7. září 2013
Rozhovor předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky pro deník Právo.
* Pane předsedo, v jaké kondici vstupuje soc. dem. do horké fáze volební kampaně, kterou zahajujete dnes v Ostravě? Otřesená, nebo sjednocená?
Myslím, že soc. dem. vstupuje do voleb ve srovnání s ostatními stranami v dobré kondici. Byť samozřejmě žádnou stranu, ani soc. dem., netvoří roboti. Sestavování kandidátních listin vyvolalo určité emoce – zejména u těch kandidátů, kteří neuspěli. Ale podle mého názoru to neznamená, že by soc. dem. na volby nebyla připravena, ať už programově, nebo personálně.
* Soud zamítl dvě předběžná opatření ve věci kandidátek v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Advokát
Pavel Němec, který zde zastupuje nespokojené soc. dem., nyní hovoří o pokusu soudně zneplatnit volby. Považujete to za vážnou hrozbu pro ČSSD?
Seznámil jsem se s postupem, jakým byla sestavována kandidátní listina v Olomouckém kraji. Byly dodrženy stanovy a byl dodržen zákon. Nevidím žádné důvody, proč by se měla soc. dem. podobných návrhů obávat.
* Osobně jste řešil situaci v Moravskoslezském kraji. Jaký by měl podle vás být další osud ostravského primátora Petra Kainara, který se na soud obrátil? Měla by s ním soc. dem. do budoucna počítat?
Myslím, že konflikt v Ostravě byl dán špatnými vztahy mezi primátorem Kainarem a vedením ostravské organizace ČSSD. O tom, kdo bude naším příštím kandidátem na primátora, rozhodnou členové soc. dem. v Ostravě.
* Dokážete si jako možný budoucí premiér představit spolupráci ve vládě s Michalem Haškem a Jeronýmem Tejcem, kteří jsou vašimi častými oponenty?
Nesouhlasím s tím, aby soc. dem. byla rozdělována. Jako předseda strany se ji snažím spojovat. Nepochybně si dokážu představit spolupráci ve vládě se všemi šikovnými sociálními demokraty, kteří budou mít dostatečné schopnosti k zastávání funkce ministra.
* Zahrnují vaše plány, pokud se ČSSD stane vládní stranou, nějaké privatizace?
My především odmítáme privatizaci základních funkcí státu tak, jak se o ni pokoušela například minulá vláda. Všechny tyto pokusy skončily tím, že nakonec jsou občanům poskytovány mnohem horší služby než na začátku. Pokud jde o státní firmy, podle mého názoru už tady zůstalo státní vlastnictví jenom ve společnostech, které mají strategický význam. Stát by neměl oslabovat svoji pozici tím, že by je privatizoval. Ve volebním programu s privatizací státních společností nepočítáme.
* Na druhou stranu – nepočítáte s rozšiřováním státního vlastnictví, jak o tom hovoří komunisté?
My nemáme ambici, aby stát zvyšoval svoji roli v ekonomice tím, že by sám podnikal. To, co vidíme jako důležitou a možnou aktivitu na straně státu, je vytvoření jedné silné banky ve státním vlastnictví. Rádi bychom posílili aktivity Českomoravské záruční a rozvojové banky a postavili ji jako stoprocentně státem vlastněnou silnou banku, která by měla univerzální komerční služby. To je, myslím, jedna z aktivit, kde bychom rádi posílili vliv a pozici státu.
* Tato banka by nabízela služby i občanům?
Banka by měla univerzální komerční aktivity. My bychom rádi skrze tuto banku poskytovali samozřejmě i nadále programy státní podpory podnikání. Domníváme se, že by existence takové jedné silné státní banky, samozřejmě fungující za naprosto standardních podmínek na trhu, znamenala i určitou konkurenci pro privátní bankovnictví. Koneckonců na větší konkurenci mezi bankami by mohli vydělat i občané.
* Jak by to bylo s prodejem dluhopisů občanům. Zhostila by se toho státní banka?
Nepochybně, jako každá jiná banka. My samozřejmě nechceme pro silnou státní banku vytvářet nějaké speciální podmínky na trhu, to není ani možné z hlediska pravidel EU. Ale rádi bychom vytvořili nástroj pro vládní hospodářskou politiku a konkurenci pro stávající banky, které fungují na trhu. Pokud jde o státní dluhopisy pro občany, to je projekt, který soc. dem. podporovala, a dokážeme si jeho pokračování představit.
* Pokud jde o fungování státní banky, máte už představu o tom, jak by byla spravována? Zda by třeba do toho mohl promlouvat parlament?
