13. června 2014
Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka poskytl rozhovor Lidovým novinám:
LN Bylo by podle vás myslitelné, aby německý ministr financí vyhrožoval kancléřce, že ji vezme lopatou, jak to pronesl v rozhovoru pro Právo Andrej Babiš o vás?
Pan Babiš popřel, že by něco takového řekl.
* LN Bavili jste se o tom mezi čtyřma očima?
On to popřel v tiskovém prohlášení, které vydalo ministerstvo financí.
* LN Ale v rozhovorech pořízených po tomto výroku pronesl, že to byla spíš taková tragikomedie, že to tak nemyslel.
Pan Babiš popřel to, co řekl.
* LN Jak se vám s ním vládne?
Byl jsem čtyři roky ministrem financí, čtyři roky v koaliční vládě, jsem na koaliční vládnutí zvyklý.
* LN Ptám se spíš na to, jak spolu vycházíte lidsky.
Když se podíváte na čtyři měsíce fungování vlády, tak všechny zásadní materiály, které vládou procházely, byly přijaty.
* LN Přece jen je to svérázný politik, již několikrát navrhl revizi uzavřených dohod. Zároveň stále neví, jak fungují některé procedury. Musíte mít přece vedle těch politických i nějaké lidské dojmy.
Určitě z toho mohu mít nějaké lidské dojmy, ale jsem předsedou koaliční vlády a občané po koaliční vládě chtějí, aby splnila svůj program. Rozhodně nechtějí, aby se vláda vyčerpávala tím, že se bude vzájemně hádat nebo si posílat vzkazy přes média. To jsme tady zažívali za dob Kalouska a Nečase a nikdo z toho dobrý pocit neměl.
* LN Jste s Babišem v souladu i ohledně ČEZ? Ministerstvo financí dle zákona vykonává akcionářská práva v ČEZ, zároveň si ale zvykově největší a strategickou firmu vždy hlídal premiér. Ministr financí několikrát naznačil, že je se způsobem řízení firmy nespokojen. Z vás mám dojem, že necítíte potřebu něco měnit.
Rozhodně to není tak, že bych necítil potřebu cokoli měnit. Já jsem jako opoziční poslanec ČEZ za posledních sedm let několikrát kritizoval, třeba za případ Amun. Re. Tedy jakým způsobem si ČEZ přes neprůhlednou firmu pořídil solární elektrárnu. Vadí mi, když si čtu v novinách odposlechy, z nichž vyplývá, že se generální ředitel ČEZ pletl do věcí, do nichž by se rozhodně plést neměl. Rozhodující je ale pro mne zákon, rozhodující jsou hospodářské výsledky. A myslím si také, že by současný management měl nést určitou odpovědnost za dořešení kauz, které vznikly v důsledku investic ČEZ zejména v balkánských zemích. Albánie, Rumunsko, Bulharsko. ČEZ tam naráží na jinou kulturu, než je kupříkladu kultura regulátorů v Německu či Rakousku. A myslím, že současný management ČEZ by měl tyto věci řešit a dotáhnout je do konce, který bude úspěšný pro ČEZ a Českou republiku.
* LN Jestli vám dobře rozumím: dotáhnout a pak nést odpovědnost?
V této chvíli nelze dělat takové změny, které by znemožnily, aby ČEZ tyto kauzy řešil. Pokud jde o budoucnost, jsem přesvědčen, že akcionář má samozřejmě právo dělat změny v managementu – a nepochybně o těch zásadních změnách bude probíhat diskuse, jako tomu bylo vždy v minulosti. Ale nikdo z manažerů nemá své místo jisté navěky, nikdo si ho nemůže vysedět, vždy bude záležet na tom, jak plní úkoly akcionářů, jaké jsou hospodářské výsledky.
* LN Vy jste s vládou spokojený?
Mám z ní dobrý pocit. Jsem rád, že má můj kabinet důvěru veřejnosti, před rokem věřilo vládě sedmnáct procent lidí, teď jí věří čtyřicet pět procent občanů. To přece vůbec není špatný výsledek po čtyřech měsících fungování v situaci, kdy jsme převzali zemi v katastrofě.
