Založit penzijní reformu na nestabilních trzích není šťastné řešení

9. srpna 2011

Výkyvy světové ekonomiky nejsou příznaky nové finanční krize ale pokračování té současné. Propady na burzách se českých občanů zatím příliš nedotknou. Druhý pilíř penzijní reformy, který prosazuje vláda, zvýší zatížení veřejných rozpočtů a navíc sváže důchody s nestabilními trhy. Východiskem pro českou ekonomiku bude export a kvalifikovaná pracovní síla. Takto vidí aktuální ekonomickou situaci stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek v rozhovoru pro Právo.

mladek

Přijde druhá krize?

Jaká druhá, stále pokračuje jedna a ta samá krize, která byla na chvíli obrovskými fiskálními výdaji států a expanzívní měnovou politikou na chvíli zametená pod koberec. Krize však nebyla nikdy vyřešena a čekala jen na to, až znovu propukne.

Jak pokračování krize odnesou čeští občané? Mají se bát?

Kupónová privatizace sice u nás rozvrátila průmysl, ale také zdiskreditovala myšlenku lidového kapitalismu. To má dnes ten důsledek, že čeští občané mohou klidně spát, protože nemají v držení žádné akcie. Na rozdíl od Američanů, kterým, když klesne index burzy, tak se jim současně například vypaří úspory na dovolenou. Občané by měli ale něco udělat pro to, aby vláda nespustila druhý pilíř penzijní reformy.

Reforma penzí se ale také nedá odkládat donekonečna. Dluhy nelze dál vršit!

Tak především založení druhého pilíře nesníží veřejné dluhy, spíše je zvýší. Problém vidím v tom, že důchodová reforma se odstartuje do nejhoršího propadu finančních trhů. V nejlepším případě by bylo dobré reformu připravit, ale její spuštění odložit na lepší dobu. Česká vláda je totiž génius na časování. Když byl ministrem Ivan Langer, tak začal rozdávat modré karty pro nekvalifikované přistěhovalce a pracovníky v době, když už bylo jasné, že přijde krize. Za půl roku stejným lidem platil letenku, aby se vrátili domů do asijských zemí. Podobně si počítá vláda při penzijní reformě. Horší dobu pro to, aby penze závisely na vývoji akcií a obligací, když se akcie propadají a řada zemí stojí před bankrotem, si už vybrat nemohli. Občan by měl proto udělat vše, aby neměl bolehlav z toho, že jeho penze závisí na vývoji na burze a na tom, zda ten který stát zbankrotuje.

Co by tedy bylo dobré dělat v době problémů?

Stav a vývoj ekonomiky bude záviset na exportní schopnosti. Krize, pokud opět propukne, dorazí sekundárně, tedy bude mít podobu nižší poptávky po českém exportu. Jediným východiskem je posílit konkurenceschopnost českého expertu. Proto je třeba věnovat pozornost kvalitě pracovní síly. Ta nás bude živit, když žel nemáme ropné vrty. Pracovní síla, kvalita její přípravy, je totiž ještě jedna z mála věcí, kterou má národní stát plně ve své kompetenci.

Blogy