J. Maláčová pro Aktuálně.cz: Levná práce je jako droga, diskusi o vyšší minimální mzdě si zasloužíme

31. srpna 2018

"Lidé, kteří pracují a snaží se, by na tom měli být lépe než ti, kteří berou dávky," říká v rozhovoru nová ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Po středečním jednání vlády jste oznámili, že platy ve státní sféře by měly vzrůst o osm procent, ale nikoliv plošně, bude to obor od oboru. Jak jste s výsledky jednání spokojená, když jste původně prosazovala deset procent pro všechny?

Jana Maláčová: Pro nás je důležité, že objemově je tam nárůst přes deset procent, pokud do toho počítáme pedagogické pracovníky. Pokud je oddělíme, tak je to 8,1 procenta. To je dobrá zpráva. Velmi dobrá zpráva je i to, že jsme vyjednali o tři miliardy vyšší rozpočet. A pro sociální demokracii je klíčové, že podle dohody, se kterou jdeme na jednání v pátek, si polepší ti nejhůře placení. Přes osobní hodnocení půjde nejvíce těm, kteří mají méně. Jsem také moc ráda, že to půjde nastavit přes nařízení vlády, aby lidé opravdu ty peníze dostali.

Takže jste spokojená s tím, jak to nakonec dopadlo?

Já si myslím, že tři miliardy jsou super.

A na úkor čeho to bude?

To není na úkor ničeho, není to hra s nulovým výsledkem. Prostě se dohodlo, že jsou nějaké politické priority. A peníze, které tam byly v rozpočtu navíc, jsou rozdělovány.

To jsou peníze navíc? Nezvyšuje se tím deficit v rozpočtu?

To jsou peníze, které už byly předrozpočtovány. Naopak, paní ministryně financí v neděli oznámila, že deficit rozpočtu bude dokonce o deset miliard nižší, než bylo plánováno.

Zmínila jste, že u učitelů by navýšení mělo být nejvýraznější. ANO mělo ve svém programu 150procentní navýšení platů i v sociálních službách. Zatím tam nárůst nevidíme tak dramatický, jak se původně avizovalo a slibovalo. Kdežto v resortu, který spravuje hnutí ANO, ho vidíme.

Sociální pracovníci patří k nejhůř placeným. Nerada bych model, se kterým se u nich pracuje, ventilovala před pátečním jednáním. Ale pracuje se v něm s osobními příplatky.

Takže ve vašem odvětví si nejvíc polepší sociální pracovníci?

A zaměstnanci Úřadu práce a České správy sociálního zabezpečení.

Pokud jde o minimální mzdu, tam jste se na vládě dohodli na čem?

Na tom, že budeme dále jednat, protože stále existují rozličné představy. Sociální demokracie navrhuje zvýšení o 1500 korun. My jsme jednali o navýšení na příští rok, nikoliv o automatickém mechanismu. Hnutí ANO navrhuje 1000 korun.

A kdy o tom budete jednat znovu? Jak chcete premiéra a ministryni financí přesvědčit o své variantě?

Argumenty mám následující: z ekonomické analýzy ministerstva financí z července tohoto roku vyplývá, že průměrná mzda bude příští rok 34 400 korun. Obecně panuje shoda na tom, že minimální mzda by měla být na úrovni 40 procent té průměrné. A když to přepočítáme, navýšení by mělo být o 1 560 korun. Netrváme na těch 60 korunách. Bude-li navýšení minimální mzdy o 1500 korun, budeme v naprosté shodě.

Další argument je, že lidé, kteří pracují, by na tom měli být lépe než lidé, kteří nepracují. Pracující by neměli žít v chudobě, neměli by mít existenční starosti. Když se podíváme na obecně uznávanou hranici chudoby, tak je to 60 procent mediánu. Když si to přepočítáme na aktuální částky, je to 15 400 korun. Takže minimální mzda by měla být ještě mnohem vyšší než 13 700 korun, které sociální demokracie navrhuje.

Ekonomika šlape. Navyšování minimální mzdy je jeden z nástrojů, jak zvyšovat průměrné výdělky obecně. Když navýšíte minimální mzdu o deset procent, průměrné výdělky vzrostou o dvě procenta. Lidé, kteří pracují a snaží se, by na tom měli být lépe než ti, kteří berou dávky. Kdy jindy navyšovat minimální mzdu než v téhle situaci.

