Druhý pilíř není výhodný ani pro bohaté

5. prosince 2012

Vyplývá to z propočtů Práva, které vycházejí z důchodové kalkulačky ministerstva práce a sociálních věcí

Vláda Petra Nečase (ODS) sice veřejnost opakovaně ujišťovala, že tzv. druhý důchodový pilíř, který po opětovném schválení Sněmovnou má začít fungovat už od Nového roku, bude výhodný alespoň pro lidi s nadprůměrnými příjmy.

            Podle propočtů Práva, které vycházejí z veřejně dostupných údajů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), však nelze o výhodnosti mluvit dokonce ani u občanů se stotisícovými platy.

            I kdyby se totiž účastník druhého pilíře dožil věku, který dalece překračuje průměrný věk dožití, má jen mizivou šanci získat v důchodu od privátního fondu zpátky peníze, které do něj vložil.

            Mnohem lépe by mu k zajištění na stáří posloužil například obyčejný spořicí účet, navíc peníze z něj by měl na rozdíl od úspor ve fondu kdykoli volně k dispozici.

            O výhodnosti druhého pilíře pochybovala už v minulosti řada odborníků.

            „Ať už to počítal kdokoliv a jakkoliv, včetně ministerských úředníků, vždy došel k závěru, že pro většinu lidí je druhý pilíř nevýhodný,“ uvedl pro Právo vedoucí katedry veřejné ekonomiky Vysoké školy finanční a správní Jaroslav Vostatek, který mimo jiné opakovaně poukazuje i na vysoké náklady penzijních společností, které pohltí velkou část výnosů.

            Právo při svých výpočtech vycházelo z „kalkulačky k důchodové reformě“, která je k dispozici na oficiálních webových stránkách MPSV. Propočty jsou učiněny pro muže narozené v roce 1979, kteří dosáhnou důchodového věku v 67 letech a 4 měsících, jejich doba pojištění je 47 let a doba účasti ve druhém pilíři je 34 let a průměrný roční výnos penzijního fondu činí 2,5 procenta, tedy podstatně vyšší, než jsou výnosy našich penzijních fondů v posledních letech.

Dvě procenta půjdou z vlastní kapsy

Za posledních pět let se průměrné zhodnocení u šesti největších fondů v ČR pohybuje od 1,38 % do 1,84 % ročně. Nově vzniklé penzijní fondy sice budou moci v rámci druhého pilíře investovat riskantněji, a teoreticky tak dosahovat lepších výsledků než dosud, na druhou stranu už nebudou muset klientům garantovat, že v nich neprodělají a o své úspory na stáří nepřijdou.

            Lidé budou mít v rámci druhého pilíře možnost převést si do soukromého penzijního fondu tři procenta ze sociálního pojištění, která by jinak odvedli do státního průběžného systému. K nim budou ale muset připojit další 2 % ze své hrubé mzdy.

            V hodnocení důchodové reformy měl zatím malou váhu argument, o kolik se lidem při vstupu do druhého pilíře sníží základní důchod z průběžného (prvního) pilíře. Propočty samotného ministerstva práce ukazují, že u muže s příjmem 20 000 Kč je důchod z veřejného pojištění nižší o 306, s průměrným příjmem 25 000 Kč o 197 Kč. Dokonce u člověka s příjmem 50 000 Kč, tedy s dvojnásobkem průměrného příjmu, je důchod z veřejného pojištění vyšší jen o 342 Kč.

            Z údajů MPSV vyplývá, že celkový důchod při účasti i ve druhém pilíři je u příjmu 20 000 Kč vyšší o 303 Kč, u příjmu 25 000 Kč o 564 Kč, u příjmu 50 000 Kč vyšší o 1864 Kč a u příjmu 100 000 Kč vyšší o 4334 Kč.

            U lidí s průměrnými příjmy je tedy rozdíl zanedbatelný, u bohatých se zdá být na první pohled již zajímavý. Ve skutečnosti je tomu však jinak. Musíme si uvědomit, že tyto osoby do druhého pilíře po celou dobu 34 let přispívali navíc ze svých osobních prostředků 2 % příjmu.

Ze spořicího účtu by bylo víc

Výpočty ukazují, jak by na tom byl člověk, který by si místo svého 2% příspěvku do penzijního fondu tyto prostředky sám spořil. Za dobu 34 let a při ročním úročení ve výši 1,5 %, třeba na spořicím účtu, by si například člověk s příjmem 50 000 Kč našetřil 535 105 Kč. Výše úročení je úmyslně zvolena velmi střízlivě, v úrovni, které lze snadno dosáhnout u bank i dnes, kdy základní úroková míra již níže klesnout nemůže. Výše uvedený člověk by si mohl po svém odchodu do důchodu vyplácet z vlastních úspor po dobu 20 let (tedy do svých 87 let!) 2230 Kč měsíčně, z fondu však bude při zhodnocení 2,5 % dostávat jen 1522 Kč, tedy o 708 Kč méně.

            Znamená to, že ani při dožití věku, který dalece překračuje průměrné dožití v ČR, nedostane tento člověk od fondu ani zdaleka své peníze, které do něj vložil, nazpět. Loni podle statistik ČSÚ u nás umírali muži v průměru ve věku 71,4 roku, zemřelé ženy byly v průměru o 7,4 roku starší. Vezmeme-li v úvahu dětskou úmrtnost, i tak průměrný věk dožití dospělých mužů, kteří jsou účastni důchodového pojištění, je tedy v ČR hluboko pod 80 lety.

