15. ledna 2014
Několik hodin před rozhovorem s Bohuslavem Sobotkou ČSSD oznámila, že budoucí premiér opět vybírá ministra práce a sociálních věcí. Původní kandidát Petr Krčál se nominace vzdal kvůli vážným rodinným důvodům. „Do okruhu kandidátů, z nichž vybírám, přibyla další jména,“ říká předseda sociálních demokratů.
* HN: Je ve hře i Vladimír Špidla?
Ten bude působit jako šéf poradců premiéra, čehož si velmi vážím, a nerad bych o Vladimíra Špidlu v této pozici přišel. Navíc už začal tým poradců dávat reálně dohromady.
* HN: Již dříve jste se o postu ministra práce bavil s krajskými radními taťánou Valentovou Nersesjan či ivanou stráskou. Jsou nyní kandidátkami?
Omlouvám se, ale nebudu teď komentovat žádné personální varianty. S kandidáty chci v příštích dnech hovořit.
* HN: Platí, že to bude jediná změna oproti té původní vládní sestavě?
Tato změna byla vyvolána vnějšími okolnostmi a já s jinou nepočítám a ani od koaličních partnerů o žádné jiné změně nevím.
* HN: takže nepřichází v úvahu, že by se třeba Hynek Kmoníček stal kandidátem na ministra zahraničních věcí?
Nevidím důvod k personálním změnám v návrhu, který jsem předběžně panu prezidentovi předložil. Jeho argumenty jsou myslím věci, které se dají velmi dobře vysvětlit při jeho pohovorech s jednotlivými kandidáty do vlády. Tady ale nejde jen o otázku personálního složení, názory na to, kdo je jaký odborník, kdo je komu sympatický, ale jde také o to, abychom neposouvali charakter parlamentní demokracie v České republice k poloprezidentskému nebo prezidentskému systému. Jsem si vědom, že to, jakým způsobem nyní koalice postupuje, není jen otázka dneška, ale je to i otázka vytváření určitých precedentů do budoucnosti. Vládu musí sestavit strany
* HN: stavíte pro prezidenta určité mantinely?
Musím vnímat to, že tím, jak dnes postupujeme, stavíme určité mantinely. Jsem jedním z politiků, kteří prosadili přímou volbu prezidenta republiky, a to s plným vědomím toho, že neměníme náš parlamentní systém na prezidentský. A pokud budu v politice, tak tento princip budu hájit. Parlamentní systém dává občanům mnohem větší možnost kontroly toho, co se ve veřejné sféře odehrává, než soustředění příliš velké moci pouze do rukou jednoho, byť přímo voleného politika. Čili vládu musí v parlamentní demokracii sestavit strany, které uspěly ve volbách a mají většinu parlamentu. Role pana prezidenta v našem ústavním systému je jiná.
* HN: Berete tu aktuální debatu s Hradem a výtky, které při sestavování vlády zaznívají od prezidenta Zemana, i jako určitou náhradu ústavní debaty o tom, kam prezident smí a kam nesmí?
Nevíme, kdo bude zvolen příštím prezidentem. Miloš Zeman je člověk, který má přirozeně zkušenost premiéra a dokáže se podívat na situaci i mýma očima. A myslím, že nakonec nebude brzdit nebo komplikovat jmenování nové vlády. Ale není možné pod tlakem každodenních událostí a různých personálních námitek a diskusí odhlédnout od toho, že tady vytváříme precedenty a že stanovíme určitá pravidla, podle kterých se může postupovat za čtyři nebo osm let. V rámci koalice chceme iniciovat debatu o změnách ústavy a pokud možno v polovině volebního období schválit změny tak, aby některé pravomoci prezidenta byly zpřesněny. Včetně toho, oč usiloval Miloš Zeman a oč usiluji i já, to znamená stanovit lhůtu pro jednotlivé pokusy prezidenta republiky od okamžiku, kdy předcházející vláda podá demisi.
* HN: říkal jste, že nevidíte důvod, proč přistupovat třeba na nominaci Hynka Kmoníčka. Co když ale s tímto příslibem prezident přestane obstruovat při jmenování vlády a Lubomír Zaorálek se časem vydá do evropské komise? Můžete takovou dohodu vyloučit?
Pokud Lubomír Zaorálek má takovou ambici, tak ji přede mnou pečlivě tají. Jsme dohodnutí, že bude plně vykonávat funkci ministra zahraničí. Na tuto pozici se velmi dlouho připravoval a není žádný důvod si myslet, že pro ni není kvalifikovaným politikem. Sociální demokracie zatím nemá definovaného kandidáta na evropského komisaře a nemyslím si, že ho bude mít před jmenováním vlády. Diskuse asi bude delší, ale určitě se nezříkám ambice ČSSD kvalifikovaného kandidáta na člena Evropské komise navrhnout. A pak samozřejmě musíme posoudit další návrhy, které eventuálně budou ve hře. Ale s Lubomírem Zaorálkem počítám jako s ministrem zahraničí, nikoliv s členem Evropské komise.