Hospodářská komora také upozorňuje, že zatímco minimální mzda v posledních letech rostla výrazně, o odpovídajícím růstu produktivity žádné důkazy nejsou. Odpor podniků proti tak výraznému zvýšení minimální mzdy je zkrátka výrazný. Jak je přesvědčíte?

Já rozumím jejich obavám. Myslím si, že to bude dopadat na malé a střední podniky. Pojďme se bavit o tom, jak jim ulevit. Na druhou stranu si myslím, že kdy jindy než teď více investovat do technologií a produktivity práce. Myslím si, že je to klíčové. Levná pracovní síla je droga, na které jsme závislí. Je velmi těžké se od toho odpoutat. Velmi dlouhodobá záležitost, velmi složitá.

Myslím si, že si tu debatu o navýšení minimální mzdy zasloužíme. Taková debata by měla být poctivě vedená. Překvapuje mě kritika pana Hanáka na moji osobu. My jsme se shodli na tom, že se neshodneme. Přála bych si, aby zmíněná debata, má-li sociální dialog do budoucna fungovat, probíhala v klidnějším tónu.

Mluvíte o tom, že kdy jindy, když ne teď. Ale zároveň navrhujete mechanismus, který by počítal minimální mzdu jako padesát procent průměrné mzdy i do budoucích let. Jednala jste o tom s premiérem, který je výrazně proti oněm 50 procentům?

Rozhodli jsme se soustředit na navyšování k příštímu roku, debata ohledně automatického mechanismu na to naváže. V návrhu novely zákoníku práce je, že ve výjimečných situacích, třeba v zásadní krizi, vláda může rozhodnout jinak. Může automatický mechanismus pozastavit. Není tedy potřeba vyvolávat paniku, že minimální mzda bude navyšována, děj se co děj. To by bylo mimo politickou realitu.

Jak jste přišli na padesát procent? Průměr Evropské unie je, myslím, 44 procent, a to ještě některé země žádnou minimální mzdu ani negarantují.

Čtyřicet procent je konsenzus, který tady panuje jak na úrovni koalice, tak napříč tripartitou. A my jsme chtěli být ambiciózní, protože si myslíme, že by se práce měla vyplatit. Proto jsme navrhli padesát procent.

Takže tak trochu počítáte s tím, že půjdete z těch padesáti procent dolů, aby se dosáhlo nějakého kompromisu?

To bych nerada předjímala. Já si prostě myslím, že dlouhodobě bychom měli směřovat k cíli padesáti procent. Mimochodem, pan Dufek z Asociace samostatných odborů říkal, že to nesmíme vzít skokově v rámci několika příštích let, ale když to bude rozloženo na delší období, tak se proti nevyjádřil.

To, že odboráři nejsou proti zvedání minimální mzdy, se dá očekávat.

Odbory mají rozličná stanoviska. ČMKOS nás podporuje a ASO to připomínkovalo v duchu: „Pojďme to udělat rozloženěji.“

Pokud vás v navyšování mírní dokonce i část odborů, není to signál, že je opravdu příliš dramatické?

Oni mírní můj velmi ambiciózní plán.

Nebojíte se toho, že místo aby podniky v horších časech povinně přidávaly těm nejhůře placeným pracovníkům, tak je vyhodí?

Opakuji, že pokud bude nějaká výjimečná situace, vláda může rozhodnout nad rámec toho automatického mechanismu. A v krizových dobách vždy dochází k nárůstu nezaměstnanosti, to je bohužel realita. Myslím si, že výše minimální mzdy na ni nebude mít zásadní dopad, zvlášť pokud se bavíme o rozdílu několika málo stovek korun.

Vyšší minimální mzda má podle vás chránit pracující před chudobou. Pokud dosáhnete navýšení minimální mzdy na padesát procent mzdy průměrné, jak se to odrazí na výplatě dávek?

V tuto chvíli na takové analýze pracujeme, bohužel to bude na několik měsíců. K mému překvapení tady nic takového v minulosti zpracované nebylo. Máme nějaká čísla, ale protože nejsou přesná, tak bych je nerada pouštěla ven.