Ne, my počítáme s tím, že bychom posílili stávající Českomoravskou záruční a rozvojovou banku. Tato banka by byla řízena na základě standardních tržních a komerčních principů. Pouze by zde bylo stoprocentní státní vlastnictví a aktivity by se rozšířily ve směru univerzální komerční banky.
* Velkým tématem soc. dem. už od roku 2008 jsou zdravotnické poplatky. Jak s nimi naložíte?
Pokud jde o zdravotnictví, máme dva velké cíle. Za prvé bychom rádi dosáhli toho, aby se tolik nezvyšovaly ceny léků. Rádi bychom dosáhli snížení jejich ceny tím, že by se léky přesunuly do nižší sazby DPH nebo by se od DPH zcela osvobodily. Současně se chystáme zrušit Julínkovy poplatky, které zavedl ve zdravotnictví – s výjimkou příspěvku na stravu v nemocnici. Tam bychom rádi limitovali maximální počet dnů na jeden měsíc v rámci kalendářního roku.
* A platí, že v případě příspěvku na stravu v nemocnici by šlo o 60 korun za den?
Ano, částka 60 korun je něco, co podle našeho názoru odpovídá možnostem platby ze strany pacientů. Koneckonců, částku 100 korun na náš návrh zrušil Ústavní soud. A my pouze chceme zavést určitou klauzuli, která by byla stanovena počtem dnů.
* V souvislosti s poplatky ale zaznívá upozornění, že přinášejí miliardové příjmy. Jak budete chtít výpadek nahradit?
My jednoznačně podporujeme to, aby se stát vrátil ke své povinnosti pravidelně valorizovat platbu za státní pojištěnce. Čili nikoli valorizovat jednou za tři, čtyři nebo za pět let, když už se objeví obrovské deficity v systému zdravotního pojištění tak, jako je tomu teď. Poté, kdy Miroslav Kalousek řadu let odmítal zvýšit platbu za státní pojištěnce, se systém začíná dostávat do deficitu – a teď je potřeba rychle zasáhnout. Naše představa je taková, že bychom postupně valorizovali příspěvek za státní pojištěnce každý rok tak, abychom do systému dostali prostředky, o které budou připraveny zejména nemocnice tím, že se sníží poplatek za pobyt. Mimo jiné také proto nenavrhujeme, byť by to bylo populární, zrušit i příspěvek na stravu, protože by to znamenalo další výpadek příjmů zdravotnických zařízení. My nechceme nemocnice privatizovat, chceme je převést na nový statut veřejně prospěšných zařízení, neziskových zařízení. Chceme přijmout zákon, který by nově definoval právnickou osobu, která by měla neziskový charakter a která by vlastně byla základem fungování ať už státních, nebo krajských nemocnic.
* Přišli jste s návrhem zavést daň ve výši 30 procent pro lidi s příjmem nad milión korun hrubého ročně. Výnos má být v řádu miliard korun. Vyplatí se to vůbec?
Tady nejde jenom o příjmy do státního rozpočtu, ale jde také o spravedlnost daňového systému. Pokud se podíváme na země, které mají nejvyšší životní úroveň, a země, které mají vysokou míru prosperity, mají progresivní daňový systém. V žádné z těchto vyspělých zemí, jako je třeba Švýcarsko, Rakousko, Švédsko nebo Kanada, není zavedena rovná daň, systém, který se tady snažila prosadit ODS ve spolupráci s TOP 09. My se k tomu systému progresivního zdanění chceme vrátit, ale chceme se k němu vrátit způsobem, který nepoškodí střední vrstvy. A proto navrhujeme dvě pásma – ono druhé pásmo je až od příjmů nad sto tisíc korun hrubého měsíčně.
* Nebudou ale odcházet lidé s vysokými příjmy do zahraničí, neobáváte se odlivu mozků?
Neobávám se, že by to vedlo k nějakému odlivu mozků. Za prvé, zdůrazňuji, že toto zvýšení daní se nedotkne střední třídy. Skutečně jenom málokdo má v naší zemi příjem, který by přesahoval sto tisíc hrubého měsíčně. Za druhé, v řadě zemí, pokud se podíváme do západní Evropy, se platí daně ještě vyšší, než navrhuje ČSSD. Horní sazby v zemích, jako je Německo, Francie nebo Skandinávie, začínají od 40 procent. I po návratu k daňové progresi, se kterým přichází soc. dem., budeme patřit k zemím, které budou mít jednu z nejnižších mezních sazeb daně z příjmu fyzických osob.