* HN: Po celé funkční období vlády?
Pokud se nerozhodne jinak, je to i jeho osobní rozhodnutí. Stejně tak za sebou máme debatu s Jiřím Dienstbierem, nakonec jsme upřednostnili jeho nominaci do vlády. Musíme proto hledat nového lídra pro volby do Evropského parlamentu, protože si moc neumím představit, že by v okamžiku, kdy nastoupí do vlády a bude muset intenzivně pracovat na legislativním plánu vlády, tak že by současně mohl vést kampaň a pak by po několika měsících odešel.
* HN: Máte pro eurovolby nějakého favorita?
Zatím se nám schází nominace na jednotlivé kandidáty. ČSSD tuto otázku uzavře počátkem února. Teď nebudu říkat žádné jméno.
* HN: Když sejdeme o stupeň níž k náměstkům – objevila se informace, že andrej Babiš si chce promyslet, jestli ANO na svá ministerstva pustí koaliční náměstky. Měli jsme za to, že to bude samozřejmost. Jak to tedy je?
Pokládám to za věc, která již byla koaličně projednána. Teď jsme ve fázi jednání o konkrétních nominacích. Dohodli jsme se, že klíčová pro nás bude odborná způsobilost náměstků. Ministr je politik, má širší odpovědnost, jeho mandát je odvozen od voleb. Ale pozice náměstků už musí mít odborné rysy. Předpokládám, že se dohodneme na určitém principu reciprocity, což je důležité i z hlediska kontroly fungování jednotlivých resortů. Konkrétně u hnutí ANO může v řadě případů hrozit střet zájmů a určitě bude dobře, když třeba na ministerstvu dopravy bude náměstek sociální demokracie, který bude mít v kompetenci otázky, v nichž by se mohl nominovaný ministr za ANO dostat do potenciálního střetu zájmů.
* HN: Brzy chcete schválit zákon o státní službě. Postupujete v jeho duchu už teď při obsazování ministerstev?
Ta revoluce ve státní službě by měla sloužit k ochraně odborného aparátu ministerstev před příliš častými politickými zásahy, které přicházejí po volbách. Klíčová je úroveň ředitelů odborů a níže. Personální kompetence ministra by měla končit u náměstka. Níže by patřila státnímu tajemníkovi, který ovšem nebude personálně závislý na ministrovi, ale na řediteli státní služby. Teď chceme tedy schválit novelu, která by mohla být účinná od poloviny roku, zcela od ledna 2015. Jsem zásadním nepřítelem jakéhokoliv dalšího odsouvání, protože to je vždy začátek konce. A za totální minu pokládám to, co se podle všeho chystá učinit vláda Jiřího Rusnoka: do zákona zpět vrátí benefity pro státní úředníky, které jsou pro rozpočet nezvládnutelné. To je přesně ta mina, která vždycky v minulosti ten zákon vyhodila do povětří. A už jsem pochopil, proč bylo tak rozčilené stanovisko vlády k novele ČSSD. Za tím jsou tlaky na to, aby se do zákona o státní službě přece jen určité finanční benefity pro úředníky dostaly.
* HN: Jak budete vybírat generálního ředitele státní služby? Spíše politicky, nebo klasickým výběrovým řízením?
Počkejme si na to, jak přesně bude schválen zákon. Je to důležitá postava, musí to být kvalitní člověk, který má zkušenosti ze státní správy. A také musí mít dostatečně silnou pozici. První generální ředitel do značné míry určí, jak bude ředitelství fungovat v příštích letech. Čeká nás ještě koaliční diskuse o nominaci, ale především jde o to, aby rychle platil zákon. Exportní banka i EGAP potřebují provětrat
* HN: V koaliční smlouvě věnujete dost prostoru daním a podpoře malých a středních podnikatelů. Mimo jiné jim slibujete lepší přístup k veřejným zakázkám. Jak toho chcete dosáhnout?
Pokud mluvíme o malých a středních podnikatelích, jejich činnost je většinou spojená s nějakým regionem. Potřebovali bychom udělat analýzu, jak vypadají zákony o zadávání veřejných zakázek v dalších vyspělých zemích v rámci EU a do jaké míry je možné v rámci pravidel EU zvýhodnit lokální dodavatele. Často se vede diskuse o lokální zaměstnanosti, o podpoře lokálních potravin, ale všechno tohle naráží na striktní pravidla zákona o zadávání veřejných zakázek. Těch se může zúčastnit kdokoli a rozhoduje cena. Je potřeba o tom diskutovat, nespokojenost bublá pod povrchem. Když vyjedete na venkov a mluvíte s místními firmami, stěžují si, že drží zaměstnanost, že si nikoho účelově nenajímají, ale že mají problém se do zakázek dostat.
* HN: To se ale řešilo už před volbami a řada odborníků říkala, že je nemyslitelné, aby evropská komise něco takového schválila.
