Rozhovor s RNDr. Pavlem Pocem – poslancem EP, lídrem kandidátky ČSSD do voleb do EP 2019

10. května 2019

Řešme věci, které nás zabíjejí, ne ty, co jsou mediálně zajímavé!

Pane doktore, v Evropském parlamentu se velmi angažujete v tématech ochrany zdraví i v redukci zátěže, kterou do přírody přináší lidská civilizace…
Ochrana zdraví člověka je klíčová věc. Zvyšuje se zátěž na lidský organismus v důsledku přítomnosti škodlivých látek. Roste množství onemocnění rakovinou, cukrovkou, degenerativními a autoimunitními chorobami. Ze stejné příčiny se hroutí ekosystém, který nám umožňuje získávat potraviny. Důležitý je například tlak na zavedení testování stavebních materiálů na toxicitu kouře, který ohrožuje při požárech budov a dlouhodobě způsobuje nádorová onemocnění u hasičů. Je toho opravdu mnoho, ale nejhorší jsou bitvy s těmi plíživými nepřáteli, např. různými jedy, které jsme akceptovali, často nevědomky, coby součást našich každodenních životů. Ničí nás opravdu pomalu, v řádech desetiletí, za to masově. Řešme věci, které nás zabíjejí, ne ty, co jsou mediálně zajímavé!
Pokud byste měl uvést za všechna témata jednu věc, jejíž prosazení do evropské legislativy vás nadmíru potěšilo, která záležitost by to byla?
Určitě za svůj osobní úspěch považuji výsledky mnohaleté komplexní práce v oblasti povolování pesticidů a látek v oblasti potravního řetězce. Korunou této dlouhodobé práce byla novela evropského potravinového práva. Z pozice stínového zpravodaje frakce socialistů a demokratů se mi podařilo prosadit, že data o pesticidech, barvivech, potravinářských aditivech a jiných schvalovaných látkách už se nebudou nesmyslně utajovat, že studie, které prokazují škodlivé účinky, se nebudou moci dál zametat pod koberec. I kdybych v Parlamentu za těch 10 let ničeho jiného nedosáhl, na tohle jsem pyšný.
Dá se tato věc záležitost označit jako vyhraný boj?
Do jisté míry. Zklamáním je pro mě nezodpovědný přístup členských států, u nichž obavy o soukromé zisky společností často vítězí nad bezpečností potravin a veřejným zdravím. Příkladem je vyjednávání limitů těžkých kovů v hnojivech. Jednalo se konkrétně o kadmium. To buď odstraníme z hnojiv, nebo ho sníme a ono se nám uloží v těle. Členské státy ale posléze při vyjednávání s těmito limity nesouhlasily a nesouhlasily dokonce ani s povinným značením jeho množství, které bylo jedním z mých požadavků.
Existují nějaké oblíbené omyly o činnosti Evropského parlamentu?
Určitě. Oblíbeným omylem je například tvrzení, že europoslanci jsou nikým nevolení úředníci. Ještě horší než euroomyly jsou euromýty. Mezi nimi vyniká případ, který se stal před několika lety, kdy jedna produkční skupina natočila fiktivní reportáž německé televize RTL o tom, že čeští europoslanci svou leností zabránili výměně několika křesel v Evropském parlamentu za kus mořského pobřeží v Chorvatsku. Mysleli jsme si, že je to tak nehorázný nesmysl, že tomu nikdo nebude věřit. Jenže lidi tomu věřili a ve veřejném prostoru ten nesmysl straší dodnes. Pikantní je, že tu hrůzu financovala Sorosova nadace Open Society Found.
Jaká bude podle vás budoucí Evropská unie ve vztahu k jednotlivým národním státům?
Budoucnost je postavení národních států v Evropské unii, a ne kontroverze. Evropská unie bez členských států neexistuje. Evropská unie je spolupráce národních států. Budoucnost Evropské unie je úzce provázána se schopností národních států komunikovat a v jejich ochotě nalézt společná řešení. Takže pokud má EU v budoucnosti fungovat, tak komunikace, naslouchání občanům, spolupráce a umění kompromisu musí být na prvním místě.
Někde v počátcích evropské integrace byla snaha o udržení míru na kontinentu. Platí to i nadále?
I díky evropské integraci je na evropském kontinentu nejdéle trvající mír v historii. Právě díky užší spolupráci evropských států, či už v rámci EU, nebo mimo ni, jsme konečně přestali válčit, jelikož ze spolupráce je vždy větší prospěch, než z konfliktu. Je zřejmé, že snaha států bývalé Jugoslávie o členství v EU je motivována také snahou zakopat všechny válečné sekery a soustředit se na budoucnost.
Kromě válek nás však ohrožují i klimatické změny. Mezi nimi jistě dominuje dlouhotrvající sucho a nedostatek srážek…
Voda není běžný obchodní produkt, ale veřejný statek. Jedná se o životně důležitý, ale omezený zdroj, proto máme v EU poměrně rozvinutou legislativu týkající se kvality i ochrany vodních zdrojů. Ochrana vody v EU může být možná nejpřísnější na světě, stále to však není dost. Bohužel existuje příliš velké množství zdrojů znečištění, kterými ohrožujeme evropské i české vodní zdroje a vlastně i sami sebe. Proto také Evropský parlament obhajuje celostní přístup k její ochraně, a proto se s ČSSD snažíme o to, aby voda byla v ČR chráněna Ústavou.
Proč by měli jít lidé k volbám do Evropského parlamentu?
Účast ve volbách je podmínkou fungování demokracie. Čím méně lidí chodí volit, tím hůř demokracie jako forma správy společnosti funguje. V rámci Evropské unie probíhají stejné ideové zápasy mezi pravicí a levicí jako v kterémkoli členském státě. Pravice víc fandí byznysu, levice víc fandí pracujícím. Z poměru zastoupení těchto sil v Evropském parlamentu vyplývá, jakým směrem se bude budoucí politika ubírat. Je dobře se k tomu vyjádřit provedením volby těch, kdo hájí stejné zájmy jako máte právě Vy.

zadavatel: Česká strana sociálně demokratická zpracovatel Mgr. Karel Petránek

Zdroj: ECHO, 10. 5. 2019

Blogy