Jiří Koskuba: Hovoříme o standardu a nadstandardu, ale nemáme řečeno, co tím nadstandardem bude

22. června 2011

Pane místopředsedo, dva páni ministři, slovutná Sněmovno, pevně věřím, že moje vystoupení nebudete brát, jako tomu bylo při prvním čtení, zcela mylně jako zdržovací manévr. Není důvod cokoli zdržovat, nicméně soudím, že i pouhý opoziční podposlanec, a to se z nás v této Sněmovně stalo, má právo vyjádřit svůj názor, a já to cítím jako svoji povinnost.

Současně si dovolím říci, že je poněkud smutné, v jakém stavu tento týden a zřejmě i další bude tato Poslanecká sněmovna pracovat, protože ještě v úterý před druhou hodinou jsme nevěděli, jak bude politická situace vypadat, nevěděli jsme, jak bude vypadat jednání, a do toho, když nám Věci veřejné oznámí, že opět odložily nějaké své rozhodnutí, Sněmovna začne projednávat velmi závažné návrhy zákonů, které se týkají všech obyvatel této země.

Současně vnímám, že se mi ani dobře nehovoří poté, co jsme zde projednávali zákon o protikomunistickém odboji, který logicky vzbudil patřičný zájem jak Sněmovny, tak zřejmě i veřejnosti, nicméně je to 21 let poté, a pak, když přichází na pořad jednání jakýkoli další návrh zákona, chápu, že účast bude minimální a v podstatě mi nezbývá, než se vypovídat. Vím, že stejně se nic nezmění, neboť jsem se v tisku dočetl, že Věci veřejné tuto novelu podpoří, a tím je prakticky rozhodnuto.

Dovolte mi tedy ve stručnosti poznamenat několik faktů.

Za prvé znovu zdůrazňuji - já nehovořím jako pouhý opoziční poslanec a nemíním to kritizovat proto, že jsem z opozice. Já to musím kritizovat, protože se mi to nelíbí.

Za druhé, já děkuji za úvod zpravodaji, panu předsedovi zdravotního výboru, ale jsem nucen opět zde veřejně, stejně jako ve zdravotním výboru, konstatovat, že prostoru k projednání jsme, pravda, měli moc, ale na druhé straně mi nepřipadá standardní, jestliže mi na e-mail před jednáním zdravotního výboru v 19.30 přijde další komplexní pozměňovací návrh, a pak, když si sednu do poslaneckých lavic, pan předseda zdravotního výboru byl upřímný, a dostanu další objemný pozměňovací návrh, který vzešel z koaličních jednání. Omlouvám se, nemám čas to prostudovat. Mezi námi přiznávám, že bych s tím asi stejně nesouhlasil, ale pak si řekněme otevřeně, že zde zachováváme logicky jenom zdání demokracie a ve své podstatě rozhoduje trojkoalice. Tolik k formální stránce.

Opakovaně jsem sdělil, že reformu nepovažuji za reformu, protože novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění považujeme za tzv. malou reformu, ale jde o pouhé zdražování, protože ať chceme, nebo ne, nejvíce se občanů dotkne a všimnou si zdražení poplatků za hospitalizaci. Pravda, uvítají zlevnění poplatků za recept. Jde totiž o to, že zlevnění poplatků za recept je podstatně menší, ale uznávám, občan se zaraduje, bylo to předmětem jejich velké kritiky. Na druhé straně zdražení poplatků za hospitalizaci nepovažuji za zcela racionální, neboť už ten termín regulační poplatek ztrácí trošku smysl, protože ve zdravotním výboru jsem jednoznačně řekl, že se nedomnívám, že by drtivá většina klientů našich zdravotnických zařízení dobrovolně vyhledávala hospitalizaci v nemocnici. Přiznejme si, že vytahujeme peníze z lidí, kteří tu péči potřebují a nemohou své uzdravení jinak zařídit.

V tomto návrhu zákona, který má přinést jisté úspory, jak jsem zde již řekl, mi chybí hledání skutečných úspor. Vážení, nikdo se dosud nezabýval nadužíváním a zneužíváním zdravotní péče. Tam já vidím jednoznačné úspory, které by byly čestné, nebyly by malé, ale o tom se nehovoří.

