24. října 2013
Jsou to druhé sněmovní volby v řadě, do kterých jdou sociální demokraté v roli favorita. Před třemi lety byl hlavním kandidátem na premiéra jejich předseda Jiří Paroubek, jenže i když vyhrál, neměl většinu pro sestavení vlády. Teď se může něco podobného stát i jeho nástupci Bohuslavu Sobotkovi. ČSSD se totiž v posledních týdnech zcela rozplynul obrovský náskok na ostatní strany a levice, tedy sociální demokraté spolu s komunisty, by ve sněmovně nemusela mít dlouho očekávanou většinu.
* Během posledních několika měsíců vám poklesly preference o deset procent. Kde se stala chyba?
Myslím si, že ČSSD neudělala nějakou chybu. Jsou tady trendy, které jsme zažili už v roce 2010. Tedy snaha o to, vydávat nové politické projekty za nějaké samospasitelné řešení všech problémů, které se dlouhodobě vyskytují. A přirozeně ČSSD jako strana, která tady působí dlouhodobě, nesla odpovědnost za osm let ve vládě, nese odpovědnost v krajích a v řadě obcí a měst. Proto v té diskusi, že je potřeba vyměnit všechny politické strany a politiky, nemá úplně jednoduchou pozici.
* Neměli jste se na to lépe připravit? sám říkáte, že v roce 2010 to bylo ponaučení.
My jsme měli pocit, že Věci veřejné a jejich výsledek byl ponaučení především pro občany. Zdá se ale, že je tady skupina voličů, která na to špatné raději chce zapomenout a chce se upnout k nějakému novému mesiáši, aby posléze byla zklamána stejně, jako byli teď v Rakousku zklamáni voliči miliardáře Stronacha, který dostal podporu, dostal se do parlamentu, ale pak prohlásil, že ho to přestalo bavit a bude se raději věnovat něčemu jinému než politice. To se samozřejmě může po volbách stát i v České republice.
* Předpokládejme, že hnutí aNO se do sněmovny dostane. Jak je pravděpodobná varianta, že byste s nimi mohli jednat o spolupráci?
Bude-li na to dostatek mandátů, tak bychom rádi sestavili levicovou menšinovou vládu sociální demokracie opřenou o hlasy KSČM. Pokud se to nestane, tak vidím možnost sestavit stabilní vládu jako mnohem obtížnější. Obávám se, že pokud by se příští vláda opírala o hnutí bez historie, nějaké názorové a personální soudržnosti jako může být ANO, Úsvit a další, tak to může znamenat, že za rok za dva by tady mohly být nové předčasné volby. Také platí, že ani s ODS ani s TOP 09 žádnou vládu vytvářet nechceme, to nepřichází v úvahu.
* Čssd je vnitřně dlouhodobě nejednotná. Pokud nezískáte přesvědčivý mandát a vyhrajete jenom těsně, můžete voličům garantovat, že uhájíte uvnitř strany svoji pozici? Že nevypukne ihned válka o moc?
Pokud získáme silný mandát, tak naše rozhodnutí je dané, ústřední výkonný výbor schválil, že kandidátem na premiéra bude předseda strany, a myslím, že ve stabilních demokraciích by to tak mělo být. A předpokládám, že to pan prezident bude respektovat.
* V posledních měsících se stal klíčovým politickým činitelem prezident Miloš Zeman. Jak jeho sílu a pozici ovlivní výsledek sPOZ?
Myslím, že je velmi pravděpodobné, že se tato strana nedostane do poslanecké sněmovny. Pan prezident se nechal s jejich kampaní příliš spojit, myslím si proto, že to negativně zasáhne i jeho vliv na naší politické scéně. Pro jeho renomé to nebude dobrá zpráva. Určitě to zpřehlední politickou scénu a zjednoduší vyjednávání v poslanecké sněmovně. To, co vymezí v příštích letech působnost prezidenta republiky, ale bude, zdali tady bude silná vláda, která se bude odvíjet od podpory stran zastoupených v poslanecké sněmovně. Nová vláda bude muset být velmi akční
* Před několika dny jste představili svůj akční plán, tedy program pro prvních sto dnů vlády. Jedním z hlavních bodů je boj s nezaměstnaností, zejména na severní Moravě. Jak to bude vypadat?
