Amnestie – i Nečas nese „vinu“. Nemusel podepsat

8. ledna 2013

Pokud by premiér amnestii nepodepsal, neplatila by. Právníci upozorňují, že Nečas za ni nese stejnou odpovědnost jako prezident. Senátoři požadují změnu ústavy. Chtějí v ní zúžit rozsah amnestie.

Jako by se podpis premiéra Petra Nečase (ODS) na novoroční amnestii objevil až v těchto dnech. Zatím totiž kritika za plošný „pardon“ trestným činům mířila jen na Hrad. Teprve teď se přesouvá i na premiéra.

Příliš nepomohly ani argumenty ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09). „Vláda jako celek není odpovědná za důsledky amnestie, ale za to, že rozhodnutí prezidenta bude provedeno,“ řekl.

S jeho „právním“ výkladem však právnické kapacity v zemi nesouhlasí. „Prezident jen oznamuje premiérovi, že by rád takový krok udělal, a je na premiérovi, jestli ho potvrdí,“ popsal docent ústavního práva Právnické fakulty UK Jan Gronský. A další právníci s ním souhlasí.

„Bez podpisu premiéra by amnestie skutečně nebyla platná,“ dodává ministr a předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna. Sám premiér se k tomu nechce zatím vyjadřovat. MF DNES vzkázal, že svůj podpis vysvětlí kolegům na středečním jednání vlády.

Potrestat Nečase za potvrzení kritizované amnestie chtějí sociální demokraté. A to hlasováním o nedůvěře vládě. I když koaliční poslanci amnestii také kritizují, ruku pro pád vlády rozhodně nezvednou.

Spíše bych se přidal k lidem, kteří chtějí podat návrh na zrušení části ústavy,“ uvedl třeba člen ústavně-právního výboru Viktor Paggio (LIDEM), jehož strana patří k největším vládním kritikům amnestie.

Jenže ani tím by si zřejmě příliš nepomohl. Senátoři kolem Aleny Dernerové sice chtějí podat do konce týdne návrh na zrušení části ústavy, podle ústavních právníků však příliš šancí nemají. Napadnout chtějí druhý článek amnestie, který se týká zastavení trestního stíhání delšího než osm let se sazbou do 10 let.

„Sedmnáct senátorů může skutečně napadnout zákon, ale nikoliv rozhodnutí prezidenta. To není zákon,“ reagoval Gronský. Podle děkana Právnické fakulty Aleše Gerlocha je tak velmi pravděpodobné, že se soud ani nebude návrhem zabývat. Oporu senátoři nemohou hledat ani ve světě. Podle informací senátorky a bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové to v novodobé historii soud udělal jen jednou. V roce 2000 v Jižní Americe, kdy rušil amnestii u odsouzených za vraždy.

  Jistí úspěchem si nejsou ani senátoři, kteří se chtějí k návrhu svým podpisem přidat. „Je to určitě hlavně gesto. Chceme lidem říci, že nám taková amnestie také vadí,“ říká senátorka Miluše Horská (KDU-ČSL). Pokud senátoři neuspějí, nebude to zřejmě poslední senátorský návrh, který Ústavní soud na stůl dostane. Na polovinu února totiž senátorka Wagnerová spolu s předsedou ústavně-právního výboru Senátu Miroslavem Antlem připravuje veřejné slyšení. Sejdou se na něm špičky ústavního a trestního práva a budou řešit další možnosti. Je pravděpodobné, že i z této schůzky vzejde nějaký návrh k Ústavnímu soudu. A k němu by se případně neúspěšní senátoři připojili znovu.

Jak ale mnozí senátoři přiznávají, tyto debaty směřují spíš než ke zrušení Klausovy amnestie ke změně ústavy.

„Všichni útočí na ono aboliční ustanovení, tedy to, díky kterému může pozastavit prezident amnestií trestní stíhání. Myslím si, že by v těchto záležitosti měl prezident využívat spíše právo milosti, aby se mohl zabývat konkrétními případy,“ říká Antl. A bývalá ústavní soudkyně Wagnerová mu přikyvuje. „Možná bych si dovedla představit, že by amnestii nebylo možné v tomto případě použít,“ uvedla.


Zdroj: Mladá fronta Dnes (8.1.2013)

Blogy