* LN To myslíte vážně?
Skoro nic nefunguje. Když se podíváte na evropské fondy, na schopnost státu bojovat s daňovými úniky, schopnost státu cokoliv postavit, řešit fungování zdravotnictví, vidíte oblasti, kde je třeba dosáhnout obrovského množství změn. Cílem vlády je změny dotáhnout do konce. Nenecháme se odradit ani takovými pokryteckými výkřiky, jako že je potřeba zastavit přijetí zákona o státní službě, což nám radí pan Kalousek. Kdybychom to podle jeho dobré rady udělali, tak nám Evropská komise zastaví financování evropských projektů a budeme přesně tam, kde byla Nečasova vláda. Ztratili několik měsíců a i kvůli tomu teď přicházíme o miliardy korun.
* LN „Země v katastrofě“ je ještě silnější výraz než „spálená země“, kterým republiku v devadesátých letech označil Miloš Zeman. Představím si, že hasiči nehasí, lékaři neléčí, lidé nechodí do hospod...
Stát nefunguje a nefungoval v okamžiku, kdy jsme ho převzali. V řadě oblastí není stát dostatečně funkční. Podívejte se třeba na otázku sociálního bydlení. Drábkova reforma převedla výplatu dávek, které souvisí s podporou bydlení a s hmotnou nouzí, na úřady práce – a současně se propustili lidé, kteří tuto agendu vykonávali. Úřady práce absolutně zkolabovaly. Od toho okamžiku nám tady začaly bujet podnikatelské projekty typu sociálních ubytoven, které ještě zvyšují napětí v sociálně vyloučených lokalitách. Tohle je fungující stát? Určitě ne.
* LN Pokud jde o sociálně vyloučené lokality, starostové ze Šluknovska už vám poslali dopis s žádostí, abyste jim pomohli. Zvládá podle vás ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová svou práci v této věci dobře?
Poslal jsem tam tři členy vlády, jejichž kompetence se dotýkají problémů, na které starostové upozorňují. Ministr vnitra dal dohromady pracovní skupinu, která má několik konkrétních úkolů, včetně změny legislativy. A pokud jde o práci ministryně Marksové, snaží se úřady práce vrátit k aktivní politice zaměstnanosti. Předchozí vlády například rušily programy veřejně prospěšných prací s odůvodněním, že na ně nejsou peníze. Tím se zvýšila v sociálně vyloučených lokalitách nezaměstnanost. Programy aktivní politiky zaměstnanosti často doprovází neuvěřitelná byrokracie, která například komplikuje možnost opakovaného zaměstnávání lidí, se kterými je dobrá zkušenost.
* LN Starostové souhlasí s vaším přístupem, ale žádají vás o více peněz na to, aby mohli lidi bez práce zaměstnávat sami. Najde na to ministr financí v rozpočtu peníze?
My těch peněz máme relativně dost z fondů EU. Úřady práce se už s těmito penězi naučily pracovat, existuje řada programů, které jsou z nich aktuálně financovány.
* LN Programy evropských fondů jsou nicméně spolufinancovány ze státní kasy. Máte ty peníze v rozpočtu?
Stát musí mít prostředky na kofinancování a o tom teď ve vládě vedeme diskusi. Zatím jsem ministerstvem nebyl upozorněn, že by peníze na aktivní politiku zaměstnanosti byly ohroženy.
* LN Nemáte zpětně pocit, že byla chyba, že se Andrej Babiš stal ministrem financí a nyní je v trojroli politika, klíčového ministra a majitele obrovského impéria?
Sociální demokracii by se určitě lépe rozhodovalo, pokud bychom měli jednobarevnou menšinovou vládu, ale tomu neodpovídá náš volební výsledek. Museli jsme najít koaliční partnery a hnutí ANO kategoricky trvalo na vyslání svého nominanta na pozici ministra financí. Takto byla vláda koaličně dohodnuta a já se domnívám, že je schopna přinést České republice stabilitu. Setkávám se se státníky v okolních zemích, naše země nemá v EU úplně dobrou pověst po tom, co se tady všechno odehrávalo v uplynulých měsících.
