Rychle domů

Česká republika je v počtu smrtelných dopravních nehod na počet obyvatel dlouhodobě nelichotivě na jednom z posledních míst v Evropě. Navíc se jí nedaří držet celoevropský trend snižování počtu úmrtí. Naopak. Za loňský rok zemřelo na českých silnicích poprve více lidí než v posledních letech.

To samo o sobě je fakt, který by nás měl za normálních okolností vyburcovat k vážnému přemýšlení o tom, co zlepšit. Umírání na silnici není přírodní jev a nepřiměřená rychlost je nevětším zabijákem.

Jaká je ovšem reakce našich zákonodárců? Přes nesouhlas ministerstva dopravy a odborné veřejnosti umožňuje svým rozhodnutím zvýšení povolené rychlosti na některých úsecích dálnic a rychlostních komunikací. Jistě, je to možnost, nikoliv povinnost. A v ideálním světě budou všichni jezdit podle předpisů a na silnici jistě nebude číhat žádná nepředvídaná okolnost.

A co třeba alkohol? I zde se čas od času objeví nápady umožnit pred jízdou to jedno pivo. Střízlivé řízení ale zatím odolává. Zřejmě známe svoje lidi a tak raději tohoto džina z láhve nevypouštíme. Velmi často se v různých debatách o chování řidičů, ale i dalších účastníků silničního provozu hovoří v Česku o všeobecné neúctě k právu. Ke kroku našich zákonodárců jsem velmi skeptická a při vší úctě ho považuji za opatření, které bezpečnosti na našich silnicích nepřidá.

Blogy