J. Hamáček: Nechceme novou StB. Historici i opozice se mýlí

27. listopadu 2019

Vláda plánuje, že by policie mohla v trestním řízení používat i zjištění Bezpečnostní informační služby. Podle odborníků a opozice jde o návrat ke komunistické Státní bezpečnosti. „Reagujeme na aktuální situaci ve světě. Asi se všichni shodneme, že se za posledních třicet let hodně změnila,“ oponuje ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Zmiňuje se také o chystané reorganizaci policie nebo o plánech své strany v příštím roce.

Kabinet Andreje Babiše schválil změnu zákona, která má umožnit policii využívat v trestním řízení i zjištění Bezpečnostní informační služby a Vojenského zpravodajství. Můžete vyloučit vznik politické policie?
Směřujeme do situace, kdy u velmi přesně definovaných závažných zločinů zjistí tajné služby informace, které by bylo možné použít při trestním řízení. Když to zjednoduším: pokud by nyní došlo k teroristickému útoku a BIS by zpravodajskou technikou zajistila odposlechy telefonické komunikace pachatelů, kteří by si pochvalovali, jak se jim to povedlo, nemůže být nahrávka v trestním řízení důkazem.

Proč?
Protože podle stávajícího zákona by policie musela nahrávku získat po předchozím souhlasu soudu. Každému je snad jasné, že příležitost nahrát hovor teroristů se nemusí opakovat a v drtivé většině případů se také neopakuje. Jestliže si mám vybrat, zda odsoudit pachatele závažného zločinu na základě poznatků tajných služeb, nebo je pustit od soudu bez trestu, nemám nad čím váhat.

Podle historika Radka Schovánka jde o nejnebezpečnější zásah do trestního řízení od roku 1990, kdy byla mezi policii a tajné služby postavena neprostupná zeď.
Věřím, že pan Schovánek rozumí historii, ale to, co říká, je nesmysl. Nejde o historii, ale o trestní řízení a bezpečnost státu. Reagujeme na aktuální situaci ve světě. Asi se všichni shodneme, že se za posledních třicet let hodně změnila. Svět je nebezpečnější než tehdy.

Na změně se vnitro shoduje s BIS. S kým dalším jste novelu zákona konzultovali?
Máme mimo jiné souhlas ministerstva spravedlnosti. Jde o okruh velmi přesně vymezených trestných činů, jako jsou terorismus, zločiny proti České republice, cizímu státu, mezinárodní organizaci, lidskosti a míru. Dále to jsou válečné trestné činy a trestný čin vyzvědačství. Není to náš výmysl. Touto cestou jde řada států v Evropě, protože se ukazuje, že metody devadesátých let na současné hrozby nestačí.

Nemůže být nové opatření zneužito v politickém boji?
Nevím, jak by se to mohlo stát, pokud jsou dopředu jasně definované trestné činy, u nichž je možné informace tajných služeb využít. Navíc samy služby vyhodnotí, jestli si poznatky uchovají pro svoji činnost, nebo zda budou natolik závažné, že je předají policii, a tím tak odhalí jejich existenci. Služby podléhají demokratické kontrole i dohledu podle pravidel GDPR, kterými se musí řídit i policie. V opačném případě jim hrozí sankce až deset milionů korun. Z mého pohledu jsou záruky a kontrolní mechanismy dostatečné.

Jenže policie má také shromažďovat informace o politických názorech, přesvědčení, náboženské orientaci a sexuálních preferencích lidí, aniž by šetřila podezření z konkrétního trestného činu. Je to tak?
Platilo by to pouze za předpokladu, že to bude odůvodněno konkrétními hrozbami v oblasti terorismu a dalších jasně stanovených závažných trestných činů. V zákoně o policii je v paragrafu 11 zakotvena zásada o přiměřenosti postupů. Práce policie vždy podléhá přezkumu podle tohoto ustanovení. Pokud má někdo pochybnosti, může se obrátit na Generální inspekci bezpečnostních sborů. Myslím, že policie je pod drobnohledem a rozhodně si nesbírá informace o politických názorech občanů. O novele bude ještě debata v Poslanecké sněmovně a v Senátu.

Hovoří se o tom, že úprava zákona souvisí s připravovanou reorganizací Národní centrály proti organizovanému zločinu. Předpokládáte vynětí právě protiteroristického útvaru z centrály?
Odmítám komentovat spekulace. Dohodli jsme se s panem policejním prezidentem, že mi chystané změny nejprve odprezentuje. Po jejich posouzení pak zveřejníme společné stanovisko. Momentálně se o reorganizaci čile diskutuje, protože informace unikly z několika porad vedení NCOZ. Nejsou ale definitivní a nechci je rozdmýchávat. Policejní prezident má moji plnou důvěru. Až bude reorganizace hotová, představíme ji.

Můžete alespoň obecně říct, zda protiteroristická novela s reorganizací souvisí?
Organizační změny jsou reakcí na fungování NCOZ po změnách v policii z roku 2016. Snahou je, aby se práce a řízení centrály zpružnily a aby si policie udržela schopnost boje proti nejzávažnější trestné činnosti, jako je například terorismus.

