23. prosince 2021
Hospodářské noviny 22. 12. 2021: Skoro po 30 letech členství v nejstarší české politické straně se stal jejím předsedou. O práci snů ale zrovna nejde. Dlouholetý starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda převzal vedení ČSSD po historickém debaklu, kdy strana zůstala mimo sněmovnu, v mizerné náladě i finanční kondici. Opouštějí ji straníci, a navíc musí propustit víc než polovinu zaměstnanců. A do toho Šmarda zjišťuje další špatné zprávy: třeba že za kampaň k letošním volbám už tak zadlužená strana utratila namísto plánovaných 20 milionů korun více než 50 milionů.
HN: Máte za sebou několik dní v pozici předsedy ČSSD. Co už jste stihl udělat?
Zatím se hlavně seznamuji se skutečným stavem hospodaření, s personální situací. A podle toho jsem mohl dokončit plán, jak stranu srovnat ekonomicky a nastartovat na komunální volby v příštím roce.
HN: Jako předseda ČSSD přestanete pobírat plat starosty Nového Města. Co je dnes finančně zajímavější: šéfovat ČSSD, nebo dělat starostu desetitisícového Nového Města?
Odměna bude přibližně stejná. Z finančního pohledu by určitě bylo lepší být za stejné peníze doma s rodinou a ve svém městě. Nicméně toto je akutnější úkol. V Novém Městě je situace stabilizovaná a mám tam kolegy, kteří mě v uvolněné funkci zastoupí.
HN: Dá se šéfovat ČSSD z Nového Města?
Nedá, i proto jsem si tady v Lidovém domě v Praze zřídil místo, kde budu spát. A hodně musím taky navštěvovat regiony, protože někde jsme na tom opravdu špatně a je potřeba, aby tam předseda přijel a pokusil se to probudit. Povzbudit ty, kteří zůstali, a pokusit se motivovat k návratu lidi, kteří odešli.
HN: Jedním z lidí, již nedávno odešli, je také bývalý premiér Bohuslav Sobotka. O vás se ví, že jste blízcí přátelé, pokusíte se ho přimět k návratu?
Bohuslav Sobotka se kvůli svému osobnímu a profesnímu životu snaží, aby už s politikou spojován nebyl. Vybudovat si krátce před padesátkou novou kariéru a nepoužívat k tomu berličky, že jste známý a kdysi jste byl premiérem, je, myslím, úspěch. Jemu se to podařilo, váží si toho a nechce o to přijít. Byl bych rád, kdyby se do ČSSD vrátil, ale má už jiný život a to respektuji.
HN: Co jiný bývalý předseda ČSSD a premiér, Jiří Paroubek? Po letošních volbách říkal v DVTV, že je ochoten se obětovat a vrátit se do ČSSD. Stál byste o něj?
Všiml jsem si, že s pravidelností asi jednou týdně vydá nějaký text o tom, že si mě neváží. To mě mrzí. Problém Jiřího Paroubka je, že se hodně věnuje lidem, které z nějakých historických důvodů nemá rád. Škodí tím hlavně sobě. Na druhé straně jsem teď četl některé jeho texty nebo doporučení, která pro ČSSD měl, byly to dost podrobné materiály a musím říct, že mě zaujaly. A docela jsem se i naštval, protože pokud je Janě Maláčové a Janu Hamáčkovi zasílal, tak nevím, proč je nijak nezužitkovali.
HN: Které Paroubkovy nápady vás zaujaly?
Bylo vidět, že na tom odvedl hodně práce, a vždycky je mi líto, když takovou práci někdo hodí do šuplíku. Zaujal mě třeba nápad udělat roadshow v regionech o bytové politice, využít zkušeností jednoho z největších odborníků na bytovou politiku u nás Ivana Přikryla, který dnes působí ve Spojených státech.
HN: Paroubek také navrhoval prodat některou ze dvou desítek nemovitostí, jež strana vlastní, a udělat letos větší kampaň. S tím byste souhlasil?
Drahou kampaň jsme nakonec udělali, aniž bychom nemovitosti prodali. A myslím, že to byla chyba, měli jsme mít kampaň levnější.
HN: Plánovali jste kampaň za 20 milionů korun, na kolik vás nakonec vyšla?
Na 52 milionů korun.
HN: Jak je možné naplánovat si kampaň za 20 milionů a utratit 52?
