Hejtman J. Běhounek: Vysočina nastavuje funkční systém propojení zdravotní a sociální péče

30. září 2020

Jiří Běhounek, hejtman Kraje Vysočina, stojí za prosazením a nyní už i za realizací unikátního projektu tvorby systémů sociálně zdravotního pomezí. Kraj Vysočina je skutečně jediným regionem v České republice, který se pustil do složitého nastavení vazeb mezi zdravotní a sociální péčí. Jedním z cílů je usnadnit pacientům, resp. veřejnosti přechod z péče lékařů ke službám sociálních zařízení a terénu. „Jsou v životě okamžiky vyvolané okolnostmi, které nás v souvislosti s péčí o naše blízké často staví do velice složitých situací. Mnoho rodin stojí před otázkou, jak vyřešit péči o své blízké po propuštění z nemocnice. Náš systém a síť spolupracovníků propracovaná od nemocnic až po úřady větších měst této početné skupině pečujících pomůže zorientovat se v nárocích na potřebné dávky, pomůže jim je vyřídit, nabídne kontakty na dostupnou a nejvhodnější péči, poradí se zajištěním kompenzačních pomůcek, nasměruje na správné neformální skupiny řešící stejné situace nebo sdílející stejné problémy,“ popisuje unikátní vysočinský projekt hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Pane hejtmane, opravdu je Vysočina jediná, která má ambici funkčně propojit zdravotní a sociální služby?

Možná že to opravdu překvapí, ale Vysočina je zatím skutečně jediným regionem, který rozjel vlastní projekt směřující k efektivnějšímu propojení zdravotních a sociálních služeb – maximálně otevřený a především řešící návaznost služeb, v případě jejich absence generující požadavek na jejich doplňování, sledování jejich využití. Už nyní nabízíme možnost využití služeb našich koordinátorů ve všech pěti krajských nemocnicích na Vysočině a kompletní je i síť spolupracujících sociálních pracovníků ve všech patnácti obcích s rozšířenou působností (ve větších městech).

Co konkrétně projekt pro běžnou veřejnost pomůže zlepšit?

Důležité je kontaktovat sociálního pracovníka v nemocnici nebo v konkrétním městě a seznámit ho se svou konkrétní obvykle tíživou situací. Jedná se např. o případ, kdy je blízký člověk propouštěn z nemocničního ošetření – je zaléčen a měla by následovat péče o něj v domácím prostředí s využitím terénních sociálních služeb, v krajním případě umístění ve vhodném sociálním zařízení. Naši pracovníci začnou s rodinou v případě jejich zájmu pracovat – předávají rady, jak dále postupovat v péči o blízkého, informují rodinu o konkrétních službách, které jsou v jejich dosahu k dispozici, jak se k nim dostat, kdo je poskytuje, dále jaké mají nároky na kompenzační pomůcky pro své blízké, o jaký příspěvek jako pečující mohou požádat a na jakou dobu. Obdobně chceme pomáhat i skupině pečujících – rodinným příslušníkům, nabídnout jim psychologickou pomoc, do budoucna více odlehčovacích služeb na přechodnou dobu… zásadní informací pro veřejnost je ta, že tyto konzultace a služby jsou pro veřejnost zdarma.

Mohl byste prosím uvést konkrétní příklad pomoci?

Na naše koordinátory se obrátila konkrétní obec a požádala o spolupráci při řešení péče o starší manželský pár, který už nebyl schopen se vlastními silami o sebe postarat, senioři neměli povědomí o možnostech systému. Okamžitě se hledalo řešení, vyřídil se jim příspěvek na péči, zajistil se pravidelný dovoz nutných léků a jejich situace bude nadále monitorována. Nezůstanou bez pomoci jen proto, že nemají nikoho blízkého, kdo by byl ochoten se o ně starat a pomáhat jim ve stáří. Další, bohužel početnou skupinou, která potřebuje pomoc sociálních pracovníků, respektive vhodnou kombinaci služeb, jsou lidé na okraji společnosti. Tam ale stále narážíme na neochotu ze strany klientů dodržovat základní společenská pravidla. Specifickou skupinou jsou například lidé pečující doma o umírající blízké nebo cizí státní příslušníky, kteří zde legálně pracují a utrpěli velice vážné úrazy. Denně jsme konfrontováni s životními situacemi, jejichž řešení nenajdeme v manuálech, na řadu často přichází improvizace, ale vždy s cílem najít řešení a pomoc.

