27. února 2017
Pustil se do sebevražedné mise. Stal se volebním manažerem zdecimované ČSSD, které se nedávají šance na vítězství. Poslanec JAN BIRKE si z toho ale hlavu nedělá. Ve svém prvním rozhovoru v nové funkci vypráví, jak hodlá vrátit ČSSD do hry, proč chtějí zvýšit daně lidem s většími příjmy, v čem jim budou pomáhat američtí poradci i proč se rozhodl ukončit všechny své aktivity s Čínou.
Loni v červnu jsme oba byli členy doprovodu premiéra Bohuslava Sobotky na cestě do Číny. Při návštěvě tamního fotbalového klubu měl kopat penaltu. Netroufl si na to, musel jste ho zastoupit a proměnil jste. V kampani máte fungovat podobně?
Ne, takhle to určitě nevnímám. Jsem srdcař, který se nebojí postavit problému, i když se zdá velký. Přiznám se, že v té Číně jsem kopal do balonu po třiceti letech. Měl jsem boty k obleku, vážím sto dvacet kilo a měl jsem strach, že mi praskne achilovka. Ale dvakrát jsem proměnil, byť mi to ten gólman možná pustil schválně. Není to o tom, že bych nahrazoval premiéra. Být volebním manažerem po jeho boku je pro mě velká výzva.
Když jsem vás tehdy potkal druhý den, kulhal jste a říkal, že jste si tu achilovku skutečně natáhl. Nemáte strach, že ve funkci manažera dopadnete podobně? Jen s tím rozdílem, že tentokrát vám to nikdo „nepustí“?
Počítám s tím, že to tak může dopadnout. Na druhou stranu si silně uvědomuji, že mi značka ČSSD nesmírně pomohla. Nesmírně. Úspěšným starostou mě udělala ta značka, nikoli hezký oblek nebo že se hezky směju. Samozřejmě, že jsem pracovitý, ale ta značka mi pomohla v poznání zajímavých lidí a v dalších aspektech. No, a teď mám pocit, že té značce není dobře a je třeba jí pomoci. Proto jsem ani na chvilku nezaváhal.
Je ale značce ČSSD ještě pomoci? Zatím se spíše zdá, že ne. A po některých krocích z poslední doby dvojnásob. No, tak máme únor, osm měsíců do voleb. Jsem bývalý hokejista a mnohdy jsem zažil zápasy, které byly 5:0 deset minut před koncem, a nakonec to skončilo opačně. Takže zůstávám v klidu. My jsme dnes v situaci, kdy jsme se ještě ani nezačali oblékat do výstroje. Teprve sedíme v autobuse a jedeme na zápas. A já jsem tím posledním, kdo by se ještě v autobuse rozklepal ze soupeře. Vím, kdo to je, a vůbec se ho nebojím. S panem premiérem jsme se dohodli, že zabojujeme a strhneme i ostatní spoluhráče. Myslím, že to zvládneme.
Když vezmu dvě události z poslední doby – odvolání ministra průmyslu Mládka a ohlášení snahy o zvýšení daní lidem s vyšším platem –, je to, jako byste z toho autobusu vyhodili do té doby klíčového hráče s tím, že je neschopný. A zároveň fanouškům oznámili, že jim zvednete vstupné. To jich asi moc na stadion nepřivede, ne? Začněme u Mládka. Když už toho tolik ustál, proč to přišlo osm měsíců před volbami?
To není o personifikaci do osoby Honzy Mládka, je to o tématu. Roaming a telekomunikační služby, to je velmi silné téma. Každý z nás telefonuje a platí účty. Pokud premiér vyjednává lepší ceny u operátorů a nějaký náměstek – už ani nevím, jak se jmenuje – oznámí národu, že pokud se jim něco nelíbí, mají se přestěhovat do Polska, tak je to šlendrián a nezvládnutí situace. Takže je ten postup logický, stojím jednoznačně za premiérem.
Také se ale objevují spekulace, že jde o zástupný problém. Že jen lidé okolo Sobotky chtěli dosadit své lidi třeba do vedení Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) a Mládek tomu bránil. Zároveň nestíhal čerpat evropské dotace pro podnikatele, kteří se mohli ČSSD finančně revanšovat. Co vy na to?
