Migrace, migrace a opět migrace

Problematika nelegální migrace zaměstnává dnes všechny politiky v Evropské unii. Nejinak tomu je i v případě českého parlamentu, který k tomu svolal dokonce mimořádnou schůzi. Rozumím tomu, že se naši občané obávají islámských přistěhovalců či bezpečnostních hrozeb, které vlnu přistěhovalectví mohou doprovázet. Různé petiční akce, xenofobní a populistická vyjádření však daný problém nevyřeší. Naopak zvyšují strach občanů této země a zostřují napětí ve společnosti.

Bezpečnostní problém nelegálních migrantů z regionů MENA (Blízký Východ, Severní Afrika) i z celé oblasti SAHELU lze rozdělit na problém Evropské unie a na problém České republiky, a to přesto, že bezpečnostní situace je v řadě případů nedělitelná a je nutno využívat i princip evropské solidarity. Schengenský systém se svojí společnou azylovou politikou má chránit vnější hranice tohoto uskupení, což se v případě jižního křídla EU neděje s patřičnou odpovědností. Jsem přesvědčen, že Evropská komise by měla aktivovat institut dočasné ochrany a k tomu použít všech prostředků. Vždyť je zřejmé, že těch válečných uprchlíků je menšina z celkového počtu migrantů.
Zejména by EK měla konečně zavrhnout stále diskutující povinné kvóty pro přijímání uprchlíků. A to nejen z pohledu skutečného řešení problémů, ale i z pohledu politického.

Česká republika nemusí být z pohledu současné migrace znepokojena, a to přes 40% nárůst nelegální migrace v tomto roce. Schengen jí totiž umožňuje vracet migranty i azylanty do sousedních zemí. Zároveň lze v případě opravdového ohrožení z důvodu zajištění vnitřní bezpečnosti opětovně zavést hraniční kontroly. Přesto naše země zvýšila namátkové kontroly na hranicích, zejména z pohledu tranzitní migrace. To ovšem neznamená, že by naše země neměla podporovat řešení příčin nelegální migrace či solidárně podpořit ty země, které dnes nesou břímě uprchlíků a organizovaného zločinu s migrací.

Je zřejmé, že Česká republika bude pokračovat v přímé finanční pomoci zemím s uprchlickými tábory. Nicméně jsem přesvědčen, že bychom měli nabídnout kromě finanční podpory i dodávku potravin, zdravotnického materiálu či techniky na ostrahu hranic, a to od českých výrobců. Kromě toho je nutno pokračovat v podpoře programu MEDEVAC a zvýšit rozpočet FRONTEX, agentury EU pro ochranu vnějších hranic. Také je třeba finančně podpořit dobudování potřebné infrastruktury pro příjem uprchlíků v Itálii a v Řecku. Z pohledu naší země však nesmíme zapomínat na vývoj na Ukrajině, která je potenciálním zdrojem vysoké nelegální migrace, což by měla reflektovat i EK.

Přesto, že tento bezpečnostní, sociální i politický problém zatěžuje Evropu, která je touto migrací v dlouhodobém horizontu ohrožena, měly by se na financování řešení těchto problémů podílet i jiné země. Zejména bohaté arabské státy, a to větší pomocí uprchlíkům včetně jejich přijímání v civilizačně blízkém prostředí. A také USA, které mají v řadě arabských zemích velký vliv a měly by mít zájem podpořit zajištění bezpečnosti v členských zemích NATO. Ale především to chce větší odhodlání a akceschopnost EU skutečně řešit současné bezpečnostní problémy a hrozby v souladu se zájmy a bezpečností našich obyvatel.

Blogy