* LN Pokud jde o stabilitu vládnutí, sociální demokracie se v uplynulých sedmi letech pokoušela neúnavně svrhávat vlády, což vedlo k nestabilitě a několika úřednickým vládám. Nemáte v tom trochu rozpor?
Ale když jste opozice, tak musíte plnit opoziční roli. A když má vláda korupční skandály nebo porušuje vlastní sliby, které dávala ve volbách, nemůže opozice jednat jinak. Zpětně se ukazuje, že to byl adekvátní postup.
* LN Současná opozice torpéduje váš služební zákon, už avizovala obstrukce. Jak si s tím poradíte?
Pokud bude služební zákon platit od 1. ledna, bude to skutečná revoluce, skutečné odpolitizování. Pokud bychom teď zpochybnili harmonogram jeho přijetí, riskujeme zastavení čerpání v některých operačních programech. Obstrukce, které navrhuje Miroslav Kalousek, fakticky znamenají, že přijdeme o další miliardy korun z evropských fondů. To koalice nehodlá připustit, už jsem se v té věci sešel s oběma předsedy koaličních stran.
* LN Jakou máte taktiku?
Trpělivost. Poslanci musejí počítat s tím, že se projednávání může protáhnout. Další odklady na září by jenom komplikovaly implementaci nového zákona o státní službě.
* LN Mluvíte o odpolitizování, ale fakticky zakonzervujete státní správu. Vaši úředníci už tam budou navěky.
Odmítám mluvit o „našich“ úřednících. Vláda je tu čtyři měsíce, personálních změn byly na některých úřadech desítky, celkově stovky. Bavíme se ale zhruba o osmdesáti tisíci místech, které budou podléhat zákonu o státní službě. Jsou to lidé, kteří tam pracovali v době, kdy byla ČSSD v opozici, lidovci nebyli v parlamentu a ANO ani neexistovalo. Těžko lze hovořit o tom, že se snažíme masivně zabetonovat lidi, které naše vláda dosadila do úřadů během čtyř měsíců. Navíc nelze dělat osmdesát tisíc výběrových řízení, ta budou na vedoucí pozice.
* LN Lze mluvit o odpolitizování, když budou v komisích i lidé z ministerstva?
Je to nejlepší cesta, která byla v České republice vymyšlena. Doporučují nám ji i experti zvenku, v řadě zemí EU podobné legislativní úpravy mají. Neříkám ale, že jsou všechny pevné jako kámen.
* LN Když Nečasova vláda v rámci stabilizace rozpočtu a penzijní reformy zvedala daň z přidané hodnoty, sociální demokracie mluvila o zbídačení národa. Proč tedy daně zase nesnížíte na úroveň před zbídačením? Všem by zlevnilo kafe a trička, všichni by byli šťastní?
To je jednoduché: koaliční partneři blokují kompenzaci, která by nutně musela přijít v podobě vyšších firemních daní. Je přece jasné, k čemu došlo za Topolánkovy a Nečasovy vlády: ke snížení daní firmám a těm nejbohatšímake zvýšení spotřebních daní, tedy toho, co platí úplně všichni. Určitě bychom mohli provést radikálnější restrukturalizaci daní. Vy jistě víte, že ČSSD navrhovala, aby se u léků a knih tato sazba snížila znovu na pět procent. Výsledných deset je kompromis a já jsem rád, že došlo alespoň k tomuto posunu. Rádi bychom snížili DPH více, ale museli bychom mít prostor zvýšit daně firmám a nejbohatším – a o tom v koalici dohoda nepanuje.
* LN Ale firemní daně jsou jednou z klíčových otázek mezinárodní konkurenceschopnosti. Jako spíše chudší země v rámci EU ji logicky držíme nízko. Vy byste chtěli zvedat daň na úroveň Německa či Francie?
