Rada Evropy hájí mír a svobodu v Evropě

13. února 2015

Na lednovém zasedání Parlamentního shromáždění, kde poslanci a poslankyně ze 47 zemí jednali o výzvách, které ohrožují mír, prosperitu a svobodu v Evropě, byla přijata řada důležitých rezolucí a doporučení.

V kontextu s kritickou situací válkou zmítané Ukrajiny přijali rezoluci Humanitární situace ukrajinských uprchlíků a vysídlených osob, týkající se podpory úsilí ukrajinských a ruských orgánů, reagujících na potřeby vysídlených osob a vyjadřující uznání za práci vynaloženou mezinárodními organizacemi jako je UNHCR. Zdůrazňuje, že jen udržitelné politické řešení založené na respektování nezávislosti Ukrajiny, svrchovanosti a územní celistvosti může vést ke zlepšení humanitární situace. Vyzývá ukrajinské a ruské orgány, aby přijaly konkrétní opatření na ochranu vysídlených osob a na mezinárodní společenství, aby je i nadále podporovalo. Rezoluce vyzývá radu Evropské rozvojové banky, aby zvážila přijetí vhodných opatření.

Směrem ke svobodě médií, která představují důležitý prvek demokracie, politické svobody a právního státu v zemi nebo regionu hovoří rezoluce Ochrana svobody médií v Evropě, kdy je potřeba reagovat na zhoršení bezpečnosti, svobody novinářů a médií. Členské státy Rady Evropy musí posílit jejich domácí i multilaterální snahy o dodržování lidských práv ke svobodě projevu a informací, jakož i na ochranu života, svobody a bezpečnosti těch, kteří pracují pro, nebo s médii. Je nezbytné vést kompletní soudní vyšetřování případných útoků proti svobodě projevu, členskými státy v rámci jejich povinností spadajících pod Evropskou úmluvu o lidských právech.

Rezoluce Rovnost a krize směřovala k ekonomické krizi, která zasáhla většinu členských států Rady Evropy s důsledky daleko přesahujícími ekonomickou sféru, například vyšší nezaměstnaností, vyšší mírou chudoby, rozšiřování platové nerovnosti, narůstající diskriminací, netolerancí a sociálního napětí. Upozornila na stoupající podporu populistických stran a hnutí a odsoudila úsporná opatření, která měla bez pochyby negativní dopad na dodržování lidských práv a rovnosti a nepřiměřeně ovlivnila zranitelné kategorie obyvatelstva, včetně žen, mladých lidí, lidí s postižením, starších lidí nebo přistěhovalců.

S důsledky ekonomické a finanční krize souvisela i další rezoluce Ochrana práva na kolektivní vyjednávání, včetně práva na stávku, kdy napříč Evropou je právo dělníků organizovat se, kolektivně vyjednávat a stávkovat již dlouhou dobu součástí společenské smlouvy, zakotvené v Evropské úmluvě o lidských právech a Evropské sociální chartě. Avšak tím, že Evropa čelí dlouhodobé ekonomické finanční krizi a trvalým úsporným opatřením v některých státech, jsou tyto základní práva ohrožena. V důsledku toho roste nerovnost, objevil se trend nižších mezd a byly ovlivněny i pracovní podmínky. Bez vhodných prostředků ochrany sociálních práv by v globalizovaném světě mohly být ohroženy životní šance celých generací. Vyloučení některých skupin z ekonomického vývoje a bohatství by mohlo skončit poškozením demokracie jako takové.

Reakcí na případy netolerance v Evropě byla rezoluce Boj proti netoleranci a diskriminaci v Evropě – především proti křesťanům.

Svoboda vyznání je základním právem a jedním ze základů demokratické a pluralitní společnosti.
Nesnášenlivost a diskriminace na základě náboženského vyznání, nebo přesvědčení ovlivňuje menšinové náboženské skupiny v Evropě stejně jako věřící patřící k většinovým náboženským skupinám. Nicméně nepřátelské činy, násilí a vandalismus zaměřené na křesťany a jejich kostely jsou nedostatečně brány v úvahu a nejsou patřičně odsouzeny. Členské státy Rady Evropy by tak měly být vyzvány, aby více podporovaly kulturu soužití.

Hlavní misí a cílem Rady Evropy je vytvoření společného demokratického a právního prostoru, který zaručuje dodržování lidských práv, demokracii a respektování zákonů. Je mezinárodním fórem, kde se lze setkat s jinými zkušenostmi, zásadami, nároky, podrobit je široké diskuzi a hledat řešení problémů, kterým evropská společnost čelí.

 

Blogy