            Budeme-li korektně porovnávat situaci, kdy člověk vstoupí do druhého pilíře, s případem, kdy si 2 % svého příjmu spoří, namísto aby je odváděl fondu, a pak si sám z vlastních úspor vyplácí po dobu dvaceti let pravidelnou měsíční částku, zjistíme, že v druhém případě na tom člověk s příjmem 20 000 Kč vydělá 589 Kč, u příjmu 25 tisíc 551 Kč, u příjmu 50 tisíc 366 Kč a dokonce u statisícového příjmu 125 Kč. A to ve výpočtu úspor není zohledněno další zhodnocování zůstatku v případě rovnoměrného měsíčního čerpání částky.

            Navíc člověk, který by si spořil sám, by měl celou částku kdykoli a v jakékoli výši k dispozici.

Vydělají hlavně fondy

V propočtu vlastních úspor není zohledněna inflace, ale ani růst mezd za sledované období, jedná se o modelový stav, kdy reálná mzda po celou sledovanou dobu stagnuje. Pro korektní srovnání je třeba znát, v jaké míře je v kalkulačce MPSV zohledněna inflace a vývoj mezd.

            Podle vyjádření ministerstva jsou všechny údaje v kalkulačce nominální a údaj o inflaci ve výši 2 % je uveden pouze k informaci, aby si mohl případný zájemce přepočítat nominální údaj na reálný.

            Vývoj reálných mezd je v kalkulačce dán vývojem produktivity práce, který je blíže popsán v podrobné Pojistněmatematické zprávě, kterou MPSV vydalo před pár dny.

            Tato zpráva předpokládá dlouhodobý průměrný růst reálných mezd (od současnosti až do roku 2080) mezi 1,5 % až 2 %, tedy růst nominálních mezd v rozpětí 3,5 % až 4 %.

            Takový vývoj mezd by se pochopitelně pozitivně promítl i do výše vlastních úspor na bázi 2 % mzdy a ještě by zvýraznil ne -výhodnost vstupu do druhého pilíře. Vstup do druhého pilíře se tedy s největší pravděpodobností nevyplatí ani bohatým. Skutečně vydělat na reformě mohou pouze penzijní fondy, případně na ně napojené zájmové skupiny.

 

 Člověk s platem 20 000 Kč hrubého

 Důchod při účasti Důchod při účasti

 jen v I. (státním) pilíři i ve II. pilíři

Hrubá měsíční mzda 20 000 20 000

Výnos fondu p.a. 2,50 %

Státní důchod 11 456 10 237

Fondová složka (3 %) 0 913

Důchod z veřejného pojištění 11 456 11 150

Fondová složka (2 %) 0 609

Důchod celkem 11 456 11 759

Vlastní úspory (2 % ze mzdy) 214 042

Měsíční výběr z úspor 892

Důchod včetně úspor 12 348 11 759

 Člověk s platem 50 000 Kč hrubého

 Důchod při účasti Důchod při účasti

 jen v I. (státním) pilíři i ve II. pilíři

Hrubá měsíční mzda 50 000 50 000

Výnos fondu p.a. 2,50 %

Státní důchod 16 955 15 013

Fondová složka (3 %) 0 2284

Důchod z veřejného pojištění 16 955 17 297

Fondová složka (2 %) 0 1522

Důchod celkem 16 955 18 819

Vlastní úspory (2 % ze mzdy) 535 105

Měsíční výběr z úspor 2230

Důchod včetně úspor 19 185 18 819

 

 Člověk s platem 25 000 Kč hrubého

 Důchod při účasti Důchod při účasti

 jen v I. (státním) pilíři i ve II. pilíři

Hrubá měsíční mzda 25 000 25 000

Výnos fondu p.a. 2,50 %

Státní důchod 12 372 11 033

Fondová složka (3 %) 0 1142

Důchod z veřejného pojištění 12 372 12 175

Fondová složka (2 %) 0 761

Důchod celkem 12 372 12 936

Vlastní úspory (2 % ze mzdy) 267 553

Měsíční výběr z úspor 1115

Důchod včetně úspor 13 487 12 936

 Člověk s platem 100 000 Kč hrubého

 Důchod při účasti Důchod při účasti

 jen v I. (státním) pilíři i ve II. pilíři

Hrubá měsíční mzda 100 000 100 000

Výnos fondu p.a. 2,50 %

Státní důchod 25 663 22 575

Fondová složka (3 %) 0 4453

Důchod z veřejného pojištění 25 663 27 028

Fondová složka (2 %) 0 2969

Důchod celkem 25 663 29 997

Vlastní úspory (2 % ze mzdy) 1 070 210

Měsíční výběr z úspor 4459

Důchod včetně úspor 30 122 29 997

Pozn.: Výpočty pro muže narozené v roce 1979, kteří dosáhnou důchodového věku v 67 letech a 4 měsících, jejich doba pojištění je 47 let, doba účasti ve druhém pilíři

je 34 let a průměrný roční výnos penzijního fondu činí 2,5 procenta. Vlastní úspory s průměrným úročením 1,5 procenta, doba jejich pravidelného měsíčního výběru

v penzi je 20 let. Zdroj: údaje MPSV, výpočty Práva

Ať už to počítal kdokoliv, vždy došel k závěru, že pro většinu lidí je druhý pilíř nevýhodný Jaroslav Vostatek, Vysoká škola finanční a správní.

Zdroj:Pravo

Blogy