Kdo byl František Soukup?

Mužů 28. října, tedy zakladatelů moderní československé státnosti, je jen pět. Ne více, ne méně. Jen pět. Sociálně demokratický politik, novinář a právník František Soukup je jedním z nich. Je podepsán pod naším prvním zákonem – Zákonem o zřízení samostatného státu Československého a je to také on, kdo 28. října 1918 přečte slavné provolání Národního výboru: "Lide československý. Tvůj odvěký sen se stal skutkem. Stát československý vstoupil dnešního dne v řadu samostatných, svobodných, kulturních států světa.“ Pro myšlenku svobodného Československa i zemřel; na následky věznění nacistickými okupanty.

Narodil se 22. srpna 1871 v obci Kamenná Lhota blízko Kutné Hory. Už způsob jeho studia jakoby předznamenával jeho příští bouřlivou politickou kariéru. Začal studovat práva na Karlově univerzitě, ale už v druhém ročníku byl habsburskými úřady za aktivní účast v pokrokářském spolku Omladina ze studií vyloučen. Musel pokračovat na univerzitě ve Štýrském Hradci a studia dokončit na pražské německé univerzitě. Po promoci působil jako advokát. To už byl ale známým a nadějným politikem. V roce 1896 vstoupil do sociálně demokratické strany a účastnil se zakládání Dělnické akademie (dnešní MDA – nejstarší „think – tank" u nás). Dlouhá léta byl pravidelným přispěvatelem Práva Lidu, deníku sociálně demokratické strany.

Vyrostl v obratného a uznávaného řečníka, což využil nejen v kampani za všeobecné a rovné volební právo, ale i ve volbách do rakouské říšské rady. Stal se poslancem a s dvouletou přestávkou zasedal ve Vídni až do skončení celorakouské Sněmovny v roce 1918. Hájil ideu svéprávného českého národa v jeho historických hranicích a obhajoval autonomii českého dělnického hnutí vůči rakousko-německému. Těsně před první světovou válkou byl zvolen pražským zastupitelem – jako první sociální demokrat vůbec. Za světové války byl významným účastníkem domácího odboje, v letech 1916–17 byl vězněn. Po propuštění se stal členem vedení Národního výboru československého a od července 1918 také jeho jednatelem.

 Hvězdná chvíle Františka Soukupa přišla v roce 1918. Byl jedním z nejaktivnějších organizátorů vzniku samostatného státu. Byl to on, kdo sepsal Národní přísahu, manifest odhodlání v boji za samostatnost, stejně tak se podílel na rezolucích z května a září za samostatný stát. V říjnu nejprve spoluorganizoval generální stávku za nezávislost na Rakousku a konečně 28. října 1918 byl jedním z pěti lidí, kteří nezávislý stát, Československou republiku, vyhlásili.

obrázek

František Soukup v rozhovoru s předsedou sociální demokracie Antonínem Hamplem a prezidentem republiky Edvardem Benešem

V první československé vládě se stal ministrem spravedlnosti, pak místopředsedou poslanecké sněmovny a od roku 1929 předsedou Senátu. V této funkci jej také zastihla okupace Československa nacisty. V dubnu 1939 byl nakrátko zatčen, opět si pro něj gestapo přišlo v září. To už ve vězení strávil několik měsíců. Po intervencích protektorátního prezidenty Háchy a ministerského předsedy Eliáše byl propuštěn, nicméně na následky perzekuce 11. listopadu 1940 zemřel.

Není to vůbec náhoda, že ti nejlepší synové sociální demokracie, ti nejváženější demokraté masarykovské éry, zakusili zlovůli totalitních režimů. Předseda strany Antonín Hampl zemřel na následky gestapáckých výslechů, stejně jako jeho přítel a místopředseda strany František Soukup. Ústřední tajemník sociální demokracie Vojtěch Dundr  sice nacistické vězení přežil, to komunistické už nikoliv. Je to bohužel strašlivá daň za to, že sociální demokraté nejen ve 20. století pevně hájí ideály svobody a demokracie.

Právě dnes, 22. srpna, můžeme ve svobodné a demokratické zemi vzpomenout 145. výročí narození Františka Soukupa, jednoho z otců-zakladatelů naší republiky.

Blogy