To jsou spekulace a ty já zásadně nekomentuji. Skutečný důvod jste slyšel. Výměna ministra přece není nic neobvyklého. ANO měnilo tři, my čtyři. Podle mého názoru je to poslední výměna před volbami. Na druhou stranu, pokud cítíme, že se stala nějaká chyba, máme sebereflexi. Mohl bych vám jmenovat ministry za ANO – třeba Dana Ťoka –, kteří měli být vyměněni dávno. A zůstávají jen kvůli podmínkám koaliční smlouvy, což je obrovská škoda.
Co oznámení úmyslu zvýšit daně pro lidi s vyšším platem? Po prohraných krajských volbách Sobotka vykládal, kterak chce zaútočit na městské liberály a střední vrstvy. Tímto opravdu zaútočil. Jen jinak, než to tehdy myslel.
Víte, my potřebujeme celostátní politiku dostat zpět na pravolevý souboj myšlenek. Pokud první místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek pro váš časopis připustil jejich touhu po povolební koalici s ODS, tak chtějí jít napravo. My jsme tradiční levicová strana, proto jsme to téma vykopli. A moc se mi líbilo prohlášení pana premiéra, že ty volby alespoň budou o něčem. O tématech. Ačkoli u ANO jsem zatím žádné velké téma neviděl. My chceme progresivní daň, která je ve většině států EU. Hranice, kde se to láme, tedy 49 900, je ještě věcí diskuse. Myslím, že se to bude ještě upravovat. Může se to posouvat nahoru.
Jak se s vaší dnešní hrou na tradiční levicovou stranou slučují Sobotkovy nedávné výzvy k útoku na liberální voliče Zelených a Pirátů? Když se vrátím k hokejové paralele, působíte chaoticky jako nároďák pod vedením trenéra Aloise Hadamczika.
Na to se strašně složitě odpovídá. Jsem tím posledním, kdo by někoho kritizoval. Je ovšem pravda, že cílení na liberální voliče nám volby nevyhraje. My potřebujeme naše tradiční voliče. To jsou senioři, rodiny s dětmi, zaměstnanci, když to řeknu zjednodušeně. A tímto krokem je oslovujeme.
Opravdu to už Sobotka pochopil? Jeden týden říkal něco, druhý něco diametrálně odlišného…
Nebylo to v jednom týdnu, říkal to v říjnu. A v tuto chvíli říkáme naprosto jednoznačně toto. Podle mě budeme hrát téma spravedlivých daní až do voleb, protože potřebujeme zacílit na levicové voliče. Tečka.
Padesát tisíc korun je sice vysoký plat, ale ve městech nijak výjimečný. Lidé, kteří ho mají, na něj zpravidla dosáhli díky vzdělávání, píli a pracovitosti. Neříkáte jim teď: Zaplaťte za to, že jste se v minulosti snažili, musíte sponzorovat ty, co na to kašlali?
To je otázka úhlu pohledu. Říkám, že na první dobrou jsme zacílili na naše voliče – na čtyři miliony lidí, kteří mají plat pod devětačtyřicet tisíc. Znovu opakuji, že se to může vyvíjet, hranice se může posouvat. Může to být šedesát, může to být sedmdesát tisíc. To je otázka debaty, kterou pan premiér připouští.
Co si o vašich návrzích myslí lidé, kteří berou více, je vám jedno?
Upřímně řečeno, člověk, který má plat přes sto tisíc, nebude nikdy volit ČSSD. Možná, že se pletu, ale já takového člověka neznám.
Začínal jste jako šéf kabinetu Jiřího Paroubka, který je odlišný typ člověka než Bohuslav Sobotka. Jak spolu vůbec lidsky vycházíte?
Jiří Paroubek byl naturelem podobný jako já, Bohuslav Sobotka je úplně jiný. Je to jako černá a bílá. Ale protiklady se přitahují. Naše spolupráce je vynikající. Bohuslav Sobotka je snad nejpracovitější politik v zemi a já mám pracovité lidi rád. To, že ty úspěchy marketingově prodává někdo jiný, je věc druhá.
Do poslední chvíle se mluvilo o tom, že bude volebním manažerem dosavadní vládní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, kterého Sobotka zdánlivě protežuje. Proč nakonec padla volba na vás?
Nikdy jsem se moc nezajímal o to, proč jsem byl vybrán já. Nemám ve zvyku se takovými věcmi zabývat. Zkrátka jsem dostal nabídku, která se nedala odmítnout. Tomáše Prouzu mám velice rád a nesmírně si ho vážím. Pro jeho jazykovou vybavenost, schopnost reagovat, pro rozhled a přehled o Evropské unii.