Nevím. Nebyl jsem za to zodpovědný a nechápu, jak se to stalo. Ani tím nechci obtěžovat veřejnost. Musíme si to dořešit mezi sebou. Já obecně nebyl příznivcem nákladné kampaně. Protože kampaň sice mohla ovlivnit, jestli získáme 4,5, nebo pět procent hlasů, ale nemohla ovlivnit to podstatné – že trend ČSSD je sestupný už léta a strana ztrácí důvěru lidí, které by měla reprezentovat. Už to nebyla ta strana, jež bojem za sociální témata dokázala stmelit voliče od národněsocialistických, kteří dnes přešli k ANO a SPD, přes lidi na vesnicích volící lidovce až po proevropsky orientované středolevicové voliče, kteří dnes dají hlas třeba Pirátům nebo STAN.
HN: Nebude vaše nové vedení zase jen pro jednu skupinu voličů?
Chybou je myslet si, že se máme tu převlékat za pravičáky, tu za národovce. Musíme důsledně hájit, co je pro lidi důležité – fungující dostupný zdravotní a sociální systém, trh práce, jistotu důchodů, infrastruktury pro rodiny s dětmi. Když nám lidé uvěří, že to myslíme vážně a nehádáme se, tak se k nám vrátí. Jaroslav Foldyna, který odešel do SPD, vždycky křičel, že naše lidi nezajímá, co se děje v Bruselu. Pravdu měl v tom, že lidi, kteří jsou v exekucích a musí platit drahý proud, opravdu nezajímá Brusel a 67 pohlaví. Ale nezajímají je ani Noční vlci a Putinovy kulturní války v Rusku. Zajímá je, kdo vyřeší jejich exekuce, vyloučené lokality, kdo zajistí, že se o ně někdo postará, až nebudou moci pracovat.
HN: Chcete postavit kolem ČSSD širší proud levicových stran i nestraníků. V jak velké části měst příští rok uvidíme kandidátky, které možná ani nebudou nést značku ČSSD?
To je teď těžké říct, ale i na výsledku posledních parlamentních voleb je zřejmé, že je to model, který uvidíme čím dál častěji. Je to jasné také v Evropě. V Polsku se levice vrátila do parlamentu právě díky tomu, že tamní strany dokázaly překonat rozpory a kandidovaly společně. Něco podobného se stalo v Itálii, čeká nás to v Maďarsku.
HN: Kdy chcete mít pohromadě tu levicovou koalici? Budete ji směrovat až k dalším sněmovním volbám za čtyři roky?
Teď nás čekají komunální volby, následně prezidentská volba, krajské a teprve pak parlamentní. A to nám dává prostor vyzkoušet si, jak to bude fungovat. Bývalý exilový předseda ČSSD Jiří Loewy říkal, že strana se má budovat odspodu a kultivovat odshora. My jsme v posledních letech zanedbali obojí, teď máme čas to změnit.
HN: Zmizí logo ČSSD i z kandidátky v Praze?
Musí se to ještě rozhodnout. Ale už dnes je jasné, že ČSSD tu nepostaví kandidátku složenou jen ze svých členů a bude se snažit, aby byla centrem širšího hnutí. Konkrétně v Praze bychom určitě měli usilovat o spolupráci se Zelenými, s některými místními aktivisty a menšími kandidátkami, které byly v městských obvodech.
HN: Stál byste opět o spolupráci s Matějem Stropnickým?
Bydlí teď ve Středočeském kraji, dává jasně najevo, že se našel v Osečanech, takže předpokládám, že komunální politiku bude dělat tam. Ale pokud by se tam stavěla kandidátka, tak by na ní určitě být měl.
HN: Jak vlastně hodnotíte počínání Jany Maláčové a Matěje Stropnického, kteří v kampani do sněmovních voleb natáčeli klipy s podtitulem Hustá dvojka?
Jejich témata jako ceny bydlení nebo férová práce byla správná a pro ČSSD nosná. Problém byl, že když s tím začali tři měsíce před volbami, tak to ztrácelo věrohodnost. Jana Maláčová se tomu léta věnovala, ale slyšet to pořádně bylo až před volbami. A problém také byl, že se nešlo do skutečně silných fabrik, působilo to dojmem, že jsme šli jen do fabrik, kde se nemohli bránit. Lidé si mohli říct: „To se vám to dělá hrdinu, když máte za zadkem 20 policajtů.“ Teď se budou muset sociální demokraté zase naučit pomáhat i bez toho, aby měli ty policajty za zadkem.
HN: Už máte v kalendáři termíny schůzek se spolupředsedy Zelených a dalších stran?
V kalendáři je nemám, ale píšeme si. Troufám si říct, že se spolupředsedy Zelených i s dalšími členy jejich vedení už jsme dnes docela kamarádi. Stejně tak s předsedou Budoucnosti. Se stranou Levice se zatím moc neznám, ale jsou mi sympatičtí. Píšeme si také s Idealisty.
