v sociálních službách jsme teď poslali mimořádné odměny. V mém resortu tedy dostali pomoc všichni až na důchodce.

Diskutujete s ministryní financí Alenou Schillerovou z čeho ji financovat?
Změny v důchodovém systému nejsou možné bez daňové reformy. To musí jít ruku v ruce. Důchodová reforma vázne i na tom, že všichni o ní jen mluví. Vážně to nemyslí nikdo z našich politických konkurentů.

Popíráte, že některé opoziční strany mají konkrétní opatření v programech?
Kromě ČSSD o žádném skutečně propracovaném návrhu nevím. Třeba TOP 09 říká, že musíme investovat do zlata, což je absurdní. Velmi podrobně jsme se s předsedkyní Komise pro spravedlivé důchody Danuší Nerudovou bavili i se zástupci ODS a dalšími politickými subjekty. I když se neshodujeme v detailech, žádná z devíti parlamentních stran neříká, že směr, kterým komise jde, je špatný. Ostatně to potvrzuje i nedávná zpráva OECD.

A dál?
Komise se sejde na začátku října. Představíme paragrafované znění reformy včetně analýzy OECD. Pevně doufám, že se pak rozběhne seriózní diskuse. Dokud se nedohodne financování systému penzí, bude reforma jen polovičatá. To je pravda. Ale počítáme s pětiletým prostorem, který by následoval po schválení reformy. Vytváří dostatečný časový polštář pro politickou debatu. Jde o to, zda budeme mít i nadále nízké důchody, které nás přitom stojí obrovský a stále větší díl státního rozpočtu. Pokud se reforma neuskuteční, budou se v budoucnu vyplácené částky ještě více snižovat a zároveň se bude zvyšovat věk odchodu do penze. A to nikdo nechce. Druhou cestou jsou dodatečné příjmy. Máme zastaralý daňový systém z devadesátých let, který extrémně zdaňuje práci a spotřebu.

Sociální demokracie stále vidí řešení pouze v daňové progresi?
Teď rušíme superhrubou mzdu, většina zaměstnanců na tom vydělá. Spolu s tím ale musíme rozložit daňové břemeno, aby přispívali i velcí a silní. Nemám ale na mysli někoho, kdo zdědí dům. Musíme více zdanit kapitál a majetky superbohatých lidí.

Co vyšší zdanění kapitálových příjmů, z nichž se neodvádí sociální a zdravotní pojistné?
To určitě podporujeme, ale je toho víc. Prosadili jsme digitální daň pro internetové giganty, která čeká ve sněmovně na schválení. Dlouhodobě mluvíme o bankovní dani. Progresi chce ČSSD jako princip všude. Čím je kdo silnější, tím musí víc pomáhat. To není jen na politickou, ale celospolečenskou diskusi.

Nebo si myslíte, že by ministryně Schillerová mohla na některé vaše návrhy kývnout?
Sněmovna uložila paní ministryni plán konsolidace veřejných financí, tedy i důchodového účtu, který po několika letech přebytků začíná být v deficitu. Pokud máme půlbilionový schodek, budeme muset diskutovat o příjmové straně státního rozpočtu. Už od vstupu do vlády s ANO říkáme, že nelze mít pravicové příjmy a levicové výdaje.

Mohlo by si Česko podle vás dovolit další půlbilionový schodek?
Kdyby to byl velmi dobře promyšlený návrh rozpočtu zaměřený na investice, vzhledem k nízkému zadlužení Česka bychom další vysoký schodek zvládli. Jsou to ohromné peníze a záleželo by na tom, kam by šly. Mohlo by se uvažovat i o důchodové reformě.

Že by si na ni stát půjčil?
Nemyslím si, že dlouhodobé financování důchodů na dluh by mělo být standardem. Ale důstojné peníze si zaslouží i stávající penzisté a daňová reforma, která by měla nalézt další zdroje, ještě chvíli potrvá.

Budete při jednáních o rozpočtu na příští rok požadovat navýšení?
Kvůli valorizaci důchodů o 840 korun o přidání logicky žádat musím. Mám několik priorit, které budu komunikovat při jednáních s ministerstvem financí. Chtěla bych investovat hlavně do lidí. Spousta politik, které máme na starosti, jsou podfinancovány.

Plánujete škrty?
Vláda bude muset uvažovat o výraznějších úsporách. Za svůj resort je plánuji. Ještě víc hodlám šetřit na provozu a byrokracii budov, chci jít příkladem v šetření. Od mého nástupu jsme každý rok redukovali počet úředníků minimálně o pět procent. Zrušila jsem mimo jiné Fond dalšího vzdělávání, což bylo 650 pozic. Výrazně jsem také omezila právní a poradenský servis ministerstva i počet svých osobních poradců.

Proč navrhujete snížit platy prezidenta, ministrů, poslanců, senátorů a také soudců? Nejsou jich ani tři a půl tisíce, stát výrazně nezíská. Uspořilo by se opravdu málo.
Překvapila mě opozice, která tvrdí, že by na platech ústavních činitelů ušetřila pět miliard korun ročně. Nevím, jak na to přišli, byť navrhují zmrazení platů a nikoliv snížení. My jsme to spočítali na 135 milionů měsíčně. Jde ale o princip. Mám odpovědnost za platy a nedokážu si představit, že vzhledem k tomu, co se děje v národním hospodářství, by si v lednu razantně polepšili představitelé státní moci. Myslím, že by měli takzvaně dýchat s ekonomikou. Vím, že jsem teď terčem velké kritiky. Nechci, aby to vyznělo arogantně, ale ať si každý říká, co chce. Odmítám lidem v lednu vysvětlovat, proč jsem nárůst dovolila.