* Vy také navrhujete daň ve výši 25 až 30 procent pro velké firmy, energetické, telekomunikační, a pro bankovní domy. Nemůže se nakonec stát, že tyto společnosti daň promítnou do cen pro zákazníky a že na to doplatí právě střední třída?
Ukazuje se, že podnikání v těchto oblastech se v ČR velmi výrazně vyplácí. A to i během krize, kdy například řada strojírenských firem měla velké problémy a dostala se do ztráty. Když se podíváme na dividendy odváděné z těchto firem, které podnikají v energetice, v telekomunikacích, v bankovnictví, mimo ČR, jde o desítky miliard korun. Proto se budeme snažit, aby část těchto peněz zůstala v ČR. A to buď formou zvýšení daně pro tento typ firem, které u nás podnikají, anebo pobídkami k tomu, aby firmy, místo aby vyváděly peníze v rámci dividend, tyto prostředky investovaly v ČR. Pokud jde o druhou sazbu daně z příjmu právnických osob, není to nic neobvyklého. Existuje v polovině zemí EU. Velmi často se jedná o velké společnosti, které jsou zdaňovány touto vyšší sazbou. Konkrétní sazba bude stanovena až poté, kdy přijde soc. dem. do vlády a seznámí se se skutečným stavem veřejných rozpočtů. O konkrétní sazbě také chceme vést debatu v rámci tripartity. To znamená nejen s odboráři, ale také se zástupci zaměstnavatelů.
* Zmínil jste pobídky pro velké firmy, aby peníze zůstávaly v ČR. O co by mělo jít?
Bohužel, už dávno to s přímými zahraničními investicemi není v tak dobrém stavu, jako když byla ve vládě ČSSD. Zájem o ČR klesl. Naopak dochází k tomu, že investoři, kteří u nás investovali v dobách vlády soc. dem., dnes odsávají velké prostředky právě formou dividend, které jsou vypláceny mateřským společnostem. A my chceme vést debatu s podnikateli, jakými opatřeními bychom je mohli více motivovat k investicím v ČR. Soc. dem. má recept na posílení hospodářského růstu. Tím jsou veřejné investice do infrastruktury, do zateplování budov, do výstavby nových mateřských školek, do sociálního bydlení. Tohle jsou veřejné investice, které můžeme realizovat ze státního rozpočtu. Ale ty náš hospodářský růst dlouhodobě nezachrání. My potřebujeme také privátní investice. A proto budeme jednat s firmami, se zaměstnavateli, jak by měla být nastavena konkrétní politika investičních pobídek tak, abychom do naší země přitáhli nové investory. Ale nejde často jen o nové investory, jde také o to, aby firmy, které se už u nás rozhodly investovat a mají tady výrobu, stály o to, rozšířit tuto výrobu v ČR. A nejen výrobu, ale také kapacity, které se budou zabývat vědou, výzkumem a inovacemi.
* Jak chcete řešit sociální bydlení?
Tohle je velký a řekl bych mokvající problém naší společnosti. Nám se rozhodně nelíbí, že stávajícího systému podpory sociálního bydlení – mám na mysli příspěvky nebo doplatky na bydlení – začali zneužívat podnikavci, záměrně neříkám podnikatelé, v rámci takzvaných ubytoven. My se často v regionech, jak navštěvuji jednotlivé oblasti ČR, setkáváme s tím, že podnikavci skupují ubytovny a snaží se vydělávat na dávkách, které dostávají lidé, kteří mají problém s bydlením. Naším cílem je vytvořit systém, který bude pod kontrolou veřejného sektoru. Rádi bychom motivovali obce a města, aby samy zřizovaly a provozovaly zařízení, která budou řešit ubytování například pro opuštěné matky s dětmi, pro seniory, kteří už nemají peníze na to, aby platili komerční nájemné, pro lidi, kteří se z nějakého důvodu, například tím, že onemocněli, utrpěli úraz, ocitli bez práce a kvůli tomu také přišli o bydlení. Tohle by primárně měly být role veřejného sektoru. Rádi bychom nastavili pravidla tak tvrdě, aby už tady nebyl prostor pro zneužívání dávek. Nikoli ze strany obětí, nikoli ze strany lidí, kteří přišli o domov, ale ze strany podnikavců, kteří podnikají se sociálními ubytovnami.
* V uplynulých letech byl hitem nápad se startovacími byty pro mladé rodiny. Objeví se to ve vašem programu?