U firemní daně máme nižší sazbu než Slovensko. Nevím, jestli pro to existuje nějaký důvod. Mírné zvýšení není nic, co by ohrozilo naši konkurenceschopnost. ČSSD ve volebním programu navrhovala zvýšení na 20 či 21 procent. Navíc to, o co se firmy zajímají, když přicházejí do Česka, je kromě stability právního řádu i kvalita fungování veřejného sektoru, dostatek kvalifikované pracovní síly. Řada firem se již vrací ze zemí, kam byly přilákány nízkými daněmi, zejména z některých balkánských států. Prostě nejsou spokojeny s kvalitou tamní pracovní síly a právního prostředí. Vracejí se zpátky do České republiky, kde je jistota, že nepřijdou o své investice, mnohem vyšší.
* LN Jedna z věcí, na něž se firmy nejvíce ptají, je zdanění práce. I v rámci zemí OECD, ačkoli patříme k chudším členům, je u nás zdanění práce 42 procent, přitom průměr je 35. Snížení nám doporučuje i poslední hodnotící zpráva Evropské komise. Ale od vás žádnou reakci neslyšíme, naopak, ministryně Marksová mluví o zvýšení sociálního pojištění.
Nic takového není v programu vlády ani to nebylo v programu sociální demokracie. Domluvili jsme se na úpravách penzijního systému, tedy zrušení druhého pilíře a zvýšení valorizace. Nepočítáme s tím, že bychom zvedali sociální pojištění. Chceme však vést diskusi o spravedlnosti z hlediska rozložení daňových nákladů v naší zemi.
* LN Co tím myslíte?
Zejména to, kolik platí na sociálníma zdravotním pojištění zaměstnanci a kolik osoby samostatně výdělečně činné. A tady existují obrovské disproporce, které už pětadvacet let po roce 1989 postrádají smysl. Chápu, že tehdy bylo potřeba podpořit vznik podnikatelského stavu, který tady komunisté naprosto a dokonale zlikvidovali, na rozdíl třeba od Polska nebo Maďarska. Neměli jsme žádné živnostníky. Čtvrt století tu existují výrazné dotace pro podnikatelský stav v podobě slev na zdravotním a sociálním pojištění. A je otázka, zda tyto slevy jsou nadále odůvodněné. Jde o to, aby každý občan měl rovné postavení, třeba z hlediska svého zdravotního a sociálního zabezpečení.
* LN Rovné zabezpečení de facto máme: plnou zdravotní péči a nivelizovaný důchod. Ale máme zcela nerovné postavení z hlediska toho, kolik za ně platíme.
Filozofický a ústavněprávní problém je, že OSVČ platí zdravotní pojištění z poloviny základu zaměstnance, ale mají nárok na stejný rozsah zdravotní péče jako kterýkoli zaměstnanec. To znamená, že je tam disproporce mezi odvodem a nároky. Taková disproporce není třeba u sociálního pojištění, kde, pokud se podnikatel rozhodne platit minimální odvody, musí také počítat s tím, že v okamžiku vstupu do penze dostane extrémně nízkou částku. Tam už není takový rozpor mezi odvodem a nárokem, protože výše nároku se odvíjí od výše odvodu. Ve zdravotnictví je situace jiná a my ji chceme řešit. Rozhodně nechceme poškodit živnostníky, zejména při takové situaci na trhu práce, jaká je, proto žádné zvyšování daní koalice v příštím roce naplánuje. Jediné, co se dotne některých podnikatelů, je zastropování výdajových paušálů, protože ty mají být nástrojem pro zjednodušování daňové administrativy, nikoli daňové optimalizace.
* LN Mluvíte o disproporci mezi odvodem a nárokem. Když byl váš dnešní šéfporadce Vladimír Špidla premiérem, říkal, že je absolutně nespravedlivé, aby někdo dostával důchod v hodnotě 90 procent čistého platu a někdo jen 26 procent. Ta situace trvá doteď. Co s tím hodláte dělat?