Nemůžete nám říct aspoň hrubý odhad? Může váš plán ulehčit státnímu rozpočtu?

Já si myslím, že ulehčí. Zpracováváme analýzu, která bude v několika řádech měsíců hotová. Pak ji zveřejníme.

Nechcete podnikatelům vyjít vstříc tím, že byste snížili daňovou zátěž nízkých výdělků, která je u nás velmi vysoká?

Daňová politika je věcí ministerstva financí, je to v jejich kompetenci. Myslím si, že se musí řídit programovým prohlášením vlády, které tuto oblast nezmiňuje.

Programové prohlášení nezmiňuje ani sektorovou daň, přitom o ní uvažujete, a to v souvislosti s důchody.

To je pravda, nicméně důchodová reforma je věc na dlouhá období. Nad rámec funkčního období vlády. Pokud se bavíme o tom, že bychom zde chtěli provést důchodovou reformu, první otázka vždycky je: „Kde na to vzít?“ To, co sociální demokracie dlouhodobě prosazuje, je sektorová daň. Je to jeden z možných zdrojů, jak stabilizovat a financovat důchodový systém.

Máte už přesnější představu o podobě důchodové reformy?

Bavili jsme se o představách v rámci koalice a budeme se bavit nadále.

V programovém prohlášení je reforma přislíbena, ale není tam napsáno, jak bude vypadat. Jaké kroky byste si představovala vy?

Programové prohlášení vlády řeší dílčí parametrické věci, jako je dřívější odchod fyzicky náročných profesí, oddělení důchodového účtu od rozpočtu, pak samozřejmě zvýšení základní výměry, které se podařilo minulý týden ve sněmovně prosadit. Teď zasedají týmy koaličních partnerů. Upozorňuji, že je to věc, která se tady řeší dvacet let bez výsledku. Tak prosím o trpělivost několika málo týdnů, než si to všechno vyjasníme mezi sebou a představíme konkrétní jízdní řád.

Nezůstanete právě jenom u těch parametrických změn? Chystáte nějakou změnu v tom, jak se peníze dostávají do systému?

Jak říkám, pojďme ještě pár týdnů vydržet a bude všechno pečlivě a svědomitě komunikováno. My nějakou představu máme, hnutí ANO nějakou představu má, ale oblastí, kterých bychom se mohli dotknout, je opravdu hrozně moc.

Voliče by mohlo zajímat, jestli počítají obě strany s tím, že by si lidé více spořili?

Je to cesta, kterou navrhují poradci pana premiéra nebo ji zmiňují v různých debatách. Za mě lze říct, že je ideální, když si lidé mohou na stáří spořit. Ale je potřeba upozornit na to, že ne všichni jsou toho schopni. Při úrovni mezd, kterou máme, drahém bydlení a výdajích domácností je pro většinu obyvatel velmi úzký prostor šetřit na stáří.

Koho zaměstnáte jako své poradce? Kromě pana Škromacha, o kterém už víme.

V tuto chvíli se tým teprve buduje, nebyla to věc, kterou jsem začala řešit od prvního dne. Už nějakou představu mám, ale poradenský tým bude hotový někdy ke konci září.

Zkuste naznačit, jestli se tam objeví ještě někdo z bývalých ministrů sociální demokracie.

Uvidíme.

Co pan Špidla?

Já si myslím, že existuje málokdo kompetentnější pro poradenský sbor ministra práce a sociálních věcí, než je pan Špidla.

Jak bude pan Špidla vycházet s panem Škromachem?

Jsou to profesionálové.

Zvažovala jste pana Krčála?

Petr Krčál nabídku ode mě dostal.

A přijal ji?

Ne. V podstatě ji odmítl.

A co třeba zapojení místopředsedy Foldyny? Kritizoval, že ministerstvo řeší všechno jen z oken svého sídla a do regionů nejezdí.

Já s panem místopředsedou Foldynou komunikuji, myslím si, že má částečně pravdu. V příštích týdnech plánujeme výjezdy i do sociálně vyloučených lokalit.

Zdroj: Aktuálně.cz, 31. srpna 2018

Blogy