6. října 2016
Premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka má před volbami bojovnou náladu. Ceny základních potravin, povinná vojna, peníze na školství a zdravotnictví. U těchto témat měl šéf ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka pro čtenáře Blesku optimistickou odpověď. V souvislosti s výsledky nadcházejících voleb a svou partají byl opatrnější a hovořil spíš o „bojovné náladě“. Do svého rivala Andreje Babiše si ale také rýpl…
Ovládáte Senát i 11 krajů. Očekáváte, že si tuto pozici udrží ČSSD i po volbách?
„Určitě máme ambici udržet si nejsilnější senátorský klub. Máme reálnou šanci získat sedm až devět senátorů, a to je velmi důležité, protože senátní klub ČSSD je z pohledu vlády důležitý stabilizační prvek, je důležitý pro schopnost vlády prosazovat zákony. Máme nyní 11 hejtmanů, za úspěch bych považoval, pokud bychom získali hejtmany alespoň v sedmi krajích. To je důležité proto, abychom mohli lidem nadále garantovat, že si kraje udrží dobře fungující veřejné služby, které jsou pro občany důležité."
Ze kterých stran cítíte větší či menší ohrožení?
„Tyto volby jsou určitě jiné než ty předchozí. Krajské volby vyhrála sociální demokracie již dvakrát, ale to jsme byli ještě opoziční stranou. Teď kandidujeme v situaci, kdy ČSSD současně vládne. V minulosti to bylo také vždy tak, že v krajských i senátních volbách, když ty se konaly ve vládním poločase, tak vítězila opozice. Teď to tak rozhodně nevypadá. To soupeření se teď odehrává zejména mezi dvěma koaličními stranami – ČSSD a ANO. A myslím, že i výzkumy veřejného mínění tvrdí, že tyto dvě strany budou nejvíce úspěšné, zejména v krajských volbách."
Za kým by šla vina v případě neúspěchu?
„Zaprvé o tom je teď zbytečné spekulovat. Jdeme do voleb s poměrně velkým odhodláním, panuje u nás bojovná nálada. Na úrovni krajů jsme splnili, co jsme lidem slíbili. Zachránili jsme krajské nemocnice v době, kdy je pravicová vláda likvidovala. Naši hejtmani investovali do silnic »dvojek« a »trojek«. Podařilo se hodně zlepšit úroveň sociálních služeb a myslím si, že i na státní úrovni sociální demokracie prosazuje svůj prosociální program. Zmíním jen vyšší mzdy, vyšší důchody nebo zrušení poplatků ve zdravotnictví. Pokud jde o celostátní politiku, domnívám se, že sociální demokracie je v dobré kondici, můžeme lidem garantovat, že ve vládě nejsme do počtu a jsme schopni prosazovat náš program. No, a na úrovni krajů bude záležet na úspěšnosti lídrů a kandidátek. Doufám, že ČSSD uspěje, v každém případě nás na jaře čeká sjezd, kde se bude muset vedení sociální demokracie obhájit a získat důvěru."
Nedávno zazněla z úst ministra Jurečky zpráva, že se koalice dohodla na snížení daně u základních potravin. Řešili jste vůbec něco takového?
„To bylo předčasné oznámení, nicméně tuto debatu v koalici vedeme. Z patnácti na 10 procent jsme snížili DPH na léky, se zavedením elektronické evidence tržeb se snižuje daň na jídlo podávané v restauracích. Debatujeme ještě o tom, zda ještě do konce volebního období DPH na potraviny snížíme. ANO upřednostňuje snížení DPH u piva v hospodách, my bychom zase spíše snížili DPH u základních potravin z patnácti na deset procent. Byli bychom rádi, aby veškeré potraviny byly ve snížené desetiprocentní sazbě. Takže v koalici o tom diskutujeme, ale žádná dohoda ještě učiněna nebyla."
K italským břehům nyní připlouvají další tisíce migrantů z Afriky. Vypadá to, že jsme svědky nové uprchlické vlny. Hraje podle vás v této souvislosti NATO dostatečnou úlohu?
„NATO hraje okrajovou roli a myslím, že to souvisí s tím, že pro NATO jako celek, kde jsou i Američané a Kanaďané, tak migrační krize není prioritní téma. Pro NATO je prioritní otázka boj s Islámským státem nebo zajištění spojenců na východě Evropy, ale migrační krizi vnímá jako okrajovou věc. To je taky důvod, proč si myslím, že bychom měli mít společnou evropskou armádu, tedy nasaditelné jednotky, které budou schopny operovat ve Středozemním moři."
Jak se vám zamlouvá nápad maďarského premiéra Orbána na zřízení uprchlického města na pobřeží Libye, kde by se všechny žádosti o azyl vyřizovaly?
