25. května 2016
Česká vláda jako celek má nadstandardní vztahy, k nimž se počítají i společná zasedání, jen se třemi zeměmi, Slovenskem, Polskem a Izraelem. Česko-izraelské konzultace se konají od roku 2011, naposled se premiér Bohuslav Sobotka a sedm ministrů v neděli sešli s izraelskými protějšky v Jeruzalémě. Deník s ním hovořil jak o tomto jednání, tak o volbě rakouského prezidenta.
Rakouské prezidentské volby skončily vítězstvím Alexandra Van der Bellena, kandidáta Zelených. Jaký je to vzkaz pro Evropu?
Výhra byla těsná, ale počítá se. Hlavní poselství těchto voleb je, že blbá nálada nezvítězila, což je pozitivní signál pro střední Evropu. Ukázalo se, do jaké míry je rakouská společnost otevřená, tolerantní a proevropsky orientovaná. Chci ocenit, že pan Van der Bellen vedl klidnou, věcnou kampaň a prokázal, že i ve složité době, kterou Evropa prochází, je možné vyhrát, aniž by politik podléhal populismu a nacionalismu.
Čeká nás smršť voleb, od krajských přes senátní, sněmovní až k prezidentským. U našich sousedů zabodovala zklidňující rétorika a nepodněcování vášní. Je to svým způsobem návod pro českou politickou scénu?
Určitě je to recept, který může oslovit velkou část občanů, ale o tom, jestli se s ním dá skutečně vyhrávat, rozhodnou volby, které nás čekají. Rakouský příklad je inspirativní zejména v tom, jak velký zájem lidé o volby projevili, že nezůstali doma, nenadávali, nekritizovali, ale přišli k urnám ve velkém počtu, tu účast jim můžeme jen závidět.
Středoevropský kontext je zajímavý i v souvislosti s vaším jednáním s izraelskou vládou, které se uskutečnilo v neděli. Sleduje Izrael situaci v našem regionu?
Samozřejmě jsme mluvili o migrační krizi, soustředili jsme se zejména na její příčiny, na to, co je možné udělat pro dosažení míru v Sýrii. Naši partneři v Izraeli nejsou příliš optimističtí, co se týká poměrů na Blízkém východě. Neznámých protichůdných zájmů různých etnických a náboženských skupin je v regionu velké množství, takže dosažení širší shody a stability bude jak v Sýrii, tak Iráku velmi obtížné. Pro nás partnerství s Izraelem není jen otázka určitého sdílení historie, hodnot a pohledu na svět, ale také pragmatická možnost získat výrazný vhled do toho, co se opravdu děje v regionu, který Evropu musí extrémně zajímat.
Na čem je postavena mimořádnost českoizraelských vztahů v současnosti?
Nadstandardní úroveň vztahů vychází z historie. Příští rok uplyne 90 let od chvíle, kdy do Izraele přicestoval T. G. Masaryk, tudíž naše spřízněnost sahá dál než k roku 1948, kdy jsme rozhodujícím způsobem pomohli Izraeli při vzniku jeho státnosti. Teď už jsme ale v 21. století a kromě společného pohledu na bezpečnostní rizika a boj proti terorismu je tu zájem na uchovávání kulturního dědictví židovské komunity v Evropě i na praktické hospodářské spolupráci. Snažíme se o kooperaci ve vědě, výzkumu a inovacích, zkrátka všude tam, kde Izrael patří k technologické špičce.
V Jeruzalémě jste podepsali Program spolupráce v oblasti vzdělávání, vědy a kultury na léta 2016 – 2019 a deklarace o kooperaci ve vědě, kybernetické bezpečnosti, cestovním ruchu a rozvojové pomoci. Co z těchto dokumentů vyplývá pro naše podniky, školy, vědecká pracoviště?
Izrael je demokratickým státem, který se naučil žít v trvalém riziku teroristických útoků. Od toho se odvíjí řada znalostí, zkušeností a technologií, kterými disponuje. To se nám – bohužel – v dnešní Evropě může zatraceně hodit. Hovořil jsem s izraelským premiérem o posílení kontaktů například při ochraně civilní infrastruktury. V okamžiku, kdy se státní správa a firmy v ČR digitalizují, logicky se stávají zranitelnějšími z hlediska kybernetických útoků. Proto česká vláda této oblasti věnuje velkou pozornost.
Můžete být konkrétnější?
Izrael je vynikající v kybernetické obraně, kde byla nastartována velmi těsná spolupráce mezi naším Národním bezpečnostním úřadem a izraelskými partnery. Stejně tak Izrael je jedním z lídrů v oblasti aplikovaného výzkumu a zakládání start-upů technologických firem. Tady bychom se chtěli přiučit, a proto padla volba právě na Izrael, když jsme vysílali našeho prvního diplomatického atašé pro oblast vědy a výzkumu.
Dostali jste se k tématu opětovně navázané spolupráce ČR s Íránem? Nevadí to Izraeli?
Česko-izraelské vztahy mají pevné kořeny a jsou založeny na tak široké platformě, že Izrael z toho, co se dnes odehrává při uvolnění kolem Íránu, nečiní překážku pro pokračování spolupráce jak s Českou republikou, tak s EU.
Zdroj: Deník