Řada lidí včetně podnikatelů, s nimiž jsem mluvil, argumentuje, že ve vyspělých zemích typu Německa či Rakouska se jde touto cestou. Takže se podíváme na jejich zákony. Je to úkol pro ministerstvo pro místní rozvoj.
* HN: A co úvěry pro malé podnikatele z reformované Českomoravské záruční a rozvojové banky? Budou?
Bylo by dobré vyhodnotit stávající programy, které banka realizuje, a podívat se na to, co potřebuje podnikatelské prostředí. Budeme velmi rádi, pokud se její aktivity podaří rozšířit. Rádi bychom posílili základní kapitál banky, aby mohla poskytovat více úvěrů pro malé podnikání. Změny by se daly zavádět během roku 2015 a fungovat by to mohlo naplno od roku 2016.
* HN: Zaměříte se nějak třeba i na Českou exportní banku?
V koalici nás čeká debata o všech klíčových institucích bankovního či kvazibankovního charakteru, které ve státní sféře fungují. Jde nejen o Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, ale také o Českou exportní banku a pojišťovnu EGAP. Jejich pověst se v minulých letech nezlepšovala, spíš se zhoršovala. Je potřeba zjistit, jak efektivně spravují prostředky, jaké mají od vlády zadání, zda postupují maximálně transparentně při poskytování úvěrů a garancí nebo zda tam funguje uzavřená podnikatelská lobby, která mezi sebe nikoho jiného nepustí. Musíme to provětrat.
* HN: Před volbami jste říkal, že živnostníci se nemusí bát, že jim na paušály nebudete sahat. V koaliční smlouvě se ale píše něco jiného, víceméně tam připouštíte, že k úpravám výdajových paušálů by mělo dojít…
Na úvod k tomu řeknu, že nebudeme zavádět minimální daň, takže nebudeme dělat nic, co by nesouviselo přímo s reálnými zisky podnikatelů. Jinak výdajové paušály jsou opatření, které má zjednodušit administrativní náklady firem, nikoli nástroj daňové optimalizace. A mám pocit – a myslím, že nejsem sám –, že se to v minulých letech zvrhlo. Státu se zcela zhroutil výběr daně z příjmů OSVČ. Ještě před sedmi lety se na této dani vybíralo zhruba 17 miliard korun ročně, teď je ministerstvo financí rádo, když výběr překročí dvě miliardy. V koaliční smlouvě je jedno konkrétní opatření, a to že po třech letech ve ztrátě přijde podnikatel o daňový bonus na děti. A také zpracujeme analýzu, jak dopadá zdanění na jednotlivé typy ekonomické aktivity. Jak je to u zaměstnanců, jak u živnostníků. Musíme otevřít debatu, bez ní bude jakékoli opatření vlády vnímáno s nepochopením.
* HN: Chtěl byste vrátit systém, který jste sám zaváděl coby ministr financí, tedy rozpětí výdajových paušálů od 30 do 80 procent a jejich větší rozrůznění? V roce 2008 se to pak dost rozvolnilo.
Tehdy došlo k rozvolnění, což negativně dopadlo na státní rozpočet. Určitá zpřísňující opatření přijala už vláda Petra Nečase, ta zůstanou určitě v platnosti. O dalších změnách budeme jednat. Jisté ale je, že výdajové paušály by se neměly nijak měnit pro drobné živnostníky a řemeslníky, u těchto profesí k žádnému zhoršení nedojde. Je i v zájmu živnostníků, aby se zúčastnili diskuse, kterou chceme zahájit. Měli by totiž například vědět, že když budou platit stávající nízké odvody na sociální pojištění, čeká je velmi nízký důchod ze státního systému.
* HN: Pro zlepšení výběru daní plánujete zavést elektronickou evidenci tržeb a účtenkovou loterii, a to podle chorvatského modelu. Co to obnáší?
V Chorvatsku máte něco jako terminál, který ale musí být schopen vytisknout účtenku. Transakce je v reálném čase automaticky nahlášena na ministerstvo financí, zpět se vrací okamžitě unikátní kód, který je vzápětí vytištěn na účtenku. Ten systém bude vyžadovat určité technologické vybavení, ale chceme poskytnout dostatek času a chceme, aby to byly plně uznatelné výdaje. A musí se na to softwarově připravit i ministerstvo financí. Ale tento systém už preventivně působí proti daňovým únikům. Máte tam dvojí kontrolu – jednak je ta transakce evidována a jednak při zapojení účtenky do loterie se může provést další kontrola.
* HN: Kdy chcete tento systém spustit?
Organizačně je to poměrně složité, takže zákon by mohl začít platit od příštího ledna, během roku 2015 by docházelo k zavádění a od roku 2016 by ty systémy mohly začít postupně fungovat. Loterii bych tedy odhadoval na rok 2016.
Zdroj: (Hospodářské noviny, 15.1.2014)
