Čechy přinutí více utrácet spíše Hamáčkova verze zrušení superhrubé mzdy, vyplývá ze studie VŠE

4. listopadu 2020

Pokud je skutečně deklarovaným cílem podpořit spotřebu domácností, je z pohledu odborníků z VŠE jednoznačně lepší návrh Jana Hamáčka.

Vládu od minulého týdne rozděluje spor o to, jakým způsobem od příštího roku zrušit superhrubou mzdu. Premiér Andrej Babiš (ANO) chce zaměstnancům v příštích dvou letech zdanit hrubou mzdu sazbou 15 procent, částka přesahující čtyřnásobek průměrné mzdy by se pak danila 23 procenty. Šéf sociálních demokratů Jan Hamáček naopak přišel s návrhem, aby lidé danili mzdy 19 procenty. Navíc by se jim ale zvýšila základní roční sleva na poplatníka o 2400 korun na 27 240 korun. U vyšších výdělků by pak také zůstala sazba 23 procent.

Babišův návrh podporuje především ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Poukazuje hlavně na to, že díky novince zaměstnanci získají podstatně víc peněz než v případě Hamáčkova návrhu. „Podpoříme tím jejich chuť utrácet, což pomůže znovu roztočit kola české ekonomiky,“ uvedla dříve Schillerová.

Studie, kterou v pondělí zveřejnila Vysoká škola ekonomická v Praze, však tvrdí, že Babišův návrh výrazné zvýšení spotřeby nepřinese. „Pokud je skutečně deklarovaným cílem podpořit spotřebu domácností, z našeho pohledu k tomu jednoznačně lépe vede návrh pana Hamáčka,“ říká děkan Fakulty informatiky a statistiky Jakub Fischer, který je jedním z autorů studie.

Fischer a jeho kolegové vycházejí z údajů Českého statistického úřadu o tom, jak jednotlivé domácnosti zvyšují svou spotřebu podle toho, jak roste jejich příjem. Podle těchto dat budou peníze získané díky daňové změně utrácet především lidé s nižšími příjmy. Zaměstnanci, kteří mají alespoň průměrnou mzdu, budou nově získané peníze spíše spořit. „Přičemž pro zaměstnance nad hranicí zhruba 60 tisíc korun je již navýšení spotřeby vlivem nižších zaplacených daní prakticky zanedbatelné,“ upozorňují ekonomové ve studii.

Verze premiéra Babiše by podle odhadů mohla rozpočet každý rok připravit o příjmy ve výši až 90 miliard korun. Fischer tvrdí, že většinu této částky získají lidé s příjmy nad úrovní současné průměrné mzdy, která je asi 34 tisíc korun. Tedy ti zaměstnanci, kteří podle něj peníze uloží spíše na spořicí účty, než aby je utratili. Snížení daní tak spotřebu zvýší jen o zhruba 48 miliard.

Ekonomové z VŠE pak nabízejí další tři varianty zrušení superhrubé mzdy. Všechny počítají se sazbou daně 19 procent a současně se zvýšením základní slevy na poplatníka, což odpovídá tomu, co navrhuje vicepremiér Hamáček.

Nejblíže mu je scénář zvýšení roční slevy na poplatníka ze současných 24 840 korun na 30 tisíc. Rozpočet by kvůli tomu přišel o 24 miliard korun, ale spotřeba domácností by narostla o 27 miliard.

Další varianta navrhuje zvýšení roční slevy na poplatníka dokonce na 45 600 korun. Dopady na rozpočet by v takovém případě byly stejné jako u Babišovy varianty, tedy 90 miliard ročně. Spotřeba by však narostla o 68 miliard korun. To je o 20 miliard víc, než kolik by přinesl premiérův návrh.

zdroj: Hospodářské noviny/ihned.cz, 3. 11. 2020
odkaz: zde

Blogy