Hamáček s covidem pro Blesk: Vrchol teprve přijde. Na oslavy sametu i vánoční trhy zapomeňte

28. října 2020

Vicepremiér, ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček sundal červený svetr a doma bojuje s koronavirem. Manželka se od něj nenakazila. V rozhovoru pro Blesk Zprávy šéf Ústředního krizového štábu popsal, jak moc bude kritický listopad, varuje před oslavami sametové revoluce i vánočními trhy v celé zemi. Co ho brzdí v rozhodnutí, zda bude opět v lednu kandidovat na předsedu sociální demokracie, jak se u něj projevil covid-19 a jaká čísla jsou pro něj rozhodující?

Pane vicepremiére Hamáčku, jste doma s covidem, jaký má nákaza u vás průběh?

Musím to zaklepat, zatím je ten průběh spíše lehčí. Jsem celou dobu bez teplot, jediné příznaky, které se objevily, je úporná bolest hlavy a obrovská únava. Takže jím brufen a hodně spím.

Jak jste vlastně přišel na to, že jste nakažený? Bylo to na základě testu po setkání s nakaženým ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem?

Ano, když jsem zjistil, že je ministr Toman pozitivní, tak jsem se nechal otestovat. O jeho nákaze jsem se dozvěděl v neděli večer a ten den už jsem cítil příznaky. Měl jsem rýmu, byl jsem malátný, tak jsem šel po poradě s hygienou v úterý na testy, které už byly více méně, díky tomu, že jsem cítil příznaky, formalita.

Vaše paní je také nakažená?

Moje paní je v karanténě. Zatím je testovaná negativně, tak doufám, že to vydrží.

Co říkáte na události, které se seběhly okolo ministra zdravotnictví Romana Prymuly, kdy ho fotografové Blesku zachytili, jak vychází bez roušky v noci z restaurace, která měla být tou dobou dávno zavřená?

Strašně mě to mrzí, protože spolupráce s kolegou Prymulou je bezproblémová. Ale pokud máme tu krizi zvládnout a udržet si alespoň zbytky důvěry veřejnosti, tak si nedovedu představit, že bych jako ministr vnitra instruoval policii, ať jdou kontrolovat dodržování nařízení s vědomím, že kolega z vlády je porušuje. Je to škoda, doufám, že se pro Romana Prymulu najde nějaká role v boji s covidem. Obtížně ale může být tím, kdo vydává nařízení.

Takže jste proto, aby po těchto prohřešcích neodcházel ze služeb státu?

Pokud je možnost najít pro něj nějaké uplatnění, tak myslím, že ne.

Prezident Miloš Zeman se v úterý sešel s náměstkem ředitele Fakultní nemocnice v Brně Janem Blatným, ve čtvrtek v poledne ho jmenuje novým ministrem zdravotnictví. Věděl jste dopředu, že to má být on, nebo jste se to jméno dozvěděl definitivně, až když se objevil včera v Lánech?

Věděl jsem, že to s vysokou pravděpodobností bude on.

Je to vhodný kandidát?

Určitě je to odborník. Je to kandidát, který sedí profilu ministra za hnutí ANO, protože pan premiér zásadně do ministerských funkcí nedává politiky, ale nepolitiky.

Roman Prymula ještě před tím, než opustí funkci ministra zdravotnictví, vyhlásil za vládu další opatření v boji proti koronaviru. Od 21 hodin do 4:59 platí zákaz vycházení, vyjma venčení psů, obchody v neděli mají být zavřené. Jsou to ta nejtvrdší opatření, která měla vláda na stole?

Dokud ten stát plně nehybernujete, tak je vždycky možnost ještě něčeho tvrdšího, ale samozřejmě to naráží na realizovatelnost a případné dopady nákladů.

K čemu má posloužit zákaz vycházení od 21 hodin?

Hlavně kvůli bytovým party, různé pokoutní mejdany. Celá ta operace má stále jeden cíl – to znamená omezit sociální kontakty a přesvědčit lidi, ať jsou doma, ať nechodí po návštěvách, na bytové party a další akce, ale ať jsou doma v rámci rodiny.

Policisté mají nějaké instrukce kontrolovat tato opatření, pokutovat a být „nekompromisní“ k těm, kteří to nebudou dodržovat?