Naposledy se Prouza mohl stát ministrem průmyslu a obchodu…
… považuji ho za špičkového odborníka, který by ministerstvo průmyslu zvládl velice dobře.
Jenže z toho sešlo. Premiér podle informací TÝDNE na poslední chvíli cuknul, protože měl z Hradu jasné signály, že by mu Tomáš Prouza neprošel. Co říkáte tomu, že Sobotka do březnového sjezdu ČSSD bude řídit ministerstvo průmyslu sám?
Myslím, že není potřeba spěchat. Kandidát na ministra musí být silný a zkušený politik.
Je takovým Prouza? Mohl by být po sjezdu do čela resortu opět nominován?
To je otázka na premiéra, já svůj názor řekl.
Miloš Zeman ústy svého mluvčího zdůrazňuje úniky z Prouzovy soukromé korespondence, kdy se ptal německých kolegů, co by si od Sobotky přála slyšet kancléřka Merkelová. Prezident také připomíná Prouzova slova, že bychom byli schopni přijmout padesát až sto tisíc migrantů. Nejsou to jasné signály, že si ho Zeman na ministerstvu prostě nepřeje?
Já doufám, že nakonec prezident Miloš Zeman v souladu s ústavní praxí po sjezdu návrh premiéra přijme. Nepamatuji si, že by prezident návrh předsedy vlády neakceptoval. Předpokládám, že o tom pan premiér s panem prezidentem povede debatu. Když to bude Miloš Zeman odkládat, bude to i signál do ČSSD.
Jaký? Znamenalo by to válku sociální demokracie s prezidentem?
Ne, nikdo nechce žádnou válku a já jsem tím posledním. Mám k prezidentovi úctu a respekt. Ale třeba by to byl pro lidi z ČSSD, kteří si Miloše Zemana váží, signál, že nám nepomáhá. A mohli by na něho začít nahlížet jinak. Více to nechci komentovat.
Dobrá, pojďme ke kampani. Jak chcete ČSSD za pouhých osm měsíců proměnit, aby měla alespoň naději na vítězství?
Především musíme probudit těch dvacet tisíc členů. Musejí opět získat chuť a vůli vítězit. Tu řada lidí trochu ztratila, což je mi líto. Objíždím konference a vidím ve tvářích odevzdanost, smíření s tím, že budeme druzí, třetí. To je pro mě neakceptovatelné a musíme to zvrátit! Bude to složité, ale bez těch dvaceti tisíc lidí by restart značky nebyl možný. Máme před sebou několik klíčových kroků. Sjezd, tvorbu kandidátek, programovou konferenci, volbu klíčových témat. Hlavně ale musíme vyvolat emoce. Myslím, že to zvládneme.
Začali jste zmiňovaným oznámením daňových změn, se kterými nesouhlasí ani řada členů ČSSD. Včetně poslanců. To není dobrý start, ne?
Záleží na tom, s kým se bavíte. Je něco jiného, když mluvíte s poslanci, kteří berou osmdesát, devadesát tisíc. A něco jiného, když mluvíte s paní, která prodává v Kauflandu. Někteří poslanci to mohou kritizovat, protože jim to výrazně sníží plat. Volit nás ale musejí především obyčejní lidé, třeba právě zaměstnanci Kauflandu. Omlouvám se, že to říkám takhle natvrdo, ale je to zkrátka fakt.
Aby vám pak prodavačky z Kauflandu nevyfoukl Babiš, Okamura či komunisté, jak se dělo dosud. Aby vám středoví voliči neukázali zdvižený prostředník a neskončili jste s dvanácti procenty. Toho se nebojíte?
Nechci se pouštět do nějaké velké politologické debaty, ale opravdu potřebujeme získat zpět hlavně voliče, kteří nám zběhli k hnutí ANO.
Kampaň tedy bude ve stylu „Babiš je lump“? Dosud vám to moc nefungovalo a třeba TOP 09 to přivedlo na hranici volitelnosti…
Souhlas. To není cesta. Cílem není Andrej Babiš, ale prezentování vlastních témat. Na rozdíl od Andreje Babiše je máme a budeme se jimi snažit voliče zaujmout. Druhá věc je, že pan premiér Sobotka je Babišův šéf a jako takový má plné právo ho kritizovat za to, že má bordel ve financování či v jiných věcech. Když můj místostarosta udělá chybu, tak se s ním taky nepářu.
Jenže ve vztahu Sobotka – Babiš často působí jako šéf spíše ten druhý.