V České republice jsou důchody ze státního průběžného pilíře výrazně nivelizovány. To znamená, že v nich nejsou tak extrémní rozdíly jako v jiných zemích. Je to jen otázka času a musíme se na to dívat nejen z pohledu státního pilíře. Do budoucna budou čím dál větší roli hrát prostředky, které si lidé spoří jinde, třeba prostřednictvím stávajícího penzijního spoření ve třetím pilíři. A tam lidé, kteří mají vyšší příjmy, mohou uplatnit daňovou úlevu, kterou naopak lidé s nižšími příjmy neuplatní, protože si na spoření tolik odkládat nemohou.
* LN Když vás tak poslouchám, už vůbec nerozumím, proč chcete rušit druhý pilíř. Říkáte, že státní důchody jsou nivelizované, je disbalance mezi odvody a penzemi, lidé by si měli spořit jinde – ale to všechno druhý pilíř nabízel. Včetně toho, že jeho účastníci povinně platili víc.
Druhý pilíř vytvářel potenciál pro oslabení příjmů prvního pilíře, tedy omezuje se solidarita. A za druhé tak, jak byl spuštěn, představuje velmi exkluzivní záležitost. V žádném případě nebude plnit roli zajištění výztuže penzijních příjmů statisticky zajímavého čísla budoucích důchodců. Na jedné straně je tu zájem druhý pilíř zrušit, na druhé ani provozovatelé těchto fondů nejsou šťastní z toho, jak se nakonec druhý pilíř vyvinul. Extrémně nízké množství účastníků roztříštěné ve velkém množství penzijních fondů nedává druhému pilíři žádnou rozumnou ekonomickou perspektivu. Takže diskuse o ukončení druhého pilíře je rozumné východisko. Navíc když se podíváte do okolních zemí, jak to s druhým pilířem dopadlo, stačí připomenout Polsko, kde vláda znárodnila úspory ve druhém pilíři. Řekněte mi: jaký je to signál, aby si lidé spořili ve druhém pilíři, když členská země EU, Polsko, navíc pod liberální vládou, znárodní úspory v tomto pilíři?
* LN A co tedy chcete dělat?
Musíme hledat takové formy úspor, které jsou motivační. Raději než druhý pilíř, který je evidentně slepou uličkou penzijní reformy, podporuji řešení, které by podpořilo zaměstnavatele, aby více přispívali svým zaměstnancům na penzijní připojištění. Byla velká chyba Nečasovy vlády, že věci jako penzijní reformu nebo církevní restituce prosazovala většinou jednoho poslance. Musela počítat s tím, že příští vláda přijde s revizemi, protože u zásadních věcí je opozice prostě třeba.
* LN Kde vy potřebujete opozici, krom schválení evropského fiskálního paktu? Miroslav Kalousek opakovaně říká, že vás podpoří, ale pouze v případě, že schválíte celý pakt bez výjimek, které vy požadujete. Kudy může vést cesta ke kompromisu?
Za prvé máme dostatek času. Vládu nic nenutí spěchat s ratifikací, takže můžeme v dialogu s opozicí hledat 120 hlasů ve sněmovně a dostatek hlasů v Senátu. Ve skutečnosti se ten problém jmenuje 50 miliard strukturálního deficitu. Schodek státního rozpočtu plánujeme do sta miliard korun, uvidíme, jak to dopadne na vládě, ale proto, abychom splnili přísná kritéria strukturálního deficitu, která po nás vyžaduje režim fiskálního paktu, bychom schodek museli snížit zhruba o 50 miliard.
* LN Proč to nechcete? Ekonomika roste, nezaměstnanost klesá...