„To je v duchu dohody, kterou máme s Turky, jen s tím rozdílem, že zůstanou na tamním pobřeží a my je nebudeme muset řešit už na území Řecka či Itálie. Je to jedna z variant možného řešení, ale bude to možné, až v Libyi bude nějaká vláda. Problém Libye je, že žádná dostatečně silná vláda, která by měla takovýto mandát, tam není. Problém také je, že v Turecku, kde ti lidé nejsou všichni soustředěni v nějakém táboře, ale třeba bydlí v rodinách, tak těm bylo slibováno, že se dostanou do Evropy a že v Evropě jim budou létat pečení holubi do úst. Taková realita není, tu vytvořili ti, kdo jim prodávali jízdenky na čluny. Je třeba, aby se lidem dostávaly pravdivé informace a zbytečně se nevydávali přes moře do Evropy. A oni to nebudou dělat, když budou vědět, že většina z nich bude stejně do Turecka vrácena."
Česko v poslední době nebývale zbrojí, dokupují se transportéry, obměňují vrtulníky, obranný rozpočet ale stále nedosahuje těch dvou procent požadovaných NATO. To se změní?
„Zvyšujeme obranný rozpočet, ale zase to musí mít nějakou proporci vzhledem k dalším důležitým výdajům. Není možné, abychom zanedbali školství či zdravotnictví a zaměřili se jen na nákup transportérů a vrtulníků. Nárůst musí být postupný. Dvě procenta je dvojnásobek současných našich výdajů, to si státní rozpočet nemůže dovolit, a především by armáda ani nebyla schopna tyto prostředky efektivně využít a utratit. Obraně přidáváme něco kolem pěti miliard korun ročně, náš koaliční cíl je, aby v roce 2020 ty výdaje byly kolem 1,4 procenta hrubého domácího rozpočtu. To stačí na to, aby armáda dokončila přezbrojování a zároveň navýšila počet vojáků, protože jsme hluboko pod těmi čísly, které po nás požadují spojenci. Ten trend je myslím jasný, teď je důležité, aby v tom pokračovala i příští vláda."
To pak ale ta kritika z NATO, že neplníme závazky, nikdy neustane…
„Stejně jako mnohé další členské státy EU nebo NATO, které těch dvou procent nedosahují. Uvědomte si, že je to obrovská částka. Příští rok budeme poprvé dávat na obranu přes padesát miliard, a pokud bychom dávali sto miliard, armáda by nebyla schopna to utratit. Navíc těch padesát miliard by nám chybělo ve spoustě jiných oblastí. Ta kritika by se pak na nás snášela ze všech stran. Já jsem pro postupné navyšování, ne ale proto, že je tu nějaký mezinárodní tlak."
To zbrojení souvisí se špatnou bezpečnostní situací. Třeba Švédsko na ni reaguje tím, že znovu zavede povinnou vojnu. Mohl by to být i scénář pro Česko?
„Takový scénář pro Česko není. Alespoň naše vláda nic takového nepřipravuje. My se snažíme rozvíjet aktivní zálohy, a doplnit stavy armády. Potřebujeme profesionály a v případě ohrožení České republiky by se nám také určitě hodily početnější zálohy. Jen připomínám, že Švédsko je v jiné pozici, Švédsko není členem NATO, nemůže se spolehnout na pomoc ostatních zemí, my ano."
Ještě k novele zákona o střetu zájmů přezdívané Lex Babiš, která prošla Parlamentem: K čemu je vůbec dobrá, když ji lze obejít třeba tím, že Andrej Babiš bude vlastnit jen internetová média?
„Je to především zpřísnění podmínek pro členy vlády. A je to také krok k tomu, že pokud někteří politici nejsou ochotni respektovat nepsané zásady a porušují je, aby byly součástí psaného zákona. Andrej Babiš není ochoten sám odejít z dozorčí rady své německé chemičky, ačkoliv je to v rozporu se stávajícím zákonem o střetu zájmů. Myslím, že ten nový zákon znamená významné oddělení politické, mediální a ekonomické moci. Firmy politiků se nebudou moci ucházet o veřejné zakázky, nebudou moci získávat nenárokové dotace, a oddělí se vlastnictví televize a novin. A pokud jde o internetová média, nevylučuji, že do budoucna bude třeba se zaměřit i na ně. Nicméně toto je první významný krok a sociální demokracie ho bez problémů podpořila."
Závěrem, jaký máte vzkaz voličům?
„Byť volby krajské a senátní nepatří mezi volby s prioritní důležitostí – klíčové volby budou příští podzim, tak pokládám za strašně důležité, aby lidé k volbám přišli. Protože kraje, to se moc neví, zajišťují a garantují služby, které souvisí s každodenním životem. A proto je důležité, aby lidé k volbám šli a pečlivě vybírali, koho budou volit. Protože jestli budou volit strany, které ohrožují tyto služby, například privatizací nemocnic, tak to může znamenat výrazné zhoršení kvality jejich života, zejména v těch venkovských regionech."
Zdroj: Blesk