Podívejte, slušnost fakt není žádná slabost. Jsem velmi rád, že když se pan premiér rozčílí, dokáže ukázat zuby. Ukázal to před pár dny…
… když řekl, že Babiš „důkladně vojebal stát“.
Vy jste to řekl špatně. On napsal „ojebal“. Já bych řekl „vojebal“. Ale fascinuje mě, že i když premiér píše sprostě, píše spisovně. Jsem rád, že to napsal. Alespoň teď všichni v České republice vědí, jak je to s dluhopisy Andreje Babiše.
ČSSD chce po letech opět spolupracovat s americkými poradci, konkrétně s agenturou STG, která má za sebou kampaně pro Baracka Obamu či Hillary Clintonovou. Není trochu symbolické, že jste si za poradce vybrali lidi, kteří jí napomohli k porážce ve zdánlivě jasně vyhraném souboji s Donaldem Trumpem?
Je třeba říct, že v posledních prezidentských volbách zastupovali v primárkách především Bernieho Sanderse. Původně outsidera, jenž se stal pro Clintonovou v rámci Demokratické strany až nečekaně silným soupeřem. Teprve po jeho porážce v primárkách pracovali posledních šest měsíců kampaně pro ni, nebyli ale lídrem kampaně. V USA jsou díky práci pro Obamu považováni za naprostou špičku. My jsme teď ve fázi nějakých konzultací, oťukávání, oni si mapují terén. Zřejmě to nebude na plný úvazek, že by nám radili ve všem a absolutně. Z mého pohledu jsou ale konzultace s nimi chytrý nástroj. Už proto, že Donald Trump je do jisté míry stejný typ jako Andrej Babiš. A mě zajímá, jaké se v souboji s Donaldem Trumpem udělaly chyby, protože se jich chci vyvarovat. Jestli se ale nakonec s STG domluvíme, nebo ne, bude věcí několika příštích týdnů.
Američtí poradci nebudou levní, jaký na ně máte rozpočet?
To teď nebudu komentovat. V tuto chvíli máme limit devadesát milionů korun na celou kampaň. Budu se snažit, aby ta kampaň byla chytrá, zajímavá, moderní, ale těch devadesát milionů nechci v žádném případě překročit. Peníze už máme zajištěny.
Nemůže vám plány překazit třeba nějaký další soudní verdikt v kauze Altner nebo něco podobného? Aby vám nepřišel výměr, že máte zaplatit desítky milionů, a vy byste měli po penězích na kampaň…
Nic takového. Financování na volby je zabezpečeno bez ohledu na cokoli.
Z vlastních zdrojů? Z půjček?
Přiznám se, že na to byste se musel zeptat ekonomického ředitele Martina Starce. Mým úkolem je především to, aby limit nebyl překročen.
Na co se v kampani hodláte zaměřit?
Jsme teprve na začátku, takže toho moc sdělovat nemohu. Kampaň ale bude určitě pro 21. století. To znamená třeba důraz na sociální sítě, které ve světě vyhrávají volby. Počítáme samozřejmě i s kontaktní kampaní, ale bude uzpůsobená. Protože doby projevů na náměstích skončily, dnes mají lidé úplně jiné starosti. Každopádně oranžová bude hodně vidět.
Pokud opravdu cílíte na nižší vrstvy, mohou vám být sociální sítě dost k ničemu. Starší lidé v menších městech a na vesnicích často nemají ani internet, natož Facebook.
Samozřejmě budeme mít i tradiční nástroje. Ale jelikož vlak na sociálních sítích vyjel, nemůžeme být pozadu. Ostatně, divil byste se, kolik seniorů je dnes na sociálních sítích.
Až na to, že řada z nich nemá peníze na data…
No, a proto pan premiér také udělal krok týkající se ministra Mládka, abychom měli data levnější než v Polsku (rozesměje se).
Pojďme se bavit o jiném státě – o Číně. Léta jste členem vedení Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce. Budete se v ní angažovat i nadále?
V podstatě jsem ukončil veškerou aktivitu, která se týkala Číny. Je mi to velmi líto, protože Čína je pro mě pětadvacet let srdeční záležitostí, je to můj druhý domov. Ale abych nemohl být nařčen z jakéhokoli střetu zájmů, rozhodl jsem se veškeré kontakty přerušit. Skončil jsem jak v tradiční čínské medicíně, tak v komoře, na všechny funkce jsem rezignoval. Věřím, že až se všechno přežene, budu se k mé milované Číně zase moci vrátit, protože ji mám moc rád.
