Zrušíme venkov protože se nevyplatí?

16. dubna 2012

Tachovsko začátkem dubna navštívil ministr průmyslu Martin Kuba. Připomněl jsem panu ministrovi na setkání se starosty a podnikateli stále platné usnesení vlády o podpoře hospodářsky slabých okresů, které bohužel existuje jen na papíře bez konkrétního naplňování. Podle pana ministra ale plošná podpora slabých regionů není tou správnou cestou k jejich prosperitě. Jinými slovy - co si nedokáže pomoci samo, bude ponecháno svému osudu a zapomenuto.

Dovolím si krátký exkurz do historie – Tachovsko bylo zařazeno mezi ekonomicky slabé okresy již před rokem 2006. Pak došlo k mírnému zlepšení v  hodnocení (hodnotí se jen čtyři ekonomické ukazatele) a bylo vyřazeno. Jenže přišel rok 2009 a uzavření stěžejního zaměstnavatele ve Stříbře, prudký nárůst nezaměstnanosti a s tím další navazující problémy drobných živnostníků a snížení kupní síly obyvatel apod. Na můj podnět tehdejší ministr pro místní rozvoj  Rostislav Vondruška  inicioval znovuzavedení programu podpory hospodářsky slabých regionů a usnesením vlády ze dne 22. 2. 2010 byl mezi ně okres Tachov znovu zařazen.  Tím ale bohužel vše skončilo. Program byl sice naplněn, ale  pouze 50 miliony (pro srovnání - do roku 2007 bývalo k dispozici každoročně až 500 milionů). Snaha poslaneckou iniciativou navýšit program o dalších 200 milionů se bohužel  nepodařila ve Sněmovně prohlasovat. A co hůř, pro další roky, tedy 2011 a 2012 už nepřišla ani koruna. Ani jiné zvýhodnění.  Usnesení vlády, které dosud platí o soustředěné podpoře státu, tedy i okresu Tachov, je tak jen prázdným kusem papíru.

Jak řekl pan ministr - peníze ve státním rozpočtu nejsou a když dá vláda jedněm, budou chtít i další. Ano, koaliční vláda nepřemýšlí kam prostředky dát, ale kde je pod dojmem snižování deficitu seškrtat. Ano, šetřit se musí, snižovat zadlužení státu se musí. Otázkou je jakým způsobem. Pouhými škrty, především u investic a u podpory zaostalejších částí země, k prosperitě jistě nedojdeme. Někdy mám dojem, že jsou spíš podnikatelé trestáni za to, že  podnikají v oblastech, kde jsou špatné silnice, řídká hustota osídlení, vyšší nezaměstnanost a horší dostupnost základních služeb včetně zdravotnictví.

Ale podpora zaostávajících, převážně venkovských regionů  nemusí být bezpodmínečně jen v přímých dotacích. Stačilo by, kdyby se venkovu přestaly házet klacky pod nohy. Podívejme se třeba na záměr ministerstva školství změnit systém financování regionálního školství, který jistě může vést až k rušení především menších venkovských škol a malotřídek.  Pro pražského úředníka možná racionální krok, pro obec a její okolí zhouba.

Příklad další – zdravotnictví. Dostupnost zdravotní péče na Tachovsku je již tak dost omezena uzavřením okresní nemocnice a přesto VZP uvažuje o uzavření některých oddělení krajských nemocnic, především porodnice ve Stodě - spádové nemocnici pro Tachovsko (věřím, že po peticích a odporu kraje se tak nakonec nestane). V Praze dojedete do nemocnice tramvají nebo i pěšky. Jak daleko to máme do nejbližší nemocnice v  příhraničí - to úředníky z centrály pojišťovny v Praze zřejmě netrápí.

Nevzdaluje se nám jen školství a zdravotnictví, ale i některé  úřady či zákaznické kanceláře. Nejnověji se hovoří o zrušení  okresního pracoviště  Pozemkového úřadu a Pozemkového fondu. A tak  pro člověka z odlehlé obce, který nemá internet ani auto, je vyřízení jeho záležitostí často výlet na celý den. Totéž platí pro starosty a podnikatele – i oni ztratí víc času při shánění razítek a potvrzení. Přitom se stále hovoří jak vše dostat blíže k občanovi.      

Musím si tedy položit otázku, zda stát chce obydlený, rozvíjející se venkov nebo venkov vybydlený, chudý, zaostalý a především nezajímavý pro mladé lidi. A s tím souvisí také i odpověď,  zda  pomáhat hospodářsky slabým venkovským okresům mezi něž Tachovsko patří.

Blogy