Bylo by to tak, že by protiteroristický útvar přímo podléhal vedoucím státním zástupcům?
Všechno bude zveřejněno na tiskové konferenci. Mohu potvrdit jen to, že na rozdíl od minulé reformy policie probíhá nyní debata i za účasti státních zástupců. Nepředpokládám tedy, že budou proti, až změny oznámíme.

Kdy to bude?
Do konce roku.

Nakolik se podle vás změní volební zákon? Ne všem se líbí, že by se k volbám chodilo jen jeden den.
V současném dvoudenním systému se volí dohromady 14 hodin, v navrhovaném by to bylo 15 hodin. Voliče rozhodně nijak neomezujeme. Volby by byly jednodušší i z hlediska nákladů nebo ostrahy volebních místností přes noc.
K návrhům na změny volebního zákona jsme svolali všechny parlamentní strany, uskutečnilo se několik kulatých stolů. Kde byl většinový souhlas, promítl se do novely. Nenapsali jsme ji někde ve sklepě, vstřícnější postup si nedovedu představit. Přesto si myslím, že návrh ještě dozná v parlamentu změn. Beru ho jako výkop do diskuze.

A volby po internetu?
Máme konkrétní poznatky o tom, že riziko možného nabourání do systému existuje. Pokud vím, elektronicky se zatím volí jen v Estonsku. Až někdo přijde s naprosto neprolomitelným způsobem, jak elektronicky volit, můžeme se o tom bavit. Krajané v cizině ale už nebudou muset jezdit na ambasády a konzuláty, korespondenční volby uzákonit chceme.

Příští červen uplynou dva roky od jmenování vlády ANO a ČSSD. Co hodlá sociální demokracie ještě prosadit?
Určitě chceme dotáhnout do konce projekty naší ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. Je to odstranění nespravedlností v důchodech, tedy rozdílu mezi muži a ženami, které mají penze až o pětinu nižší. Jde také o dřívější odchod do důchodu u náročných profesí, kde jsou zdravotní rizika. Zcela nepřijatelná je pro nás debata o zvyšování věku odchodu do důchodu, prosadili jsme zastropování na 65 letech.
Dále je to projekt zvýšení kapacity předškolních zařízení s pracovním názvem jesle a dotažení zálohovaného výživného. Chceme vyřešit i takzvaný byznys s chudobou, kde navrhujeme patnáct opatření.

Avizovali jste, že otevřete téma bytové krize. Máte už náměty?
To je zcela klíčové téma. Ukazuje se, že projekt Výstavba nesplnil očekávání. ČSSD od začátku říkala, že vytvoření pouze dotačního fondu nestačí. Je potřeba k tomu přistoupit koncepčněji. Musíme podporovat neziskovou nebo družstevní výstavbu bydlení a další opatření. Fungování družstev musíme maximálně zjednodušit. Zkrátka chceme, aby vlastnické bydlení s hypotékou na pětadvacet let už nebylo jedinou možností. V Praze jsme v situaci, kdy středněpříjmové rodiny, v nichž oba manželé pracují, na hypotéku nedosáhnou.

Takže budete chtít výrazněji zasáhnout do návrhu zákona, který připravuje ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová z ANO?
Inspirovat se můžeme ve Vídni, kde mají otázku bydlení vyřešenou docela dobře. Jakkoliv chápeme, že tato problematika není v gesci ministrů za ČSSD, jde o natolik zásadní věc, že by měla být prioritou celé vlády. Ideální by bylo vrátit se do situace, kdy obce měly svůj bytový fond a mohly s ním disponovat.

Spolu s vládní agendou se příští rok naplno rozjede kampaň před podzimními krajskými a senátními volbami. Kdy odstartuje?
Nejprve musejí skončit nominace kandidátů v krajích. Na Vysočině a na Zlínsku už je rozhodnuto, naopak naše jihočeská organizace má nominační konferenci až v březnu.

ANO a ČSSD mají nyní po pěti hejtmanech. Změní se poměr?
Samozřejmě uděláme všechno pro to, abychom naše hejtmany udrželi, a navíc získali nové. Krajské volby jsou svým charakterem někde mezi komunálními a sněmovními. Hlasování o obecních zastupitelstvech ukázalo, že i když na tom celostátně není ČSSD tak dobře jako dříve, máme mnoho starostů, kteří bez problémů dosáhli čtyřicetiprocentního zisku hlasů. Výsledek v krajských volbách bude proto hodně záležet na samotných hejtmanech, jak dobře budou umět prodat svou práci.

Jak to vypadá s nápadem hejtmana Martina Netolického podpořit na Pardubicku nové hnutí, které by ve volbách spolupracovalo s ČSSD? Chystáte v krajích další podobné koalice?
Jako vedení strany jsme se dohodli, že to necháme na jednotlivých krajích. V některých se určitě otevřou kandidátky nezávislým osobnostem, nevylučujeme ani koalice. Naše stanovy a volební řády to umožňují, na spolupráci s dalšími subjekty jsme připraveni. Pokud si ale například Jiří Zimola založí politické hnutí a bude za něj kandidovat, bude to v rozporu s vnitrostranickými předpisy. Jinak Martin Netolický bude lídrem ČSSD na Pardubicku, do žádného uskupení nevstupuje.

zdroj: E15, 27. 11. 2019

Blogy