HN: Idealisté dříve patřili pod ČSSD, ale pak se trhli a loni kandidovali na jižní Moravě v koalici s TOP 09. Vrátí se k ČSSD?
Na jižní Moravě to byla velmi zajímavá situace, kdy spousta lidí, kteří jsou programově levičáci, spolupracovali s TOP 09. Nikdy jsem to úplně nepochopil, myslím, že to byla chyba.
HN: Předseda Idealistů Vojtěch Vašák to loni HN vysvětloval jednoduše. Že s TOP 09 mohl prosazovat témata typu dostupného bydlení. Na rozdíl od lidí v ČSSD, jako je třeba bývalý hejtman Michal Hašek.
Myslím, že je to trochu jinak. Společnost se posouvá podle toho, v jaké situaci se nachází. Když žijeme v relativní prosperitě, tak na důležitosti nabývají témata, která se nedotýkají přímo základních životních potřeb lidí. Ve chvíli, kdy nejsou ohroženy základní životní jistoty lidí, tak se stane, že i levičák může spolupracovat s pravičákem, protože v tu chvíli je důležitější, jestli se v Brně opraví divadlo nebo fotbalový stadion. Ale když jde o to, jestli lidé budou mít na elektřinu, teplo nebo skončí v exekuci, tak se vrací téma, jestli jsem levičák, nebo pravičák.
HN: Zmíněný Vašák nedávno na svém Facebooku ukazoval, jak vypadají kanceláře sociálních demokratů v Německu. Jako kiosek na ulici, kde se každý může zastavit. ČSSD vždycky spíš působila jako uzavřená skupina straníků schůzujících ve svých kancelářích. Změníte to?
Teď máme období krizí, kdy budeme o kanceláře spíš přicházet. Ale jakmile si dáme do pořádku svoje ekonomické problémy, tak musíme jít cestou otevírání se veřejnosti. Neděje se to jen v Německu, levicová strana tradičně má být v přímém kontaktu s lidmi. Kancelář, která vypadá jako malý obchůdek, kde člověk z ulice vidí, že je vítán, je vždycky lepší než studená paráda kožených křesel.
HN: Zrovna s tou studenou parádou mám ale ČSSD spojenou léta. Stačilo přijít tady na recepci v Lidovém domě, kdy člověka přivítají mramorové schody za zavřenými dveřmi.
K tomu se dá říct jenom jedno – je to chyba vyplývající z toho, že instituce není schopná reagovat na měnící se svět kolem ní. Ale chytrému napověz, hloupého kopni – a v tomto smyslu jsme už dostali nakopáno dost.
HN: V nedávném Interview ČT24 jste říkal, že chcete postavit kandidátky ve všech okresních městech. Co Senát, chcete mít kandidáta v každém obvodu?
Nemusíme mít za každou cenu kandidáty všude, důležité je, abychom v co nejvíce obvodech uspěli. Úspěchem pro nás bude, když se zachová nebo zvýší počet našich senátorů. Za ideál bych pak považoval úspěch v pěti obvodech.
HN: Máte tři senátory, obhajovat budete dva, potřebovali byste ale aspoň čtyři, abyste mohli sestavit senátorský klub. Jak se vy, který jste byl proti vstupu do vlády s ANO, díváte na to, že teď má ČSSD společný senátorský klub s hnutím ANO?
Je to špatně a je to škoda. Ale z toho se nejde vybrečet. Jediná cesta ven je uspět ve volbách.
HN: ČSSD by podle vás měla podpořit předsedu odborů Josefa Středulu jako prezidentského kandidáta. Co mu však vedle velmi nejisté podpory současných zhruba 4,5 procenta voličů můžete nabídnout?
Já jsem přece nevyzýval Josefa Středulu, aby kandidoval za ČSSD. Vyzval jsem ho, aby kandidoval na prezidenta proto, že ho znám jako člověka, který se nebojí i bez policajtů bojovat za práva lidí, který se nebojí zastat zaměstnanců, je v tom přesvědčivý a věří tomu, že je to pro společnost důležité. A já chci, aby kandidoval na prezidenta, protože by se s ním do společnosti vrátila témata, jako jsou hodnota práce nebo životní podmínky lidí.
HN: Probíral jste vaši výzvu s Josefem Středulou osobně?
Už před časem jsem mu to říkal, ale nereagoval na to.
HN: Členem ČSSD jste od roku 1993, kdy se shodou okolností předsedou strany poprvé stal Miloš Zeman. Jak na vás tehdy působil?