Současně postrádám urychlené narovnání plateb mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními. Víte, co proběhlo v tisku. Bylo přislíbeno, že se to narovná. Zdůvodňuje se to, až bude zavedeno plné DRG, ale měli bychom si to uvědomit, že ne všechna zdravotnická zařízení za stejně poskytnutou péči dostávají stejný počet peněz. A zde odbočím. Zase je falešné si namlouvat, že dosud existující fakultní nemocnice mají náklady srovnatelné s nemocnicemi menšími, a bylo by nadlouho zde rozvádět, proč tomu tak je. Ale nicméně co se týče té péče, mělo by být všude stejně. Není. Není ani mezi fakultními nemocnicemi. A svému zdravotnímu výboru jsem patřičné podklady dal k dispozici. Adekvátní reakce jsem se nedočkal, ale to já jim nevytýkám. Jako zaměstnanec jedné z Popelek mezi fakultními nemocnicemi na to marně upozorňuji roky a dopadl jsem vždy stejně.

Mezi námi, dámy a pánové, zamyslete se sami nad sebou. Kdo z vás, ctihodných poslanců Parlamentu České republiky, v případě svého - nedej bože - onemocnění nevyhledává péči co nejkvalitnější? Já vám to jenom připomínám a uvědomuji si, že se většinou objevujete sami v těch největších nemocničních celcích, které existují. Nemluvím zde o protekci, ale je to naprosto logická lidská vlastnost a já se k tomu ještě vrátím.

Dále mi velice vadí, že zde hovoříme o standardu a nadstandardu, ale nemáme řečeno, co tím nadstandardem bude. Prosím vás, schvalujeme něco, co pak bude stanoveno. Mohl bych o tom opět hovořit dlouho, ale to je nepřijatelné. Já umím sám za sebe, a netvrdím, že jsem vševědoucí, tady s vámi diskutovat, v čem vidím nadstandard. Ale vadí mi, že se přijímá zákon a my se pak dozvíme, co tím nadstandardem bude.

A byla krásná diskuse - já za ni děkuji výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny - když se sám výbor najednou zarazil, jak to bude s eventuálními stenty. Prosím vás, byla to diskuse. Stent, to je výstelka uvnitř tepny, která se používá při infarktech a jiných stenózách tepen. Já pevně věřím, že takhle neuvažujeme, protože to bychom se dostali hodně, hodně daleko. A i když tady vidím, že většina z vás opustila své lavice, tak je škoda, že neuslyší, co hrozí, kdy jako jednolitá trojkoalice podobná Národní frontě pro to zvednete ruku.

Dále co postrádám, je, že se taktně nehovoří o tom, a už jste tady pro to ruku zvedli, jak se ve zdravotnictví projeví zvýšení DPH. Vážení, pan ministr - a omlouvám se, že jsem třeba nepostřehl všechna data - tady řekl: a toto uspoří 1,5 miliardy. Nejsem ekonom, nestydím se za to, nicméně zaznělo, že možná příští rok bude zdravotnictví potřebovat o 5 miliard víc, další rok o dalších 5 miliard víc, už něco stál - a z mého pohledu stále je oprávněný - protest lékařů, a my zde hovoříme o 1,5 miliardě. Vážení, jestliže to, pro co už jste ruku zvedli a ve třetím čtení hlavně zvednete, zdravotnictví zasáhne zvýšení DPH, kde se vezmou ty peníze na to aby fungovalo? No logicky se budou muset najít z poskytované péče. Pak by bylo falešné potenciálním pacientům tvrdit, že bude dostatek péče na jejich léčbu. Je to velice jednoduché. Naše republika má přibližně deset milionů obyvatel. Bude-li chybět deset miliard, je to tisíc korun na jednoho. Ne každý marodí, a můžete si to spočítat sami. Ano, byli jsme tady zmiňováni, že sociální demokraté neumějí všichni ekonomicky počítat, já to o sobě netvrdím, jsem felčar, ale tyto kupecké počty ještě zvládnu. Tolik tedy k problému DPH.

Na druhé straně při projednávání tohoto návrhu zákona jak ve výborech, tak zde, zazněly dvě důležité informace, a soudím, že přímo z úst pana ministra.

Za prvé jsme se na zdravotním výboru upřímně dozvěděli, že stát neumí velká zdravotnická zařízení řídit. A beru toto vyznání pana ministra jako upřímné doznání a netvrdím, že jeho ministerstvo je jediné, které to neumělo. Nicméně já bych ty úspory právě hledal v tom, abychom to uměli, než abychom se těchto zařízení zbavovali.

