J. Hamáček pro deník E15: Škrty by ekonomiku zadusily

23. června 2020

Odmítá spekulace o vládní rošádě a výměně rezortů mezi ČSSD a ANO a tvrdí, že vládními opatřeními zachránili zemi. Výtky od premiéra Andreje Babiše už bere jako kolorit, sám ho ale kritizuje za jeho postoj k investicím do nemocnic. „Ještě loni nám řekl, že do černé díry se peníze sypat nebudou. Nyní překvapivě zjistil, že zdravotnictví už černá díra není, a tvrdí, že to je priorita jeho hnutí,“ říká ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček.

Říkáte, že Česko zachránil před nákazou muž, který si přeje zůstat v pozadí. Člen krizového štábu a šéf České stomatologické komory Roman Šmucler zase hovoří o tajemné skupině na ministerstvu zdravotnictví. Vládu ovlivňuje nějaká uzavřená lobby?

Oba jsme měli na mysli stejné lidi. Vytvořili skupinu, rozhodli se pomáhat a nadále pomáhají. Ale nechtějí být vidět.
Ohromným přínosem byl nikoliv epidemiologický, ale matematický model možného šíření koronaviru, který zabránil rozsáhlé nákaze. Vycházel ze situace v Itálii a predikoval, co všechno tu může nastat. Viděl jsem ho poprvé na ministerstvu vnitra se šéfy policie a hasičů, pak jsme ho ukázali premiérovi. Zpočátku ho odmítal s tím, že to je jen matematika.

Jména autora modelu neprozradíte?

Nepřeje si to. Prozradit mohu to, že je to občan ČR.

Jak se vám spolupracovalo s premiérem, když zpočátku nevěděl, co má dělat? Stěžoval jste si také na šéfa rezortu zdravotnictví Adama Vojtěcha.

Spolupráce fungovala v rámci možností, vláda pracovala jako jeden tým. Jistě, na ministerstvu zdravotnictví to trochu skřípalo. Měl jsem výhrady k nákupům ochranných prostředků. Nechci ale kolegu Vojtěcha přehnaně kritizovat, už jsme si to vysvětlili. Spory nebo nejasnosti pramenily z toho, že ministerstvo zdravotnictví dostalo na začátku epidemie úkol, který nemohlo splnit. Není to krizový rezort. Pokud se od něj očekávalo, že bude řídit stát v nouzovém stavu, nemohlo to dopadnout dobře. To jsme ale vyřešili. V okamžiku, kdy nastoupily standardní mechanismy a situaci vzalo do rukou vnitro, které na to má školené lidi, začalo všechno běžet.

Babiš se ale znovu začal strefovat do šéfky rezortu práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD). Údajně s ní nikdo z vlády nevychází, protože je složitá a ambiciózní. Jak to je?

Vidím dlouhodobou tendenci premiéra řídit ministerstvo práce a sociálních věcí. Myslím, že každý z ministrů je složitý a ambiciózní. Obecně jsou tyto vlastnosti předpokladem k tomu, aby byl člověk v politice. To bych tedy Janě nevyčítal. Funguje autonomně a dobře. Jsem přesvědčen, že její rezort šlape jako hodinky. Koneckonců kurzarbeitový program Antivirus je z vládních opatření na podporu ekonomiky nejúspěšnější. Kritiku premiéra už beru jako kolorit. Pokud má výhrady k fungování ČSSD ve vládě, má to říkat mně, a ne Janě nebo médiím.

Nesouvisejí Babišovy výpady s vládní rošádou, o níž se spekuluje? Údajně žádá hlavy vašich ministrů zahraničí a kultury Tomáše Petříčka a Lubomíra Zaorálka. Petříčka napadá i předseda komunistů Vojtěch Filip, jehož v této iniciativě zřejmě podporuje Hrad. Nechystáte si vyměnit některé rezorty?

Z mého pohledu žádná rošáda na stole není. Blíží se prázdniny a okurková sezona, takže se začíná spekulovat, kdo koho vymění. Osobně jsem s vládním týmem spokojen. O žádné změně jsme jako koalice nejednali.

Babiš vám výměnu rezortů skutečně nenabízel?