Rezignace na funkce zpravidla neznamenají konec osobních vazeb. Předpokládám, že budete i nadále ve spojení s Jaroslavem Tvrdíkem, jenž byl volebním manažerem ČSSD v dobách Jiřího Paroubka. Budete se s ním radit?
Měli jsme tři výborné manažery volebních kampaní. Jaroslava Tvrdíka, Milana Chovance a Jana Hamáčka. Byli to špičkoví manažeři, kteří své kampaně vyhrávali. Já se budu snažit brát od každého to nejlepší. S Milanem Chovancem a Janem Hamáčkem věci samozřejmě konzultuji. Vzhledem k jejich pozicím v ČSSD vcelku logicky. Jaroslav Tvrdík má své čínské akvizice a volební kampaň se mnou vůbec nekonzultuje. Absolutně ne, v žádném případě.
Neříkejte, že jste se o tom spolu vůbec nebavili.
Bavili jsme se o tom, než jsem post volebního manažera přijal. Jaroslav Tvrdík mi řekl svůj názor – abych to nebral. Neposlechl jsem ho. Ale jsme velcí celoživotní přátelé, jsme dospělí, takže jsme si ty věci vyříkali a život jde dál.
Sociální demokracii za pár dní čeká volební sjezd. Jak by kampaň proměnilo, pokud by nebyl Bohuslav Sobotka zvolen předsedou nebo Milan Chovanec prvním místopředsedou? Hlasování je přece tajné, a jak ukázal příklad z konference v Jihočeském kraji, stát se to může.
Naprosto chápu, proč se na to ptáte. Je to už můj desátý sjezd za dvacet let, po která jsem sociálním demokratem, a pokaždé se o takových věcech spekuluje. Kdo bude zvolen, kdo nebude, kdo s kým půjde a nepůjde, co se stane, když… Já nespekuluji. Pro mě jako pro volebního manažera je podstatné, aby byl Bohuslav Sobotka zvolen se silným mandátem. Když bude mít šedesát až sedmdesát procent, je to fantastická zpráva. Pak je pro mě podstatné, aby byl prvním místopředsedou Milan Chovanec. Protože s těmito dvěma pány jsem se domluvil, že jim pomůžu. A jsem připraven s nimi spojit i svou budoucnost. Na ostatní místa je řada kandidátů, ale předpokládám, že budou zvoleni Luboš Zaorálek, Honza Hamáček, určitě musí být zvolena některá z dam. Je tam Petr Dolínek, náměstek pražské primátorky, velmi schopný mladý politik…
… a také – i díky pozici volebního manažera – budete zvolen vy, ne?
Asi. Doufám. Ale rozhodnou delegáti, jdu do toho s velkou pokorou. S velkou. Ale jestli nebudu zvolen, tak se fakt svět nezboří.
Řekl jste ale, že by pro vás bylo fatální, kdyby nebyl zvolen jeden z dua Sobotka – Chovanec, že s nimi spojujete budoucnost. Pokud by tedy jeden z nich propadl, změnilo by se pro vás a kampaň ČSSD něco? Zůstal byste manažerem?
Jsem zvyklý na věci reagovat, až když nastanou. Mentálně jsem samozřejmě připraven na jakoukoli variantu, není mi dvacet. Ale věřím, že se nic takového nestane, nepředpokládám to a nemám žádné takové signály. Pokud by se ale někdo v ČSSD zabýval myšlenkou, že neprojde Bohuslav Sobotka, tak to už snad… prokristapána…, to je pro mě něco nepředstavitelného!
Pro Andreje Babiše je prý zase nepředstavitelné, že by mohl jít s ČSSD opět do vlády, pokud by měla Sobotku v čele. Kdybyste skončili druzí, tak byste ho po volbách „obětovali“?
Nesnáším jakékoli debaty, jak bude vypadat koalice za osm měsíců. Všechno jsou to spekulace.
Možná jste to měl vysvětlit Sobotkovi předtím, než prohlásil, že by chtěl vládnout s komunisty, ne?
Já mu na to názor řekl. On můj názor na vládu s komunisty zná. Mám na to trošku… No, vlastně spíše úplně jiný názor než on. Myslím, že to v Královéhradeckém kraji jasně dokazujeme. Především ale věřím, že zvítězíme. Druhé místo si vůbec nepřipouštím. Pokud bych si ho připouštěl, tak už jsem prohrál.
Zdroj: Týden