Policie bude vše kontrolovat tak jako doposud. Věřím ale, že lidé budou spolupracovat. Rozhodně policisté nebudou podnikat nějaké „nálety“ nebo šťáry, ale v rámci výkonu služby určitě kontroly provádět bude.

Grafy od šéfa pojišťovny

Z čeho jako vláda vycházíte při hodnocení situace? Na veřejnosti se totiž objevují různé statistiky, různá čísla. Jaké údaje jsou pro vás relevantní, protože když se podívám například na statistiky Hlídače státu, nebo ÚZIS, zveřejňují různá čísla, ať už hospitalizovaných na ARO či JIP.

Já sám pracuji se sadou modelů, kterou zpracovává Pavel Řehák, teď už to jméno můžu říct…

To je ten tajemný muž, o kterém jste mluvil na jaře…

Ano, ředitel pojišťovny. A ty jeho predikce jsou velmi přesné. Mám teď tady před sebou graf na příštích 14 dní, ze kterého se dá s velkou pravděpodobností odhadnout, kam se situace bude ubírat. Primární cíl byl a je nepřetížit zdravotnictví, aby nezkolabovalo a opatření nastavit tak, aby tak křivka nějakém bodě zabrzdila a začala padat dolů.

Všechna opatření, která ale zavádíme, mají velkou prodlevu, než se projeví v praxi. Proto je teď velmi pravděpodobné, že během příštích dní bude křivka nakažených ještě růst a pak je šance, že se to otočí. Že virus zpomalí a nebude mezitýdenní růst o 50 %, ale třeba jen o 20 %, nebo o 15 %, ale pořád to půjde nahoru i přes ta opatření.

Jaký nás tedy ještě čeká denní nárůst?

Odhaduji, že pokud ta opatření zaberou, tak ta křivka by mohla kulminovat někdy mezi 14 až 19 tisíci denního nárůstu v sedmidenním průměru a tam by se to mohlo zlomit a mohlo by začít padat.

Rozumím tomu tedy správně, že pro vás jsou relevantnější čísla soukromé osoby pana Řeháka, než ÚZISu (Ústav zdravotnických informací a statistiky – pozn. redakce)?

To nejsou čísla soukromé osoby. On má data od ÚZISu, který navíc neříká nic jiného. On ale nedělá nic jiného, než že to, možná pro mě, zpracovává víc pochopitelněji. Je to prostě jen o interpretaci.

Co je tedy pro vás jako pro vládu hlavním kritériem pro to, že tu utahujete šrouby a zpřísňujete opatření? Jsou to pacienti v nemocnicích? Nebo lidé, kteří jsou pozitivně testovaní, ale nemají příznaky?

Sledujeme hned několik faktorů. Velmi přesně vychází zatím model, kde sledujeme počet pozitivních PCR testů a současně sledujeme mezitýdenní nárůst pozitivně testovaných a z toho zjišťujeme, jestli reprodukční číslo stoupá, nebo klesá. Za minulý týden je to 27 %, což je méně, než v předchozích dvou týdnech. Epidemie tedy sice stále roste, ale ten nárůst začíná brzdit. Samozřejmě sledujeme vedle pozitivně testovaných také hospitalizované a ty ještě dělíme na celkový počet hospitalizovaných a hospitalizované s těžkým průběhem. Podle toho jsme schopní namodelovat grafy, co to udělá se zdravotnickým systémem.
 obrázek

Velká skupina lidí jsou takzvaní bezpříznakoví. Tedy ti, u kterých testy odhalí nákazu, ale oni nemají žádné příznaky. Nebylo by po jejich pozitivním testu lepší umístit je do covidových hotelů, jejichž kapacity jsou dostatečné?

Ano, to můžete za předpokladu, že máte dostatek testů, kterými je otestujete. To přišlo až teď, jakmile se objevily spolehlivé testy. Ty testy z jara se ukázalo, že měly přesnost 80 % a to na tuto práci nestačí.

A teď antigenní testy už jsou spolehlivější?

Ty mají přesnost už přes 90 % a dají se nasadit právě i na nepříznakové lidi. Pokud by se nasadily v nějaké vyšší míře, tak jsme schopni mnohem lépe vychytat tu nálož ve společnosti. Těch 50 tisíc PCR testů, které dnes děláme, tak to je maximum toho, co je možné.

Pozitivní v hotelech

Antigenní testy má nakoupit VZP. Kolik jich bude?