Jednak bychom si museli říci, odkdy bychom na sebe tento tvrdý bič upletli. A jednak se sami sebe poctivě zeptat, zda vůbec existuje reálná cesta, jak odbourat těch padesát miliard strukturálního deficitu, aniž bychom se zpronevěřili programu koaliční vlády. A tady je největší rozpor, který budeme jen obtížně překonávat: pravicové strany nechtějí zvýšit daně, sociální demokracie nechce sahat na platy učitelů, hasičů či policistů. Obávám se, že bez zvýšení daní se takto velká část deficitu odbourat nedá.
* LN Ale vláda se tento týden shodla jak na dluhové brzdě v ústavě, tak i na fiskální radě...
Ano, obojí po nás požaduje fiskální pakt a oba návrhy vláda ještě letos předloží. Tady je myslím prostor pro to, abychom se dohodli, že dokážeme sestavit ústavní většinu.
* LN Nepřipadá vám paradoxní, že pravicové vlády zvedají daně, zatímco levostředá vláda pod vedením sociální demokracie zavádí dluhovou brzdu a fiskální radu, což je projekt, s nímž přišla už dávno před krizí ODS?
Není to ve skutečnosti úplně paradoxní. Dokázali jsme si představit fiskální ústavu i za minulé vlády. Mimo jiné proto, že je to součást našich závazků, které máme vůči Evropské unii. Nedohodli jsme se na některých detailech a pak Nečasova vláda skončila. A tato vláda se snaží, abychom byli seriózně vnímanou zemí, která drží slovo a s níž jsou ostatní státy ochotné jednat. Protože pokud zlepšíme náš image v EU, budeme také schopni prosadit více z našich národních zájmů.
* LN To zní vznešeně, ale co tím myslíte?
Máme jich řadu, o tom snad není žádná diskuse. Počínaje energetikou až třeba po naše zemědělce.
* LN Je naším národním zájmem nízká daň na pleny?
Mám k této položce DPH poněkud emocionální vztah. Když jsem byl ministrem financí ve vládě Vladimíra Špidly, bránil jsem se tomu, abychom přeřadili jednorázové dětské pleny do základní sazby DPH. Udržel jsem je ve snížené, tedy pětiprocentní sazbě, vedli jsme o tom ostrou polemiku s Evropskou komisí. Následující vláda to vzdala, ustoupila a pleny přeřadila do základní sazby. V této situaci je zřejmé, že současná pravidla se neslučují s tím, abychom měli dětské pleny ve snížené sazbě DPH. Ve vládním návrhu tedy nebudou. Nicméně jsme se shodli, že to rodinám s dětmi kompenzujeme o něco rychlejším zvyšováním slevy na dítě a o plenách budeme jednat, až se k tomu v Evropské unii vytvoří prostor. Až se v Unii vytvoří diskuse o směrnici o DPH, přijde Česká republika s požadavkem, aby se věci, které se týkají rodin s dětmi, přesunuly pokud možno do snížené sazby daně z přidané hodnoty. Teď jsme se v koalici dohodli, že ve snížené, desetiprocentní sazbě budou léky, knihy a náhradní dětská výživa.
* LN Kdo vám nadefinuje „náhradní dětskou výživu“?
V koalici jsme mluvili o produktech typu Nutrilon nebo Sunar, abych zmínil dvě nejvíce používané značky na trhu.
* LN Tedy nebudou tam přesnídávky, pribináčky, banánky...
Ne, opravdu mluvíme o výrobcích typu Sunar. Předpokládám, že ministerstvo financí už na definici pečlivě pracuje.
* LNV sobotu bude ústřední výkonný výbor rozhodovat o vnitrostranickém referendu. O něco podobného se už dříve pokusil Jiří Dienstbier, ale neuspěl. Věříte si nyní?
Byl bych rád, kdyby se sociální demokracie odhodlala k vnitřním reformám. Pokud jsem o služebním zákonu mluvil jako o revoluci ve státní správě, tohle by mohla být revoluce v sestavování kandidátek. Všech dvacet tři tisíc členů dostane domů obálku s dotazy, na které budou moci odpovědět. Bude to závazné, odpovědi budeme znát v srpnu. Hlasovat by se mělo i o tom, aby kandidátky v konečné podobě schvalovali všichni členové v příslušném volebním obvodu, což nám umožní otevřít primárky všem členům. Referendum je jednou z cest, jak ČSSD oživit, a nikdo jiný nic jiného nenavrhuje.