Kolika lidem jste takto schopni pomoci?

Součástí projektu zavedení systému sociálně zdravotního pomezí je velice pečlivé vedení analýz a statistik. V tuto chvíli není nikdo schopen říci, kolik lidí v regionu skutečně potřebuje naši pomoc. Náš prvotní odhad vycházející z poskytovaných příspěvků na péči lidem v regionu je 15 tisíc lidí, 15 tisíc potenciálních klientů, ale to nemluvím o lidech, kteří o své blízké pečují v rámci rodiny nezištně a nepobírají žádnou podporu. Myslím si, že čísla, která i díky tomuto projektu získáme, nás v mnoha směrech překvapí. Nejen nás, je třeba si říci, že výsledky tohoto vysočinského projektu jsou netrpělivě očekávány i na ministerstvu práce a sociálních věcí. Pokud se Vysočině podaří na svém území tento systém plošně rozjet, je pravděpodobné, že praxe z Vysočiny může být přenesena na celou Českou republiku. Je to pro náš tým obrovská výzva, protože projekt má ambici dotáhnout propojení zdravotnických a sociálních služeb až do roviny návrhů legislativních změn a v neposlední řadě jde také o efektivní financování všech sociálních služeb.

Systém tedy není jen o poskytování poradenství, o nasměrování potřebných…

Díky sebraným informacím budeme mít v budoucnu lepší přehled o rozvrstvení nejen terénních sociálních služeb, o jejich využití, o poptávce, ale také budeme znát tzv. bílá místa, kde pomoc chybí. Následně bude naším úkolem tento stav řešit např. ve spolupráci s městy nebo NNO. Obrovskou přidanou hodnotou této aktivity je už nyní propojení konkrétních lidí, kteří pomáhají. V terénu jsou, ale navzájem o sobě neví. Důvodem je jejich vytížení, absence kontaktů a také nedostatek času na mapování terénu. Tihle lidé z terénu si už teď pomáhají, doporučují navzájem své služby, společně s městy posouvají řešení konkrétních problémů.

Kam projekt směřuje?

Do září roku 2022 bychom rádi vybudovali a otestovali model funkčního systému navazujících a fungujících služeb. To, že dnes mluvím o dílčích výsledcích, je díky skvělé práci a nasazení početného týmu sociálních pracovníků a koordinátorů. Ne všechno nám už nyní funguje, ale jsme teprve na začátku a mnoho věcí, vazeb a konkrétností musíme ještě dopracovat, vykomunikovat a nastavit. Už nyní je funkční systém mnohde znát, např. personální posílení sociálních pracovníků v krajských nemocnicích. Tento tým zvládá řešit násobně více případů a my máme na jejich práci pochvalné ohlasy. Musím ale upozornit, že jsou i případy, kdy se nepodaří situaci konkrétního klienta vyřešit přesně podle přání rodiny a nabídka alternativy vycházející z našich současných možností je přijímána nelibě. I to se může stát. Osobně projektu moc fandím. Věřím, že se nám na Vysočině podaří ustálit systém sociálně zdravotního pomezí, dále ho rozvíjet a vytvořit funkční vzor, který i zbytku republiky pomůže řešit kontinuální péči o blízké. Vím, že jsme si dali těžký úkol, jeho splnění je našim nejbližším cílem. Držte nám palce, děláme to pro vás.

zdroj: MF DNES, 30. 9. 2020

Blogy