Budou jich určitě miliony, z hlavy to číslo nevím. Jejich výhoda je především v tom, že výsledky jsou do 15 minut. Hlavní zaměření na testování teď bude v domovech pro seniory a dalších zařízeních sociálních služeb. Testy jsou relativně levné a ideální by bylo, kdyby se mohly testovat třeba dvakrát týdně i pracovní kolektivy. Tyto testy mohou fungovat jako prevence, protože dnes jsme limitovaní PCR testy, na které chodí buď vytrasovaní lidé, nebo lidé s příznaky…

Dá se tedy říct, že dnes největší hrozbou jsou lidé, kteří nemají příznaky?

Pokud za nepříznakové považujeme i ty, kteří mají jen kašel, a nedojde mu, že má covid, tak asi ano. Nevidíme, co je pod povrchem. Pokud dnes máme necelých 280 tisíc potvrzených případů, tak teď nakažených ve společnosti může být skutečně dvakrát až třikrát tolik.

A právě proto, se vrátím k hotelům, které mohou sloužit k izolaci lidí, kteří končí například v karanténě a mohou být přenašeči například v domácnosti v rámci rodiny. Počítá se s jejich využitím?

S tím se počítá. Velmi intenzivně na tom pracuje jak ministerstvo zdravotnictví, tak ministerstvo práce a sociálních věcí a ve čtvrtek bychom na Ústředním krizovém štábu měli mít finální zprávu, jaký je plán. Je to součást vyčleňování kapacit, na kterém se teď pracuje.

Oslavy sametu jen těžko

Jak daleko je podle vás lockdown, i s ohledem na to, že nás podle propočtů teprve nejhorší období čeká?

Ta pravidla by se už zpřísňovat nemusela. Úplně by stačilo, kdybychom je všichni dodržovali a ona zabrala. Což nám tvrdí všichni odborníci, že zabrat už musí. Klíčová data budou pro tento týden, a pokud by se ukázalo, že jde vše podle naší predikce, která ukazuje, že by mělo dojít ke kulminaci někdy v půlce listopadu, tak už by se moc zpřísňovat nemuselo. Spíš půjde o to, připravit velmi pozvolné rozvolňování. Ještě minimálně příští týden nás ale čekají nárůsty a čekají nás rekordní čísla. Vrchol teprve přijde.

Když mluvíte o kulminaci v polovině listopadu, tak to je teprve ten termín, kdy by se mohly děti vrátit postupně do školy?

Z mého pohledu je potřeba dát pro případný návrat dětí do školy nějaká pravidla. Pan ministr Plaga na tom pracuje. Na to, aby se mohly vrátit, je ale důležité, aby ta situace začala kulminovat. Nelze vrátit děti do školy, kdy nám čísla ještě porostou.

Dnes je 28. října. Do Prahy je svoláno několik protestů. Očekáváte, že se bude dít něco podobného, jako nedávno na Staroměstském náměstí?

Já doufám, že ne. Myslím, že ta hrůza, kterou jsme viděli, stačila, a popravdě řečeno, nemám žádné informace od policie, že by se ty extrémní elementy znovu chystaly přijít na demonstrace. Policie to samozřejmě bude sledovat, ale tehdy jsme dlouhodobě věděli, že je to organizovaná věc ze strany chuligánů, takže se na to policie připravila. Teď ale žádné poznatky o podobné akci nemáme.

Mimochodem když jste mluvil o kulminaci pandemie v polovině listopadu, napadá mě, jak se bude moct připomínat v ulicích tradiční státní svátek – výročí sametové revoluce?

No, to bude hodně složité, protože, že by se nějakým způsobem v té době uvolňovala razantně opatření, s tím asi počítat nemůžeme.

Čili Národní třída se všemi akcemi, tak jak jsme léta zvyklí, letos nebude?

Pokud platí naše modely, tak by to bylo obrovské riziko.

Vláda bude žádat o měsíční prodloužení nouzového stavu. Je skutečně třeba prodlužovat ho celý měsíc?

Pokud se podíváte na ta čísla, o kterých jsem mluvil, tak není jiný scénář realistický. Listopad bude klíčový měsíc – měsíc boje proti covidu.

Na konci listopadu má začít advent. Už teď je jasné, že v Praze nebudou tradiční vánoční trhy….

Bohužel ten virus je neúprosný. Jediné, co můžu říct, tak to bude asi fenomén celé Evropy. Vánoce budou určitě nějakým způsobem poznamenané.