Mně byla sociální demokracie sympatická od roku 1990, když byla v takovém disentním postavení vůči většinovému názoru, že trh vyřeší vše a úspěch je základní hodnotou života. Do ČSSD jsem v roce 1993 vstoupil, protože jsem tehdy dovršil osmnácté narozeniny. Je pravda, že Miloš Zeman tenkrát působil jako kometa. Dal sociální demokracii radikálnější podobu, když v reakci na naše tehdejší heslo „slušnost není slabost“ říkal ano, ale musíme si umět i dupnout. Občas mě to malinko děsilo, ale určitě převažovalo to, že mi svou dravostí spíš imponoval.
HN: Viděli jste se spolu od léta 2019, kdy vás odmítl jmenovat ministrem kultury?
Ne.
HN: A neplánujete to ani teď? Nestál byste o radu bývalého předsedy ČSSD?
O radu bych určitě stál. Pokaždé když mluvím o Miloši Zemanovi, říkám, že jeho éra byla maximálně úspěšná i prospěšná pro Českou republiku. Jeho vláda vyvedla zemi z ekonomické krize, přivedla nás do NATO a položila základ tomu, abychom se stali členy Evropské unie. Také se například dokázal jednoznačně postavit za hodnoty humanismu. Těsně před tím, než vyhrál volby v roce 1998, nepopulisticky a vážně zkritizoval vládu za to, že nebyla schopná dát 600 milionů korun za výkup vepřína v Letech, aby nebyl prasečák v místě bývalého romského vyhlazovacího tábora. Nebral ohledy na to, že by to mohlo ohrozit volební výsledek. To, že se to nakonec povedlo až Sobotkově vládě, o 15 let později a 200 milionů levněji, než navrhoval Miloš Zeman, je jiná věc. Období Miloše Zemana je ale v každém případě natolik významné, že to ani nějaké pozdější chyby nepřebijí.
HN: Tak kdy se současný předseda ČSSD objedná na audienci u bývalého?
Asi by to bylo dobré, až na tom bude zdravotně lépe a pomine i tato doba sestavování vlády, kdy má úplně jiné starosti.
HN: Když jste mluvil o tom, co vás v 90. letech přivedlo do ČSSD, myslíte, že by na stejné věci mohli slyšet i dnešní mladí?
Určitě. Proto vznikají všichni ti Idealisté, Levice, Budoucnost. Je velké množství lidí, kteří se chtějí účastnit politiky a mají levicové názory. Někteří z nich zbloudili k Pirátům nebo jsou u Zelených, ale ČSSD jim svými chybami občas ani nedala jinou možnost.
HN: Budete se tedy snažit k ČSSD přitáhnout i Piráty?
Piráti se koalicí se STAN i vstupem do vlády jasně vydali cestou pravicové strany podporující neoliberální ekonomické koncepty. Spolupráce je bezpředmětná. Stačí se podívat, jak dlouho se z tohoto svého omylu vzpamatovávali Zelení. A dodnes se z toho zcela nevzpamatovali.
HN: Příští rok v únoru by měl pokračovat soud ČSSD s pozůstalými advokáta Zdeňka Altnera. Projevují nějaký zájem jednat a mimosoudně se dohodnout?
Zatím nás v této věci nikdo nekontaktoval.
HN: Jaký máte krizový scénář pro případ, že by ČSSD spor o stovky milionů prohrála? Prodej Lidového domu?
O tom nechci mluvit, protože prohru si nepřipouštíme. Máme připraveno několik scénářů. Ale mohu říct, že prodej Lidového domu nepřipadá v úvahu v žádném případě.
HN: ČSSD bude muset kvůli svým dluhům propustit více než polovinu zaměstnanců. Kolik to přesně je?
Je to delší proces, na jehož konci budeme mít po celé republice o 25 zaměstnanců méně než dnes. Proti dřívějšku nebudou zaměstnanci na úrovni okresů, ale budou jen na úrovni krajů a výrazně zredukujeme i činnosti v centrále.
HN: Strana teď žije z kontokorentu, v němž je 200 milionů korun v minusu. Jak dlouho to hodláte splácet?
Když uděláme všechna úsporná opatření, jež jsou potřeba, a splníme plán transformace strany, který jsem připravil, tak je reálné, že dluhy splatíme dlouhodobým úvěrem, který se dává na 20, možná i 30 let. A to je můj cíl, protože hospodaření strany na kontokorent, kdy příjmy jsou nižší než výdaje, musí přestat. Ale možná i v tomto smyslu bude dobře, že začneme komunálními volbami, v nichž se členská základna může aktivizovat odspodu. Vidím v členech ČSSD i jejich okolí velkou energii. A přinejhorším si mohu jako Jack Nicholson v Přeletu nad kukaččím hnízdem říct: Aspoň
jsem to zkusil.
zdroj: Hospodářské noviny 22. 12. 2021