Především záleží, jak dopadne kolektivní vyjednávání v OKD. Ale to, co by vláda mohla teď hned podpořit, je získání nových investorů a podpora budování průmyslových zón. Tady jsou dokonce konkrétní uchazeči, mám na mysli zmiňovaného korejského výrobce pneumatik, který uvažuje o Česku jako o jednom z míst, kde by mohl postavit továrnu. Dále posílením prostředků aktivní politiky zaměstnanosti se zacílením na tu skupinu lidí, která bude uvolněna ať už z OKD, nebo z jiných firem moravskoslezského kraje.
* Co je vlastně ten váš program pro prvních sto dnů vlády? Vměstnali jste tam všechny klíčové body programu, které ale tak rychle nejdou stihnout.
Nečasova vláda, ještě než se rozpadla, byla v agónii a problémy spíše odsouvala, než že by je řešila. Vláda Jiřího Rusnoka se soustředila na personální změny, ale klíčová rozhodnutí nechává na vládě příští. Vláda, která vzejde z těchto voleb, proto bude muset jednat velmi aktivně, protože tady zůstává celá řada nedořešených problémů. Třes ba krize ve zdravotnictví, dočerpání evropských peněz, zahájení čerpání z nové evropské perspektivy, přijetí zákona o státní službě...
* To ale za sto dní nestihnete...
Ale je možné předložit návrh, pustit se do jeho projednávání.
* do akčního plánu jste zahrnuli i znovuzavedení proplácení prvních tří dnů nemocenské. To je opravdu tak klíčový problém?
To je opatření, které pokládáme za spravedlivé a bude součástí korekcí pravicových reforem z posledních let. Víte, že náš program obsahuje kromě iniciativ na podporu růstu a fungování státu také cíl korigovat reformy Topolánkovy nebo Nečasovy vlády. Chceme se na to soustředit od samého počátku.
* A skutečně je to pro tolik lidí tak zásadní otázka?
Je to zásadní otázka pro lidi, kteří pracují, chodí práce, mají nízké příjmy, nemocenská pro ně hraje roli.
* Máte představu o tom, jak by měla být vysoká?
Dokážu si představit návrat ke stavu, v jakém byla v době, kdy vládla ČSSD, tedy o něco nižší, než je těch stávajících šedesát procent.
* Ve volebním programu se zaměřujete na podporu částečných úvazků a obecně pracujících rodin. Co si pod tím konkrétně představit?
Týká se to pracujících rodin, které nemají nárok na dětský přídavek a jsou podporovány formou slevy na dani na dítě. Tady vidíme možnost jejich podpory. Samozřejmě budeme zvažovat, zdali ty finanční prostředky nebude efektivnější použít na zaměstnávání matek po rodičovské dovolené. Chceme, aby k nám investoři přesunuli inovace
* Nyní je sleva na jedno dítě zhruba 1200 korun. Plánujete tedy, že ji zvýšíte pro všechny, kteří mají dítě?
Nevylučuji, že sleva bude zvýšená, ale bude to souviset se stavem státního rozpočtu a s tím, jak postupně budeme realizovat naše priority. V každém případě chceme podniknout prorodinná opatření a jednou z možností je zvýšení slevy na dani na dítě.
* U podpory ekonomiky zmiňujete, že byste znovu obnovili investiční pobídky a že je potřeba to vztáhnout na průmysl a projekty s vyšší přidanou hodnotou. Co je to ta vyšší přidaná hodnota? Hi-tech byznys nebo velké množství pracovních míst?
Nejdříve bych rád řekl jednu praktickou věc, co se musí také změnit, a to, že tu máme řadu průmyslových zón, kde jsou připraveni noví investoři, ale Nečasova vláda ze dne na den dramaticky zvýšila poplatek za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. A to i u rozpracovaných průmyslových zón, kde už dávno byly projekty připraveny a schváleny. První věc, kterou chceme udělat, je ten poplatek snížit.
* Jen u rozpracovaných projektů, nebo se to sníží i do budoucna?
U rozpracovaných projektů. Samozřejmě do budoucna je to na další diskusi, ale primárně chceme udělat rychle novelu a u stávajících průmyslových zón umožnit, aby se ten poplatek snížil. Brzdí nám to příliv investic a tvorbu nových pracovních míst v řadě regionů. Čili to je jen první rychlé opatření.