Zmrazení platů navrhované opozicí řešením není?
Myslím, že situaci neřeší. Zmrazení by znamenalo odklad o rok. A ten příští nás čeká souboj o sněmovnu, takže bychom před volbami řešili to samé. Proto jsem přesvědčena, že systémovým řešením není zmrazení platů, ale změna platové základny. Kdyby se nám podařilo prosadit valorizační mechanizmus vázaný k minimální mzdě a tu zase na automat pro průměrnou mzdu, bylo by to absolutně nezávislé na politickém rozhodování. Tento mechanizmus máme v programovém prohlášení vlády. Také si od toho slibuji větší senzibilitu politiků vůči nejnižšímu výdělku. Myslím, že by jim to pomohlo uvědomit si, za kolik peněz u nás lidé musejí pracovat. V posledních letech se vláda stále obtížněji dohaduje na výši minimální mzdy.

Vy aktuálně v době koronakrize navrhujete růst ze stávajících 14,6 tisíce korun na 17,1 tisíce, což je nejvíce za poslední desetiletí. Zástupci zaměstnavatelů oproti tomu žádají 16 tisíc. Proč chcete tolik?
Můj návrh je spojen právě s automatickým mechanizmem zvyšování minimální mzdy a také se snížením platů představitelů státní moci. Co se ale týče podpory, stojím v tuto chvíli osamocena. Prosazuji, aby mechanizmus platil až od ledna 2022. Nenavrhuji tedy zvýšení minimální mzdy o dva a půl tisíce korun skokově. Přechod by byl plynulejší.

Už jste o to zvýšení minimální mzdy jednali v koalici?
Zatím jsme o tom nejednali, čekáme na makroekonomickou predikci. Bude to velmi složitá debata, kterou spojíme s návrhem státního rozpočtu na příští rok.

Předvídatelnost růstu minimální mzdy ale chtějí všichni. Nevytvořila byste dalším zvýšením minimální mzdy armádu nezaměstnaných, pokud by firmy nárůst neutáhly?
Empiricky se ještě nikdy nepotvrdilo, že zvyšování minimální mzdy má negativní dopad na růst nezaměstnanosti. Firmy navíc tvrdí, že dávají zaměstnancům víc než minimální mzdu. Pracuje za ni zhruba 150 tisíc lidí.

Ale s nejnižším výdělkem se zvedá i zaručená mzda. Proč chcete zaměstnavatele zatížit?
Jsme připraveni k jednání. Zdůrazňuji, že 14,6 tisíce korun platných jako minimální mzda pro letošek, neodpovídá jednadvacátému století.

Neměl by soukromý sektor investovat spíš do nových technologií než do mezd?
Souhlasím. Myslím ale, že když minimální mzda vzroste o pár stovek, firmám na investice určitě zbyde. Nestavěla bych to proti sobě. Přesvědčila jsem se přímo v podnicích, že odměňují na úplně jiné úrovni. Propad mezd nepotvrzují ani naše analýzy, které si děláme každý měsíc. Program Antivirus zafungoval. A ještě je tu jeden fenomén. Na průměrnou mzdu dlouhodobě nedosáhly dvě třetiny lidí a nyní už ji bere polovina zaměstnanců. To je obrovský skok.

Antivirus vláda o dva měsíce prodloužila. Spolu s tím jste předložila návrh na uzákonění nového kurzarbeitu neboli zkrácené práce. Bude spuštěn od listopadu?
Od začátku listopadu bude kurzarbeit připraven ke spuštění, rozhodne o něm vláda. Zatímco program Antivirus dává většině zaměstnanců 60 procent mzdy, kurzarbeit je pro ně výhodnější, protože dostanou o deset procent navíc. A zaměstnavatelům nevzniknou náklady. Předpokládáte, že v kurzarbeitu by lidé, které firmy například kvůli epidemii nedokážou plně zaměstnat, brali 70 procent čistého výdělku. Po třech měsících by se podpora snížila, vyplácela by se nejvýše devět měsíců. Člověk by ale za týden musel odpracovat minimálně dvě pětiny pracovní doby.

Máte podporu odborů, zaměstnavatelů a vládních kolegů?
Máme shodu s tripartitou a s ministerstvem průmyslu a obchodu. Chybí ale s ministerstvem financí. Proto je možné, že parametry se budou drobně měnit. Argumentuji tím, že ministerstvo práce a sociálních věcí má v této oblasti nejlepší odborníky. Inspirovali jsme se Německem, kde kurzarbeit funguje. Chci, aby návrh do poloviny září schválila vláda a následně ho přijal parlament ve zkráceném režimu.

V čem se neshodujete se šéfkou státní pokladny Alenou Schillerovou?
Ministerstvo financí zastává názor, že limit nemá být 70, ale 60 procent čistého výdělku. Pak by ale kurzarbeit byl nefunkční. Jedním z cílů je udržet kupní sílu obyvatelstva.

zdroj: E15, 2. 9. 2020

Blogy