Pojďme k politickým otázkám. Premiér těsně po krajských a senátních volbách ve studiu Blesk Zpráv úplně nevyloučil personální změny ve vládě. O změně na ministerstvu zdravotnictví určitě nemluvil, to se tušit nedalo…jednáte v rámci koalice o nějakých personálních změnách?

Ne, o žádných změnách nejednáme a za sociální demokracii nevidím ani žádný důvod.

O kandidatuře na předsedu ČSSD

V lednu má sociální demokracie volební sjezd. Počítáte s tím, že se znovu budete ucházet o post předsedy ČSSD?

To je otevřené. Teď mám myšlenky jinde. Minimálně chceme zvládnout ten listopad a pak se budu věnovat straně a sám sobě.

Ale něco v hlavě určitě máte?

To si zatím nechám pro sebe.

A co rozhodne?

Aktuální situace, moje kondice, psychická i fyzická a samozřejmě názor sociální demokracie.

Budete zvát na sjezd prezidenta Miloše Zemana?

Takhle daleko nejsem. Teď řešíme, jak vůbec celý sjezd proběhne. Jestli se nesejdeme distančně nebo jakou podobu sjezd bude mít.

A pokud byste nebyl předsedou, zůstával byste ve vládě?

To už jsou spekulace. Jsme demokratická strana, takže bychom se určitě popasovali s každým scénářem.

Spor s Babišem o výši daní

Ve Sněmovně je teď k vidění nevídaná věc. Premiér podal jako poslanec svůj návrh na 15% daň z příjmu. Další návrh pak podáváte vy, jako poslanec, a to na zrušení superhrubé mzdy se sazbami 19 a 23 %. To nevypadá na nějakou idylku v koalici.

Není tady koaliční shoda. Pan premiér bez dohody v koalici, za dohody, kdy chceme zrušit superhrubou mzdu, ale sazby ještě zreálníme vzhledem ke kondici státního rozpočtu, který není v dobré kondici, předložil nerozumný návrh, který znamená stamiliardový výpadek příjmů v rozpočtu. Jsem připravený o tom jednat. Pan premiér to podal ale jako svůj poslanecký návrh, tudíž i mě to opravňuje k tomu podat svůj poslanecký návrh a necháme Sněmovnu rozhodnout.

Z mého pohledu ale to, co navrhuji já, splňuje ten cíl, to znamená, ruší superhrubou mzdu, nechává lidem víc peněz, ale současně to pomáhá nízkopříjmovým lidem a zbytečně to nepřidává těm, kteří v tuto chvíli ty peníze nepotřebují. A hlavně to nelikviduje státní rozpočet. To, co navrhuje pan premiér, je torpédo, co torpédo, čtyři torpéda do státního rozpočtu a podle mého to nemůže ten rozpočet přežít.

A kde je tedy ten kompromis, na kterém se můžete v rámci koalice sejít?

Kompromis podle mého možný není. Rozhodne Sněmovna. Buď se schválí to, co navrhuje premiér, a stát přijde každý rok o nějakých sto miliard, včetně krajů a obcí, které budou požadovat kompenzace, anebo projde můj návrh, splníme programové prohlášení vlády, ale ten stát nezrušime. Myslím, že je nezodpovědné v krizi takto zadlužovat stát.

Může se na tom „štípnout“ koalice? Pokud nenajdete shodu a budete ve Sněmovně?

To si myslím, že jsou jiná témata, na kterých bychom se sekli.

Vydrží koalice do konce voleb?

To nechci odhadovat. Předčasné volby v době pandemie by nebyl dobrý nápad.

Na pravici vidíme formování různých koalic. V úterý ohlásili předvolební spolupráci ODS, TOP a KDU-ČSL. Jednají i Piráti s hnutím STAN. Je možné očekávat něco podobného na levici? Za KSČM například vyzývá ke spolupráci před stranickým sjezdem Jiří Dolejš.

Určitě se dá hovořit o nějakém otevření sociální demokracie a spolupráci s dalšími stranami, tak jako se nám to povedlo před krajskými volbami v některých krajích, ale že bychom šli teď dělat spolupráci s KSČM, to určitě ne.

autor: Jakub Veinlich
zdroj: Blesk.cz, 28. 10. 2020
odkaz: ZDE

Blogy