A pak zde zaznělo druhé velmi vážné varování - že už nastala doba, kdy si nemůžeme, a necituji přesně, namlouvat, že pro každého je možné poskytnout zdravotní péči na stejné úrovni. Vážení, já netvrdím, že jsem extrémní levičák, ale zaslechnu-li toto, zbytek vlasů, co mi zbyl na hlavě, se mi naježí. My zde otevřeně přiznáváme a budeme hlasovat o tom, že rušíme sociální stát. Najednou si uvědomuji, na co pan profesor Keller z Moravy opakovaně upozorňuje, že zde rušíme a rozpadá se sociální stát. A já se nestydím za to, že já sociální stát považuji za to nejdůležitější, co můžeme našim obyvatelům uchovat.

Já se totiž ze své všední praxe a kontaktu s lidmi domnívám, a oni mě o tom přesvědčili, že - a já nevím, jaké volit slovo, protože prostý občan, obyčejný občan, to všechno zní pejorativně a já občas v této Sněmovně mám dojem, že my z nich opravdu děláme ty obyčejné a prosté a myslíme si, že my jsme něco víc. Takže že prostě lid prostý touží velice po rovnocenném přístupu ke vzdělání, po naprosto rovnocenném přístupu ke spravedlnosti, po naprosto rovnocenném přístupu k bezpečnosti a k zajištění této bezpečnosti a po naprosto rovnocenném přístupu k ochraně svého zdraví. A když vidím pacienta, ať už poslance, náměstka ministra, ministra nebo posledního človíčka z ulice - a to slovo posledního znovu zní pejorativně. Projednávali jsme tady zákon o hmotné nouzi, takže hovořím i o těchto lidech. Budete se divit, většina z nich touží po tom, aby dostali péči na maximální možné úrovni.

Dokud já nebudu vědět, co bude standard a nadstandard, já nemůžu zvednout ruku pro tuto reformu. Já se bojím, že to nevíte ani vy, co z toho vzejde, natož to nevědí ani naši lidé. Proto se velice omlouvám, nemůžu prostudovat pozměňující návrhy, nemůžu změnit rozhodnutí trojkoalice, která s veškerou úctou k vám se mi začíná líbit již čím dál míň, protože já vůbec nemíním rýt tady do vyprázdněných lavic naproti mně, ale já si čím dál víc uvědomuji a návrh tohoto zákona to potvrzuje, že hlavně Věci veřejné řídí svým způsobem tuto zemi tím, co zrovna dohodnou na nějakém káčku, či nedohodnou. Ale patří k nejmocnějším lidem v zemi, jak tady slyším. Toho času jo, třeba se to časem změní.

Prostě nemám důvěru k návrhu tohoto zákona. Jsem sice vděčen za to, že snad nebudou lidé po vašem rozhodnutí a vyjednávání platit za plomby. Tím se nechci dotknout stomatologů, já si uvědomuji, že mají problémy. Nevím konkrétně jaké, protože mám informace jenom od nich. Na druhé straně jsem vděčen každému, kdo nedopustí, aby opět člověk zřejmě nižší třídy, který nebude mít na nadstandard, se jednou do televizních kamer zahraničních společností neusmíval s velice deficitním chrupem, jak to vidíme z rozvojových zemí. A nenamlouvejme si, jestliže lidi kvůli penězům přestanou k zubařům chodit, tak skutečně ty sociálně slabší vrstvy po všech stránkách mohou takto dopadnout. Ale to snad je jediný klad, který jsem při vyjednávání zaznamenal.

Ale zdůrazňuji - reformu nepodpořím. Jak jsem se dočetl v denním tisku, budu vděčen, i když pan prezident zváží stanovisko, které vyřkl pan Jakl, a eventuálně pomůže zadržet kroky, které se mi zhusta nelíbí.

Vážení, kdybyste se o to zajímali hlouběji a výjimečně média už uveřejnila pár účtů, ukázala účet za ošetření zvířete, a kdybyste viděli účet, který účtuje zdravotnické zařízení zdravotní pojišťovně, pak většina z vás nebo všichni máte automobily, koukněte se na účet z autoservisu, s hrůzou zjistíte, jak po 21 let, a nyní to začíná nabývat na síle, je odměňována práce zdravotnického personálu. Dokud se nezmění i tato situace, že ta hodinová mzda těch specialistů, které vy sami vyžadujete, bude ohodnocena alespoň jako hodina práce autoklempíře, tak zjistíte, že dokud se toto nestane, tak hovořit o jakékoliv reformě je holý nesmysl. Já vám k tomu přeju hodně štěstí, já pro ni hlasovat nikdy nebudu. Děkuji.

Blogy