* LN Nebojíte se, že vám v problematických regionech budou náhle vstupovat do strany lidé ze stavebních firem a vy půjdete stejnou cestou jako dříve ODS, tedy cestou černých duší?Ostatně i vy jste si to zažili...
Myslím, že ta doba je už pryč. Přijali jsme řadu vnitřních pravidel, abychom zpomalili nárůsty a nábory. Při těchto hlasováních je vždy stanoven stopstav hodně zpětně. Neobávám se, že by docházelo k takovým výkyvům.
* LN Straníci namítají, že v případě neúspěchu stejně ponese zodpovědnost pouze vedení okresu či regionu, tedy ne všichni, kdo se na kandidátce podíleli...
Moje zkušenost je taková, že za všechny průšvihy vždy nese odpovědnost předseda strany, nikoliv vedení regionu.
* LN Mluvil jste o obrazu Česka v EU. Když jdete do sněmovny, vítá vás pokaždé obrovský plakát Václava Havla s Jeho Svatostí dalajlamou a nápisem „Mýlíte se, pane premiére, Češi Tibet podporují“. Jak se přitom cítíte?
Ještěže ten plakát nepověsili před Strakovou akademií, tam pracuji přece jen častěji než v Poslanecké sněmovně. Je pravda, že se snažíme o změnu politiky vůči Číně. Když se podívám po okolních státech, na východ, na západ, na Polsko, Slovensko, Maďarsko, na Francii a Británii, zdá se mi, že nám z hlediska vztahů mezi Českou republikou a Čínou v posledních letech ujel vlak. Vzhledem k tomu, že jsme exportně orientovaná země a že Čína směřuje k tomu, být největší světovou ekonomikou, respektive že se nejspíše se bude o tuto pozici v nejbližších letech se Spojenými státy přetahovat, je v našem národním zájmu, abychom podpořili hospodářské vztahy. V Číně je řada našich investic, snažíme se tam vyvážet naše výrobky, snažíme se tam vyvážet naše licence, ale politické vztahy se v posledních letech ocitly na mrtvém bodě. To posílení vzájemných obchodních vztahů nepomohlo. V koalici jsme se proto úmyslně rozhodli, že se pokusíme zlepšit vztahy s Čínou. Apokud jde o pozici vůči Tibetu, ta se neliší od zemí jako Nizozemsko, Francie, Německo. Ani žádná vláda, v níž byl Karel Schwarzenberg ministrem zahraničí, neuznávala exilovou tibetskou vládu. Naopak, máme 65 let diplomatické vztahy s Čínou.
* LN Tomu lze rozumět. Ale otázka zní: má smysl kvůli obchodu zahodit lidskoprávní tematiku? Američané také s Čínou široce obchodují, ale nevyhýbají se otázce lidských práv. Proč označovat celou havlovskou politiku za chybnou a škodlivou, či dokonce zločinnou?
Rozhodně si nemyslím, že by celá havlovská politika byla chybná. Koneckonců budu velmi rád, budu-li mít příležitost, pokud budu na podzim moci odhalit bustu Václava Havla v americkém Kongresu. Václav Havel rozhodně přispěl k dobrému jménu České republiky ve světě, byť některá jeho rozhodnutí, nebo možná rozhodnutí, která inspiroval, byla vnímána jako kontroverzní. Nelze paušálně odsuzovat politiku Václava Havla jako škodlivou, včetně lidskoprávní agendy. Naše vláda některé věci vidí jinak, snaží se o zlepšení vztahů s Čínou, ale ve vzájemné diskusi je předmětem debaty je i otázka lidských práv.
* LN Takže vás také vylekal rozhovor náměstka ministra zahraničí pana Druláka?
No, velmi nemile překvapil, řekl bych.
Zdroj: LN, 13.6.2014