* Vraťme se ale k tomu, jaké druhy byznysu byste rádi podporovali investičními pobídkami.
Obecně bychom rádi motivovali ty firmy, které u nás už investovaly, mají u nás navázané vztahy, mají tady své výrobní závody, aby do České republiky přesunuly inovace, vědu, výzkum, které souvisí s jejich výrobou. To bude vyžadovat také dostatek kvalifikovaných pracovních sil z pohledu českých vysokých škol a tady si myslím, že je důležitá intenzivnější spolupráce mezi vysokými školami a výrobními firmami. A to si myslím, že je velká výzva pro příští vládu. To, co bychom rádi také poskytovali v příštím období, by byly určitě i granty z prostředků Evropské unie.
* Říkáte, že byste rádi podporovali investice směřující i na stárnutí populace. Tím je myšleno lepší bydlení pro seniory?
Myslím si, že české penze by takový projekt neutáhly, mohla by to být spíše aktivita orientovaná na zahraniční klientelu, pro německé, rakouské důchodce. Na co to také naráží, je dnes ještě určitá nedůvěra lidí z Rakouska nebo Německa v úroveň zdravotní péče poskytované v České republice. Pokud by se ale podařilo odbourat určité mýty, tak si myslím, že by to nějakým způsobem fungovat mohlo. Ale pokud jde o ty investice, určitě bychom rádi v rámci prorůstových iniciativ podporovali obce, které se rozhodnou investovat do domů s pečovatelskou službou nebo do domovů důchodců, protože stárnutí populace je neúprosné a v řadě regionů máme obrovský převis poptávky nad kapacitou v takovýchto zařízeních.
* Obšírně se věnujete změně fungování úřadů práce. Firmy by znovu měly hlásit všechna volná místa. Proč? Rušilo se to s tím argumentem, že to firmy nedělaly.
Firmy to nijak dramaticky nezatěžovalo. Problém je v tom, že ze strany úřadů práce přestaly už před několika lety jakékoliv reakce, protože úřady práce se soustředily na to, aby včas vyplatily dávky, a to je na několik měsíců absolutně vyřadilo ze hry.
* Jak přesně je myšlená teze, že byste posílali nezaměstnané, aby pracovali ve státních firmách a na státních úřadech?
Určitě jsou tady možné projekty například v Lesích České republiky. Když se podíváme například na možnosti obnovy lesů v Krušných horách v příštích letech, tak tam se dají vytvořit pracovní místa tím, že státní lesy nebudou konkrétní práce zadávat externě, ale najmou na to vlastní zaměstnance například z řad lidí, kteří o práci přišli. Možný je i program pro absolventy z hlediska stáží. Tady si myslím, že by mohly fungovat i státní úřady, obecní úřady jako místa, kde by absolventi bez praxe mohli vykonávat stáže a získávat pracovní návyky a širší sociální kontakty. Řada míst může vzniknout ve službách, v sociálních službách, ale také ve službách pro domácnosti tím, že se podpoří projekty lidí, kteří by pro takové práce měli schopnosti, vlohy a ochotu, tak že by je trh práce tímto způsobem mohl absorbovat. Pro dlouhodobě nezaměstnané, kteří mají problém s pracovní morálkou, tady zbývají veřejně prospěšné práce, které je motivují alespoň po finanční stránce.
* Slibujete, že by menší a střední firmy měly mít více zakázek od státu nebo od veřejného sektoru. Jak lze něco takového slíbit?
To, co je velmi zajímavé, je vést debaty s podnikateli o tom, že by stát měl podporovat české firmy. Živě se vede v regionech diskuse o tom, proč stát líp nepodporuje domácí firmy, domácí dodavatele, kteří by tím pádem podporovali i vyšší zaměstnanost v České republice.
* Vy si tedy pohráváte s myšlenkou, zda by stát, když vypisuje zakázky a projekty, neměl akcentovat to, jestli daná firma působí v tom kterém regionu?
Ano, v zásadě se to dá shrnout pod otázku zaměstnanosti, jestli ta firma zaměstnává lidi v Česku.
* To bude velmi těžké, přesvědčit evropskou komisi, že to nejde proti otevřenému trhu.
Souhlasím s tím, že to z pohledu Evropy může být docela komplikované.