Mladá rodina je něco, co je důležitým centrem volebního programu ČSSD. My se soustředíme na praktické problémy, se kterými se dnes mladá rodina setkává. My si vážíme všech mladých manželství, která se rozhodla mít děti. Je důležité, aby se zvýšila kapacita mateřských školek v aglomeracích, kde není možné dostat dítě do školky. Chystáme přímé státní dotace, které podpoří výstavbu mateřských škol v některých lokalitách, kde je velký převis poptávky. Chceme ale také mladým rodinám nabídnout možnost podpory bydlení. Počítáme s tím, že zůstane zachován fond podpory bydlení. Rádi bychom se vrátili například k poskytování půjček, které z tohoto fondu byly poskytovány mladým rodinám za výhodných podmínek. A pokud by se obce rozhodly investovat do startovacích bytů, stejně jako například do bydlení pro seniory, rádi bychom nabídli program podpory z fondu bydlení, kdy by obce mohly získat dotaci, ať už přímou dotaci na výstavbu, nebo dotaci na úroky z úvěru.
* Když hovoříte o plánech ČSSD, je to plno položek na výdajové stránce rozpočtu. Kde na to vzít?
Klíčové aktivity vlády by měly být soustředěny do oblasti podpory hospodářského růstu. Určitě se soustředíme na podporu exportu. My v naší zemi máme obrovské množství firem, prosperujících podniků, které potřebují otevřít dveře a potřebují otevřít možnosti financování do rychle rostoucích a rychle se rozvíjejících ekonomik. Prioritou bude tedy i ekonomická diplomacie. Již jsem zde zmínil posílení veřejných investic. Tohle vše jsou peníze, které se státu vrátí ve vyšší zaměstnanosti a ve vyšším výběru daní. Je potřeba dát do pořádku daně z hlediska jejich výběru. Počítáme s opatřeními proti daňovým únikům. A to zejména, pokud jde o zavedení registračních pokladen, které bychom rádi doprovodili i motivační loterií, účtenkovou loterií. To je projekt, který dlouhá léta funguje na ostrově Tchaj-wan, ale ten je příliš vzdálený. Proto bych chtěl uvést příklad sousedního Slovenska, kde se právě teď po zavedení registračních pokladen bude spouštět účtenková loterie. Chceme zavést majetková přiznání jako významný preventivní nástroj proti legalizaci prostředků získaných z daňových úniků nebo z trestné činnosti.
* Navrhujete, aby si lidé pomocí daňových poukázek objednávali služby nezaměstnaných – třeba úklid nebo sekání trávy. Máte představu, jak by to mohlo pomoci v otázce zaměstnanosti?
Tyto projekty už v omezené míře fungují, jsou financovány z prostředků EU. Je tady dvojí, velmi pozitivní efekt. V rámci těchto projektů mohou najít práci lidé, kteří o ni přišli. Je to posílení služeb, které jsou nabízeny domácnostem. Pomohlo by to i v zaměstnávání rodičů malých dětí. Samozřejmě, pokud by se jednalo o specifické služby pro domácnosti, lidé, kteří by se o toto zaměstnání ucházeli, by museli projít rekvalifikacemi, certifikací. Není to nic, co by bylo překvapivě nové, pouze tyto projekty nefungují ve větším rozsahu. My bychom rádi dosáhli toho, aby se z pilotních projektů staly často využívané projekty.
* Jakým směrem se chcete ubírat v energetice? Tradičně k podpoře jaderné energetiky, nebo půjde o mix se zelenou energií?
Existuje energetická koncepce státu, která se bude muset do budoucna aktualizovat. ČR by měla plnit parametry, na kterých jsme se v rámci EU dohodli z hlediska stanovení podílu obnovitelných zdrojů. Ale je velmi důležité, abychom naprosto opatrně a přísně zacházeli s veřejnou podporou obnovitelných zdrojů. Stát nezvládl regulaci podpory solárních elektráren – taková situace už se nikdy nesmí opakovat. Je zřejmé, že bez jaderné energetiky se neobejdeme. Proto soc. dem. počítá s dostavbou Jaderné elektrárny Temelín a počítá také s úsilím o modernizaci Jaderné elektrárny Dukovany tak, aby se prodloužila její životnost.
* Co říkáte nápadu na výstavbu vodního kanálu Dunaj Odra-Labe, který prosazuje prezident Miloš Zeman?
My v našem volebním programu počítáme s tím, že by vláda měla připravit analýzu proveditelnosti takového projektu. Myslíme si, že je nejprve důležité, aby se zvážila všechna pro a proti.
Zdroj: Právo (7.9.2013)