To je spekulace, pražská bublina nebo jak to nazvat. Pokud by taková situace nastala, řešili bychom ji. Ale nic na stole není.

Mimochodem – s fungováním ministra Petříčka jste kvůli jeho článku o Izraeli, který podepsal i jeho vládní kolega Luboš Zaorálek a bývalý šéf diplomacie Karel Schwarzenberg, spokojen?

To jsem mu vytkl, bylo to špatně načasované. Tvrdil, že žádal o stažení článku, ale redakce ho přesto otiskla. Nepopírám, že debata o dalším vývoji na Blízkém východě je důležitá. Pokud by ale článek publikovali pouze politici, kteří už nejsou v exekutivě, bylo by to v pořádku. Jakmile jsou tam ale podepsáni dva stávající ministři, dostává to jiné rozměry. Může to být chápáno jako pozice vlády. To, co Tomáš s Lubošem udělali, šťastné nebylo.

Navrhujete novelu ústavního zákona o bezpečnosti, do něhož se dvaadvacet let nesáhlo. Hlavní změnou má být soft verze nouzového stavu, tedy stav nebezpečí. Jde mimo jiné o to, aby se nemusela vypnout ekonomika?

Jakkoli se už několikrát ukázalo, že krizové zákony fungují, byly napsány po zkušenostech z povodní. Nouzový stav je kanon příliš velké ráže. Žádnou jinou možnost mezi standardním stavem a vyhlášením stavu nouze ale vláda nemá. Stav nebezpečí je v legislativě už popsán, vyhlašují ho hejtmani. Pokud bude ústavní změna schválena, bude stav nebezpečí předstupněm stavu nouze a bude ho vyhlašovat vláda.

Takže i ekonomická opatření by byla za stavu nebezpečí méně tvrdá než za nouzového stavu?

Přesně tak. Stav nebezpečí je situace, která už není normální, ale ještě není tak závažná, aby bylo nutné přijímat mimořádná opatření.

Nepřiznáváte tím, že to vláda za koronavirové krize přehnala?

Jsem přesvědčen, že jsme nic nepřehnali. Díky opatřením, která jsme přijali, odeznívá epidemie relativně rychle. Státy, které byly opatrné, jsou na tom opačně. Stačí se podívat do Švédska. Část veřejnosti a někteří odborníci tvrdili, že máme jít švédskou cestou. Ve Švédsku si ale sypou popel na hlavu, mají tam tisíce mrtvých. My bohudík žádnou takovouto sebekritiku provádět nemusíme. Zemi jsme zachránili.

Kdyby ale znovu nastala podobná situace jako na začátku března, vyhlásil by se stav nebezpečí a opatření by nebyla tak přísná. Je to tak?

Záleželo by na vyhodnocení situace, ale dělali bychom asi méně plošných opatření. Z toho, co víme nyní, by rozměr nákazy, který byl na začátku března, zvládl stav nebezpečí. Kdyby se ale virus začal šířit jako v Itálii, nastal by stav nouze. Jsme už zkušenější a připravenější, máme různé aplikace, jako je Chytrá karanténa nebo eRouška.

Počítáte s přesnějším vymezením kompetencí jednotlivých státních orgánů? Máte příklady?

Určitě chceme přesnější vymezení role ústředního krizového štábu, protože zpočátku visela ve vzduchu. Je potřeba jasně stanovit, že vláda má výkonný orgán, kterým je krizový štáb, a poradní orgán, tedy Bezpečnostní radu státu.

Má se upravovat také otázka odškodnění firem. Dohodli jste se už s ANO jak?

Snažíme se firmám výrazně pomáhat, rozběhl se program COVID III. Co se týče případného odškodňování, je to běh na dlouhou trať. Budeme se k tomu muset vrátit, debata poběží přes prázdniny. Můj názor je, že je potřeba zvolit velmi opatrný přístup, protože stát za koronavirus nemůže. Představa, že odškodníme každého a úplně za všechno, neznamená ještě větší než půlbilionový schodek státního rozpočtu, ale státní bankrot. Určitě ho nechce ani opozice, byť navenek tvrdí něco jiného. Žádný český zákon nikdy nepočítal s plošným odškodněním. Legislativa je připravena na situace z povodní. Stát například zabaví bagr a proplatí jeho používání, nebo koupí nový, pokud ho utopí. Nepředpokládalo se ale, že bude platit hostinskému za to, že mu voda zatopila hospodu.

