Církev by se neměla míchat do politiky

9. srpna 2012

Mohu rozumět úsilí církevních hodnostářů, kterým se podařilo po dvaceti letech vyjednat s vládní koalicí majetkové vyrovnání. Ano, nejedná se o restituci v pravém smyslu slova, ale spíše o dar. Majetek se tedy podle návrhu zákona nevrací, ale daruje. Což je výhodné, alespoň podle vyjádření současné vlády,jak pro stát, tak pro církve a náboženské společnosti. Sociální demokracie dlouhodobě kritizuje předložený návrh, a to zejména z důvodu jeho netransparentnosti a nespravedlnosti. Tuto nespravedlnost mimo jiné cítí drtivá většina občanů České republiky. Tedy země, ve které po sametové revoluci vystoupil tehdejší kardinál František Tomášek a sdělil národu, že on i celá katolická církev stojí pevně na jeho straně. Tím se přihlásil k odkazu kardinála Antonína Cyrila Stojana, génia prostoty a jednoty.

Ano, začala předvolební kampaň do krajských a senátních voleb a ČSSD využila odporu veřejnosti ke své propagaci. Prostě téma církevních restitucí hýbe celou společností a je bláhové si myslet, že o tom katolická církev neví. Problémem ovšem není kritický pohled na předvolební bilbordy ČSSD, ale útok církví vůči jedné z politických stran zastoupených v demokraticky voleném parlamentu. Tady opravdu nejde o náboženské svobody či upírání práva na majetkové vyrovnání. Tady jde o navržený a předem dohodnutý zákon, kterým se daruje majetek církvím a náboženským společnostem ve výši téměř 135 miliard korun.

A to v době, kdy současná vládní koalice šetří na sociálně slabých a nezaměstnaných, kdy zvyšuje životní náklady rodinám s dětmi a kdy snižuje valorizaci seniorům. Vměšování církve do politiky ohrožuje demokratické principy naší země. Pokud poradce kardinála Duky myslel své vyhrožování vůči ČSSD vážně, pak být farníky, vyzval bych současné představitele církví k rezignaci. Ovlivňování svobodné soutěže demokratických politických stran jakoukoliv ideologií je v demokraticky zavedených zemích nepřípustné. Vždyť sama katolická církev přiznala, že aby dohoda o majetkovém narovnání vůbec prošla, slíbila věnovat 20% svého majetku ostatním, chudším církvím na jejich činnost. Takže o co jde? No přece o majetek a finance. A pokud sociální demokraté mají své konkrétní výhrady i návrhy na řešení majetkového vyrovnání i odluky církve od státu, pak jakékoliv politické útoky církevních hodnostářů jsou nejen netaktické, ale především zavánějí argumentací známou z dob totality.

Je tragédií tohoto národa i celé katolické církve, že směšují náboženskou svobodu s politikou, že zaměňují víru v Boha s finančním vyrovnáním a majetkem. Jakoby katolická církev zapomněla na odkaz bývalých kardinálů, na které je celý národ oprávněně hrdý. Připomenu slova jednoho z nich, kardinála Stojana, který v době finančních sporů a hájených brokátů rozdával. Je smutné, že jeho slova, že zůstane ne to, co jsme našetřili, ale co jsme rozdali, zůstávají zapomenuta. Ke škodě církve i budoucnosti celého národa.

Blogy