Zmínil jste půlbilionový schodek, o jehož schválení nyní vláda žádá poslance. Opravdu musí být tak vysoký? A co budete dělat, když přijde další vlna nákazy? Půjčíte si další půlbilion? Dosud nejvyšší deficit dosáhl 200 miliard a způsobila ho finanční krize na přelomu dekády.

Půl bilionu korun je samozřejmě hodně peněz, ale jsme v bezprecedentní situaci. Navíc státy EU pracují právě se zkušenostmi z minulé krize, kterou většina z nich včetně Česka nezvládla. Portugalsko tehdy nezačalo drasticky šetřit, ale naopak se z krize proinvestovalo. Stejně chceme nyní postupovat nejen my, ale i Německo a další země. Škrty by ekonomiku zadusily. Navíc si vysoký deficit můžeme dovolit, celkové zadlužení máme okolo třiceti procent. Německo má dluh zhruba dvojnásobně velký. Do ekonomiky pumpují peníze i Belgie, Itálie.

Skutečně bude vláda hlavně investovat, když mezi její priority nadále patří vysoké důchody nebo platy učitelů?

Vždy půjde o kombinaci opatření. Peníze dáme i lidem, nelze stavět jen dálnice. Z problémů nás vytáhne hlavně spotřeba. Když státním zaměstnancům snížíme platy, jako to udělala Nečasova vláda, přestanou uvažovat o vlastních investicích a ekonomika se zabrzdí. Nesmí nastat krize důvěry a spotřeby.

Z vnitrostranických průzkumů vám údajně vychází, že ČSSD má šanci projít jen ve třech krajích ze třinácti. Čím si to vysvětlujete a jaké jsou vaše ambice?

O žádném takovém průzkumu nevím, ta informace není pravdivá. Situace je podstatně lepší.

Jaké máte ambice?

Minimálně chceme potvrdit aktuální podporu sociální demokracie, která se pohybuje mezi šesti až osmi procenty. Získat 15 procent jako minule je science fiction, to nelze očekávat.

Kde si věříte?

Ve čtyřech krajích, kde nyní máme hejtmany, je hodláme udržet nebo tam získat co nejlepší výsledky. Věřím, že díky jejich práci se to podaří. Koronavirovou krizi zvládli perfektně.

Co jižní Čechy, kde Jiří Zimola kandiduje pod vlastní značkou?

Myslím, že hejtmanka Ivana Stráská v koronavirové krizi více než obstála. Jsem strašně rád, že se rozhodla znovu kandidovat. Pokud do ní Jirka Zimola kope, vypovídá to více o něm než o ní.

Poškodil vás odchod bývalého plzeňského hejtmana Josefa Bernarda? Co říkáte na jeho kritiku, že socialisté nepodporují střední třídu?

Pan Bernard se k odchodu rozhodl už před rokem a celou dobu si s námi hrál. Tvářil se, že uvažuje o odchodu, a přitom už byl dohodnutý se Starosty a nezávislými. Teď ho nenapadá nic lepšího než plivat na stranu, která ho dostala do křesla hejtmana. Hodně to vypovídá o integritě takového člověka. Doufám, že to lidé vnímají.

Kdyby volby skončily katastrofou, zvážíte setrvání ve funkci předsedy?

ČSSD je demokratická strana a s volebním výsledkem se popere.

Proč jste jako volebního manažera vybral bývalého jihomoravského hejtmana Michala Haška?

Protože je dobrý. Funkci, kterou nikdo kvůli náročnosti nechtěl, zvládá naprosto perfektně. Nejde o politický, ale manažerský post. Není lídrem žádné krajské kandidátky, neusiluje o podporu do Senátu. Fascinuje mě, že média řeší koordinátora naší volební kampaně. Podle mě mají největší problém s Michalem Haškem novináři.

Nechtěl jste si ho naklonit? Patřil k hlavním vnitrostranickým kritikům.

Proč bych to dělal, spolupracujeme relativně dlouho. Potřebuji, aby odváděl stoprocentní práci, a to dělá.

zdroj: deník E15, 22. 6. 2020

Blogy